Z nejstarší minulosti
areálu kostela sv. Michala na Starém Městě pražském

Mgr. Petr Starec
Muzeum hlavního města Prahy

Osídlení na pozdějším Starém Městě pražském se objevuje v písemných pramenech v průběhu 11. století, když se začalo přesouvat těžiště hospodářského života z podhradí Pražského hradu na pravý břeh Vltavy. Podél řeky a jejích přítoků se v průběhu dalšího století rozvíjela výrobní činnost, jak ukazuje rozložení a hustota řemeslnických center, jejichž počet se intenziv-ním výzkumem stále zvyšuje. Osídlení se sou-střeďovalo v údolní nivě, stejně tak i při dálkových komunikacích. Jednou z  nich, byla cesta vedoucí od Vyšehradu k severu do staro-městského prostoru, sledující zde přirozeně hranu říční terasy Vltavy – maninské (VIIab), jejíž průběh byl i archeologicky rekonstruován.
Součástí tohoto osídlení byla i pohřebiště, která zaznamenáváme poblíž okraje terasy VIIab (např. pohřebiště v Bartolomějské ulici čp. 310I), a to při zmíněné komunikaci vedoucí při okraji terasy do tržního prostoru pozdějšího Starého Města. V těchto místech se rozkládalo i pohře-biště na nynějším Malém náměstí, objevené v r. 1977, a poté plošně zkoumané v letech 1993–1995 Muzeem hlavního města Prahy. Jižně od pohřebiště v okolí nejstarší podoby kostela sv. Michala jsou archeologicky doloženy další kostrové hroby, jejichž část svým charakterem a umístěním vyvolá domněnku jisté souvislosti i s Malým náměstím.

Pohřebiště na Malém náměstí
a u kostela sv. Michala

Shrneme-li dostupné poznatky z výzkumu na Malém náměstí, konstatujeme, že největší koncentrace pohřbů je v  jihozápadní části plochy náměstí. Severní hranice pohřebiště nepřekračuje polohu dnešní kašny a severo-západní strana je zřejmě ohraničena probíhajícím okrajem terasy VIIb. Kostrové hroby jsou v řadách s orientací hlavy k ZJZ, z některých pocházejí raně středověké šperky – záušnice. Koncentrace hrobů v JZ části zkoumané plochy se projevila četnými superpozicemi odlišně položených hrobových jam, jež vedly k po-ničení starších jednotlivých pohřbů.
Pro datování pohřebiště je důležitá okolnost, že hroby narušily starší sídlištní horizont výrobní povahy, jak dokládá tmavá deseti-centimetrová sídlištní vrstva z uhlíků, strusky, propáleného písku i kusů železné rudy, a to včetně pozůstatků zpracovatelských nebo výrobních zařízení. Nalezená raně středověká keramika byla získána jednak přímo z tohoto výrobního horizontu, pokrývajícího podstatnou část zkoumané plochy, jednak z vrstev uložených nad ním. Zmíněné vrstvy vznikly sedimentací písčitého materiálu splaveného z okolí, např. při silném dešti apod.

Obr. 1. Trasa dřevěného vodovodu a situace raně středověkého pohřebiště v jedné ze sond archeologického výzkumu na Malém náměstí v letech 1993–1995. (Foto P. Starec.)

Pict. 1. A part with a wooden water supply system and en early medieval burial ground in one of the probes of an archeological research effort on Malé náměstí from 1993–95. (Photo by Petr Starec.)

Pro zpřesnění datování existence vlastního pohřebiště je důležitý i hrob č. 37 (sonda III), kde byla volně v zásypu nalezena mince – denár krále Vratislava I. (datován po r. 1085).
Pohřebiště na Malém náměstí leží mezi dvěma kostely románského původu, z nichž severněji položený (a vzdálenější) je sv. Linhart – dato-vaný do 3. čtvrtiny 12. století. Na jižní straně leží kostel sv. Michala. Později se v těchto místech objevuje komunikace s povrchem upraveným kamenitým štětem, jež procházela dnešní Jilskou ulicí až na nynější Malé náměstí. Druhá komunikace přicházela do tohoto pro-storu od ulice Michalské.
Nejstarší raně středověké hroby u kostela sv. Michala byly uloženy v prostoru kolem jednolodního kostela, později rozšířeného o boční lodi. K nejstarším pohřbům náležely i hroby zjištěné západně od věže, kde byly nalezeny 2 bronzové záušnice se stopami zlacení. Hroby na základě statigrafických poznatků a výskytu záušnic byly datovány do 12. století. Důležitá je též okolnost, že kost-rové hroby byly v partii nohou převrstveny zdivem základů západního průčelí.
Kamenné obložení hrobových jam, přítomnost mince (dat. do 2. pol. 12. století) v zásypu a výskyt záušnic naznačují, že funkce hřbitova je doložena nepochybně kolem 12. století s tím, že nejstarší pohřby mohly souviset již se stav-bou románského jednolodního kostela sv. Michala, pokud ji dokonce nepředcházely.

