Hlavní stránka NK 4/2002 Bulletinplus

UTILITAS MATHESEOS
Jezuitská matematika v Klementinu
1602 – 1773

Rukopisy a staré tisky z fondů Národní kniho-vny ČR v Praze vážící se k matematice pěstované v jezuitské koleji v Klementinu představila výstava Jezuitská matematika v Klementinu autorů Jaroslavy Kašparové (Národní knihovna ČR) a Karla Mačáka (Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci).
Matematiku jezuité pojímali daleko šířeji než je pojímána dnes. Jejich pojetí navazovalo na tradici středověkého quadrivia tvořeného aritmetikou, geometrií, astronomií a “musicou” (ta představovala z dnešního hlediska v pod-statě matematický popis hudebních intervalů), zahrnovalo však i základy řady dalších disciplín, např. geometrické optiky, hydrauliky, konstrukce slunečních hodin, budování opev-nění a dalších oborů. V porovnání s dnešní matematikou bylo tedy jezuitské pojetí daleko širší a matematika v  dnešním pojetí pro jezuity představovala většinou pouze nástroj k  řešení aplikačních úloh. S ohledem na tuto skuteč-nost byl volen i název výstavy.
Jezuitská kolej v  Klementinu (později součást Karlo–Ferdinandovy univerzity) byla částí rozsáhlého systému jezuitského školství, které představovalo neoddělitelnou součást evrop-ské kultury a vzdělanosti v 17. – 18. století. V souladu s celkovým zaměřením jezuitského řádu bylo toto školství orientováno na filozofii a teologii, opíralo se však o solidní všeobecné vzdělání, ve kterém měla matematika pevné místo. Podle studijního řádu “Ratio atque institutio studiorum S.J.” byla matematika povinnou součástí výuky ve II. ročníku filozofické fakulty; pokud přitom některý student projevil schopnosti a zájem o studium matematiky, mohl mu provinciál umožnit studovat matematiku dále “privatis”. Toto spojení povinného základního matematického vzdělání pro všechny studenty s možností dalšího pokračování ve studiu pro talentované zájemce se ukázalo jako velice efektivní řešení.
V 17. – 18. století se v českých zemích kromě jezuitů takřka nikdo matematikou systematicky nezabývala co se týká její výuky, neměli jezuité

u nás (a možná v celé Evropě) rovnocennou konkurenci.
V jezuitském řádu vyrostla řada matematiků (v dobovém chápání smyslu slova “matema-tika”), kteří byli ceněni a váženi celou tehdejší učenou Evropou. Při dnešním hodnocení úrovně matematiky pěstované v jezuitském řádu však musíme mít na paměti nejen odlišné chápání pojmu “matematika”, ale i skutečnost, že jezuité nebyli žádná učená společnost; byl to řeholní řád, pro který byla vědecká činnost (včetně činnosti v oblasti matematiky) pouze jedním z mnoha úkolů, kterými se zabývali, a to zdaleka ne tím nejdůležitějším. Z hlediska dneš-ní matematiky lze říci, že matematika pěstovaná v jezuitském řádu nepřinesla žádné podněty, které by v evropském měřítku nějak výrazněji ovlivnily vývoj matematiky jako vědecké disciplíny.
Význam jezuitů pro matematiku spočíval hlavně v jejich školství; díky širokému záběru a zaměření na aplikace dosáhli však někteří jezuité i pozoruhodných dílčích výsledků vědeckých. Seznámení s jezuitskými matema-tickými spisy nemůže tedy vést k  nějakým zásadním změnám v hodnocení vývoje evrop-ské matematiky, může však doplnit toto hodnocení řadou cenných podrobností; navíc může přispět k  celkovému prohloubení našeho pohledu na myšlenkovou atmosféru 17. a 18. století. Výstava uspořádaná Národní knihov-nou České republiky a Pedagogickou fakultou Technické univerzity v Liberci byla přístupná veřejnosti od 1. listopadu 2002 do 1. prosince 2002 v Zrcadlové kapli Klementina. K této příležitosti byla vydána stejnojmenná dvojja-zyčná (česko-anlická) publikace, která obsa-huje autorským slovem doplněný scénář vý-stavy, reprodukce z  exponátů a barevné foto-dokumenty “matematických” objektů klemen-tinského areálu.
Čtenáři se tak předkládá ucelený pohled na pěstování matematických věd v klementin-ském řádu Tovaryšstva Ježíšova a množství utříděného badatelského materiálu.

