BULLETIN
SKIP

1
2001

STAVEBNÍ (A PROJEKTOVÝ) RUCH V NAŠICH KNIHOVNÁCH

Státní vědecká knihovna Liberec
Okresní knihovna v Pardubicích
Okresní knihovna Opava
Městská knihovna Jindřichův Hradec
Městská knihovna Benešov
Národní technická knihovna
Moravská zemská knihovna v Brně
Městská knihovna v Praze

Rok 2001 bude rokem knihoven. 5.3. se otevírá pro veřejnost SVK Liberec, 28. a 29. března bude předána veřejnosti novostavba Moravské zemské knihovny v Brně, v říjnu se Brňané dočkají znovu - otevře se zrekonstruovaná Knihovna Jiřího Mahena. 4.4. bude zpřístupněna v nových prostorách knihovna Židovského muzea v Praze. V několika minulých či příštích měsících získali či získají obyvatelé některých měst, studenti některých škol a návštěvníci některých muzeí další krásné, moderní a automatizované prostory v knihovnách. Redakce mapovala situaci, omlouvá se, že neúplně, a výsledky předkládá na dalších stránkách. Další přineseme v příštím čísle.

Je nám líto, že rychlé odpovědi ředitelů nebo jimi pověřených zástupců, zachycující též průběh stavebních akcí či charakterizující projektovou dokumentaci, musely být kráceny. Jinak by totiž tento Bulletin měl mnohem větší rozsah.

Ale až dočtete, jistě si s redakcí řeknete: Nejsme my knihovníci příliš skromní?

Státní vědecká knihovna Liberec

Jak se cítíte po dokončení novostavby Vaší knihovny a slavnostním předání budovy do užívání?. Už jste se přestěhovali? Slyšel jsem, že se Vám nepodařilo ještě otevřít pro veřejnost.

Odpovídá Věra Vohlídalová, ředitelka knihovny:

Není mi při tom pomyšlení, že veřejnost stále čeká na otevření, právě nejlépe.

Ten překrásný pocit, že se po čtyřech letech úmorné práce, bojů se stavební lobby, často i s nepochopením a nevolí nejrůznějších úředníků i místních politiků, dílo předalo do našich rukou, je ale nevyjádřitelný a stále přetrvává. Ta nevole byla totiž kompenzována úžasným pochopením a konkrétní pomocí některých našich i zahraničních politiků, morální podporou našich, ale hlavně teoretickou a morální podporou kolegů ze zahraničí, sponzorů i přátel. Nakonec vyhrát s projektem v Bruselu v konkurenci stovky přeshraničních projektů staveb, sehnat cca 160 milionů korun k těm nedostatečným státním, nebyla také maličkost. Že se potýkáme s únavou, novým zákoníkem práce, absolutním nedostatkem financí na provoz nového domu, není pro ty, kteří si zkusili stěhování nebo rekonstrukci, či jiné úpravy, věcí neznámou a dovedou se do našich pocitů vcítit.

Ohlas, který náš dům, reprezentující standardní knihovnu, na kterou jsou občané zvyklí již kousek za naši západní hranicí, je také hodně posilující. Přichází již od listopadu do teď z různých stran. Jedinečnost, kterou kompozice synagogy s knihovnou představuje a symboly, které jej provázejí, jsou táhlem pro nejširší veřejnost a již teď je důkazem toho, že knihovna je místem komunikace, setkání, vzdělání a informací i místem se sociálním zázemím. Probíhá tu právě týden pro neziskový sektor (v rámci celorepublikové akce 30 dnů pro neziskový sektor) a my jen s uspokojením pozorujeme, jak lidé plni dojetí kvitují, že dům je na první pohled pro lidi, není strohým nepřístupným úřadem či bankou. Tak jak při několika dnech otevřených dveřích, koncertních večerech a návštěvách velvyslanců, architektů, studentů, učitelů i podnikatelů z různých míst světa jsme ubezpečováni, že právě takhle si knihovnu a její funkci a služby představují, stoupá naše hrdost, že jsme to dokázali. Proto pocity únavy, které mne osobně hodně prostupují, a problémy, které vlastní spuštění výpůjčního procesu oddalují, nejsou nic proti tomu hřejivému pocitu, že jsme u toho byli, že jsme dali lidem, občanům tady v regionu to, na co mají právo. Radost máme i z toho, že nejsme jediní, že se dočká Moravská zemská knihovna a její uživatelé, že existují oficiální programy kulturní politiky, snad i bude legislativa a že je dost kolegů, kteří našli tu sílu zkusit prosadit obnovu podmínek pro knihovnu, či dokonce i stavbu. A já jim držím moc pěsti a především nabízím všechny své zkušenosti, jak dojít k cíli.

