BULLETIN
SKIP

1
2003

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

GALERIE

ZDENĚK VAVŘÍK (1907 - 1964)

Do generace výrazných osobností v českém knihovnictví z doby třicátých až padesátých let minulého století patří Zdeněk Vavřík. Je známý především jako pardubický knihovník, ale začínal na Moravě.

Z. Vavřík se narodil v roce 1907 a po studiích začínal v ostravské a opavské knihovně, ale patřil k těm, kteří spojovali činnost knihovnickou s činností osvětovou a uměleckou. Nicméně na ploše jedné stránky budiž dovoleno si všímat této osobnosti jen jako knihovníka.

Od roku 1936 - po účasti na 12. knihovnickém sjezdu, kde se prvně setkal s Jiřím Mahenem, a zejména od roku 1937 po účasti na sjezdu v Chrudimi, začíná Zdeněk Vavřík výrazněji pracovat v českém knihovnictví. Připravuje 14. sjezd v Opavě, ale ten byl v důsledku řítících se událostí roku 1938 zrušen a Vavřík musel opustit místo i bydliště. Těsně před koncem roku nastupuje jako knihovník v pardubické knihovně. Ta měla v té době 372 zapsaných čtenářů (1% obyvatel města), za dva roky poté už 3063 - asi 8x více!!

V roce 1939 je zvolen Zdeněk Vavřík členem ústředí svazu českých knihovníků a v roce 1940 organizuje v Pardubicích 14. sjezd knihovníků (náhradou za zrušený sjezd v Opavě). V témže roce začíná vydávat Knihovníkův zápisník jako časopis pro čtenáře (zanikl pro nedostatek financí o dva roky později). V Časopise českých knihovníků roku 1942 (č. 2, str. 54) vysvětluje, proč časopis pro čtenáře: "Snad se mi podařilo dovodit, že knihovnický časopis pro čtenáře je - vedle čtenářských besídek (ale kde se uskutečňují a kolik čtenářů je navštěvuje?) - prakticky jediným prostředníkem mezi knihovníkem a jeho čtenáři. Především ale, že bez tohoto styku není knihovna úplná." Ale o pár odstavců dál se přiznává, že časopis koncipoval i pro "úřední funkcionáře", kterým osud knihovny neležel příliš na srdci.

Za války byl pověřen Národním revolučním výborem spisovatelů (konkrétně Fr. Halasem) přípravou reorganizace našeho knihovnictví po válce (spolu s Dr. Drtinou, královéhradeckým Jiřím Vaňkem, kutnohorským Jaromírem Sieglem a dalšími kolegy). Návrh byl už v květnu 1945 Halasovi předán. 27.6.1945 na ustavující valné hromadě Svazu českých knihovníků byl zvolen místopředsedou a roku 1946 vychází v nakladatelství V. Šmídy pod redakcí Bedřicha Beneše Buchlovana známý Knihovníkův zápisník, určený knihovníkům vesnických knihoven a nejen jim. Můžeme říci, že Zdeněk Vavřík jako knihovník je na vrcholu.

V Knihovníkově zápisníku, který je věnován Jiřímu Mahenovi, se nejprve hlásí Vavřík k osobnosti Mahena a jeho pojetí knihovnictví, vysvětluje organizaci a základní činnosti v knihovně (nákup a zpracování knih). Obšírně se věnuje - jak on říká - styku se čtenářem (s řadou konkrétních návodů, jak jednat s různými typy čtenářů) a ještě více se věnuje problémům literárního braku kontra hodnotná četba. (Zajímalo by mne, jak by interpretoval výsledky ankety o nejčtenějších knihách na jiných stránkách tohoto čísla - pozn. autora).

Ale pak už se postupně více a více prosazují další Vavříkovy aktivity - a ty v kombinaci s komplikacemi vyvolanými zejména neúspěšným úsilím o lepší umístění pardubické knihovny se připravuje krok, kterým Vavřík vzdává boj za lepší podmínky knihovny. Dochází k němu v roce 1955 odchodem do redakce Literárních novin, i když ani pak zcela naše knihovnictví neopouští. V roce 1958 má projev na bratislavském sjezdu knihovníků, několikrát píše do Čtenáře.

Jak už bylo řečeno, Vavřík nebyl jen knihovník. Napsal přes deset knih veršů, několik divadelních a rozhlasových her, překládal z francouzštiny. Výrazně se prosadil jako spisovatel pro mládež. Jeho převyprávění Milionu pod názvem Dobrodružství Marco Pola se dočkalo sedmi vydání. S velikány české dětské literatury Hrubínem, Petiškou a Kovaříkem připravil Nový zlatý věnec, oblíbenou antologii české literatury pro mládež z doby mezi dvěma válkami. Připomeňme ještě jeho činnost dramaturgickou, redaktorskou a recenzentskou.

Zdeněk Vavřík zemřel 29.12.1964 a jeho život a činnost je možno označit jako svědectví doby.

PhDr. Ladislav Kurka

Literatura:

• Bauerová, Jana: Kulturní pracovník Zdeněk Vavřík jako knihovník a osvětový spisovatel. Rigorózní práce. Seč, 1980, 120 str.
• Vavřík, Zdeněk: Knihovníkův zápisník. Praha, V.Šmidt 1946, 108 str. V. Edice Rukověť milovníka knih III.
  

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0