I. Sny (20.5. - 23.9.1999)

    a) Co se dělo

    V průběhu letošního knižního veletrhu se setkali předseda Úřadu pro státní informační systém (ÚSIS) ing. Karel Berka, dr. Vít Richter a dr. V. Balík adiskutovali o možné další spolupráci při přípravě programů a realizace státní informační politiky v oblasti veřejných informačních služeb. Dne 31.5.1999 Vláda ČR přijala Usnesení vlády č. 525, kterým schválila koncepci státní informační politiky v České republice. Materiál je dostupný všem na internetu (např. www.vláda.cz). Dne 25.5.1999 předsednictvo SKIP připravilo postup vdané věci a Michal Hora byl pověřen koordinací přípravy projektu SKIP, který naváže na materiál Státní informační politika.
    Během července a srpna proběhla řada jednání knihovníků s pracovníky ÚSIS, vše se soustředilo především na přípravu Akčního plánu Státní informační politiky. Proběhlo také setkání ing.Karla Berky s ministrem kultury Pavlem Dostálem. Ministerstvo kultury Akční plán realizace Státní informační politiky voblasti veřejných informačních služeb jednoznačně podpořilo a zúčastnilo se celého procesu vyjednávání a přípravy.

    b) Co jsme připravili

    Především vznikla řada podkladů pro jednání s ÚSIS a pro ministerstvo kultury.
    Během čtyřech měsíců vznikly 4 verze projektu ICEKNI (0. až 3.). Poslední změnila především části zabývající se technickým zajištěním a financováním. Pro ty, kteří neměli možnost se s projektem ICEKNI seznámit, přikládáme zkrácenou verzi v příloze č. 1.
    Následuje informace pro poslance - členy kulturního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v příloze 2.

II. Skutečnost (23.9. - 27.9.1999)

    Jak rozhodla Vláda ČR
   - Státní informační politika (SIP)
    Podle ověřených zpráv se z požadovaných miliard na realizaci státní informační politiky nedostala do návrhu rozpočtu na rok 2000 ani koruna. Všichni bojovali o své resorty, ale oblasti společné utrpěly často fiasko. Vláda předpokládá, že se SIP bude v roce 2000 realizovat prostřednictvím jednotlivých resortů.
    - Návrh rozpočtové kapitoly MK - Program rozvoje informační sítě knihoven (RISK)
Jak to bude ale možné, když podle jiných ověřených zpráv bude na program RISK možno věnovat pouze 10 mil. Kč- (Oproti loňským třiceti.)

III. Víra (27.9.1999 - --)

    a) Dne 27.9.1999 proběhlo jednání zástupců SKIP (L. Kurka, M. Hora) spředsedou ÚSIS ing. Karlem Berkou a kancléřem ing. Jiřím Kratochvílem. Zdá se, že se vláda k problému financování SIP vrátí a bude tendence zajistit zdroje pro centrální financování v roce 2001. Nicméně nyní je potřeba hledat podporu pro projekty při projednávání rozpočtu na rok 2000 v Parlamentu ČR. Obě strany se dohodly, že budou v této věci spolupracovat.
    Dne 29.9.1999 proběhla na jednání kulturního výboru Poslanecké sněmovny informace dr.V.Richtera k problému nezajištění dostatečných finančních prostředků na program RISK. Diskuse k tématu byla pestrá, informace jednoznačně zaujala. Projednávání rozpočtu na rok 2000 bude jistě - vzhledem ke stavu hospodářství a politické situaci - komplikované, komplikované bude ihledání podpory mezi poslanci. Vláda ovšem zcela rezignovala na naplnění jednoho ze svých usnesení a tak je třeba dále jednat.

    b) Další postup a možnosti jak získat finance pro rozvoj veřejných informačních služeb knihoven navrhujeme takto:
- hledat podporu při projednávání rozpočtu v Parlamentu ČR
- informovat veřejnost o situaci v této oblasti
- spolupracovat s ÚSIS
- spolupracovat se Svazem měst a obcí
- intenzivně jednat s příslušnými poslanci zvolenými v jednotlivých regionech
- intenzivně jednat s místními úřady a zastupiteli

Víra je sice velmi důležitá věc, ale bez vlastního přičinění se většinou mnoho nedosáhne. Můj apel zní: nyní bychom měli všichni jednat s poslanci, senátory, místními úředníky, zastupiteli a dát o sobě a o nutnosti připojování knihoven na internet pořádně vědět. Bojujme o to zachovat RISK a zachránit nebo zlepšit jeho financování.