Vy držte palce, ať my v březnu už se "rozjedeme" na plno.

Jak hodnotí odborná veřejnost stavbu?

Odpovídá Ing. arch. Radim Kousal, šéfprojektant stavby:

Musím se přiznat, že vesměs pozitivně, i když se zcela určitě objeví hodnocení negativní. Bezprostředně a sympaticky hodnotil libereckou knihovnu architekt a režisér Simon Caban v pořadu Salon na ČT2, kde na otázku: "Který současný umělecký počin má podle vás evropské parametry?" odpovídá: "Bezesporu je to Státní vědecká knihovna v Liberci. Protože to za prvé vzniklo na místě, kde se Evropa stýkala, ať už to byli Češi, Němci, Židi. To vlastní navázaní na tu tradici, která byla přerušena, se mně hrozně líbí. Ta budova je obrovská, ale ona má vlastně pevné základy a zároveň vršek je takový lehounký, čím dál tím lehčí, vznáší se v tom duchovnu v oblacích a to je hrozne sympatické. Má to ten evropský rozměr především z toho důvodu, že tam dochází ke komunikaci, což je hrozně důležité. Komunikaci mezi tím, kdo vůbec pojal myšlenku, že by tam něco mělo být, jaký má mít obsah, samozřejmě mezi tím, kdo tam dal peníze, kdo do toho dal nápady a kdo do toho zapojil, právě díky tomu úkolu, to duchovno a tu spolupráci."

Okresní knihovna v Pardubicích

Popište rekonstrukci stavby.

Odpovídá Libuše Adamová, pracovnice knihovny:

Zlatým písmem, ve více jak stoleté historii, bude zapsán 16. říjen 2000, kdy byla po dvouleté rekonstrukci otevřena Okresní knihovna v Pardubicích. Pardubická veřejnost tak dostala kulturní stánek, který splňuje všechna kritéria a požadavky na moderně a technicky vybavenou knihovnu. Ale co předcházelo tomu, než přišli první návštěvníci?

Knihovna sídlí ve dvou historických budovách, které jsou navzájem propojeny (č.p. 77 je dokonce nejstarší budovou na Pernštýnském náměstí).

První náznaky toho, že proběhne úplná rekonstrukce, spatřily světlo světa před čtyřmi lety. V roce 1997, kdy knihovna oslavila stoleté výročí od svého založení, získala myšlenka konkrétní podobu.

V červnu 1998 byla zahájena realizace stavební části. Generálním dodavatelem se stala firma Vestap s.r.o. Celá rekonstrukce probíhala ve třech časových etapách. První etapa se týkala půdních prostor a druhého patra. Půdní prostory byly zrekonstruovány na kanceláře pro pracovníky, kteří nepřicházejí přímo do styku s veřejností, tzn. oddělení nákupu a zpracování fondu, metodické oddělení a ekonomické oddělení. Druhé patro bylo rekonstruováno tak, aby zde vznikl potřebný univerzální sál, který knihovně chyběl pro pořádání různých kulturních a společenských akcí. Konkrétní podobu dostalo hudební a dětské oddělení. Po celou první etapu jsme ještě částečně fungovali pro veřejnost s tím, že hlavní půjčovna se přestěhovala do přízemí, v sousedství pracovala čítárna, informační oddělení a také ve stížených prostorách studovna.

