BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

3
2002

Aktuální číslo Archiv Obsah

Povodeň

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

V REGIONECH

SEVERNÍ ČECHY - Děčín, Litoměřice, Teplice, Ústí nad Labem
Pravděpodobně jsme patřili k jednomu z posledních regionů SKIP, které navštívily Krajskou vědeckou knihovnu v Liberci (www.svkli.cz) až letos. Návštěva se uskutečnila, po předchozí dohodě, v úterý 27. srpna, kdy je knihovna pro uživatele uzavřena a patřila dopoledne „jenom nám“. Přestože se organizátoři, po problémech se záplavami, obávali, že bude o poznávací zájezd menší zájem, opak byl pravdou. Se zdůvodněním, že chtějí vidět něco pěkného, jelo nakonec 42 knihovníků.

V liberecké knihovně jsme se rozdělili na dvě skupiny a paní Hana Opatrná a paní Dagmar Sýkorová nás provedly po knihovně. Prohlídka trvala celé dvě hodiny, a kdybychom neměli v plánu ještě další program, jistě bychom s pracovníky knihovny diskutovali ještě déle. Velkorysý projekt „knihovny třetího tisíciletí“ s ohromnými, světlými prostorami a rezervou ve skladech na příštích 50 let, mnohé nadchl, jiní i trochu zazáviděli, někteří měli připomínky - ale tak to bývá. Na rychlé občerstvení nám zbyla pouze slabá půlhodina a vydali jsme se do knihovny Christian-Weise-Bibliothek v Žitavě (www.cwbz.de).
Přes malé nedopatření se zvoleným hraničním přechodem (přechod Hrádek nad Nisou je určen pouze pro osobní auta) jsme se, sice se zpožděním, ale přece jen dostali k veřejné knihovně. Zde se k nám přidaly také naše kolegyně z varnsdorfské knihovny (v rámci Euroregionu Nisa zde knihovny již dlouhou dobu přes hranice spolupracují). Knihovna se od 23. dubna 2002 nachází ve dvou podlažích velkoryse zrekonstruované historické budovy Marstall na náměstí. Přestěhovala se sem po 50 letech z původních prostor v Nádražní ulici. Historické fondy, se vzácnými pražskými misály, na které jsou naši němečtí kolegové patřičně pyšní, jsou uloženy k prezenčnímu studiu v budově archivu na okraji města.

Prohlídku jsme opět absolvovali ve dvou skupinách. Sympatická ředitelka knihovny paní Carola Becker vyprávěla o rekonstrukci, projektu a vybavení knihovny, kdy nakonec zvítězil zdravý rozum a knihovnická zkušenost - rozhodli sami knihovníci. A že máme s německými knihovníky hodně společného ukazuje také to, že i v nových prostorách využili některý nábytek z původní knihovny (židle přednáškového sálu, regály v přilehlých prosklených skladech), také historický nábytek, který byl ve sklepech Marstallu objeven (perfektně renovovaná skříň). Dozvěděli jsme se také o poslání knihovny (veřejná knihovna plní současně i funkci okresní knihovny pro 43 knihoven v okrese Löbau - Zittau, zajišťuje MVS). Denně veřejnou knihovnu navštíví 500 - 1000 uživatelů a v knihovně pracuje slovem devět fyzických knihovníků. Paní ředitelka přiznala, že bez praktikantů škol by se takový nápor práce vůbec nedal zvládnout. Zkrátka šetřit se musí, jak se ukazuje, všude.

Historické fondy se nacházejí v budově bývalého armádního kulturního domu. Škoda, že na klimatizaci již při rekonstrukci nezbyly finanční prostředky, posteskl si ve skladech vedoucí oddělení historických fondů pan Uwe Kahl. Někteří účastníci zájezdu přivezli s sebou různé materiály vydávané v Severočeském regionu, které se uplatní i ve sbírce regionálních fondů žitavského archivu. I my jsme si mohli odvézt materiály z žitavské knihovny. Byli jsme panem Kahlem požádáni o spolupráci a jistě najdeme cestu, jak námi vydávané regionální materiály do Žitavy budeme dodávat.

Knihovníci z Kostomlat vyrobili hezký plakátek, na který se všichni účastníci zájezdu podepsali a poslali pozdrav bývalé ředitelce liberecké knihovny paní Mgr. Věře Vohlídalové a také poděkování a pozvání našim kolegům do žitavské knihovny.

