přírodovědec Ivan Havel, publicista a internetový vydavatel Ondřej Neff, vysokoškolský pedagog Rudolf Vlasák, zástupci knihoven Stanislav Kalkus, Bohdana Stoklasová, Adolf, Knoll, Martin Svoboda, Františka Vrbenská, pracovník Českého rozhlasu Miroslav Bobek. Moderoval Jakub Železný. Seminář zahájil a zakončil ředitel Národní knihovny ČR Vojtěch Balík.
Téměř ve všech příspěvcích se opakovala naléhavá otázka:
Přežije kniha bouřlivý nástup internetu? Jestliže ano,  jakých podob a forem jejich vzájemné koexistence se můžeme nadít? Odpovědi byly různé, od optimistických přes střízlivě kritické, až po zamítavou. Internet a kniha mají i mnoho společného, jako paralelní život dvou bratranců jednoho rodu, blízkého genetického vybavení, žijících však odděleně, občas se navštěvujících a vzájemně se tolerujících.
Kniha i internet jsou takové, jací jsou jejich autoři, nakladatelé, vydavatelé, zadavatelé internetových stránek.
S jazykovými prohřešky se setkáváme u obou stejně tak, jako s příspěvky vysoké estetické i morální úrovně či se škváry.
Obavy, že internet pohltí knihy, můžeme přirovnat k někdejším prognózám, že fotografie zahubí malířství, film divadlo, video kina. A přece dnes existují vedle sebe jako samostatné a svébytné informační a umělecké žánry.
K přednostem internetu patří beze sporu skutečnost, že anuluje vzdálenost a krátí čas, umožňuje propojení ohromného počtu lidí najednou.
K přednostem knihy patří zase její větší schopnost uchovávat informace a podávat trvalé svědectví o našem životě a čase.
Ani u internetových fanoušků nemizí spotřeba papíru, spíše naopak. Stahují si zajímavé texty a obrázky, což jen dokazuje, že psaná kniha žije i v nových podmínkách, a že potřeba knihu “mít” je věčná.
A knihovny? I když se bez internetu neobejdou, stejně tak se neobejdou ani bez přísunu a výměny knih, časopisů a tištěných katalogů, což pro internetový boom někdy zaostává. Na semináři zazněla i slova znalce, že v USA je možno pozorovat v knihovnictví i jistý “ústup” od internetu.
Má-li dnes vydávání knih své potíže, nevyhne se jim ani internet – problémy s autorskými právy i stále narůstající náklady za připojení a provoz. Hrozilo-li dříve knihám, že byly páleny na hranicích, internet má své počítačové piráty a nejrůznější viry.
Zazněla-li v posledním příspěvku utěšující slova, že papír přežije elektronický záznam, nešlo o projev nějak vyhraněně konzervativní.
Žijeme v době knihy a internetu. Jejich koexistenci při rozumnosti “obou stran” nic nebrání.
Co říci na závěr? Sluší se poděkovat organizátorům, jmenovitě předsedkyni Společnosti spisovatelce Lence Procházkové, paní Evě Novotné z Národní knihovny a všem diskutujícím za nevšední a inspirativní zážitek.

Zdeněk Janík