V březnu 1999 začala druhá etapa, a to jsme již museli přistoupit k úplnému zavření knihovny.

Třetí etapa znamenala rekonstrukci přízemí a sklepních prostor. Do této etapy byla zahrnuta instalace osobního výtahu, vybudování čítárny a provedení vnější omítky na dvou historických budovách. Úplný konec všech stavebních prací byl 31. srpna 2000.

Půldruhého měsíce se stěhovalo a stěhovalo.

Čtenáři získali v polovině října knihovnu, která jim nabízí rozšířený počet internetových míst, multimediální počítače jak pro dospělé, tak pro děti, podstatně větší studovnu, velký volný výběr naučné literatury i beletrie, rozšířený fond pro nevidomé občany a nově také fond pro neslyšící. A co říci závěrem?

Především poděkovat Okresnímu úřadu Pardubice, který celou rekonstrukci financoval a velice aktivně se podílel na jejím úspěšném dokončení. Samozřejmě, že vše neprobíhalo hladce. Objevily se problémy související s historickými budovami. Veškeré stavební postupy se musely konzultovat s památkovým ústavem a archeology. Konečný výsledek této spolupráce mohou obdivovat návštěvníci knihovny v podobě nejstarší valounkové dlažby ve sklepních prostorách, k nahlédnutí jsou zpřístupněné zbytky hradebních zdí, objevená studna z 16. století a další archeologické nálezy, které jsou vystaveny ve vitrínách. Podařilo se skloubit moderní vybavení a techniku s historickým duchem našich předků. Nakonec - přijeďte se podívat.

Okresní knihovna Opava

Jak probíhá rekonstrukce knihovny?

Odpovídá Zuzana Bornová, ředitelka knihovny:

V roce 2000 proběhla 1. etapa rekonstrukce objektu kultury v Opavě. Budova byla postavena v roce 1908 z prostředků opavských podnikatelů a řemeslníků a byla sídlem Obchodní a hospodářské komory. Architektem této budovy byl významný architekt Leopold Bauer (navrhl např. obchodní dům Breda).

Po 2. světové válce byla v bývalých prostorách studovny obchodní komory zřízená veřejná knihovna. Kromě knihovny budovy užíval Městský dům kultury Petra Bezruče. Tato organizace zanikla v roce 1996 a knihovna získala zbývající prostory v objektu, které ovšem byly nevyhovující pro účely poskytování knihovnických služeb.

Teprve v roce 2000 město Opava jako náš zřizovatel (od roku 1997) vyslyšel i naše četné prosby i žádosti o zlepšení prostorových podmínek i pracovních podmínek zaměstnanců a věnoval na první etapu rekonstrukce částku 18,5 mil. Kč, především ale řešil havarijní stav objektu.

V první etapě rekonstrukce objektu se realizovalo: statické zajištění objektu, vybudování plynové kotelny, vybudování výtahu a naváděcího systému pro nevidomé uživatele, zbourání příček v půjčovnách knihovny a rozšíření prostor půjčoven v přízemí a v prvním patře, vybudování šatny pro návštěvníky knihovny a sálu, kompletní rekonstrukce všech rozvodů (voda, odpady), rekonstrukce sociálního zařízení pro veřejnost i pracovníky, kompletní rekonstrukce elektroinstalace (silnoproud, slaboproud), strukturovaná síť a EPS, vybudování zázemí pro pracovníky knihovny: šatna, kuchyňka, sprchy a kancelář, repase svítidel a oken.

Všechny práce byly vykonávány s ohledem na skutečnost, že je objekt národní kulturní památkou, za dohledu památkářů.

