KNIHOVNA ROKU
2003

Ceny přidělené roku 2003

Kategorie základní knihovna
Hlavní cena

Obecní knihovna v Jindřichovicích pod Smrkem
http://www.jindrichovice.cz/www/basic.php?section=sections&sec_id=18
okres Liberec, kraj Liberecký

Sídlo a adresa provozovatele knihovny:

Obec Jindřichovice pod Smrkem
http://www.jindrichovice.cz/
Obecní úřad
č. 245
463 66 Jindřichovice pod Smrkem

Cenu Knihovna roku 2003 získala za výjimečný rozvoj knihovnictví v obci.

Došlo k modernizaci prostor a činnosti knihovny, výborná je spolupráce s knihovnou pověřenou výkonem regionální funkce, zájem veřejnosti o služby stále vzrůstá, knihovna je vnímána jako informační centrum obce.
Diplom

Místní knihovna ve Valašské Bystřici
http://www.valasskabystrice.cz/soubory/kultura/knihovna.htm
okres Vsetín, kraj Zlínský

Sídlo a adresa provozovatele knihovny:

Obec Valašská Bystřice
http://www.valasskabystrice.cz/
Obecní úřad
č. 181
756 27 Valašská Bystřice

Ocenění získala za mimořádnou, dlouholetou a systematickou práci s dětskými čtenáři.

Knihovna je připojena na internet a má automatizovaný provoz, v útulném prostředí probíhá řada kulturních akcí, paní knihovnice je vstřícná a komunikativní, dobře spolupracuje v rámci obce a propaguje činnost knihovny v obecním zpravodaji, knihovna je otevřena 3x týdně, celkem 18 hodin, v knihovně pracuje čtenářský kroužek.

Místní knihovna v Horní Stropnici
okres České Budějovice, kraj Jihočeský

sídlo a adresa provozovatele knihovny:

Obec Horní Stropnice
Obecní úřad
Náměstí č. 68
373 35 Horní Stropnice

Ocenění získala za cílevědomou přeměnu knihovny v informační a komunitní centrum obce a kvalitní práci s dospělou veřejností, zvláště se seniory.

Knihovna je napojena na internet, knihovnice je absolventkou rekvalifikačního kurzu v rámci pilotního projektu Knihovna - informační centrum obce, výrazně se podílí na organizaci bohatého kulturního života v obci a zajišťuje zároveň činnost infocentra v obci.
Kategorie informační počin
Hlavní cena

Mgr. Milena Kodýmová

ředitelka Městské knihovny v Jindřichově Hradci
http://www.knih-jh.cz/

Za mimořádný přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb.

Milena Kodýmová se velmi intenzivně angažuje v oblasti veřejných knihoven (již několik let úspěšně vykonává funkci předsedkyni Sekce veřejných knihoven SKIP) zvláště pak svou pozornost zaměřuje na knihovny v malých obcích a duchovní obrodu našeho venkova. Díky její systematické práci byl navázán kontakt se Spolkem pro obnovu venkova a podařilo se do celostátní soutěže Vesnice roku http://vesniceroku.obce.cz/ včlenit soutěž Knihovna roku. Již čtvrtým rokem jezdí jako členka celostátní komise soutěže "Vesnice roku" a díky jejímu působení velmi vzrostla prestiž knihoven u mnohých zástupců samosprávy. Je také předsedkyní komise hodnotící celostátní kolo soutěže "Knihovna roku". Každoroční udílení ceny Knihovna roku v Zrcadlové kapli (Národní knihovna Praha) je završením celoroční činnosti nejlepších knihoven. Tato knihovnická tradice by nevznikla bez úsilí a snah Mgr. M. Kodýmové
Velmi aktivně se také zapojuje do činnosti jihočeské odbočky SKIP. Je jednou z autorek rekvalifikačního projektu Knihovna - informační centrum obce http://www.mvcr.cz/casopisy/s/2002/0036/tema.html. Ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou, úřady práce a pověřenými knihovnami zde dochází k postupné přeměně klasické venkovské knihovny v komunitní a informační centrum obce.
Svůj postoj k této problematice jasně deklaruje tím, že již přes 30 let působí jako dobrovolná knihovnice Obecní knihovny v Jarošově nad Nežárkou. Také Městská knihovna v Jindřichově Hradci pod jejím vedením dosahuje velmi dobrých výsledků.
Diplom