(Upraveno z autorských materiálů k výstavě.)


Blaga Dimitrovová

(2.1. 1922, Bjala Slatina)
bulharská spisovatelka

V letošním roce oslavila významné životní jubileum bulharská spisovatelka Blaga Dimitro-vová (2.1.1922), jejíž dílo odráží hluboké prožívání společenských a duchovních pro-měn druhé poloviny dvacátého století. Bás-nířka, prozaička, esejistka, dramatička a překla-datelka absolvovala slavistiku na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ochridského (1945), současně studovala hru na klavír u prof. Andreje Stojanova. Dlouhá léta pracovala jako redaktorka (nakladatelství Balgarski pisatel, Narodna kultura). Časopisecky debutovala v roce 1938 a během let se projevila jako autorka širokého uměleckého záběru. V oblasti poezie postupně přešla od přírodní a milostné lyriky k filozofickým a etickým reflexím. Z prozaické tvorby vzbudil velkou pozornost především společenský román Tvář (1981) o dramatickém, bolestném prohlédnutí spiso-vatelčiny generace, jenž byl oficiální kritikou zkonfiskován a na devět let uvržen do tzv. bulharského knižního žaláře. Dimitrovová sáhla i k žánru utopické literatury, lyrických dramat a během devadesátých let zaujala časovými, mnohdy etnopsychologicky laděnými úvahami a eseji.
Od poloviny osmdesátých let se podílela na zformování bulharského protitotalitního hnutí – stála u zrodu ekologického Výboru na obranu Ruse a Klubu demokracie. Je činná v mezinárodních organizacích zabývajících se lidskými právy, protiválečnými aktivitami a evropskou kulturou. V letech 1992–1993 pů-sobila jako viceprezidentka Bulharské repu-bliky.
Ve světě se stala bezesporu nejznámější bul-harskou spisovatelkou – překládal ji mj. John Updike, jejich vzájem setkání  ho inspirovalo

i k napsání povídky Bulharská básnířka (The Music School. Short stories. New York 1966).
Slovanská knihovna při NK ČR připravila ve spolupráci s  Bulharským kulturním institu-tem v Praze 16. října v zasedací síni NK ČR literární podvečer, na němž o jubilantce hovořila Dana Hronková a ukázky z její tvorby  přednesla Lenka Fišerová. Ze vzácných hostí se podvečera zúčastnila 1. tajemnice Velvysla-nectví BR v ČR Parisa Popnikolova, vystoupil rovněž ředitel BKI Bojan Pančev a do diskuse se zapojily překladatelky Dimitrovové do češ-tiny Hana Reinerová, Alena Maxová a Zlata Kufnerová. Autorku a její dílo přiblížila výsta-va knih, fotografií i materiálů dokumentárního charakteru (mnohé zapůjčila sama Dimitro-vová) ve Slovanské knihovně. Expozici dopl-nila svými uměleckými fotografiemi – přírod-ními záběry bulharské krajiny pod názvem Zimní zamyšlení – bulharská malířka a restaurá-torka Toni Temenugova.

PhDr. Ivana Srbková

Mnohorozměrnost

Blaga Dimitrovová

Svět je mnohorozměrný
a z toho nás časem bolívá hlava.
Žádáme, aby byl jednočarý,
aby nám byl jasný.
Žádáme, aby byl jednozvuký,
aby nám byl oddán.
Žádáme, aby byl
bezmezně omezený,
abychom ho mohli držet v hrsti.
Svět však se vymyká
do svých nesčetných rozměrů.

Přeložil O. F. Babler


Předchozí stránka Obsah Další stránka