Michal Hora

Příloha č.1 ICEKNI
STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA - VEŘEJNÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY
PROGRAM ROZVOJE INFORMAČNÍ SÍTĚ VEŘEJNÝCH KNIHOVEN

Projekt Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a Národní knihovny ČR

Informační centra veřejných knihoven
(ICEKNI)

3.VERZE

Obsah:

Úvod
1. Hlavní funkce informačních center veřejných knihoven
2. Typy informačních center veřejných knihoven
3. Technické zabezpečení projektu
4. Finanční odhady realizace projektu
5. Etapy realizace projektu
6. Realizace první etapy
7. Administrativní postupy


Základní teze:

Projekt navazuje na státní informační politiku. Cílem je zajištění rovnoprávného přístupu občanů k informačním zdrojům prostřednictvím sítě veřejných knihoven včetně využití Internetu. Podpora uživatelů při vyhledávání v informačních sítích a zprostředkování základní informační gramotnosti.

Praha 1999

Úvod:

a) Návaznost na koncepci státní informační politiky

    Dne 31.5.1999 přijala Vláda České republiky Usnesením č.525 koncepci Státní informační politiky. (Citace níže z materiálu Vlády ČR) "V užším slova smyslu může být Státní informační politika chápána jako podpora technického, technologického a komunikačního zabezpečení svobodného přístupu k informacím tzv. veřejného sektoru, vč. standardizace aprávní normalizace příslušných činností či transakcí. V širším slova smyslu pak obdobné zajištění bezbariérového přístupu k informacím a možnosti jejich demokratického využívání vzájmu občanů jako producentů a příjemců informací v procesu výchovy, vzdělávání, vytváření a užívání kulturních a uměleckých hodnot, výzkumu a vývoje a konečně práce a produkce užitných hodnot a statků. Nezbytnou podmínkou je vytvoření podmínek pro racionální, efektivní a organizovanou práci s informačními zdroji, vč. jejich vyhledávání, zpracování a dlouhodobé uchovávání."
    V rámci této koncepce se vymezují mj. veřejné informační služby. Tyto služby jsou dvojího typu. Veřejné informační služby prvního typu koncepce charakterizuje takto: "Podle Listiny základních práv a svobod, čl. 17, odst. 1, 2, 4 a 5 má každý občan zaručeno právo na informace. Každý má právo informace svobodně vyhledávat a šířit, kromě případů stanovených zákonem astátní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti." Veřejnost má právo na informace, které mají k dispozici státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i další subjekty, které rozhodují na základě zákona oprávech a povinnostech občanů a právnických osob.
    "Stát bude podporovat zavádění informačních a komunikačních technologií pro poskytování veřejných informací. Využívání těchto metod, při zachování stávajících klasických (papírových), umožní poskytovat informace novou, efektivnější formou vrozšířeném čase a i na veřejně přístupných místech. Řešení, využívající informační akomunikační technologie, musí podporovat dostupnost informací nezávisle na sociálním postavení subjektu. Obecně platí, že ti, kdo v této oblasti disponují výkonnými prostředky, mají mnohem širší přístup k informacím než ti, kdo jimi nedisponují. Proto musí stát volit taková technická a technologická řešení, která tuto bariéru překonají. Ekonomicky dostupné je zpřístupnění informací veřejné správy a veřejného sektoru prostřednictvím Internetu. Za nejdemokratičtější prostředek lze považovat informační terminály (informační kiosky), tj.zařízení umístěná na všeobecně dostupných a frekventovaných místech a umožňující za pomoci multimediálních technologií snadný a volný přístup k informacím. Tato zařízení jsou s úspěchem využívána v zemích Evropské unie. Přitom se počítá s využitím již osvědčených institucí pracujících s informačními zdroji - veřejnými knihovnami ..."
    "Veřejné informační služby druhého typu, odpovídající širšímu pojetí státní informační politiky, které informačně zabezpečují potřeby uživatelské veřejnosti nejrůznějších kategorií (dle odbornosti, stupně vzdělání, zájmů osobních, firemních, podnikatelských a dalších, národnostní a etnické příslušnosti, pracovních úkolů, výzkumných a vědeckých záměrů, studijních cílů, atd.) z místních, regionálních, národních i zahraničních/mezinárodních zdrojů veřejných i privátních, nebyly odpovídajícím způsobem zohledněny v žádném z dokumentů zabývajících se úkoly státu v této oblasti (kromě nyní již překonané a nikdy nenaplněné Koncepce rozvoje veřejných informačních služeb v ČR, přijaté usnesením vlády ČR č. 367/92).
    Proto je třeba zařadit komplex veřejných informačních služeb do kontextu státní informační politiky a v prvé řadě se zabývat jejich systémem jako
-    nástrojem zpřístupňování informací veřejného sektoru
-    zárukou informační obsluhy obyvatelstva umožňující rozvoj osobnosti, fungování občanského společenství a tudíž i hospodářský i kulturní rozkvět státu
-    soustavou institucí, vyhledávající, organizující a uchovávající informační zdroje jak vpodobě klasických médií, tak elektronické."
Následující projekt se soustřeďuje především na veřejné informační služby prvního typu, ale přitom je zřejmé, že je nutné v další fázi pokročit k systematickému budování národního knihovnického systému a naplnit vizi veřejných informačních služeb druhého typu, neboť bez funkčního národního knihovnického systému není možná realizace státní informační politiky jako celku.