V letošním roce by měla proběhnout 2. etapa rekonstrukce objektu, která bude spočívat v realizaci: nové fasády a renovaci soch a plastik, repasi původního nábytku v půjčovně pro dospělé čtenáře a zvukové knihovně, renovaci štukových stropů a podlah v reprezentativních prostorách objektu a v prostorách studovny, repasi a renovaci lustrů v sále, zhotovení replik chybějících svítidel.

Druhá etapa si vyžádá asi 15-20 mil. korun, v současné době jsou zatím uvolněny peníze na fasádu a rekonstrukci reprezentativních prostor objektu.

Knihovna Židovského muzea v Praze

Jak si polepší knihovna v nových prostorách?

Odpovídá Alena Jelínková, vedoucí knihovny:

Až bude knihovna jako celé muzeum v nových prostorách v areálu Španělské synagogy slavnostně 4.4.2001 otevřena, najdou zde čtenáři automatizovaný provoz, nový mobiliář, více studijních míst a klimatizovanou badatelnu. V létě bude k dispozici letní terasa. Skladiště se vzácným fondem má speciální kompaktní regály a klimatizaci. Výrazně se zlepšují i podmínky pro zaměstnance.

Městská knihovna Jindřichův Hradec

Jak si polepší knihovna?

Odpovídá Milena Kodýmová, ředitelka knihovny:

Prosadit myšlenku nové knihovny vůbec nebylo jednoduché. To mi jistě potvrdí všichni, kteří tímto martyriem také prošli. Nicméně, podařilo se.

A jak vypadá aktuální situace?

Rekonstrukce objektu v bývalých kasárnách je v plném proudu. Termín dokončení a předání stavby je 30. červen 2001. Všichni zúčastnění mají zájem, aby byl dodržen.

Takže letošní prázdniny budou u nás v Jindřichově Hradci s největší pravděpodobností ve znamení stěhování. Určitě je mnoho pravdy na tom, že je možná lepší vyhořet, ale my se na změnu opravdu těšíme. Nás a především naše uživatele čeká bezbariérová budova s třemi podlažími pro veřejnost a jedním podlažím administrativním. Ve sníženém přízemí bude otevřeno internetové informační centrum s čítárnou. První podlaží obsadí oddělení pro dospělé čtenáře s prostornou studovnou. Druhé podlaží je určeno dětem a návštěvníkům hudebního oddělení. Bude tu i poslechový sál pro konání nejrůznějších akcí určených široké veřejnosti. Podkrovní podlaží bude sloužit administrativnímu zázemí a své pracoviště tu bude mít i oddělení regionálních služeb.

Zabezpečená budova, plošina pro návštěvníky s pohybovým postižením, výtah, kamerový systém na ochranu fondu, pracovní zázemí pro zaměstnance, fungující elektroinstalace a plynové vytápění, odpovídající sociální zařízení pro veřejnost, možnost parkování pro motorizované návštěvníky - to všechno jsou "vymoženosti" z oblasti snů, které v současných prostorách velmi postrádáme. A tohle všechno budeme mít, proto se tolik těšíme. Tak nám držte palce!

Městská knihovna Benešov

Představte nám knihovnu a její proměny v posledních měsících!

Odpovídá Mgr. Dana Vykouková, ředitelka knihovny:

Magické číslo, začátek věku Vodnáře, ... těmito a jinými přívlastky byl v tisku i ostatních sdělovacích prostředcích označován příchod roku 2000.

