|
Jubilejní, desátý CASLIN pořádaný Státní technickou
knihovnou a Národní knihovou ČR od 8. do 12. června v kouzelném prostředí Holenského dvora u Jindřichova Hradce byl zasvěcen kontrastně pochmurné
tematice “Zvládání krizí a jejich následků”. Meziná-rodní seminář
letos podruhé vybočil z klasič-tějších témat a věnoval se ochraně knihovních
sbírek: prevenci katastrof způsobených přírod-ními či lidskými faktory,
reakci na pohromu, odstranění škod a revitalizaci postižené insti-tuce.
K úspěchu letošního ročníku spolu s podnět-nou a přátelskou atmosférou, jíž
jsou “Casliny” proslulé, přispěli zahraniční odborníci, kteří přinesli cenné
informace a zkušenosti (a mimo to se projevili jako milí a komunikativní
spo-lečníci). Čeští a slovenští účastníci bez výjimky nadšeně vstřebávali
nové poznatky; i když pro mnohé z nich byly dosud živé vzpomínky na
záplavy
loňského srpna; mnohem více se však aktivně angažují v činnostech
směřujících k znovuvybudování sbírek, tragicky zasažených povodněmi.
Ty, kteří byli na semináři CASLIN poprvé, musela příjemně překvapit
sofistikovaná stru-ktura jeho průběhu, napomáhající imaginaci,
konstruktivnosti a tvůrčí součinnosti. Zásluha připadá profesoru Andrewu
Lassovi, který bezpochyby vstoupí do dějin českého a slo-venského
knihovnictví (s trochou nadsázky a absolutním uznáním) jako jeho dobrodinec,
intelektuální guru i přísný trenér. Rozhodně tuzemské knihovnictví
nerozmazluje, ale pomá-há mu najít příležitosti a tvrdě na sobě pracovat …
Andrew Lass, kulturní a sociální antropolog z Mount Holyoke College
v Massachusetts, je u nás znám jako zástupce Mellonovy nadace, v níž působil
jako generální ředitel a organizátor projektů. Byl iniciátorem
projektu CASLIN, je-hož ústředním – a úspěšně realizovaným – záměrem byla
pomoc při budování sítě auto-matizovaných knihoven. Tyto procesy ho
sa-mozřejmě zajímají také jako odborníka na antro-pologii historie, vědy a
techniky a na organi-zační chování. Jejich výsledky zhodnotil v řadě článků i
ve své publikaci (Lass,
Andrew, and Richard E. Quandt, eds. Library Automation in Transitional
Societies: Lessons from Eastern Europe. New York: Oxford University Press,
2000.)
Část mládí a studií prožil profesor Lass v Čes-koslovensku; dodnes mu zůstaly
přátelské vazby a výborná znalost českého jazyka. Stále patří do
surrealistické skupiny sdružené kolem časopisu ANALOGON. Fotografuje, píše
eseje a verše (sbírky Mandala a Hra na slepou bábu napsal a
publikoval v češtině), kreslí; drží se principů náhody a volné asociace
s pozoru-hodným citem pro atmosféru věcí a jevů. Při svých pobytech v našich
zemích profesor Lass přednáší (ponejvíce na filozofické fakultě Masa-rykovy
univerzity v Brně – například přednáška “Informace, technologie a lepidlo
života”). Je opravdu zážitek naslouchat mu, i když mnohé z jeho
názorů trochu
převracejí naruby
náš |
středoevropský způsob uvažování…, ale roz-hodně je to pořádně inspirativní a přinutí to člověka dívat se na věci z jiného úhlu.
Naše tvrzení budiž dosvědčeno například těmi, kteří navštívili dne 26.
června v Městské knihovně v Praze “Učené hádání” – panelovou diskusi
uspořádanou Státní technickou knihov-nou. “Disputace” se zaměřila na zásadní
problémy, jež se týkají knihovníků a informatiků jako profesionálů,
perspektiv jejich oboru i po-volání, role akademických pedagogických
pracovišť, a jak by se měla rozvíjet knihovní a informační věda. (Dokonalý
přehled o této akci podává a za přečtení určitě stojí podrobný článek dr.
Josefa Schwarze “Učené hádání naznačilo základní problémy profese a
oboro-vého vzdělávání” na:
http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?
ID=200307001
Je také třeba zmínit finanční zdroje, které díky
iniciativě a podpoře profesora Lasse umožnily odstartovat četné projekty a
programy, počínaje CASLINem. Nejenže CASLIN zahrnul celý balík aktivit, ale
na jeho základu se rozvíjely další výzkumné, vývojové i realizační činnosti.
Kro-mě automatizace, síťového napojení, souborné-ho katalogu aj., při projektu CASLIN vznikla rovněž Pracovní skupina pro ochranné refor-mátování a celý
program Kramerius.
V neposlední řadě profesoru Lassovi vděčí Národní knihovna ČR a s ní všechny
kulturní instituce postižené záplavami za dar Mellonovy nadace, sto tisíc
dolarů určených na výzkumné a vývojové úkoly spojené s nápravou povod-ňových
škod na českém kulturním dědictví. V letech 2003–2004 z této štědré dotace
jsou hrazeny náklady na vývoj a konstrukci unikátní vakuové klimatizační
komory, na reformátování projektové a výkresové dokumentace a na řešení
archivace a zpřístupnění takto vzniklých elektronických souborů, na výzkum
technologie desinfekce kontaminovaných sbírkových mate-riálů, ale také na
vybavení restaurátorské dílny, případně na inovaci ochranných obalů.
Z těch-to zdrojů jsou také z valné části hrazeny semináře CASLIN v letošním a
příštím roce.
Peníze jsou mocný argument pro rozvinutí činností, které posouvají české
knihovnictví dál ve směru světového vývoje a daných spole-čenských potřeb – a
v Česku i na Slovensku jsou finance v oblasti kultury a vědy vzácným
kořením. Avšak náš dík profesoru Andrewu Lassovi patří za něco mnohem
cennějšího: za vědomí morální podpory, za uznání českého a slovenského
knihovnictví a informatiky jako oblasti, jíž není zbytečné věnovat
pozornost, za intelektuální impulsy, které nás, chudé správ-ce kulturního
bohatství, probudily k aktivnímu hledání a nalézání, byť i za cenu zdržení,
tápání a omylů. Jestliže dnes sklízíme ovoce svého úsilí a máme odvahu řešit
nové úkoly, je to přičiněním duchovního vkladu amerického profesora, který
myslí věcně anglicky a básní česky. Jeho zásluhou se tak pomalu naplňují sny
českého knihovnictví. |
