Doc. RNDr. Milan Mareš, DrSc. je ředitelem Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR. Knihovníky zaujal svou přednáškou při znovuotevření Knihovny AV ČR v prosinci 1999. S dr. Marešem (M) hovoří prof. Jiří Cejpek (C) a Ladislav Kurka (K).

(K) Nejdříve prosím stručně představte čtenářům Bulletinu SKIP Ústav teorie informací a automatizace.
(M) Ústav se věnuje teoretické kybernetice a zabývá se základním výzkumem v oblastech vědy o řízení, zpracování dat a oborů, které učí počítače myslet.

(C) Takže se zabýváte problematikou umělé inteligence?
(M) Dá se to tak říci.

(K) Ve svém vystoupení jste hovořil o třech informačních explozích. Můžete tuto myšlenku čtenářům Bulletinu SKIP přiblížit?
(M) Dnes se stále mluví o informační explozi jako o zcela novém jevu. Ale co jiného byl vznik písma a vynález knihtisku než začátky informačních explozí? Takže první informační explozi kladu do 4. tisíciletí před n. l. po vzniku písma v údolích Eufratu a Tigridu a následně také v údolí Nilu. Druhá informační exploze je vlastně zmapována v dějinách knihtisku, jak se šířil po roce 1440 z Mohuče do dalších měst a zemí. Nynější informační exploze, které jsme účastníky, je tedy v lidských dějinách třetí.

(K) Takže ani vynález rozhlasu ani televize nepočítáte mezi další informační exploze?
(M) Spíše ne. Změnily kvantitativní situaci, ale ne kvalitativní. Posluchač a divák je stále jen pasivním příjemcem informací. Postavení účastníka je mnohem aktivnější a nabídka informací, které má k dispozici, je o několik řádů větší.

(C) Z čeho Vy jako kybernetik získáváte informace?
(M) Jsem trochu konzervativní - stále z knih a časopisů.
(K) A co říkáte budoucnosti knihy a časopisu?
(M) Kniha na věky nevydrží, ale bude s námi určitě ještě desítky let. Představa, že bychom si do postele ke čtení brali notebook, je pořád tak trochu sci-fi. S časopisy je to jiné, alespoň s těmi odbornými. V dohledné době zvítězí jejich elektronická podoba nad papírovou.

(C) V současné době roste, a to díky zejména obrovskému rozvoji informační technologie, množství znakově zaznamenaných znalostí, zkušeností, příběhu, prožitků, zkrátka informací, které nazýváme potencionálními. Díky počítačům a telekomunikaci jsou stále snadněji přístupné. A to v jistém protikladu k tomu, že vývoj lidského mozku se zastavil již před nějakými 200.000 lety. Myslíte si, že tato informatizace společnosti má vliv na životní styl lidí v tzv. vyspělých zemích?
(M) Životní styl se v těchto zemích, a tedy i u nás, skutečně výrazně mění, počítače za nás přebírají stále větší díl našich činností, přispívá k tomu i náš ústav. Informatizace prorůstá do organismu společnosti a to tak silně, že je stále obtížnější uchovat si sféru svého soukromí.

(K) Ještě Vás poprosím o historku s prof. ing. Hrdinou.
(M) Zakladatel kybernetiky N. Wiener se na jedné konferenci zeptal českých vědců, zda znají jméno ing. Hrdiny. Otázka vyvolala velké rozpaky a Wienerovo vysvětlení veliký údiv. Wiener totiž považoval tohoto českého vědce, který se už v letech 1895-1905 zabýval vztahem člověka a stroje, za jednoho z předchůdců kybernetiky.

(K) Takže nejen ing. Svoboda, o kterém jste psal zcela nedávno, patří k českým vědcům, kteří vytvářeli předpoklady pro nástup současné informační exploze.
(C) Děkujeme Vám, pane řediteli, za rozhovor.