Rukopisy a staré tisky z fondů Národní kniho-vny ČR
v Praze vážící se k matematice pěstované v jezuitské koleji v Klementinu
představila výstava Jezuitská matematika v Klementinu autorů
Jaroslavy Kašparové (Národní knihovna ČR) a Karla Mačáka (Pedagogická
fakulta Technické univerzity v Liberci).
Matematiku jezuité pojímali daleko šířeji než je pojímána dnes. Jejich
pojetí navazovalo na tradici středověkého quadrivia
tvořeného aritmetikou, geometrií, astronomií a “musicou” (ta představovala
z dnešního hlediska v pod-statě matematický popis hudebních intervalů),
zahrnovalo však i základy řady dalších disciplín, např. geometrické optiky, hydrauliky, konstrukce slunečních hodin, budování opev-nění a dalších oborů.
V porovnání s dnešní matematikou bylo tedy jezuitské pojetí daleko širší a
matematika v dnešním pojetí pro jezuity představovala většinou pouze
nástroj k řešení aplikačních úloh. S ohledem na tuto skuteč-nost byl volen i
název výstavy.
Jezuitská kolej v Klementinu (později součást
Karlo–Ferdinandovy univerzity) byla částí rozsáhlého systému
jezuitského školství, které představovalo neoddělitelnou součást evrop-ské
kultury a vzdělanosti v 17. – 18. století. V souladu s celkovým zaměřením
jezuitského řádu bylo toto školství orientováno na filozofii a teologii,
opíralo se však o solidní všeobecné vzdělání, ve kterém měla matematika
pevné místo. Podle studijního řádu “Ratio atque institutio studiorum S.J.” byla
matematika povinnou součástí výuky ve II. ročníku filozofické fakulty;
pokud přitom některý student projevil schopnosti a zájem o studium
matematiky, mohl mu provinciál umožnit studovat matematiku dále “privatis”.
Toto spojení povinného základního matematického vzdělání pro všechny
studenty s možností dalšího pokračování ve studiu pro talentované zájemce
se ukázalo jako velice efektivní řešení.
V 17. – 18. století se v českých zemích kromě jezuitů
takřka nikdo matematikou systematicky nezabývala co se týká její výuky, neměli jezuité
|
u nás (a možná
v celé Evropě) rovnocennou konkurenci.
V jezuitském řádu vyrostla řada matematiků (v dobovém
chápání smyslu slova “matema-tika”), kteří byli ceněni a váženi celou
tehdejší učenou Evropou. Při dnešním hodnocení úrovně matematiky pěstované
v jezuitském řádu však musíme mít na paměti nejen odlišné chápání pojmu
“matematika”, ale i skutečnost, že jezuité nebyli žádná učená společnost;
byl to řeholní řád, pro který byla vědecká činnost (včetně činnosti v oblasti matematiky)
pouze jedním z mnoha úkolů, kterými se zabývali, a to zdaleka ne tím
nejdůležitějším. Z hlediska dneš-ní matematiky lze říci, že matematika
pěstovaná v jezuitském řádu nepřinesla žádné podněty, které by v evropském
měřítku nějak výrazněji ovlivnily vývoj matematiky jako vědecké disciplíny.
Význam jezuitů pro matematiku spočíval hlavně v jejich
školství; díky širokému záběru a zaměření na aplikace dosáhli však někteří jezuité i pozoruhodných dílčích výsledků vědeckých. Seznámení
s jezuitskými matema-tickými spisy nemůže tedy vést k nějakým zásadním
změnám v hodnocení vývoje evrop-ské matematiky, může však doplnit toto
hodnocení
řadou cenných podrobností; navíc může přispět k celkovému prohloubení
našeho pohledu na myšlenkovou atmosféru 17. a 18. století. Výstava
uspořádaná Národní knihov-nou České republiky a Pedagogickou fakultou Technické
univerzity v Liberci byla přístupná veřejnosti od 1. listopadu 2002 do 1.
prosince 2002 v Zrcadlové kapli Klementina. K této příležitosti byla vydána stejnojmenná
dvojja-zyčná (česko-anlická) publikace, která obsa-huje
autorským slovem doplněný scénář vý-stavy, reprodukce z exponátů a barevné foto-dokumenty
“matematických” objektů klemen-tinského areálu.