1. Ostatky byly v natažené poloze hlavou k západu a nohama k východu s tím, že hrobové jámy jsou stočeny k ZJZ, několik jedinců má však i orientaci SJ (vzhledem k celkovému počtu jsou tyto hroby výrazně zastoupeny především u sv. Michala).
2. Na obou pohřebištích jsou doloženy hrobové jámy pravoúhlého půdorysu vyhloubené v podložních štěrkopíscích. Na Malém náměstí se objevuje dřevěné obložení jámy nebo jen široké prkno na dně hrobu. U kostela sv. Mi-chala jsou některé hroby na obvodu obloženy plochými opukovými bloky, z jiných pocházejí také zbytky patrně dřevěného obložení hrobo-vých jam.
3. Ojediněle se na obou pohřebištích objevují různé jiné anomálie.
4. Na obou místech byly v některých hrobech zjištěny šperky – záušnice s esovitou kličkou. Šperky byly též pozlaceny.

Summary

From the Oldest History
of the Premises of St. Michael´s Church
in the Old Town of Prague

Epitome from discourse
Petr Starec
The Museum of the Capital City of Prague

The existence of this settlement in the newer part of the Old Town of Prague is to be found in various written sources from throughout the 11th century. At that time, the economic stronghold began shifting from the area below Prague Castle to the Right Bank of the Vltava River. Along the river and its tributaries, economic activities began to expand in the course of the following century, as can be seen from the layout and density of the various trade centres whose numbers keep growing according to an intensive research effort. These settlements were located at valley level as well as along the distance communication network. One of them was a path leading from Vyšehrad to the North in the Old Town area alongside the natural edge of the Vltava river´s so called Maniny terace and whose course was archeologically rebuilt. A burial ground was also a part of this settlement. A burial ground on Malé náměstí (Small Square in English) lies between two different churches of Roman origin of which the Northern and more distant church is that of St. Linhart which dates back to the third quarter of the 12th century. On the Southern side is the church of St. Michael. On the South side of the burial ground, in an area marking the odest resemblance of St. Michael´s church are bone graves that have been archeologically documented. Their location and profile partly give a clue to a certain relationship with Malé náměstí.
As for the dating of this burial ground, one must note that the graves were disturbed by an older settlement layer of a manufacturing nature. The discovered early medieval ceramics

were acquired directly from this production layer which covers a considerable part of the explored surface, on the one hand, and from the layers above them on the other. In order to certify the date marking the existence of the burial ground itself, one should mention the importance of grave no. 37 (probe III) where an old coin was discovered lying freely in a landfill. King Vratislav I, labeled such as this coin as the “denár” which goes back to the time after 1085 A.D.
The oldest early medieval graves at St. Michael´s church were deposited within a space surrounding the werenave church and which later extended with the side naves. The oldest burials also included those graves discovered West of the tower where two bronze eardrops were found together with traces of gold layers. Based on statigraphic knowledge and on the occurrence of the eardrops, the graves date back to the 12th century. Also of considerable importance is that the bone graves, the legs were overbuilt with the masonry of the foundations of the Western front. The stone canopè of the grave ditches as well as the presence of a coin (dating back to the second half of the 12th century) in a landfill and the occurrence of ear drops all indicate that the function of this cemetery dates back undoubtedly to around the 12th century. In this respect, the oldest funeral might have been very well associated with the construction of a Romanesque onenave church known as St. Michael´s church. Who knows if these burials could have been of an ever older date.
Later on in this area, there appeared a path with a surface refined with gravel extended along the present Jilská street to the present Malé náměstí. The second path led to this area from Michalská street.

Hrdlička, L.: Centrum raně středověké Prahy, Wratislavia Antiqua 2, Wroclav, 2000, 191–214