Konference k 25. výročí úmrtí
Dmytra Čyževského

resp. v Čechách, osm let, od roku 1924 do roku 1932. Byl zde zaměstnán na ukrajinských vysokých školách (přednášky z logiky, ukrajinské filozofie, ukrajinské literatury) a vel-mi čile se účastnil pražského kulturního života ukrajinské i ruské emigrace; působil v nej-různějších vědeckých společnostech (mj. byl i členem Slovanského ústavu) i na pražské německé univerzitě. Seznámil se dobře i s čes-kým kulturním prostředím a jeho představiteli a navázal s nimi pracovní i přátelské kontakty. Když potom odešel z existenčních i badatel-ských důvodů na univerzitu v Halle jako lektor slovanských jazyků, prokazoval naší kultuře neocenitelné služby: jednak svými objevy vzácných bohemik v knihovnách a archivech v Halle (objevil tam mj. i části Komenského Pansofie, o nichž se soudilo, že byly ztraceny, a obětavě je přepsal, aby nebyly při even-tuálním bombardování zničeny, přičemž kopie posílal na různá místa, i do Čech); dále analýzami a propagací české barokní literatury a studiemi o české kultuře ve sborníku V. Mathesia “Co daly naše země Evropě a lid-stvu”, 1939 a 1940. Stať Čyževského o Má-chovi, uveřejněná v Mukařovského sborníku “Torso a tajemství Máchova díla”, patří podle Růženy Grebeníčkové, literární vědkyně, která byla velkou znalkyní Čyževského, k nej-lepšímu, co bylo o Máchovi napsáno – stejně jako jeho studie o Dvojníkovi Dostojevského ve vztahu k tomu, co všechno bylo napsáno o Dostojevském.
Čyževskyj byl také bibliofil a bibliograf. A právě naše Národní knihovna mu vděčí za to, že za 2. světové války zařídil, aby byly z Halle odesílány vzácné exempláře bohemik k popisu do Prahy, do naší Národní – tehdejší Zemské – knihovny, na popis do Tobolkova Knihopisu. Knihopis českých a slovenských tisků Čyževskyj tehdy pomáhal doplňovat i zprávami o bohemikálních tiscích v jiných německých knihovnách.
Příčinu k vděčnosti tomuto velikánovi mají téměř všechny slovanské národy, protože bez rozdílu věnoval pozornost všem a přinášel nové, hluboké postřehy a hodnocení jejich literatur a duchovních dějin.

Mezinárodní konference
“Dmytro Čyževskyj,
osobnost a dílo”

Z Filozofické fakulty Karlovy univerzity pod-statně přispěli náš renomovaný komparatista doc. V. Svatoň s významným a aktuálním tématem raných prací Čyževského o etice, prof. Sobotka (doplňky k českému hege-lianismu, jak je prezentován ve sborníku “Hegel bei den Slaven”) a prof. J. Marvan; Marie Magidová ze Slovanské knihovny mluvila zasvěceně o velice zajímavém tématu spolupráce Čyževského s prof. A. Bémem a o jeho slavné studii k povídce Dostojevského “Dvojník”.
Dr. B. Zilynskyj z  Pedagogické fakulty KU referoval o korespondenci Čyževského zacho-vané v pražských archivech; spolu s němec-kými badateli prof. A. Richterovou a dr. W. Janzenem z  Halle, kteří popisovali stav pozůstalosti Čyževského v německých archi-vech a knihovnách, se shodli na tom, co je třeba v budoucnu udělat pro její zpracování a zveřejnění. O Čyževského objevech a zprá-vách o ukrajinských tiscích vydaných v Halle mluvila doc. N. Kolesnyčenko – Bratun´.
Pro nás měl zcela neobyčejnou zajímavost příspěvek akademika L. Rudnyc´kého, jedno-ho z dnešních největších ukrajinistů, psaný společně s U. Schweierem, nazvaný “D. Čyže-vskyj, vědec světového formátu”. Příspěvek nás především seznámil s nálezem obou badatelů v heidelberském archivu. Jde o kon-cept dopisu Čyževského Thomasu Mannovi z roku 1945, kterého se Čyževskyj snažil přesvědčit, že by se měl vrátit do Německa. Jedním z Čyževského argumentů je popírání kolektivní viny a vlastní zkušenost s lidmi.
O Čyževského přínosu pro komeniologii hovořili náš přední komeniolog dr. Beneš, ředitel Ústavu pro klasická studia AV ČR (problematika hallských nálezů), prof. B. Je-rabek a prof. R. Lachmannová (obraz vědění v Komenského díle “Orbis pictus”).
Filozofickými aspekty komeniologie u Čyžev-ského se zabývala dr. V. Schifferová. Prof. N. Szafoval mluvil o recepci německé filozofie na Ukrajině, jak ji vykládá Čyževskyj, a vyslo-vil názor, že Čyževskyj byl především filozof a Evropan, který se narodil na Ukrajině. Filozofie se týkaly příspěvky doc. O. Ivas-jukové o filozofii L. Štúra a pojednání doktorky D. Teteryny–Blochynové o filozofii H. S. Skovorody.
Zazněly i některé výhrady k pracím Čyžev-ského (prof. G. Grabowicz – pojetí dějin ukrajinské literatury, prof. I. Pospíšil – dnes staromódní koncepce Dějin ruské literatury 19.století). Prof. J. Rozumnyj podrobil kritice americkou edici a překlad Srovnávacích dějin slovanských literatur, přizpůsobený americkému čtenáři (jiné termíny než v origi-nále).
Náboženské tematice byl věnován referát prof. H. Kluetinga o příspěvku Čyževského k bádá-ní o pietismu.
Se svými osobními vzpomínkami na Čyžev-ského se na konferenci podělili prof. J. Mar-van a prof. M. Labun´ka.
Z vážných důvodů nemohli být na konferenci přítomni akademik Rudnyc´kyj z Mnichova a prof. Pospíšil z Brna osobně. Vcelku lze říci, že toto setkání vědců různých zemí nad opo-míjeným tématem mělo pozitivní výsledky; došlo k přátelským, nikoli nacionalistickým nebo neplodným diskusím a podalo jakýsi obraz o současném stavu bádání o pracích Čyževského i o jeho osobnosti. Všichni se shodli na tom, že jde o bohatství, jež by se mělo využívat, a že je třeba spisy Čyževského vydávat, zejména v Rusku a na Ukrajině, a připravit vydání sebraných spisů včetně nevydaných materiálů a korespondence (na toto téma mluvil dr. W. Janzen).

Výstava
“Dmytro Čyževskyj
1894 -1977.
Ve službách vzájemného sbližování národů Evropy”