Pro Městskou knihovnu v Benešově bylo toto období vskutku magické. Nestalo se tomu tak samozřejmě prostřednictvím magie a kouzel, ale zásluhou osvícených a chápavých členů městské rady a členů zastupitelstva města, kteří se snažili komplexně a s výhledem do budoucnosti řešit otázku umístění veřejné knihovny. Po mnoha hledáních odpovědi na otázku: "Jak dál?" město Benešov po odsouhlasení investičního záměru zastupitelstvem se rozhodlo přistoupit v r. 2000 k vnitřním stavebním úpravám prostor v budově polikliniky pro účely městské knihovny. Přijetí daného rozhodnutí podpořila i skutečnost, že v jedné z budov, které knihovna využívala ke své činnosti, byla perspektiva dalšího působení velmi nejistá (nájemní smlouva na dobu určitou).

Předchozí vize rekonstrukce, kdy benešovská knihovna již několik let usilovala o to, aby všechna její oddělení mohla působit v rámci jedné budovy, začala dostávat skutečný rozměr. Architektonický záměr z dílny doc. akad. arch. Jaroslava Kadlece zpracoval do podoby projektové dokumentace H-ateliér ing. Jaroslava Hlavničky, stavební práce pak následně koncem března začala realizovat firma ing. Sládka, s.r.o. Benešov.

V přípravné fázi byla z provozních důvodů rekonstrukce knihovny rozdělena do 2 etap. Během 1. období došlo k rekonstrukci zasedacího sálu na oddělení pro dospělé čtenáře a vložením stropní konstrukce nad část půdorysu sálu vznikla prostorná studovna a čítárna s 32 čtenářskými místy a 4 přístupovými body k počítačové síti internet (mikrovlnné připojení o rychlosti 64 kB/s) a reprografickým zařízením pro kopie do formátu A3.

Zároveň byl realizován nový komunikační prostor a výtah pro bezbariérový přístup do 2. nadzemního podlaží, kanceláře pro pracovníky knihovny a informační centrum pro cestovní ruch a občanské informace s přímým vstupem z Malého náměstí, které se stalo novou organizační jednotkou městské knihovny. Do vnějšího pláště budovy byl osazen infobox s dotykovou obrazovkou a textem ve třech jazykových mutacích, který slouží veřejnosti zejména mimo provozní dobu informačního centra.

Rekonstruované prostory byly vybaveny nábytkem podle projektu doc. akad. arch. J. Kadlece a požadavků provozu knihovny. Návrh vybavení informačního centra pochází z tvůrčí dílny paní architekty Miroslavy Kadlecové.

Výrobou a montáží nábytku byla na základě výběrového řízení pověřena firma ALAX, s.r.o. se sídlem ve Štěchovicích.

Během letních měsíců bylo zapotřebí co nejrychleji zajistit montáž nábytku, přestěhovat knižní a časopisecký fond, zapojit a odzkoušet novou počítačovou síť, nechat přeložit telefonní ústřednu, státní linky a faxové zařízení, uvést do chodu bezpečnostní systém, zajistit zhotovení nových rozřaďovačů knižního fondu ve volném výběru, připravit ve spolupráci s aranžérkou výzdobu knihovny a provést řadu dalších nezbytných kroků potřebných k zahájení činnosti knihovny a informačního centra k 1.9.2000.

Dne 11.9.2000 se do knihovny opět vrací stavební ruch, neboť byla zahájena 2. etapa stavebních prací, která s sebou přinesla demontáž původního schodiště, nové přestropení 1. NP, úpravu prostor pro potřeby dětského oddělení, videopůjčovny, hudebního oddělení a sociálního zázemí pracovníků knihovny. Úsilí mnoha odborníků, kteří se na realizaci stavebních prací podíleli, bylo úspěšně završeno kolaudačním řízením dne 12. prosince 2000. Během měsíce ledna a začátkem února r. 2001 se do nově rekonstruovaných prostor přemístil provoz videopůjčovny a dětského oddělení, které do té doby sídlili na Malém náměstí v čp. 73.