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
http://www.cbvk.cz/

Sídlo a adresa provozovatele knihovny:

Na Sadech 26-27,
370 59 České Budějovice

Za vydání elektronické knihy "Kohoutí kříž" http://platon.cbvk.cz/kniha/
studie a medailony s ukázkami z německé šumavské literatury).

Cena Knihovna roku - nařízení vlády ze dne 16.12.2002

Nařízení vlády ze dne 16. prosince 2002 o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, 5/2003 Sb.

§ 15

(1) Cena Knihovna roku se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích nebo mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb.

(2) Cena Knihovna roku se uděluje v kategoriích

a) základní knihovna,2)
b) významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb.

(3) Cena Knihovna roku podle odstavce 2 písm. a) se uděluje provozovateli knihovny, která je zapsána v evidenci knihoven.3) Cena Knihovna roku podle odstavce 2 písm. b) se uděluje fyzické osobě nebo provozovateli knihovny podle předchozí věty.

(4) Cenu Knihovna roku lze udělit každoročně v říjnu u příležitosti Týdne knihoven. V kalendářním roce může být uděleno nejvýše pět cen Knihovna roku v kategoriích podle odstavce 2.

(5) Cenu Knihovna roku tvoří diplom pro všechna udělená ocenění v kategoriích podle odstavce 2 a peněžní ocenění ve výši 70 000 Kč pro nejvýše jednu cenu v každé kategorii podle odstavce 2.

§ 16

(1) Návrhy na udělení ocenění podle § 15 mohou podávat fyzické nebo právnické osoby, a to do 5. srpna roku udělení ocenění.

(2) Návrh na udělení ocenění podle § 15 musí být podán písemně a musí obsahovat jméno, příjmení a místo trvalého pobytu provozovatele knihovny navrženého na udělení ocenění, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo provozovatele knihovny navrženého na udělení ocenění, jde-li o právnickou osobu, označení příslušné kategorie podle § 15 odst. 2 a zdůvodnění návrhu. Dále v případě podání návrhu na udělení ocenění podle § 15 odst. 2 písm. b) musí návrh obsahovat jméno a příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby navržené na udělení ocenění.

------------------------------------------------------------------
2) § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách
a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních
služeb (knihovní zákon).
3) § 5 zákona č. 257/2001 Sb.


Komise pro vyhodnocení ceny Knihovna roku 2003

Kategorie základní knihovna

Mgr. M. Kodýmová, ředitelka Městské knihovny Jindřichův Hradec
Dana Wimmerová, Městská knihovna Český Krumlov
PaeDr. Vladislav Raška, ředitel Knihovny K. Dvořáčka, Vyškov
Mgr. Ladislav Zoubek, ředitel Městské knihovny Děčín
Zdeňka Daňková, ředitelka Městské knihovny Šumperk

Kategorie významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb

PhDr. Milena Černá - Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK Praha RNDr. Danuše Lošťáková, ředitelka knihovny Univerzity Palackého Olomouc
Ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny J. Mahena Brno
PhDr. Jaroslav Vyčichlo, ředitel Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje
PhDr. Karel Sosna, ředitel Parlamentní knihovny Praha
Ing. Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem
Ing. Martin Svoboda, ředitel Státní technické knihovny Praha

Knihovny nominované na cenu Knihovna roku 2003 v kategorii základní knihovna

(Pozn.: fotografie v plné velikosti otevřete klepnutím na náhledy)

