Jde o pohled na jižní stěnu v místnosti kvadrantů. Vlevo je patrný částečně rozmontovaný jižní zední kvadrant, konkrétně jeho podpůrná část. Dalekohled a stupnice jsou v restaurátorské dílně. Vpravo, o něco výš než je levé okénko pro kvadrant, je okénko, na jehož spodním okraji mezi podpůrnými kameny byla kovová destička (dnes v restaurátorské dílně) nesoucí dírku, která sloužila pro promítání Slunce. Obě okénka měla mechanismy pro zavírání mimo dobu pozorování, aby se přístroje ochránily před nečistotami. Tyto mechanismy byly mnoho desítek let nefunkční, takže stav všech přístrojů ve věži byl dost katastrofální.
Foto: Archiv Konstruktiva Branko

Pohled na severní stěnu v místnosti kvadrantů. Vlevo od žebříku, který se běžně musel používat při pozorování, je na zdi patrný zbytek mechanismu pro vedení struny. Struna, na kterou v okolí poledne dopadal obraz Slunce vytvořený malou dírkou (viz výše), sloužila k určení okamžiku, kdy bude tento obraz přesně rozpůlen.
Struna tak sloužila k rutinnímu astronomickému určování poledne.
V pravé poledne byl praporkem odmáván signál pro dělostřelce na Pražském hradě a ti dělovou ranou oznámili poledne všem Pražanům.

Foto: Archiv Konstruktiva Branko

Důležité svědectví o přístrojovém vybavení věže z období J. Steplinga podali dva jezuitští astronomové, P. Maximilián Hell⁷ a P. János (Johannes) Sajnovics (čti Šajnovič)⁸. M. Hell byl od roku 1755 až do své smrti prvním ředitelem nově založené Astronomické observatoře vídeňské Univerzity. J. Sajnovics byl asistentem (1765-1768) Astronomické observatoře Královské Univerzity v Tyrnavii (dnešní Trnava, Slovensko), ale ještě před tím byl asistentem M. Hella v Astronomické observatoři ve Vídni. V létech 1768-1769 odjeli Hell a Sajnovics na ostrov Vardö (severní Norsko), aby tam 3./4.června 1769 pozorovali přechod Venuše přes sluneční kotouč. Zápisky (deník) z cesty jsou uchovávány v archívu astronomického ústavu univerzitní observatoře ve Vídni v "Hell fascikl č.3"⁹.
Hell a Sajnovics se z Vídně vydali 28. dubna 1768 a do Prahy dorazili 2. května 1768. Dne 3. května navštívili věž, o které hovoříme.

Sajnovics zaznamenal:¹⁰

"Adfuit primos inter salutandi gratia Cel. P.Stepling.
...Adfuit et P.Joan.Prilesky S.J.Legionis Joachianae Capella-nus, meus olim Connovitius. .../
...Turris est rotunda, ascensus per gradus ligneos per-molestus. In summo est ambulacrum circa turrim 4 -- 5 pedes latum, stratum quadrato lapide et cancellis ferreis circa munitum. Praeter alia instrumenta et preater duos quadrantes murales in radio circiter 6 pedes, nondum tamen ekvitos [/?? sic! 1) aequatos?, equatos?, 2) equita-tos??], placuit mihi singulariter machina parallactica, et unus quadrans in radio 3 ped. mobilis. Duce sua machinae cura R.P.Steplin [sic!] hic Pragae costructae sunt, tam solide, accurate et nitide, ut Anglicum laborem credere posses. .../
...Bibliotheca pulchra quidem, non tamen Viennensi aut Tyrnaviensi comparanda. Museum, quod vocamus physicum: machinis constat artificialibus, puta diversis automatis horologis statuis se ipsos moventibus et pro-gredientibus varijs sistematibus coeli aut astri cujus pridem /?/ cursum representantibus quod singula singulis mensis imposita, et bona ordine collocata praeclare in oculos incidunt. ...
...Ofenditur hic etiam octans parvulus e /ferro??/ qui magni Tychonis fuisse dicitur, aliud nihil e tychonianis instrumentis habetur."

Pokus o překlad by mohl znít:

"P. Stepling byl mezi prvními, kteří nás přišli přivítat.
...Také P.(páter) Joan. Prilesky S.J.(Societas Jesu=Jesuita), kaplan Legionis Joachianae, můj bývalý spolunovic, byl pří-tomen. .../
...Věž je okrouhlá¹¹, přístup je po dřevěných schodech, značně obtížný. Na vrcholu je dokola věže 4 až 5 stop široký ochoz, dlážděný čtvercovými kameny, chráněný kovovým mřížovým (t.j. zábradlím). Kromě ostatních pří-strojů a dvou zedních kvadrantů, z nichž každý má rádius kolem 6 stop, a které až dosud nejsou adjustované(?),  se mně obzvlášť líbil paralaktický stroj a jeden mobilní kvadrant s poloměrem 3 stopy. Přístroje byly zkonstruovány pod vedením R. (reverend?) P. Steplina [psáno takto!] zde v Praze s  takovou solidností, přesností a krásou, že by bylo možné věřit, že jde o práci anglickou. .../
...Skutečně překrásná knihovna; není však srovnatelná s knihovnami ve Vídni nebo v Trnavě. Muzeum, nazývané Fyzikální: obsahuje dovedně vyrobené přístroje, tj. různé automatické hodiny s obrázky (rozuměj s dekorativními nebo ornamentálními motivy, soškami či reliéfy), které se samy pohybují, a jejichž chod je v souladu s různými nebeskými systémy (t.j. Koperníkovým a Tychonovým), nebo které představují pohyb hvězdy (? hvězd či souhvěz-dí) s jejich pozicemi v jednotlivých měsících, všechny dobře seřízeny ? velmi na pohled působivé (upoutávající oči). .../
...Naleznete zde malý /kovový?/ oktant, o kterém se tvrdí, že patřil velkému Tychonovi. Jinak zde z Tychonových přístrojů nenaleznete již nic."