Harmonia Mozartiana Pragensis,
dechová harmonie a Národní knihovna ČR

PhDr. Julius Hůlek
Hudební oddělení Národní knihovny ČR

Již druhou sezonu oživuje koncertní dění v Praze mladý komorní soubor Harmonia Mozartiana Pragensis. Soubor je kolektivem založeným na párovém obsazení dechových nástrojů (většinou dvojic hobojů, klarinetů, fagotů a lesních rohů), spjatém především s epochou hudebního klasicismu druhé poloviny 18. a částečně ještě 19. století. Takovému a podobnému obsazení se dodnes říká dechová harmonie. Stejné označení má i kompoziční žánr, jejž takový soubor pěstuje. Ve své době byl oblíbený v mnoha šlech-tických rezidencích a dokonce i na císařském dvoře a díky svému zvukově barevnému kouzlu mohl být provozován jak na otevřeném prostranství, v parcích, tak v uzavřených sá-lech a salonech. Harmonia Mozartiana Pragen-sis usiluje o rekonstrukci bohaté tvářnosti a proměn žánru dechové harmonie se zvláštním zřetelem k tvorbě českých autorů v konfrontaci s dobovou tvorbou světovou, zejména W. A. Mozarta, jemuž věnuje speciální pozornost.
Snahy souboru se opírají o seriózní  hudebně-historický výzkum. Bez prohloubeného doku-mentačního zřetele, zejména pak autentické pramenné základny, by se jeho úspěšná a sty-lově věrohodná profilace rozhodně neobešla. V tomto případě kroky zakladatele a vedoucího organizátora souboru, fagotisty a kontrafago-tisty Luboše Faita, nejčastěji vedou do Národ-ní knihovny ČR, konkrétně do jejího hudeb-ního oddělení. Zde soubor čerpá hlavně noto-vý materiál, ale také informace nejrůznějšího druhu, od výskytu skladeb vhodných k  pro-vozování až po užitečné kontakty doslova v celém světě. Ale tím vztahy souboru s  Ná-rodní knihovnou zdaleka nekončí. V Zrcadlové kapli Klementina totiž čas od času soubor pořádá koncerty, které se pokaždé těší velkému zájmu a vřelé odezvě hudbymilovné veřejnosti.
Předchozí sezonu se soubor dramaturgicky nápaditě a po interpretační stránce výtečně vypořádal s cyklem koncertů nazvaným “Bohemia  Austria 2000/2001” (uskutečněným pod morální záštitou České komise pro UNESCO), jenž názorně demonstroval postavení hudby českého klasicismu v  evropském kontextu. Pečlivým výběrem a provedením se má v přítomné sezoně vyznačovat předpokládaná série koncertů “Harmonia Europea” sledující tentokrát konfrontaci příslušné žánrové tvorby české a zahraniční, kdy program toho kterého koncertu nastuduje soubor s vybraným hostem, pokaždé z jiné evropské země.
Takto byl koncipován koncert nazvaný “France et Bohême” 17. září 2001 v  kostele sv. Martina ve zdi na Starém Městě pražském, pořádaný ve spolupráci s  Francouzským

Soubor Harmonia Mozartiana Pragensis.

institutem v Praze. Program koncertu připravil a nastudoval Eric Baude – Delhommais z Francie, umělecký vedoucí obdobného ko-morního souboru “Philidor” a – mimochodem – rovněž dlouholetý pilný návštěvník naší knihovny.
Večerním koncertům u sv. Martina ve zdi pravidelně předcházejí odpolední veřejné generální zkoušky určené hlavně seniorům za symbolické vstupné několika korun. Řada z nich se uskutečnila právě v Zrcadlové kapli Klementina. Tak tomu bylo i v případě posledně zmíněného česko–francouzského koncertu, věnovaného především bývalým pracovníkům Národní knihovny. Odpolední i večerní vystoupení souboru Harmonia Mozartiana Pragensis bylo tehdy hojně navštíveno a setkalo se s mimořádně vřelým přijetím. Mj. tu zazněla ve světové premiéře skladba “Rives effleurées” (Dotýkané břehy) současného francouzského skladatele Luciena Guérinela (1930), zachycující lyrickými prostředky prchavé okamžiky přírodní scenérie na řece Loiře. Dalším zahraničním hostem zde byl klavírista Zbyněk Maruška z Kypru.
Pojednávaný koncert může být názorným příkladem, jak se soubor Harmonia Mozartiana Pragensis neméně intenzivně věnuje tvorbě 20. století, včetně hudby současné. Některé skladby jeho repertoáru byly dokonce přímo vyvolány jeho aktivitou. Tak vznikly např. skladby posluchačů hudební fakulty AMU v Praze věnované právě dechové harmonii. Dodejme, že dramaturgie příštího “konfron-tačního” koncertu s největší pravděpo-dobností zamíří do Nizozemí. Do čela souboru se jako jeho umělecký vedoucí v průběhu popisovaných událostí mezitím postavil dirigent Státní opery v Praze Richard Hein.
Spolupráce souboru Harmonia Mozartiana Pragensis s hudebním oddělením Národní knihovny je soustavná, pestrá, oboustranně obohacující a přínosná. Pokračuje s nezten-čenou intenzitou, takže budeme mít příležitost znovu se k ní vrátit v novém příspěvku. Harmonia Mozartiana Pragensis tak na pozadí této spolupráce účinně přispívá i k dalšímu, odborně fundovanému rozvoji známé pražské mozartovské tradice.