  • Knihovna Bolatice- okres Opava, kraj Moravskoslezský

  • Knihovna Bystré - okres Svitavy, kraj Pardubický

  • Knihovna Dublovice - okres Příbram, kraj Středočeský

  • Knihovna Horní Stropnice - okres České Budějovice, kraj Jihočeský

  • Knihovna Jindřichovice pod Smrkem - okres Liberec, kraj Liberecký

  • Knihovna Radslavice - okres Přerov, kraj Olomoucký

  • Knihovna Studnice, Řešetova Lhota - okres Náchod, kraj Královéhradecký

  • Knihovna Valašská Bystřice - okres Vsetín, kraj Zlínský

Kandidáti navržení na udělení ceny Knihovna roku 2003 v kategorii B - významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb

Národní knihovna ČR Jednotná informační brána jako národní portál
Národní knihovna ČR Terminologická databáze knihovnictví a informační vědy
Státní technická knihovna Praha Portál STM Státní technické knihovny
Knihovna Akademie múzických umění v Praze Zpřístupnění speciálních typů dokumentů s audiovizuálním obsahem včetně digitalizace primárních pramenů
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zlepšení poskytování VKIS v nové budově
Ústřední knihovna pedagogické fakulty J.E. Purkyně v ústí n.L. rozšíření nabídky informačních zdrojů (z programu MŠMT "Inf. zdroje pro výzkum a vývoj")
knihovna České Geologické služby Praha návrh zmiňuje některé služby a uvádí databáze
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích vydání elektronické knihy "Kohoutí kříž" (studie a medailony s ukázkami z německé šumavské literatury)
Knihovna Jiřího Mahena v Brně Vybudování "knihovny pro město" - moderní a společenské instituce v Brně
Městská knihovna v Praze Informatizace služeb MKP spojená s automatizací páteřní knihovní sítě v letech 1998-2003 jako základní podmínky dalšího rozvoje knihovnických a informačních služeb
Regionální knihovna v Karviné poskytování VKIS, např.: internet pro nezaměstnané, pondělní internetová setkání, multimediální festival, nové prostory - galerie Pod věží, práce se zdravotně postiženými
Knihovna města Plzně Kulturně výchovná práce, spolková činnost, práce s mladými autory a vydávání jejich prvotin - Kruh přátel knižní kultury, ASON klub, spolek Pro libris, ad.
Městská knihovna Jihlava zahájení činnosti v nově rekonstruovaných historických prostorách (1.10.03) , výčet služeb
Ing. Libuše Nivnická, ředitelka KJM Brno přínos k rozvoji moderního českého knihovnictví a vybudování koncepce kulturního a společenského centra v ústřední knihovně - Knihovně pro město
Mgr. Milena Kodýmová, ředitelka Městské knihovny v Jindřichově Hradci působení v oblasti veřejných knihoven se zaměřením na knihovny v malých obcích a obrodu venkova, práce v soutěži Knihovna roku v rámci Vesnice roku, spoluautorství rekvalifikačního projektu Knihovna - informační centrum obce ad.

Úryvky z knihy
Komenský, Jan Amos: Jak dovedně užívat knih, hlavního nástroje vzdělání. - 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. - 45 s.

Na předávání ceny Knihovna roku 2003 přednesl pan Ilja Racek.

