První prezentace českých archivů na internetu se začali objevovat zhruba v roce 1997. Od té doby prošly určitým vývojem. Pro porovnání současného stavu, který se pokusím nastínit, se stavem na jaře roku 1999 můžeme použít příspěvek Internetové prezentace archivů, současný stav a budoucnost přednesený na 8. konferenci archivářů ČR s podtitulem Archivy on-line (Prachatice 5.-7. května 1999).
Podkladem pro analýzu stavu internetu v českých státních archivech se staly stránky České archivní společnosti, hlavně sekce Stránky českých archivů (prezentace obsahující úvodní strany archivních webů, ZIP 2,78 MB, první strana archweb01.htm). Netroufám si říci, že se jedná o úplně nejpřesnější informace. Podkladem pro upřesnění údajů byla dotazníková akce ze začátku roku 2001 a průběžné aktualizování údajů na základě jejich oznamování jednotlivými archivy.
Pro sledování rozsahu prezentací bylo zvoleno několik hledisek. Tyto parametry byly zjišťovány od 28. listopadu do 3. prosince 2001 projitím webů jednotlivých archivů. Jedná se o následující
Podívejme se na jednotlivé prezentace archivů podle jejich struktury archivní sítě. Internetová prezentace Archivní správy Ministerstva vnitra (AS MV) má rozsah 1 strany, která obsahuje popis činnosti a kontakty na Archivní správu, Státní ústřední archiv a státní oblastní archivy.
Státní ústřední archiv (SÚA) má rozsáhlou prezentaci, která svým rozsahem naplňuje prakticky všechna sledovaná hlediska. Dost velkou chybou je ovšem neexistence jazykových mutací, která by měla být u národního archivu samozřejmostí.
Nejtristnější zůstává situace u státních oblastních archivů (SOA), kde má prezentaci pouze polovina z nich. Dva archivy mají prezentaci v rozsahu jedné a dvou stránek. Vyjímku tvoří stránky Státního oblastního archivu v Litoměřicích umístěné v doméně Ministerstva vnitra. Jejich rozsah z obsahového hlediska dává solidní přehled o kompetencích a činnosti tohoto typu archivu.
Všechny archivy měst mají svoje stránky. Nejmenší jou ty brněnské a plzeňské - pouze jedna strana. Ostatní jsou dosti rozsáhlé a hlavně dávají přehled o fondech. Stránky Archivu města Ostravy obsahují navíc evidence Regionální periodika a Likvidované podniky.
Nejpočetnější skupinu tvoří okresní archivy (SOkA). Jejich prezentace jsou ve většině umístěny na serverech jejich zřizovatelů - okreních úřadů. Situaci budeme sledovat podle členění pod jednotlivými oblastními archivy. Je nutné podotknout, že situace se archiv od archivu diametrálné liší.
Z jedenácti středočeských archivů nemá e-mail jeden, prezentaci čtyři. Jednostránkové weby mají tři archivy. Nejkvalitnější prezentace je z dílny SOkA Mělník, kterou lze považovat za jednu z nejlepších mezi okresními archivy pokud se týká seznámení s archivním materiálem (krátký popis obsahu u fondů, stručný obsah kronik, veduty). V kvalitě mezi středočechy následuje SOkA Beroun (navíc Hudební sbírka a Kronika archivu), SOkA Rakovník (nabízí také duplicitní knihy) a SOkA Příbram (bonusem Archiv v obrazech).
Jižní Čechy mají osm archivů a z nich jeden nemá e-mail a tři web. Rozsahem i obsahem jsou prezentace zbývajících archivů dosti chudé. O něco lepší je situace v západních Čechách, kde z devíti archivů mají e-mail všichni a web nemají tři archivy. Z toho tři mají jednostránkové prezentace. Nejobsáhlejší jsou stránky SOkA Rokycany (můžete také absolvovat stručnou exkurzi minulostí Rokycan) a SOkA Tachov, který nabízí oproti sledovanému navíc evidence Kroniky a Rejstřík názvů obcí a osad, pak adresář archivů a stručný správní vývoj.