Rozpočet celé přestavby činil více jak 8 miliónů Kč, z toho 2 190 000,- Kč bylo použito na vybavení interiérů. Hudební oddělení na zprovoznění stavebně připravených prostor teprve čeká. Pokud následnou investici na vybavení nábytkem a přehrávací technikou schválí zastupitelstvo města na svém březnovém zasedání r. 2001, mohla by být tato část knihovny otevřena veřejnosti během 2. pololetí letošního roku.

Městská knihovna Benešov je univerzální veřejnou knihovnou s plně bezbariérovým přístupem do všech oddělení knihovny a s výhodným umístěním v centru města. Ve vstupním vestibulu knihovny je návštěvníkům k dispozici malý bufet s občerstvením, telefonní automat, WC a provizorní šatna, která bude upravena později.

Knihovní fond čítá 103 573 knihovních jednotek (knih, periodik, map, sbírek zákonů, audiokazet, CD, gramofonových desek, CD-ROMů) uložených jednak ve volném výběru, částečně ve skladišti knihovny a také v depozitáři čp. 2006.

K zabezpečení fondu proti zcizení slouží v oddělení pro dospělé čtenáře uzavřený televizní systém CCTV - 4 kamery zn. Philips a monitor se sekvenčním přepínačem umístěný na pultu obsluhy čtenářů. Dětské oddělení má k instalaci uvedeného systému připraveny prozatím kompletní kabelové rozvody

V době mimo provoz knihovny slouží k ochraně majetku organizace elektronický zabezpečovací systém (EZS) dodaný firmou ELAK Benešov a napojený na pult centrální ochrany městské policie.

V současné době knihovna zaměstnává 15 pracovníků a provoz všech oddělení je plně automatizován.

Národní technická knihovna

V jaké etapě se nachází příprava NTK?

Odpovídá ing. Kašpar, pracovník STK:

Na základě několika projednání na půdě vedení MŠMT resp. skupiny pro vědu a vysoké školství byly realizovány základní kroky směřující k přípravě výstavby nové budovy STK, resp. Národní technické knihovny. Kromě architektonické soutěže byl připraven investiční záměr: Architektonická studie NTK s přílohou Stavebního záměru (schváleno MŠMT dne 28.6.2000 pod čj. 21609/2000-33) a dodatek k tomuto záměru (schválen MŠMT dne 3.11.2000 pod čj. 29640/2000-33). V souladu s harmonogramem byla dále vyhlášena veřejná obchodní soutěž na výběr organizace pro zajištění inženýrsko-investorské činnosti. Organizace této soutěže je zajištěna mandátní smlouvou s firmou CERTOS.

Jako podklad pro převod pozemku potřebného pro výstavbu MŠMT na STK bylo zadáno zpracování geometrického plánu a vyžádány dispozice Katastrálního úřadu k zajištění převodu. Tyto dispozice byly postoupeny MŠMT.

Na základě souhlasu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla vypsána v květnu 2000 veřejná architektonická soutěž na zpracování návrhu urbanistického, architektonického a projektového řešení na novostavbu v areálu VŠ na Flemingově nám. v Praze 6. Do soutěže bylo zasláno 44 návrhů, z toho 3 došly po termínu. Z nich v lednu 2001 vybrala porota složená z renomovaných architektů, stavebních inženýrů a dalších odborníků (předsedou byl ing. arch. Bezpalec) vítěze - tým atelieru AK ARCHITEKTI (snížená 1. cena 1 600 000 Kč, dalšímu týmu udělila třetí cenu a čtyři týmy projektantů ocenila sníženou třetí cenou (druhá cena nebyla udělena). Tři návrhy ještě získaly zvláštní odměnu.

Vítězný návrh hodnotila porota takto:

"Návrh je řešen dvěma samostatně stojícími budovami knihovny a nadzemních parkingů vytvářejících otevřený meziprostor. Oba volně stojící objekty svou jednoznačnou pozicí rafinovaně uzavírají dejvický blokový koncept, přičemž samostatně stojící budova knihovny současnými prostředky reaguje na symetrii VŠCHT.