Řekl jsem, že kdo se chce stát vzdělaným, musí si nad zlato a stříbro vážit knih. A právem. Knihy jej totiž mohou přivést k cíli jeho tužby, nikoliv zlato a stříbro.
Co má tedy raději chtít? Hladový jistě raději chce chléb než zlato, slepý mast na oči než stříbro, smrtelně nemocný léky než poklady. K ničemu by nebylo pole, kdyby se nedostávalo semen, k ničemu by nebyly včely, kdyby nebylo zahrad a luk, kde by sbíraly med, k ničemu by nebyli mravenci, kdyby nebylo polí, na nichž by hledali potravu. A k ničemu by nebyly oči, kdyby se nebylo nač dívat, k ničemu by nebyl čich, kdyby nebylo vůní, k ničemu by nebyly uši, kdyby nebylo zvuků atd.
K ničemu by nebyl ani rozum, kdyby nebylo pokrmu moudrosti, který poskytují dobré knihy, plné dobrých pravidel, příkladů, mravů, zákonů a náboženství. Knihy jako nejvěrnější přátelé rády s námi rozmlouvají, o čemkoli s námi upřímně, jasně a bez přetvářky hovoří, poučují nás, dávají nám návody, povzbuzují nás, utěšují a jako přítomné nám předvádějí i věci našemu zraku velmi vzdálené. Ó, podivuhodná je moc, vznešenost a přímo jakási božskost knih! Kdyby nebylo knih, byli bychom všichni úplně nevzdělaní, protože bychom neznali minulost, neměli bychom vědomosti o věcech božských ani lidských. A kdybychom nějaké vědomosti měli, byly by to báje proměněné tisíckrát v něco jiného těkavou nestálostí ústního podání. Jaký božský dar věnovaný lidské mysli jsou tedy knihy!
Nic většího nad něj nemohlo být dopřáno pro život paměti a úsudku! Nemilovat je znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.

Zmínil jsem se o tom, jak je třeba vážit si knih. Nestačí však jen vážit si knih víc než zlata a chovat je jako poklady (neboť k čemu je ukrytý poklad?). Kromě úcty je třeba knihy číst, aby poklady moudrosti v nich zakopané byly vykopány, aby se dostaly na denní světlo a užívalo se jich. Kdyby někdo z těch, kteří lépe uvažují, chtěl tvrdit, že zlatými doly moudrosti nejsou knihy sepsané lidmi, nýbrž sám náš duch, ve světě rozložená díla všemohoucího a psané slovo boží, připustíme to. Ale ať také on připustí, že knihy moudře složené lidskou pílí jsou zlato už vytěžené z hlubin, pročištěné různými zkouškami vodou a ohněm, označkované snad i k obecnému užívání, mající již svou jistou hodnotu a hodící se tedy k dennímu užívání. Proto jako zlato uložené ve skříni se pokládá za jistější než zlato ukryté dosud v podzemních slujích, tak i moudrost vložená do skřínek knih je prospěšnější než moudrost, která je ještě ve svém zárodku a nemůže být odtud vybavena. Protože kromě toho nebylo, není a nebude tak nadaného člověka, aby všechno sám ze sebe jako pavouk pavučinu ze svých vnitřností soukal, proč bychom si od sebe navzájem nevypůjčovali výsledků cizí práce ke své potřebě? Není pro nás lepší být včelami, které nessají ze sebe samých, nýbrž létají po zahradách, lukách a lesích, sbírají pyl a ten teprve zpracovávají? Ani nejučenější muži si nikdy jinak nepočínali.

Ale které knihy je třeba číst? Všechny. Neboť žádná kniha není tak špatná, aby neobsahovala něco dobrého, praví Plinius.
Není-li možno číst všechny knihy (zvláště když jako povodeň vzroste jejich počet), je třeba přečíst alespoň většinu z nich. Není-li ani to možné, aspoň lepších co možná nejvíce, a není-li ani to možné, tedy nejlepší z nich. Ale jak je vybrat …? Řeknu, co o tom soudím. Vyslechněte mne a nepohrdejte mou radou. Radím, aby nejprve byly čteny spíše knihy věcné než slovné, tj. ty knihy, které se zabývají věcmi potřebnými pro život, nikoliv ty, které hýří řečí. Jen pro sloh tedy sotva jest čísti kterou knihu, a když už, tedy jednu nebo dvě. Neboť jestliže moudrý spisovatel krásné věci krásně říká, naučíme se výhodně při jedné práci obojímu, jako když neseme ořechy ve skořápkách, víno v sudech, meč v pochvě atd. Proč bychom oddělovali, co patří k sobě?




18.04.2006