-AK-

JIŽNÍ ČECHY hlásí
Malé podzimní setkání má již mezi knihovníky tradici. I když se vlastně ve skutečnosti nejedná o setkání podzimní, protože se koná zpravidla první zářijový víkend a to je podle kalendáře ještě léto. Účastníkům to však vůbec nevadí. Proč by taky mělo, vždyť Dumasovi mušketýři také byli vlastně čtyři!!!

Letošní, již deváté setkání se uskutečnilo v nových prostorách Městské knihovny v Jindřichově Hradci. Je pozoruhodné, že se zde sešlo dosud nejvíc účastníků. Téměř 70. Dokonce jsme pro plánovaný výlet museli přiobjednat mikrobus, aby se všichni mohli zúčastnit. Bude-li to takto pokračovat, budeme muset změnit název na Velké podzimní setkání.

Nepatrně byl také pozměněn tradiční program - kromě jindřichohradeckého starosty Ing. Karla Matouška, nebyl tentokrát pozván žádný politik. Knihovnický zákon už platí, nebylo tedy třeba lobovat.

Po krátkém úvodu ředitelky knihovny Mgr. Mileny Kodýmové a pana starosty, předala předsedkyně jihočeské odbočky SKIP Daniela Wimmerová cenu Librosaurus za dlouholetou a významnou spolupráci s jihočeskými knihovníky Městu Jindřichův Hradec, za pomoc při hledání skulinek při lobování u jihočeských politiků Blance Rožánkové a za vytvoření žerdi pro spolkový prapor příznivci knihovníků Bohumilu Rodovi.

Hlavní atrakcí večera bylo křtění spolkového praporu jihočeských knihovníků. Kmotry nebyly osobnosti kultury či politiky, ale významní knihovníci současnosti, kteří mají své kořeny v jižních Čechách - Mgr. Zlata Houšková (jedna z předních osobností českého knihovnictví) a PhDr. Karel Sosna (ředitel Parlamentní knihovny).

Křtilo se vodou těchto jihočeských řek - Malše (okres České Budějovice), Vltava (okres Český Krumlov), Nežárka (okres Jindřichův Hradec), Želivka (okres Pelhřimov - pro SKIP neplatí nové územní uspořádání), Otava (okres Písek), Blanice (okres Prachatice), Volyňka (okres Strakonice), Lužnice (okres Tábor). Za zvuku Smetanovy Vltavy (matky všech jihočeských řek) přitančily říční víly (členky baletního kroužku Základní umělecké školy Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci) se stuhami s názvem jednotlivých řek a ty byly pak navázány na žerď praporu.

Večerní program pokračoval zábavnou soutěží Galimatyáš aneb Nejslabší, máte panáka! Soutěž připravila a průvodkyní večera byla paní Anna Brabcová z Městské knihovny v Jindřichově Hradci. „Panáky“ pro neúspěšná družstva dodala a sponzorovala významná místní firma Fruko-Schulz. Proto se také někteří z 30 soutěžících velmi snažili dosáhnout pozice nejslabšího. Při hledání pokladu (za asistence Černé paní hradecké) objevilo vítězné družstvo regionálního autora hororů Svatopluka Doseděla. Následovalo autorské čtení z rukopisu dosud nevydané knihy Bestseller. Připomenuta byla i jeho Kalvárie, útlá kniha, která vznikla na motiv jedné z Jarošovských pověstí. Prostor dostala i vtipná povídka Bohumila Roda, jež byla inspirována prostředím jindřichohradecké knihovny i tvorbou Svatopluka Doseděla a napsána přímo pro Malé podzimní setkání! Večer vyvrcholil ukázkou orientálních tanců s lehkým erotickým nádechem v podání jindřichohradecké kolegyně Olgy Hánové. Její vystoupení bylo strhující, a proto mnohé z účastnic neodolaly a také si tanec vyzkoušely.

Bylo dbáno nejen o potravu duševní, ale při pravidelných přestávkách měli účastníci možnost poznat také kulinářské umění jindřichohradeckých knihovnic. Opět bylo vše na vysoké úrovni. Bohatá tabule neměla chybu!!!

