|
V průběhu jednání o procesu evropské integrace se čas od
času jistě správně při-pomíná, že to, co je schopno Evropu skutečně spojovat,
ať už podoba a hloubka integrace bude jakákoli, jsou zděděné společně
pro-žívané duchovní hodnoty a kulturní dědictví, jež je též pociťováno jako
společné, ale k tomu i prožitek společného informačního prostoru a spolupráce na rozvoji vědění a rozšiřování poznání. Nadto ke společné
kultuře jistě patří i společně přijímané způsoby a nástroje komu-nikace, ba i
jejich materiální projevy.
Je obecně přijímáno jako skutečnost, že psané slovo,
text, patří mezi významné pilíře evropské kultury. Proto knihy i další formy
nosičů textu se samy staly symbolem a ceněnou kulturní hodnotou, předmětem
shromažďování, organi-zace a péče, a konečně i badatelského zájmu. Knihovní
fondy jsou významnou složkou kulturního dědictví a bohatství každé země, ba s touto “pamětí” se často spojuje sama identita daného národního
společenství.
Kdybychom chtěli definovat pojem evropský knihovní fond,
pak bychom nemohli jen mechanicky pořídit součet jednotlivých pomy-slných
národních fondů v úzkém slova smyslu vymezených hranicemi států, nebo
dokonce jen jazyků. Je skutečností, že přes jistou bariéru, kterou tvoří
zejména různost jazyků, není knihovní fond představující tu kterou zemi
vymezen a ohraničen ani jazykově, ani geo-graficky. V každé evropské zemi,
více či méně, obsahuje celkový knihovní fond velmi rozmanité dokumenty ať už
z hlediska jazyka, tak provenience, do té míry, že svým způsobem universálně
zrcadlí kulturní a historický vývoj daného širšího regionu, v němž se
nachází, ne-li přímo celé Evropy.
Toto ve velmi význačné míře platí o knižním bohatství
uchovávaném dodnes v Českých zemích, a v Národní knihovně povýtce. Nejde
však jen o dědictví, jde o současné aktivní a plánovité budování fondu
informačních zdrojů, které má za cíl jak shromáždit a
zpřístupnit nám samým i světu domácí dokumenty, tak získat rozumný a
strukturovaný výběr z celosvětové produkce pro domácí využití.
V duchu mezinárodních programů Všeo-becného
bibliografického přehledu (Universal Bibliographical Control) a Všeobecné
dostup-nosti publikací (Universal Availability of Publi-cations) odpovídá
každá z národních knihoven mezinárodnímu společenství za úplné shroma-žďování
publikací vydaných v její zemi, za uchování celistvosti a integrity této
sbírky, a na druhé straně za úplnou, všem dostupnou a srozumitelnou
informaci o této sbírce, tj. za národní bibliografii splňující kritéria
mezi-národní směnitelnosti dat. A dále má ovšem umožnit zpřístupnění
vlastních textů z národní sbírky komukoli na světě, kdo o ně požádá.
Jinými slovy, v našem dnešním kontextu, knihovny, a v tom národní knihovny
zcela výslovně, mají za úkol konkrétním
způsobem
přispívat ke společnému utváření duchovního
|
bohatství Evropy. Národní knihovny se za
tím účelem spojují ke spolupráci; jsou navzájem úzce propojeny jak
fungujícími sítěmi, tak vzá-jemnou zodpovědností vůči společným programům, i
dohodami o společných projek-tech, z nichž některé mají podporu evropských
orgánů. Toto společenství národních kniho-ven má i stálou institucionální
podobu, tzv. Konferenci evropských národních knihoven, která systematicky
rozvíjí uvedené společné aktivity. Cílem je, stručně řečeno, překonávání
hranic a sdílení duchovního bohatství v pro-storu celé Evropy: k tomu má
sloužit propojení národních bibliografií a katalogů knihoven v jeden zdroj,
a tím zpřístupnění evropského knižního bohatství jako jednoho celku.
Národní knihovny jsou tedy, mohu-li to tak říci,
evropskými institucemi, a na druhé straně se nemalým dílem podílejí na
uchovávání a rozvoji evropských hodnot.
Evropské národní knihovny dnes spravují významné fondy
klasických i digitálních dokumentů jak z produkce svých zemí, tak
uni-versální evropské produkce. Navíc nejčastěji mají koordinační roli
v kooperačních struktu-rách pro sdílení informací a fondů v dané zemi,
nehledě ke spolupráci a propojení s vydavatel-ským sektorem. Jsou takto
významnými uzly pro sdílení hodnot a znalostí v rámci evrop-ského kontextu.
S rozvojem a nabídkou silných technolo-gických nástrojů se
dnes jeví jako reálné to, co dosud bylo spíše nedosažitelným cílem: vytvořit
a otevřít jednu velkou společnou evropskou knihovnu. Taková virtuální
kniho-vna by měla umožnit doslova komukoli a od-kudkoli vyhledat informace o
dokumentech a dobrat se i k textům samotným, ať se nachá-zejí na kterémkoli
místě Evropy.
Konsorcium evropských národních knihoven vytvořilo
projekt nazvaný Evropská knihovna (The European Library – TEL), který ve
fázi do poloviny roku 2003 má položit základ a vytvořit technické, právní a
organizační podmínky pro tuto “panevropskou” službu. Projekt je pod-porován
Evropskou komisí jako tzv. dopro-vodné opatření (accompanying measure)
v oblasti kulturního dědictví v rámci tzv. klí-čových akcí č. 3 výzkumného
programu Tech-nologie pro informační společnost (Informa-tion Societies
Technology IST).
Předpokládá se vytvoření jednotného portálu pro přístup
k bibliografickým zdrojům i k vlast-ním digitálním i klasickým dokumentům
evrop-ských knihoven. Tak nabývá zcela konkrétní podoby infrastruktura pro
sdílení informací v oblasti vědy, odborných znalostí, kultury v rámci celé
Evropy.
Česká Národní knihovna je aktivním účast-níkem této
evropské spolupráce. Můžeme proto s potěšením konstatovat, že se tak
konkrétním způsobem a doufáme, že i účinně, podílí nejen na procesu
přibližování, ale i na posilování integrace a formování nových podob
evropské spolupráce.
|