b) Zpřístupnění informací veřejnými knihovnami ve smyslu zákona č.106 / 99 Sb. ze dne 11.5.1999 o svobodném přístupu k informacím
Od 1.ledna 2000 vejde v České republice v účinnost zákon č.106 / 99 Sb. ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím. Veřejné knihovny mají v tomto zákoně jednu ze stěžejních rolí, protože jsou ze zákona jedním z míst, kde je možné splnit povinnost zveřejnit informace z oblasti státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Pro přesnost uvádíme citaci par. 3, odst. 3.: "Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná ve veřejné knihovně."

c) Zahraniční vzory
Projekt se opírá o srovnatelné zahraniční zkušenosti a vzory.
Příkladem může být např. britský projekt národní knihovní sítě. Hlavní oblasti, které bude svými službami pokrývat britská síťová veřejná knihovna jsou:
- výchova a celoživotní vzdělávání
- informace pro občany a účast ve společnosti (občanská angažovanost)
- obchod a ekonomika, školení, kursy a zaměstnanost
- historie obce a její identita
- Národní digitální knihovna
Více decentralizovaný systém představuje např. francouzský, kde rozvoj veřejných informačních služeb zajišťují především regiony (na úrovni vyšších územně správních celků). Plošný koncepční systém je kombinován s aktivitou místních úřadů a knihoven (proškolování idobrovolných knihovníků, otevírací doba min.10 hod týdně atp.).


d) Základní předpoklady, které předurčují veřejné knihovny k tomu, aby fungovaly jako kvalitní informační centra:

da) Existující síť veřejných knihoven

- Knihovny působí nejúčinněji jako síť a fungující síť zajišťuje občanům, uživatelům knihoven získání informací ze zdrojů i mimo knihovnu, nejsou-li v místní knihovně k dispozici. Sítě přesahují hranice typů různých knihoven i hranice regionální a národní.
- V České republice (dále ČR) je vytvořena velmi hustá síť veřejných knihoven - podle statistických údajů z roku 1998 jde o 6141 knihoven a 1178 poboček. Je-li ve statistikách uváděno, že na území ČR existuje 6244 obcí, znamená to, že téměř v každém sídle obecního či městského úřadu působí veřejná knihovna, tedy veřejně přístupná instituce, která nabízí základní, popřípadě i speciální služby občanům v daném místě. Přitom jde v přibližně 800 místech o profesionálně personálně zajištěné knihovny a v ostatních místech o sice dobrovolné knihovníky, nicméně metodicky i jinak podporované z větších, profesionálních knihoven. Ve většině případů jde o zařízení veřejné správy, tedy institucí, které musí být přímými účastníky realizace státní informační politiky a povinnými subjekty pro naplnění zákona o svobodném přístupu k informacím.
- Vedle veřejných knihoven v širším smyslu slova působí v ČR řada speciálních knihoven, které jsou veřejně přístupné a mají zásadní význam pro národní knihovnickou síť (Národní knihovna ČR, státní vědecké knihovny, oborové centrální knihovny atp.).