Dostáváme se na sever Čech, kde sídlí devět okresních archivů. Jeden z nich nemá e-mail a čtyři webové stránky. Nad ostatní vyčnívá SOkA Liberec, který vyhovuje téměř všem sledovaným hlediskům. Navíc obsahuje Rejstřík názvů měst a obcí. Přínosem je německá a polská mutace stránek. SOkA Louny nabízí Základní fondy a kroniky podle obcí a Regionální knihovnu ve formátu XLS.
Podívejme se do jedenácti východočeských archivů. E-mail mají všichni a stránky nemá jeden archiv. Pět archivů má prezentaci nejvíce o dvou stranách. Je zde ovšem pět archivů s dosti rozsáhlými stránkami. Každý z archivů přináší určitý detail, který ozvláštňuje jeho prezentaci. Jde o následující archivy (řazeno abecedně) - SOkA Hradec Králové (Pamětní knihy, Na pomoc učitelům, články k 775. výročí města HK a reformě státní správy), SOkA Chrudim (Virtuální výstava, Poradna předarchivní péče), SOkA Pardubice (Virtuání výstava), SOkA Semily (Kroniky, Stavební archiv Okresního stavebního podniku v Semilech, Knihovna - zatím technické potíže, Kronikářství, katalog Regionální stránky) a SOkA Trutnov (Česko-německý a německo-český slovník názvů obcí, Databáze, Rejstřík stránek).
Z třinácti archivů na jižní Moravě má e-mail jedenáct a osm mé internetovou prezentaci. Z toho jsou čtyři jednostránkové. Nejrozsáhlejší prezentace mají SOkA Břeclav (dokumenty Přehled správního vývoje obcí, Správní vývoj teritoria okresu Břeclav v 19. a 20. století), SOkA Zlín a SOkA Žďár nad Sázavou.
Na severní Moravě je deset archivů, všechny mají e-mail a osm má webové stránky. Z toho u čtyř archivů je prezentace jednostránková a jednou třístránková. Nejobsáhlejší weby vlastní SOkA Frýdek-Místek (evidence Kroniky, Fotoalbum, Pomoc badatelům - Základní archivní terminologie a Správní vývoj okresu), SOkA Karviná (evidence Kroniky, Filmy, CD-ROM, Noviny a časopisy, Aktuálně odebíraná periodika, Sbírky zákonů a věstníků ve formátu XLS, Archiv ve fotografii) a SOkA Olomouc.
U archivů zvláštního významu (AZV, specializované archivy) je v některých případech dosti těžké sledovat jednotlivá kritéria vzhledem k jejich ovlivnění webových stránek. Proto byla sledována pouze existence e-mailu, který má z 22 archivů 17, a webové stránky (16 archivů).
Pokud sledujeme weby českých státních archivů z hlediska výše uvedených kritérií, vypadá to následovně. Celkem je 86 státních archivů (bez archivů zvláštního významu), z toho má e-mail 81 (94,20 %). Rozdělení podle domény - vlastní 4, zřizovatel 48, zdarma 18, ostatní 10. Webové stránky má 59 archivů (68,60 %) a jejich rozdělení podle domény je následující: vlastní 4, zřizovatel 49, zdarma 1, ostatní 6. Drtivá většina z nich je statická. Dynamické jsou psané v PHP jednou a dvakrát v ASP. Technologie SQW je použita jednou. Z jazykových mutací je sedmkrát zastoupena angličtina, třikrát němčina a jednou polština. Další hodnotící kritéria jsou uvedena v následující tabulce, kde jsou archivy rozděleny podle struktury archivní sítě.