Druhý den se všichni vydali na cestu „okolo Hradce“. První zastávka byla v Dačicích, kde jsme navštívili městskou knihovnu a její informační centrum. Cesta pokračovala do malebných Slavonic. Tam jsme v letu zaznamenali krásu renesančního náměstí, navštívili dílnu s mařížskou keramikou a nahlédli i do malé textilní dílny. Naše putování vyvrcholilo piknikem v zaniklé středověké vesnici Pfaffenschlag. Poutníci se rozdělili do skupinek podle domovské příslušnosti a obdrželi košík s pečenými kuřaty a minerálkou (předseda SKIP dr. Richter ovšem s protekčním pivem). Posezení na prosluněné pasece mezi borůvčím a kvetoucím vřesem za ptačího zpěvu působilo jako balzám na naši nervovou soustavu. Krátce po poledni jsme však byli z ráje vyhnáni (přesně podle tradice), neboť čas neúprosně ubíhal. To jsme však ještě netušili, že objevíme další kousek ráje v Horním Žďáru při návštěvě výtvarníka Jindřicha Vydry a jeho paní. Byli jsme velmi vlídně přijati. Okouzlil nás starý mlýn, mlýnské kolo s kapičkami duhy na lopatkách i vodní elektrárna. Na nádherně udržované zahradě na nás čekaly mozaiky, o nichž pan Vydra velice zajímavě vyprávěl. Trpělivě nás seznámil s jejich výrobou i svou tvorbou. Jeho keramickými mozaikami jsme byli nadšeni.

Počasí nám jako většinou přálo a všem se podařilo „dobít baterky“ pro další práci. Zbývá poděkovat celému kolektivu jindřichohradecké knihovny i všem ostatním, kteří se jakýmkoli způsobem o zdárný průběh akce zasloužili. Jsme rádi, že jsme nepodlehli chvilkovému dojmu, že vážnost nedávných povodňových událostí nedovolí lidem účast na setkání. Opak se ukázal být pravdou. Přijelo daleko více lidí, vespolek se moc rádi viděli a pro všechny to bylo to pravé pohlazení na duši.

A na závěr přijměte pozvání na Malé podzimní setkání 2003 do Prachatic. A ještě dodatek: V rámci Literární Šumavy 2002 byl pan profesor Erazim Kohák za dlouholetou spolupráci s jihočeským a západočeským SKIPem a svůj vřelý vztah ke knihovnickému řemeslu oceněn Librosaurem. Stal se tak dalším laureátem této ceny - dosud ho od jihočeských knihovníků získali - Mgr. Alexandra Zajíčková (ředitelka Úřadu práce v Písku), Ing. Pavel Pešek (bývalý poslanec), MUDr. Martin Dvořák (senátor) a město Český Krumlov.

Daniela Wimmerová

SEVERNÍ MORAVA - Nejpřekládanější český spisovatel navštívil Havířov
1. června t. r. se zúčastnili studenti obou havířovských gymnázií a obchodně podnikatelské akademie velmi zajímavé, podnětné besedy s česko-izraelským básníkem a prozaikem, bývalým československým, později izraelským diplomatem Viktorem Fischlem, kterou připravili pracovníci Městské knihovny v Havířově ve spolupráci s Miladou Kaďůrkovou, středoškolskou profesorkou na Vyšší odborné škole v Havířově.

V pozdním odpoledni téhož dne proběhl v galerii Spirála za účasti autora a jeho ženy také literární večer Kruhu přátel díla Viktora Fischla pro členy Kruhu, pracovníky knihoven a havířovskou veřejnost. Úryvky z románů Kuropění a Píseň o lítosti v přednesu Eliášově prokládal jedinečným sólovým hudebním vystoupením ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Hališka. V podání Terezy Pavlíkové zazněly také Fischlovy verše a na závěr oficiálního programu ještě před autogramiádou a osobními rozhovory při skleničce vína promluvil rovněž sám autor.

Na organizaci spisovatelova pobytu ve městě se podíleli ředitel Městské knihovny Ing. Martin Vaněk, za Magistrát města Mgr. Erna Svěráková, sdružení SKIP, dále Kruh přátel díla Viktora Fischla se svým předsedou Karlem Harudou a Mgr. Milada Kaďůrková, která spisovatele Viktora Fischla zná prostřednictvím dlouholeté osobní korespondence a také z osobního setkání v Praze. Ke spisovatelovým devadesátým narozeninám (30. června 2002) napsala publikaci Setkání s Viktorem Fischlem, v níž uvádí jeho hlavní životopisné údaje a stručný pohled do Mistrovy literární tvorby.

Martin Vaněk - Milada Kaďůrková

Z ostatních regionů příspěvky nedošly


Obsah

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0

SKIP