Architektura tvoři jednotu s urbanistickým řešením. Je ve vnějším výrazu zcela soudobá, pojetí vnitřku klade důraz na průsvitnost a otevřenost. Promyšlená konstrukce přispívá k ekonomii výstavby a výhodnému komfortnímu provozu. Zpřístupnění parteru knihovny s volným rozmístěním veřejných provozů knihkupectví, galerie, kafeterie a přednáškové místnosti správně reaguje na prostředí studentské klientely. Horizontálně diferencované prostory samotné knihovny vytvářejí typické klidové knihovnické a vědecké prostředí.

Návrh je výjimečný, svým řešením se vymyká schématům ostatních soutěžních návrhů. Půdorysné řešení nabízí vysokou flexibilitu, současně umožňuje jasnou diferenciaci funkcí. Dílčí nedostatky v knihovnickém provozu jsou snadno odstranitelné."

Příprava výstavby NTK dále pokračuje. Po schválení investičního záměru byl zpracován ještě jeho dodatek a byla organizována veřejná obchodní soutěž na výběr organizace pro zajištění inženýrsko - investiční činnosti.

Jak hodnotíte úroveň soutěžních návrhů?

Odpovídá ing. arch. Tomáš Bezpalec, předseda poroty:

Soutěže se zúčastnily přední architektonické kanceláře. Porota posuzovala 44 návrhů, z nichž přes polovinu bylo velmi kvalitních.

Několik desítek vysoce odborných týmů nezávisle na sobě komplexně zvážilo požadavky Státní technické knihovny, podmínky i příležitosti místa stavby, možnosti architektonické a technické koncepce i ekonomické souvislosti.

Vypisovatel tak získal cenný materiál, na jehož základě může mít oprávněně zato, že se za 1,5 miliardy korun realizuje za daných okolností optimální řešení.

Moravská zemská knihovna v Brně

Co se stane 29.března 2001?

Odpovídá dr. Jaromír Kubíček, ředitel knihovny:

Dávat otázku v anketě na přípravu otevření nové knihovny je jistě velice aktuální - přesně za měsíc, ve čtvrtek 29. března 2001 je den D.

Od počátku stavby se z knihovny účastníme kontrolních a operativních porad (v posledním roce se již konají pravidelně dvakrát týdně), které řeší aktuální problémy spojené s postupem výstavby a interiérů. Sleduje se harmonogram, ale stavba je to rozsáhlá a protože řemesla musí na sebe navazovat, nezdá se nám, že postup jde vždycky tak rychle, jak si to stavbyvedoucí předsevzali a slíbili. Zvláště v posledních týdnech je snahou dohnat to, co ještě zbývá. Protože dokončování stavby a předávání prostor probíhá odshora, všechna řemesla se nastěhovala do přízemí, kde se nedá ani projít. Ale ani v poschodích to není jednoduché. Většina kanceláří je již zařízena nábytkem a tak se zamykají nejen kanceláře, ale i chodby a někam se dostat není jednoduché.

Bylo odvážné chtít od generálního dodavatele zkrátit lhůtu výstavby o půl roku. Vedly nás k tomu velmi pragmatické důvody. V budově, ve které máme většinu knihovních fondů, v brněnském zemském domě, se již rok provádějí stavební úpravy pro nový krajský úřad. Snažíme se vždy dohodnout, tedy přemístit knihy nebo časopisy, vybourat regály a pustit jiné zedníky k pracím pro pana hejtmana. Již před rokem jsme začali delimitovat neprofilovou literaturu do mimobrněnských depozitářů: každý titul časopisu posoudit s knihou v ruce, zda jej umístit do příručky nebo do skladiště v nové budově nebo odvést do depozitáře. Více než polovina byla takových, o nich lze říci, že pro ně jsme novou budovu nestavěli - takto bylo vyvezeno do depozitáře přes pět kilometrů časopisů.

