BULLETIN
SKIP

1
2001

Severní Morava

Když jsme před rokem připravovali plán činnosti regionální pobočky SKIP severní Moravy, zařadili jsme do něj i studijní zájezd pro naše členy. Cíl naší cesty byl vybrán poměrně rychle, protože jsme se rozhodli využít dlouholetých přátelských vztahů přerovských knihovnic se slovenským Bardejovem. Po vzájemné domluvě se náš zájezd uskutečnil v září za účasti knihovníků z nejrůznějších míst našeho regionu. Přivítání ředitelem bardejovské OK Mgr. Dušanem Marcinem bylo jako vždy velice přátelské a připravený program nabízel spoustu zajímavostí. Knihovna zaujala především šíří své činnosti, moderními metodami práce, estetickým prostředím a především svými pracovníky, kteří netajili radost nad naší návštěvou. Všechny zaujala velkoryse pojatá přístavba knihovny, jejíž kolaudace byla připravená na konec roku. Všem nám však doslova vzalo dech přijetí na městském úřadě. Vše bylo připraveno s noblesou, která je Slovákům tak vlastní. Za zvuku hudby jsme vcházeli do nádherné obřadní síně, kde na nás představitelé města již čekali. Po uvítacím projevu přednosty MěÚ následoval slavnostní akt zápisu jednotlivých účastníků do pamětní knihy města. Následovaly přípitky, poděkování a předání dárků. Vše snímala kabelová televize, která ještě natočila rozhovor s vedoucí zájezdu. Následovala prohlídka města (v loňském roce zapsáno na seznam památek UNESCO), Šarišského muzea, historické radnice, chrámu sv. Egídia (patří k největším v Evropě) a výstavy ikon. Odpoledne jsme navštívili Bardejovské Kúpele, jejich knihovnu (pobočka OK) a největší skanzen na Slovensku. Po celou dobu nás doprovázeli nejen naši hostitelé, ale i ředitel muzea PhDr. František Gutek, který nám podával odborný výklad. Velkým překvapením pro všechny byl společenský večer připravený pracovníky knihovny. Konal se v prostorách nové přístavby a byl jedinečný.

Protože téměř všichni účastníci zájezdu byli v Bardejově poprvé, byli doslova okouzleni přátelskou atmosférou, která prostupovala celým večerem. Obdivovali krásu slovenských, rusínských a ukrajinských písní a způsob, jakým se naši přátelé umí bavit a jak dokáží zapojit do zábavy všechny přítomné. Loučení nebylo lehké, vzájemné děkování nebralo konce, byly dávány sliby, že tato návštěva v Bardejově není určitě poslední a slovenští knihovníci byli pozvání do řady našich knihoven. Smutek z odjezdu zmírnila návštěva Spišského hradu, kterou nám rovněž zprostředkovali naši přátelé. Když jsme přijížděli k hradu, vypadal zcela pohádkově. Vystupoval z ranní mlhy ozářený vycházejícím sluncem a byl neskutečně krásný. Naše pocity ještě umocnil mladý průvodce, jehož vystupování, přednes i odborné znalosti byly na vynikající úrovni.

Co ještě dodat? Sblížili jsme se nejen se slovenskými knihovníky, ale i mezi sebou. Ze zájezdu nám zbyly pěkné vzpomínky, fotografie, videokazeta a novinové články. Máme i báseň, kterou pro bardejovské knihovníky složila kolegyně z Frenštátu pod Radhoštěm. Prostě řečeno - vše bylo v pohodě, vše dobře dopadlo. Ještě bych se měla přiznat k vlastním pocitům. Poprvé jsem byla v Bardejově v roce 1976 a od té doby jsem se s bardejovskými knihovníky setkávala téměř každoročně. Vždy jsme šťastni ze setkání, smutní při loučení. Ale to se nedá popsat, to se musí vidět. Potvrdila to moje přítelkyně Alenu Zubková ze Vsetína. Často jsem jí o Bardejově, o knihovně, ale především o lidech v ní vyprávěla. Při odjezdu z Bardejova se mi přiznala, že občas mému nadšenému vyprávění moc nevěřila. Ale teď se omluvila, protože v povídání o našem přátelství prostě chybí slova. To poznala, jako všichni ostatní naši knihovníci, na vlastní oči ve dnech 7.-9. září roku 2000.

Jaroslava Biolková

Pozn. red.: Z ostatních regionů žádné zprávy nedošly.

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0