LETOŠNÍ VÝROČNÍ KONFERENCE IFLA SE KONALA V JERUZALÉMĚ

IFLA neboli International Federation of Library Associations and Institutions pořádala letos v Izraeli svou již 66. výroční konferenci. Zúčastnilo se jí přes 1 800 účastníků z 93 zemí, na souběžně probíhající výstavě na ploše více než 850 m2 se prezentovalo 62 vystavovatelů. Počet přednášek, workshopů a setkání u posterů dosáhl počtu tří set. Každý účastník obdržel v kongresové tašce kromě množství dalších informačních materiálů IFLANET CD-ROM, nahrazující dřívější tištěné brožury (buklety) s nejdůležitějšími referáty, a ostatní obvyklé konferenční materiály (programy, soupis účastníků, soupis referátů, katalog vystavovatelů a"Booklet 0" s návrhem revidovaných stanov a s výroční zprávou paní Christine Deschamp, prezidentky IFLA. Shodou okolností byl v této tištěné brožurce uveřejněn příspěvek paní Tuuly Haavisto z Finska o výsledcích projektu CECUP k problematice autorských práv, v němž se velice pochvalně vyjadřuje o aktivitách SKIP v této oblasti.

Pobyt v Jeruzalémě jsem zahájila jako delegátka Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) v sobotu 12. srpna účastí na zasedání stálé komise pro veřejné knihovny (SCPL), jíž jsem členem. Hlavní náplní programu bylo projednání poslední verze revidovaných Směrnic pro veřejné knihovny (dokument ke stažení ve formátu .rtf - 147 kB), které do konce roku IFLA vydá v tištěné publikaci. Dalším úkolem, který SCPL zaštiťuje, je nový projekt, sledující podíl veřejných knihoven v celoživotním vzdělávání - "Public libraries and lifelong learning". Odpovídá za něj tajemnice komise paní Britt Marie Häggström ze Švédska, která požádala SKIP o spolupráci na tomto úkolu. Naším úkolem bude shromáždění nejlepších zkušeností z činnosti veřejných knihoven v této oblasti.

První zasedání Rady IFLA (tj. zástupců všech 120 národních asociací a členských institucí s volebním právem) přišlo na řadu v nedělní podvečer. Byly prezentovány výsledky projednávání revidovaných stanov, které probíhalo písemně. Plénum schvalovalo hlavní navržené změny: Pro příště stačí při nominaci na volbu do stálé komise návrh jednoho národního člena IFLA (místo dřívějších dvou), pro volbu předsedy IFLA je nutná nominace od deseti národních členů, pro volbu za člena Řídící rady stačí nominace pěti národních členů. Nové revidované stanovy IFLA byly schváleny. Zprávu o hospodaření přednesl pokladník IFLA pan Derek Law, který zároveň podal návrh na diferenciaci výše členských příspěvků u institucionálních členů a na snížení členských příspěvků v případě 48 národních členů v nejchudších zemích. Zprávu i návrhy plénum schválilo. Na plenární zasedání navázalo slavnostní otevření výstavy firem.

Vlastní zahájení výroční konference se konalo jako obvykle až v pondělí odpoledne. Kromě oficiálních řečníků, kterými byli paní Christine Deschamps, předsedkyně IFLA, paní Sara Japhet, ředitelka Národní a univerzitní knihovny v Jeruzalémě a předsedkyně organizačního výboru konference IFLA, pan Zvolun Ognet, člen Knessetu (izraelského parlamentu), promluvil v zastoupení Šimona Pereze prof. Shlomo Avineri, ředitel Institutu pro evropská studia na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Ve svém vystoupení přítomným výstižně přiblížil problematiku izraelsko-palestinského konfliktu.

"Informace pro spolupráci: Tvoříme globální knihovnu budoucnosti" bylo hlavní téma konference. Jednotlivé sekce a komise IFLA ovšem sestavovaly programy svých jednání a dílen v závislosti na problémech, které daný typ knihoven nebo odborný úsek právě řeší či zajímá, nicméně atmosféra a duch konference hlavnímu tématu skutečně odpovídaly.

