Mezi významné kulturní události letošního roku bezesporu patří i projekt Národní galerie ČR “Sláva barokní Čechie”. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století.
Výstava probíhá pod záštitou prezidenta republiky Václava Havla a za podpory Ministerstva kultury od 27. dubna do 28. října ve čtyřech výstavních prostorách v centru Prahy, v Obrazárně Pražského hradu, v kláš-teře sv. Jiří, ve Valdštejnské jízdárně a v paláci Kinských, kde je představeno více než 1 700 originálních památek ze 17. a 18. století.
V Obrazárně Pražského hradu mají návštěvníci možnost shlédnout soubor památek prezentujících barokní víru, zbožnost a církev (soubor obrazů Petra Brandla, expresivní dřevěné plastiky M. B. Brauna, zemští patroni, barokní zlatnictví). Další část instalace je věnována stykům barokních Čech s Evropou a světem. Představeny jsou zámořské misie, barokní cesty a cestování a drobná doplňková instalace o dobovém obchodě a podnikání. Posledním tématem této části výstavy je věda a vzdělání v barokních Čechách (soubor unikátních lékařských přístrojů, kolekce geografických přístrojů, mechanických hříček, přírodnin a uměleckořemeslných kuriozit).
Expozice v klášteře sv. Jiří se věnuje problematice politiky, monarchie a dynastie (portrétní galerie Habsburků, alegorické a oslavné obrazy, kolekce numismatická). Druhá kapitola této části představuje válku, mír a jejich ohlasy v barokní kultuře (památky na české povstání z let 1618-1620, třicetiletou válku, turecké války a války, vedené Marií Terezií).
Prostor Valdštejnské jízdárny je věnován teatralitě a divadlu jako základní složce barokní kultury, umožňující “poznávání Boha skrze tento svět” prostřednictvím smyslového vnímání. Vystaveny jsou plastiky Braunovy, Brokofovy a Rohrbachovy, skvěle zachované kostýmy a rekvizity z divadla v Českém Krumlově, památky na velké barokní světské i náboženské slavnosti. Na balkónech jízdárny je umístěna instalace, reflektující barokní tvorbu krajiny a vztahy k přírodě (kresby a grafiky, malý soubor barokní krajinomalby, originály architektonických plánů).
Část výstavy prezentované v Paláci Golz Kinských na Staroměstském náměstí je stratigrafickým řezem napříč společností 17. a 18. století v Čechách. Oddíl Ozvěna Majestátu se věnuje nejvyšším složkám barokní společnosti: panovníkovi, jeho rodině a dvoru. Kapitola nazvaná Chrám a klášter představuje život a kulturní odkaz barokního katolického kléru. Oddíl Zámek a palác přibližuje životní styl a kulturní investice aristokracie 17. a 18. století formou ideální rekonstrukce života barokního šlechtice. Část Město mapuje hmotnou a duchovní kulturu pobělohorských českých měst. Další oddíl, Vesnice, věnuje pozornost dosud nejméně probádanému úseku pobělohorské hmotné kultury. Závěrečná, rozsahem nevelká kapitola, nazvaná Exil, představuje život nekatolické

komunity v Čechách a v exilu, ukazuje rozličné důvody emigrace, které nebyly jen nábo-ženské, ale též profesní či ekonomické. V unikátních prostorách románských a gotic-kých sklepů pod palácem Kinských je insta-lována “klenotnice” - vynikající ukázky barokního zlatnictví, sklářství, numismatiky a keramiky.
K výstavě je připraven bohatý doprovodný program, koncerty, výstavy, přednášky, divadelní představení, rekonstrukce barokních slavností apod., na kterém se podílí řada dalších institucí.
Národní knihovna ČR zapůjčila na výstavu jednak knižní exponáty (rukopisy a staré tisky), jednak grafické listy (grafické universitní teze). Z knižních exponátů jmenujme alespoň Codex pictoricus Mexicanus Ignáce Tirsche (1733-1781) z 60.-70. let 18. století, unikátní informační pramen k flóře, fauně a životu domorodých obyvatel Mexika a Dolní Kalifornie poloviny 18. století a cenný doklad dokumentární malby koloniálního baroka, čínsko latinský jezuitský slovník z počátku 18. století, rukopis psaný na rýžovém papíru, exemplář italského překladu třídílného filozoficko alegorického románu španělského spisovatele Baltasara Graciána Kritikon (Il Criticon overo regole della vita politica morale) vydaného v Benátkách 1698, který patřil Václavu Vojtěchovi ze Šternberka, jenž si knihu zakoupil v Itálii v roce 1705, jak o tom svědčí rukopisné exlibris a heraldické supralibros majitele, Castiglionův traktát Dvořan (Il Libro del cortegiano) z roku 1541, exemplář pocházející z klášterní knihovny teatinů v Praze, kam se dostal spolu s dalším knižním odkazem Ignáce Bernarda z Martinic, dochovaný v cenné bibliofilské renesanční vazbě římského původu z první poloviny 16. století, drobný italský tisk vydaný v roce 1717 v Praze Bacco in Boemia, první vydání básně oslavující mělnická vína, jejímž autorem je Pietro Domenico Bartoloni, osobní lékař posledního toskánského velkovévody Giovanniho Gastona de Medici, kterého doprovázel na cestách po Německu a Čechách, řadu děl Jana Amose Komenského či díla Tomáše Pešiny z Čechorodu apod.
Pořadatel výstavy, Národní galerie ČR, připravil ve spolupráci se Správou českých center a odborem kulturních a krajanských vztahů Ministerstva zahraničních věcí rovněž prezentaci celého projektu v zahraničí. Pro tento účel byla pod názvem “Krásy českého baroka” sestavena kolekce fotografií Vladimíra Uhra, zachycující krásy české barokní architektury.
Výstava “Sláva barokní Čechie” podává ucelený obraz o barokní kultuře a umění českého státu a překonává dosavadní výstavní akce věnované tomuto tématu. Je tak základním zdrojem poznání baroka a představ o něm pro celou jednu generaci domácích i zahraničních zájemců. Podrobné aktualizované informace o výstavě jsou k dispozici na adrese:
http://www.barokng.cz/index.html

	2/2001 Bulletin_plus