Čtenáři se tak předkládá ucelený pohled na pěstování matematických věd v klementin-ském
řádu Tovaryšstva Ježíšova a množství
utříděného badatelského materiálu.
(Upraveno z autorských materiálů k výstavě.)
|
Blaga Dimitrovová
(2.1. 1922, Bjala Slatina)
bulharská spisovatelka
V letošním roce oslavila významné životní jubileum
bulharská spisovatelka Blaga Dimitro-vová (2.1.1922), jejíž dílo odráží
hluboké prožívání společenských a duchovních pro-měn druhé poloviny dvacátého
století. Bás-nířka, prozaička, esejistka, dramatička a překla-datelka
absolvovala slavistiku na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ochridského
(1945), současně studovala hru na klavír u prof. Andreje Stojanova. Dlouhá
léta pracovala jako redaktorka (nakladatelství Balgarski pisatel, Narodna
kultura). Časopisecky debutovala v roce 1938 a během let se projevila jako
autorka širokého uměleckého záběru. V oblasti poezie postupně přešla od
přírodní a milostné lyriky k filozofickým a etickým reflexím. Z prozaické
tvorby vzbudil velkou pozornost především společenský román Tvář (1981) o dramatickém, bolestném prohlédnutí spiso-vatelčiny generace, jenž byl
oficiální kritikou zkonfiskován a na devět let uvržen do tzv. bulharského
knižního žaláře. Dimitrovová sáhla i k žánru utopické literatury, lyrických
dramat a během devadesátých let zaujala časovými, mnohdy etnopsychologicky
laděnými úvahami a eseji.
Od poloviny osmdesátých let se podílela na zformování bulharského protitotalitního
hnutí – stála u zrodu ekologického Výboru na obranu Ruse a Klubu demokracie. Je činná v mezinárodních organizacích
zabývajících se lidskými právy, protiválečnými aktivitami a evropskou
kulturou. V letech 1992–1993 pů-sobila jako viceprezidentka Bulharské
repu-bliky.
Ve světě se stala bezesporu nejznámější bul-harskou
spisovatelkou – překládal ji mj. John Updike, jejich vzájemné setkání
ho inspirovalo
|
i k napsání povídky Bulharská básnířka (The Music School. Short
stories. New York 1966).
Slovanská knihovna při NK ČR připravila ve spolupráci s Bulharským kulturním institu-tem v Praze 16. října v zasedací síni NK ČR
literární podvečer, na němž o jubilantce hovořila Dana Hronková a ukázky z její
tvorby přednesla Lenka Fišerová. Ze vzácných hostí se podvečera
zúčastnila 1. tajemnice Velvysla-nectví BR v ČR Parisa Popnikolova,
vystoupil rovněž ředitel BKI Bojan Pančev a do diskuse se zapojily
překladatelky Dimitrovové do češ-tiny Hana Reinerová, Alena Maxová a Zlata Kufnerová. Autorku a její dílo přiblížila výsta-va knih, fotografií i
materiálů dokumentárního charakteru (mnohé zapůjčila sama Dimitro-vová) ve
Slovanské knihovně. Expozici dopl-nila svými uměleckými fotografiemi –
přírod-ními záběry bulharské krajiny pod názvem Zimní zamyšlení – bulharská
malířka a restaurá-torka Toni Temenugova.
PhDr. Ivana Srbková
Mnohorozměrnost
Blaga Dimitrovová
Svět je mnohorozměrný
a z toho nás časem bolívá hlava.
Žádáme, aby byl jednočarý,
aby nám byl jasný.
Žádáme, aby byl jednozvuký,
aby nám byl oddán.
Žádáme, aby byl
bezmezně omezený,
abychom ho mohli držet v hrsti.
Svět však se vymyká
do svých nesčetných rozměrů.
Přeložil O. F. Babler |