Ing. Magda Součková
Oddělení restaurování
Odbor ochrany knihovních fondů
Národní knihovna ČR

Zářijové setkání řešitelů mezinárodního projektu Evropské unie IDAP (“Improved Damage Assessment of Parchment”) se konalo v Řecku, na universitě v Patrasu. Patras je hlavní město oblasti Achaia, největší město na pelo-ponéském poloostrově a hlavní přístav pro lodní dopravu na Jónské ostrovy a do Itálie. V turistických průvodcích je často popisován jako místo bez pamětihodností, vhodná přestupní stanice pro putování po historických perlách Středomoří. Zjistili jsme, že toto tvrzení neodpovídá zcela pravdě, ve městě se nacházejí rozličné památky, například římské odeion, pevnost ze 6. století, kostel svatého Ondřeje (největší kostel na Balkáně) a přímo v satelitním městečku Rion poblíž university se na pobřeží rozkládá středověká pevnost.
Výskyt památek v  Patrasu však rozhodně nebyl hlavním předmětem našeho zájmu, protože kromě pravidelné půlroční prezentace vykonané práce nás čekal ještě tzv. mid–term meeting neboli účtování v poločasu. Program zasedání byl oproti předešlým mírně pozměněn: nejprve byly předneseny výsledky, týkající se histo-rických pergamenů, a potom výsledky uměle stárnutých pergamenů.
Příspěvky musely obsahovat pouze údaje získané od březnového setkání a čas jednot-livých vystoupení byl přísně omezen na 10 minut.
První blok přednášek – vizuální hodnocení poškození pergamenů – zahajovala prezentace výsledků Národní knihovny ČR. V první polovině našeho příspěvku Jiří Vnouček přítomné informoval o rozsáhlé práci, která byla provedena na restaurátorském pracovišti. Jedná se o výrobu psacích pergamenů podle středověké technologie. K výrobě byly použity kůže různých druhů zvířat a všechny fáze výroby byly fotograficky dokumentovány. Makro– i mikroskopické fotografie lícové kresby pergamenů mohou být využity při určování druhu zvířete, jehož kůže byla užita k výrobě historických pergamenů.
Druhá polovina příspěvku se týkala biolo-gického poškození pergamenů. Práce na tomto problému probíhá v Národní knihovně ve dvou liniích. Při průzkumu rukopisů je vytvářena sbírka fotografií biologického poškození perga-menů, z které budou vybírány příklady do digi-tálního atlasu poškození. Zároveň jsou v mikro-biologické laboratoři uměle vytvářeny příklady konkrétního mikrobiologického poškození per-gamenů. Cílem práce je vytvořit atlas bio-logických poškození pergamenu. Měl by obsa-hovat základní informace o původci poškození (název, podmínky růstu), fotografie různých fází růstu a fotografie pergamenu po odstranění původců poškození.
Náš poslední příspěvek byl přednesen v části věnované hydrotermálním, termochemickým a fyzikálním vlastnostem pergamenu. Za minu-lý půlrok byla v našem oddělení změřena teplota smrštění 9 mikrovzorků, které reprezentují čtyři rukopisy z 11. až 15. století.
V  části chemické kompoziční a strukturální poškození historických pergamenů nás zaujala nově využitá technika environmentální rastro-vací elektronová mikroskopie  –  ESEM, která umožňuje provádět elektronové mikroskopické snímky pergamenu bez nevratné úpravy jeho povrchu. Tato vlastnost analytických metod je při zkoumání originálních historických před-mětů nutnou podmínkou pro možnost jejich použití.
Kromě historických pergamenů jsou v projektu zkoumány i pergameny uměle zestárlé. Porov-nání vlastností pergamenů přirozeně a uměle zestárlých je velmi důležité pro vytvoření preventivního varovného systému, který bude jedním z konečných výstupů celého projektu a bude vyvíjen právě v druhé polovině pro-jektu. Tzv. senzory v podobě pergamenů vyro-bených tradiční technologií a uměle zestárlých budou   uskladněny   společně   s    historickými pergameny   a   budou u nich sledovány typické

rysy poškození, které budou ukazovat na zvý-šenou možnost po poškození historických per-gamenů.
Velmi zajímavé bylo statistické zhodnocení vlastností pergamenů dosud zanesených do da-tabáze. Zatím se jedná o 227 záznamů, z toho patří největší zastoupení našemu pracovišti (109), následuje Škola konzervování v Kodani (74) a Královská knihovna v Kodani (61). Judith I. Jakobsen ze Školy konzervování v Kodani si vybrala několik vlastností (tloušťku, transpa-renci, teplotu smrštění) a na jejich vyhodnocení nám ukázala složitost kompletního statistického rozboru.
Poslední den našeho pracovního setkání pro-běhl již onen zmiňovaný mid–term meeting (internetový slovník nabízí překlad pojmu “mid –term” jako “střednědobý”). Byli jsme dost napnuti, co se bude dít, protože hlavní koordi-nátor nás již nejméně měsíc bombardoval různými požadavky a pokyny směrovanými k této události. Hned ráno při snídani jsme se mohli přivítat s nejdůležitějšími osobami setkání – Michélem Chapuisem, který je komisa-řem Evropské unie pro tento projekt, a Janem Woutersem z Královského institutu pro kulturní dědictví v Bruselu, jeho odborným poradcem. Pracovní schůzka byla zahájena předvedením již dosažených výsledků vybraných analytických metod, umělého stárnutí a internetové databáze. Potom se krátkými pětiminutovými vystoupe-ními prezentovala jednotlivá řešitelská praco-viště.
Hodnocení dosavadního průběhu projektu ko-misařem a jeho poradcem bylo vesměs kladné. Protože je ale vyžadováno stoprocentní plnění plánovaného řešení, hlavní koordinátor musel vysvětlit příčinu některých drobných nedostat-ků, které byly způsobeny nepředvídatelnými komplikacemi během řešení projektu. Celková vědecká úroveň projektu byla ale hodnocena jako velmi vysoká.

5. výzkumný program se značně liší od svých předchůdců. Byl vytvořen, aby pomáhal řešit hlavní sociálněekonomické problémy Evropy. Hlavní novinkou programu byla koncepce “Klíčových akcí”. Tyto flexibilní nástroje, které jsou opatřeny specifickými programy, jsou určeny k řešení důležitých problémů v Evropě. “Klíčové akce” mobilizují široký okruh vědec-kých a technologických oborů – jak elemen-tárních, tak aplikovaných – požadujících ujmout se specifických problémů tak, že dojde k pře-konání bariér existujících nejen mezi obory, ale i mezi programy a zúčastněnými organizacemi. Na   řešení   programu    European     Community
v  5. výzkumném programu byla určena částka 13 700 milionů euro.

Poškození pergamenu hlodavci.
(Foto: Jiří Vnouček.)

Poškození pergamenu plísněmi.
(Foto: Jiří Vnouček.)