Tycho de Brahe a Praha

Na letošní rok 2001 připadá 400. výročí úmrtí dánského astronoma Tychona Brahe (1546 – 1601). Vynikající vědecká osobnost, nejvý-znamnější pozorovatel oblohy z doby před vynálezem dalekohledu, se neodmyslitelně za-psal i do historie Klementina. Je až s podivem, kolik hmatatelných památek spojených s jeho jménem zde ještě dnes nacházíme. Brahe začal působit v Praze roku 1599, poté, co ho nesho-dy s královským dvorem po smrti jeho pří-znivce Frederika II. donutily opustit Dánsko. Na ostrově Hven (dnes Ven, Švédsko) po něm zůstala na tehdejší dobu dokonale a bohatě vybavená observatoř Uraniborg, s přístroji konstruovanými většinou podle jeho vlastních návrhů. Do  rudolfínské Prahy jej následoval Jan Kepler, zastánce heliocentrické soustavy, který na základě Tychonových pozorování objevil tři zákony o pohybu planet kolem Slunce (Keplerovy zákony). Tyto zákony později použil Newton k odvození zákona všeobecné gravitace. Ale to už jsme příliš daleko. Vraťme se do Klementina.
Nejstarším veřejným muzeem v českých zemích a jedním z nejstarších v Evropě bylo Kle-mentinské matematické muzeum (Musaeum Mathematicum Collegii Clementini).
Exponáty tohoto muzea byly nejen astro-nomické, fyzikální, meteorologické a další pří-stroje, geometrické pomůcky či globy, ale i ku-riozity, dovezené jezuity z misijních cest. Dnes jsou rozesety v různých muzejních sbírkách.
Součástí Klementinského matematického muzea bývala “Tychonova síň”, považovaná kdysi za pozůstalost Tychona Brahe. Zde byly uloženy sextanty z dílny Josta Bürgiho (na fotografii vlevo) a Erasma Habermela (na fotografii vpravo), sluneční hodiny, úhloměr a kružítko a další předměty.
K  památkám nejcennějším patří tisky z Tycho-nova vlastnictví, takzvaná Bibliotheca Tycho-niana, které se do Klementina dostaly od Ty-chonových dědiců. Tisky jsou vzácné navíc i tím, že v mnohých z nich nalezneme bohaté marginálie různých autorů, včetně Tycho-nových autografů.
Většina knih je v  původní zdobené renesanční vazbě, se zlaceným majitelovým supralibros.
S Tychonem Brahem se v Klementinu setkáme i jinde. Nástropní freska ve Starém mate-matickém sále znázorňuje skupinu alegorických postav – Optiku, Geografii, Mechaniku, Aritmetiku, Astronomii, Gnomiku a Geometrii a sedm osobností z historie exaktních věd, mezi nimiž dominují Tycho Brahe rozmlouvající s Giambattistou Ricciolim, významným jezu-itským astronomem. Další fresky ve Starém matematickém sále vykreslují i čtyři různé planetární systémy – Ptolemaiův, Koperníkův, Brahův a Riccioliho. Pohyb planet podle geocentrické soustavy Tychona Brahe byl za-

chycen také v podobě mechanického plane-tária na hodinách sestrojených Janem Kleinem kolem roku 1756, které původně patřily do ma-tematického muzea a dnes jsou vystaveny spolu se stejně provedenými Koperníkovými hodinami a replikami “tychonských” sextantů v předsálí Barokního knihovního sálu.
Není tedy divu, že Klementinum přitahuje odbornou veřejnost. Letos se v Praze na pod-zim konalo pod záštitou rektora Karlovy univerzity Ivana Wilhelma a předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové mezi-národní historickovědné sympozium ke 400. výročí úmrtí Tychona Brahe pod názvem Tycho Brahe a Praha: Křižovatky evropské vědy (Tycho Brahe and Prague: Crossroads of European Science), organizované ve dnech 22.10. - 25.10. 2001 Výzkumným centrem pro dějiny věd. Na sympoziu se setkalo přes 80 od-borníků na dějiny exaktních věd, z toho polovina ze zahraničí (ze 13 zemí); včetně nejrenomovanějších osobností z oboru historie astronomie.
Pro účastníky sympozia byla dne 24.10. uspo-řádána návštěva Klementina, spojená s pro-hlídkou rekonstruované Astronomické věže, Barokního knihovního sálu a dalších histo-rických prostor. Účastníci si prohlédli zední kvadranty, strunové zařízení pro měření pra-vého slunečního poledne, vitriny s astro-nomickými, geofyzikálními a meteorologickými přístroji, potěšili se krásným rozhledem na Pra-hu. Nahlédli i do Starého matematického sálu. Podvečer byl vyhrazen rautu na Křížovnické chodbě. Vyvrcholením návštěvy Klementina však byla výstava tisků a rukopisů z vlastnictví Tychona Brahe, kterou pro účast-níky sympozia připravil doc. Martin Šolc a oddělení rukopisů a starých tisků. Doc. Šolc také představil sbírku uloženou v  Národní knihovně a některé její zvlášť unikátní exempláře účastníkům mezinárodního fóra přednáškou Bibliotheca Tychoniana - books from Tycho Brahe´s possesion in the National Library of Czech Republic in Prague Clementinum. (zh,š)

Tychonova síň.