Do nové budovy stěhujeme knihovní fondy od prázdnin 2000. První byla Pedagogická knihovna ze Solniční ulice. Po jejím vystěhování jsme budovu adaptovali k novým účelům. Našla zde své místo Hudební knihovna a zahraniční knihovny - Rakouská knihovna a Německá knihovna Goethe institutu. Tradičně v této budově působí Technické ústředí knihoven. To jsou jediná oddělení MZK, která nebudou umístěna v nové budově.

Přestěhována je také již Technická knihovna. Její časopisy byly rozděleny na vyhledávané a zastaralé, tedy jedny pro novou budovu a druhé pro depozitář. V nové budově se dočká samostatného pracoviště oddělení firemních a obchodních informací, tedy norem a patentů vedle firemní literatury.

Vystěhované fondy se nestaly pro čtenáře nedostupné. Dovážejí se denně z nové budovy na pracoviště Univerzitní knihovny, které jediné od prázdnin 2000 zajišťuje služby. To bylo vlastně hlavním důvodem našeho usilování o zkrácení výstavby. V nové budově je již přes polovinu knihovního fondu a tak je výhodnější přenést půjčovnu i studovny do nových prostor a té speditérské práce by mělo ubývat. Snad.

V posledním měsíci před otevřením práce kulminují. Jakmile proběhne kolaudace, stěhují se do nového pracovníci. Prakticky všichni najednou. Jen 14 dnů si nechává půjčovna na to, aby se přestěhovala, seznámila se s novými podmínkami a otevřela pro veřejnost. Jsme stavu to stihnout? Zeptejte se v dubnu.

Redakce se zeptá.

Městská knihovna v Praze

Které knihovny obnoví po rekonstrukci svou činnost?

Odpovídá Mgr. Anna Bimková, ředitelka knihovny:

Každá mince má dvě strany, stejně jako příprava knihoven sítě k rekonstrukci, automatizaci či obojímu najednou. Na straně jedné je úžasné, že schválený rozpočet na rok 2001 nám umožňuje poskočit o hodně velký kus v této oblasti a dovoluje realizovat naše plány, na druhé straně se nám zdá, že zvládnutí všeho, co je před námi, je na hranici možností.

Tedy konkrétně a telegraficky:

• Náhradní prostory za zrušenou knihovnu na Karlově nám. v Dittrichově ulici zrekonstruovány nákladem MČ Praha 2, vybaveny a automatizovány MKP, otevření pro veřejnost v dubnu.
• Bohnice - provedeny stavební úpravy, vše nutné pro automatizaci, zaměstnanci vyškoleni, otevření též v dubnu.
• Novodvorská - rekonstrukce nákladem MČ Praha 4, všechny kroky potřebné k zavedení rutinního automatizovaného provozu provedeny, otevření v květnu.
• Chodov - nová automatizovaná pobočka na Jižním Městě II ve zdejší základní škole, rekonstrukce společným nákladem MČ Praha 11a MKP, veřejnosti bude předána v červnu.
• Záhřebská - náhradní prostory za pobočku v Koubkově ulici, stavební úpravy, automatizace, otevření v září.
• Opatov - největší pobočka sítě, rozšíření prostor, rekonstrukce financována MKP s dílčí podporou MČ Praha 11, automatizace, otevření v listopadu.

Pro ty, kteří nevěřícně kroutí hlavou, jenom potvrzuji, že všechny termíny se týkají letošního roku. Naopak pro rok příští, co se zpřístupnění týče, ale letos, co se práce týče, připravujeme rekonstrukci a automatizaci pobočky v Husitské ulici (spojení knihoven pro děti a dospělé), menší stavební úpravy a automatizace pobočky na Proseku - vyvrcholení též na začátku roku 2002. Ještě letos začne generální rekonstrukce obvodní knihovny pro Prahu 10 na Korunní ulici, která skončí rovněž v roce 2002.

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0