| Typ archivu | Počet | Web | Kontakt | Otevřeno | Badatelský řád | Mapa | Obr. budovy | Popis činnosti | Výroční zpráva | Historie archivu | Legislativa | Publikace | Kultura | Pracovníci | Fota archiválií | Fondy | Archivy s dalšími evidencemi | Počet dalších evidencí | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| AS MV | 1 | 1 | 1 | 1 | |||||||||||||||
| SÚA | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | ||||
| SOA | 7 | 7 | 3 | 3 | 3 | 1 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |||||||
| AM | 5 | 5 | 5 | 4 | 5 | 1 | 1 | 2 | 5 | 3 | 3 | 3 | 1 | 3 | 1 | 2 | |||
| SOkA StřČ | 12 | 11 | 8 | 7 | 4 | 3 | 2 | 4 | 8 | 3 | 3 | 3 | 2 | 3 | 2 | 2 | 2 | 3 | |
| SOkA JČ | 8 | 7 | 5 | 5 | 4 | 1 | 2 | 5 | 1 | 1 | 2 | 1 | 1 | ||||||
| SOkA ZČ | 9 | 9 | 5 | 4 | 3 | 1 | 3 | 1 | 2 | 3 | 1 | 1 | 2 | ||||||
| SOkA SČ | 9 | 8 | 5 | 5 | 4 | 1 | 1 | 1 | 4 | 2 | 2 | 1 | 2 | 4 | 1 | 2 | 2 | 3 | |
| SOkA VČ | 11 | 11 | 10 | 10 | 10 | 4 | 3 | 4 | 9 | 1 | 3 | 4 | 5 | 4 | 3 | 3 | 4 | 3 | 5 |
| SOkA JM | 13 | 11 | 8 | 7 | 5 | 1 | 2 | 2 | 6 | 1 | 1 | 2 | 2 | 1 | 1 | ||||
| SOkA SM | 10 | 10 | 8 | 7 | 4 | 2 | 2 | 3 | 8 | 1 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 1 | 2 | 7 | |
| Celkem | 86 | 81 | 59 | 54 | 43 | 14 | 13 | 19 | 52 | 4 | 17 | 16 | 20 | 10 | 23 | 12 | 15 | 11 | 22 |
| Procenta | 100 | 94,20 | 68,60 | 62,79 | 50,00 | 16,28 | 15,12 | 22,09 | 60,47 | 4,65 | 19,77 | 18,60 | 23,26 | 11,63 | 26,74 | 13,95 | 17,44 | 12,79 |
Jako určité porovnání může sloužit prezentování polských archivů na internetu. Je zřízena společná výchozí stránka o polském archivnictví, která dává uživateli základní přehled o polském archivnictví a jeho náplni. Zároveň poskytuje přehled všech polských archivních fondů. Z těchto stránek jsou poté odkazy na jednotlivé archivy, které si tvoří svoje stránky.
Ze současného stavu je viditelné, že záleží na několika faktorech, které ovlivňují vznik kvalitní prezentace archivu. V archivu musí být člověk fandící internetu, který dokáže vedení přesvědčit o přínosu webové prezentace pro archiv. Dalším momentem je samotná tvorba stránek. Tady se využívá několik možností - v archivu je člověk, který stránky vytvoří a udržuje, o tvorbu se postará zřizovatel na základě podkladů archivu nebo pomůže s prvotním návrhem zkušený odborník a poté archiv aktualizuje stránky sám. Rozsah a hlavně obsah pak závisí na píli a ochotě daného archivu představit se veřejnosti a poskynout informace.
Toto je současný stav českých archivních webů. Co bude dál? Státní archivy jsou součástí státní správy a jako takové by měly podávat informace také pomocí dálkového přístupu podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Mluví se také o záměru Ministerstva vnitra uveřejnit informace o fondech uložených v archivech. Pokud by se tento záměr podařil, byl by to další krok k větší otevřenosti archivů veřejnosti. Ovšem bez navazujících informací o poslání a funkci archivů, příslušné legislativě, metodikách, archivních periodikách a dalších činnostech nebude obraz archivů v očích veřejnosti stále úplný.