Bohemisté v Národní knihovně

Končí-li prázdniny, slétají se do Prahy zahraniční bohemisté. Již tradiční semináře o české literatuře a pobyt bohemistů v Čechách organizuje Obec spisovatelů, stejně tradičně bohemisté navštěvují Národní knihovnu.
V semináři, který naposledy probíhal na podzim roku 1999 v Dobřichovicích, se účastníci dozvěděli o nejvýznamnějších vydaných prozaických i básnických dílech z období posledních dvou let, seznamovali se s novými pracemi o tisíciletém vývoji českého jazyka a literatury, se slovníkem neologismů, s historií české dětské knihy, s koncepcí České knižnice a podobně. Na místě přednášejících se střídali M. Balaštík, P. A. Bílek, A. Haman, J. Janáčková, A. Jelínek, D. Karpatský, P. Kovařík, J. Kraus, L. Machala, O. Martincová, A. Stich, J. Šimandl, J. Toman - jména, která známe ze stránek Literáráních novin a Tvaru, jména, která patří k našim jazykovědným a literárněvědným pracovištím. Přednášky se střídaly s odbornými debatami, s exkurzemi do Ústavu pro českou literaturu AV ČR, na Filozofickou fakultu UK, do Státní pedagogické knihovny a do východních Čech (Hradec Králové, Nové Město nad Metují, Slavoňov, Třebechovice pod Orebem).
Pro vaši lepší představu a pro radost našim katalogizátorům uvádím přehled účastnických zemí, příklady jmen překladatelů a našich autorů, o něž je ve světě zájem: z německy hovořících zemí včetně Švýcarska - 8 účastníků (např. Walter Annuss, Walter Bamert, Eva Bauer, Alice Krenek, Christa Rothmeier...), 4 účastníci z Polska (např. Dorota Dobrew, Jaroslav Lipowski...), 3 účastníci ze zemí bývalé Jugoslávie (např. Jasminka Delova, Nuhi Pacolli...), 4 účastníci z Ruska a Běloruska (např. Jekatěrina   Stacenko, Ludmila Stěpanova...), 2 Bulhaři (např. Margarita Kjurkčieva...), po jednom účastníku ze Skotska (Jan Čulík), Francie (Xavier Galmiche), Finska (Eero Balk), Estonska (Mairi Korvel), Jižní Koreje (Kyuchin Kim), Norska (Kristin Kilsti), Nizozemí (Ans Linssen-Hogenberg) a Švédska (Per Nilson).
Zájem o českou literaturu se v různých zemích velice liší a podle slov bohemistů je ovlivněn informovaností

o naší kultuře, činností našich kulturních center nebo politickou situací. K překladatelské klasice patří Karel Čapek, Milan Kundera, Josef Škvorecký a Jaroslav Hašek. Řada bohemistů pracovala s texty Václava Havla, zahraniční vydavatelé dobře přijímají Michala Viewegha, snem řady bohemistů jsou překlady děl Bohumila Hrabala, objeví se však i jména jako Mukařovský, Macourek, Brabcová, Lysohorský, Vančura i jiná.
Na tradiční návštěvu bohemistů přišli do Národní knihovny také již tradičně čeští spisovatelé, básníci, literární kritici, literární vědci (A. Haman, M. Jungmann, E. Kantůrková, M. Viewegh, M. Uhde, I. Klíma, D. Fischerová...). Stává se, že tady bohemista-překladatel poprvé tváří v tvář vidí autora knihy, kterou překládal. Patří k dobré tradici, že se kromě literárních institucí (Obec spisovatelů, Nadace Český literární fond, PEN klub, zástupci literárních časopisů...) setkání v Národní knihovně pravidelně účastní představitelé ministerstva kultury. V přivítání, které také tradičně pronáší ředitel NK, se hosté dozvídají o tom, co může ze strany NK práci překladatele prospět. Naposledy se seznámili s Českou národní bibliografií. Podle slov bohemistů i podle názoru Obce spisovatelů je potřeba soustavně o mezinárodní literární spolupráci pečovat a podporovat ji. Přes chválu, jíž se organizátorům semináře ze strany bohemistů dostává, nejeví se žádné ze zúčastněných stran péče o šíření naší literatury v překladech jako dostatečná.

Eva Novotná

Společně s námi

Národní knihovna ČR spolu s Nadací a Společností DUHA - integrace osob s mentálním postižením, pořádaly v květnu 1999 výstavu Společně s námi, která byla součástí projektu Ministerstva kultury ČR.
Nadace a Společnost DUHA vznikla v roce 1991 k rozvíjení možností, schopností a potenciálu postižených. Malby a výtvarné předměty, se kterými se mohli seznámit návštěvníci Národní knihovny ČR, byly vybrány speciálně pro výstavu v Klementinu.

-zh-