Účastníci z řad pracovníků veřejných knihoven kromě projednávání již zmíněné revize Směrnic vyslechli referát pana Victora Ben-Naima o stavu a činnosti izraelských veřejných knihoven. Do programu byla zařazena také exkurze do veřejných knihoven v Jeruzalémě, která se však nakonec bez odůvodnění nekonala. V dalších dnech měli příležitost seznámit se podrobněji se situací ve světě pokud jde o veřejné právo na půjčování knih a s úkoly veřejných knihoven v souvislosti s programy celoživotního vzdělávání občanů a knihovníků. Problematika veřejných knihoven byla centrem zájmu také v programu komise FAIFE (Free Access to Information and Freedom of Expression), který zahrnoval i přednášky významných žurnalistů a spisovatelů.

Účastníci konference z vědeckých a odborných knihoven měli na vybranou řadu zajímavých referátů a témat, od akvizice, marketingu, managementu, rozvoje klasických knihovnických služeb a ochrany fondů přes problematiku klasifikace a indexace až po digitální knihovny, audiovizuální dokumenty a multimédia.

V posledních letech bývají "silně obsazena" tzv. posterová vystoupení neboli debaty se zájemci u nástěnných sdělení (posterů) v určený den a čas. Letos tak v Jeruzalémě prezentovali naši kolegové z Brna z Ústavu výpočetní techniky Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Miroslav Bartošek a Ivan Kopeček své zkušenosti na téma "Knihovny a počítačové dialogové systémy". O další zájemce o výsledky českých knihoven se ve stánku "Open Society Institute" postarala PhDr. Bohdana Stoklasová (vedoucí pracovnice Národní knihovny ČR v Praze) za pomoci dr. Pavla Krbce, ředitele Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. V programu komise pro bibliografii úspěšně vystoupila společně s Mgr. Marií Balíkovou s referátem na téma "Národní bibliografie malé země v mezinárodním kontextu".

Samostatná jednání měli jako obvykle představitelé parlamentních knihoven (za účasti ředitele naší Parlamentní knihovny PhDr. Karla Sosny) a také ředitelé národních knihoven (CDNL), mezi nimiž nechyběl ani PhDr. Vojtěch Balík, ředitel Národní knihovny ČR. Pokud jde o mne, neopomněla jsem sledovat všechna zasedání, organizovaná RTMLA - Kulatým stolem pro řízení knihovnických spolků, a uplatnit na nich zkušenosti z činnosti SKIP.

Konferenci doprovázela velká odborná výstava, jíž se zúčastnilo - jak již bylo v úvodu uvedeno 62 vystavovatelů, mezi nimiž nechyběly giganty jako Bell&Howell, Blackwell´s, MCB University Press, Academic Press, Softlink, Swets Blackwell, Ebsco, ISI, Gale Group, Ex libris, Silver Platter, Bowker-Saur, K.G.Saur, Springer, 3M, Elsevier, John Wiley, OCLC a další. Z velkých knihoven, informačních institucí, knihovnických asociací a mezinárodních organizací měly zde samostatné stánky British Library, British Council, Aslib, Biblioteca Nacional de Espana, ENSSIB, IFLA, americká ALA, britská LA, OSI, UNESCO, UNICEF, UNO, WHO a další. Obléhány byly stánky budoucích konferencí IFLA - Boston 2001 a Glasgow 2002. V rámci výstavy byla organizátory zajištěna také internetová kavárna - pro přístup do Internetu. Ta však - pro zcela nedostačující počet počítačů - byla stále plná, respektive fronta čekajících (na židlích) neměla konce.

Myslím, že není v lidských silách podat plastický obraz o průběhu tak velké mezinárodní konference, jakou byla letošní výroční konference IFLA v Jeruzalémě. Odkazuji proto případné zájemce na dovezené materiály, které budou k dispozici ve studovně knihovnické literatury OK Národní knihovny v Praze, a pak také na články ostatních českých účastníků konference IFLA (dr.Sosny v časopise Čtenář (č.11/2000), dr. Krbce na informačním serveru "Daidalos" a doufejme i dalších).

PhDr. Jarmila Burgetová



Zpět k obsahu Bulletinu