Na snímku zleva: J. E. Hagen von der Wenge Graf Lambsdorff, velvyslanec Spolkové republiky Německo v ČR, tlumočnice, Dr. Wilhelm Krull, generální tajemník VolkswagenStiftung, PhDr. Vojtěch Balík, ředitel Národní knihovny ČR, Prof. Dr. Bernhard Fabian, vedoucí ústřední redakce na Vestfálské Wilhelmově universitě v Münsteru, Dr. h. c. mult. W. Georg Olms, nakladatelství Georg Olms Verlag AG a Prof. Dr. Jiří Pešek, ředitel Institutu mezinárodních studií FSV UK a zástupce Česko-německé komise historiků.
Velvyslanec Spolkové republiky Německo v ČR J. E. Hagen von der Wenge Graf Lambsdorff ve svém úvodním projevu vysoce ohodnotil výsledky kulturní spolupráce zpracovatelů z českých a moravských knihoven, Národní knihovny ČR a ústřední redakce na Vestfálské Wilhelmově universitě v Münsteru. Slavnostní prezentace, uspořádané Národní knihovnou ČR a nadací VolkswagenStiftung s podporou Goethe - Institutu Praha, se účastnila řada významných hostí. K vzácným hostům patřili Ute Gräfin Baudissin, ředitelka Goethe - Institutu Praha a PhDr. Tomáš Kafka, ředitel Česko - německého fondu budoucnosti. 
(Foto: Zuzana Havelková.)

Prof. Dr. Bernhard Fabian v Zrcadlové kapli
(z vystoupení)

"Avšak národní knihovny nejsou pouhými symbolickými institucemi národní kultury. Znamenají víc a vždy víc znamenaly, jsou rovněž knihovnami, které vědomě překračovaly geografické i jazykové hranice vlastních zemí a tím přinášely do země to "cizí" k obohacení toho "vlastního". Jak pan Balík ve svém úvodním slově k Příručce pregnantně formuloval, představují vždy individuálním způsobem "sumy" písemnictví celého kontinentu. Zrcadlí historický a kulturní vývoj větších regionů, když ne celého kontinentu.
Dovolte mi toto ilustrovat nikoli na dějinách nějaké velké knihovny, nýbrž na osudech jedné bývalé soukromé knihovny, jedné z těch tzv. zámeckých knihoven v Čechách a na Moravě ve správě pražského Národního muzea, kterou jsme popsali v jednom ze svazků Příručky vzhledem k jejímu kulturněhistorickému významu.
Jde o knihovnu v Poběžovicích, jihozápadně od Plzně.
"Zámek Poběžovice získala roku 1864 hrabata von Coudenhove, pocházející ze severního Brabantska. Franz Karl von Coudehove byl ženat s Marií Kalergi. Ta patřila k jednomu z nejstarších evropských šlechtických rodů, jenž svůj původ odvozoval od byzantské císařské

 dynastie Fokasů. Správu velkého rodinného majetku převzal po jejich smrti syn Heinrich, ... rakouský diplomat, jenž ve státních službách procestoval celý svět. ... Oženil se s Japonkou Mitsu Ayoama, pocházející z kupecké rodiny v Tokiu. ... Heinrich ovládal šestnáct evropských a asijských jazyků. Po svém návratu do Poběžovic měl v úmyslu sepsat obsáhlou studii o myšlení, náboženství a kulturách Evropy a Asie. To jej vedlo k systematické výstavbě knižních sbírek z těchto oblastí. Knihovna měla nepochybně rozhodující význam pro jeho syna Nikolause, zakladatele Panevropského hnutí, vzhledem k jeho politickému přesvědčení. Rodové dědictví přešlo na syna Johanna, ten se oženil s maďarskou krotitelkou a cirkusovou jezdkyní Lilly Steinschneiderovou, která rozmnožila knihovnu o díla svého hobby, jímž byl letecký sport a parašutismus. Významný přírůstek v knihovně představovalo i dědictví Marie von Codenhove-Kalergi po jejím dědečkovi ... hraběti Friedrich Karl von Nesselrode, jenž pocházel ze staré německé šlechtické rodiny, která po dlouhá léta byla naturalizována v Rusku. Někteří rodinní příslušníci zaujímali důležitá postavení v carské vládě. Část petrohradské knižní sbírky ... se tak dostala do zámecké knihovny Poběžovice."
To nevyžaduje komentáře. Ta Evropa, kterou my dnes s námahou hledáme a snažíme se ji objevit, už tu jednou byla, jak to dokazuje tento malý medailónek."
(Z projevu Prof. Dr. Bernharda Fabiana.)

Naše společná práce s "Prahou", jak jsme ji v redakci nazývali, měla mnoho podob. Často tato spolupráce docházela v zájmu věci až na pokraj vzájemného přetěžování, avšak při všech potížích, které jsme museli společně překonávat, zůstala až do konce v harmonické rovině. Vzdávám svůj dík na prvním místě řediteli Národní knihovny panu Balíkovi, který projekt zajistil pracovními silami. Podpora, kterou projekt doznal dodatečným zaštítěním od nadace Volkswagen, byla od Národní knihovny značná. Za neúmornou redakční práci chtěl bych poděkovat dr. Faltysové a panu Pohleiovi. Je jejich zásluhou, že dokumentace německých knihovních fondů v Praze je zachycena tak četně, jak jen to bylo možné. Všem, kteří je v jejich činnosti radou a pomocí podpořili, chtěl bych také vyjádřit své poděkování. Především panu Málkovi, jemuž projekt vděčí za svou počáteční fázi, a panu Streitovi.
(Z projevu Prof. Dr. Bernharda Fabiana.)