db) Personální zabezpečení veřejných knihoven

- Profesionální knihovny disponují kvalitním personálem, znalým práce s informačními dokumenty. Knihovníci rozumějí způsobům zpracování a ukládání informací a tedy i jejich zpětnému vyhledávání z elektronických databází.
- Pracovníci knihoven jsou zvyklí běžně komunikovat s uživateli, což je jeden ze základních předpokladů výkonu jejich povolání, ale i povolání informačního pracovníka. Knihovníci často patří, pokud jde o obecní záležitosti, k nejinformovanějším.

dc) Praxe ve vyhledávání, získávání a zprostředkování nejrůznějších informací z místa své působnosti

- Jedinečnou funkcí knihoven je shromažďovat, pořádat, uchovávat a nabízet k využití veřejně přístupné dokumenty bez ohledu na formu dokumentu takovým způsobem, který, bude-li to třeba umožní jejich vyhledání a předání uživateli. Žádná jiná instituce neprovádí tuto dlouhodobou systematickou práci tak jako knihovna.
- Veřejné knihovny dnes běžně shromažďují, zprostředkují a zpřístupňují informace ovýznamných osobnostech a událostech v regionu, resp. obci, o památkách a významných místech a shromažďují fond regionálních tiskovin. Většina veřejných knihoven má k dispozici nejen tyto regionální informace, ale i aktuální informace o úřadech, firmách, památkách, stravování, ubytování, řada z nich má k dispozici (i povinným výtiskem) dokumenty veřejné správy, jako např. místní vyhlášky a tiskoviny obecního nebo městského úřadu atd.
- Pracovníci knihoven kromě toho dokáží spolehlivě pracovat s celou řadou dalších informačních (referenčních) zdrojů, které nacházejí nejen přímo v knihovně, ale i v informačních zdrojích v místě působení i v síti ostatních knihoven a institucí.

dd) Dostupnost knihovnických a informačních služeb veřejných knihoven

- Veřejná knihovna je přístupná komukoliv, kdo ji chce využít. Nepreferuje určité cílové skupiny a je vhodná jako zprostředkovatel celé řady informací mezi jednotlivci, skupinami a institucemi
- Občané ve vztahu k veřejným knihovnám pociťují menší zábrany než vůči úřadům, jejich otevírací doba je četnější než na úřadě a je přizpůsobena tak, aby jejich služeb mohli občané využívat ve svém volném čase. Knihovna bývá často umístěna v centru obce, popř. přímo v budově obecního nebo městského úřadu.
- Veřejná knihovna je často označována za konzervativní instituci, což je v tomto případě pozitivní. Málokdy může nastat situace, kdy je knihovna dlouhodobě uzavřena, přestěhována nebo snad zrušena.

de) Kooperace v síti veřejných knihoven

- Veřejné knihovny běžně kooperují při zprostředkování tzv. meziknihovní (výpůjční) služby (tzn.získávání dokumentů z fondů ostatních knihoven) nebo pomoci při výměně informací, zejména z oblasti regionu.
- Zásadní význam má i orientace na vytváření souborných katalogů, systémů sdílené katalogizace a rozvoj meziknihovních služeb a dodávání dokumentů prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií. Rychle proto postupuje automatizace knihovnických činností a připojení na síť Internet.
- Knihovny velmi často spolupracují s celou řadou institucí i odborných pracovníků při získávání a poskytování informací pro své uživatele a klienty.

df) Probíhající proces automatizace činnosti veřejných knihoven

- Automatizace knihovnických činností umožňuje zpřístupnění informací z knihoven v on-line režimu na Internetu, zrychluje a modernizuje knihovnické služby.
- Úroveň vybavení veřejných knihoven informační a komunikační technikou je zatím v průměru nižší, než je tomu v rozvinutých zemích.
- Od roku 1992 přibývá ročně přibližně 50 veřejných knihoven, které začínají používat automatizovaný knihovnický systém. Tento trend posiluje dobrou perspektivu knihoven v oblasti využívání nových informačních technologií pro nejširší veřejnost.

e) Závěry

Hlavním cílem projektu je systematická podpora šíření a poskytování informací pro občany prostřednictvím knihoven za pomoci veřejně přístupné informační sítě (Internet) a s využitím informačních technologií.

V ČR jsou v současné době přirozeným informačním centrem obcí a měst veřejné knihovny. Nejlépe právě tyto instituce mohou tedy zajistit veřejný přístup k informacím. Jsou součástí nejvýznamnější a nejširší sítě veřejných informačních služeb v ČR. Bez této sítě a jejího kompatibilního propojení s jinými sítěmi by státní informační systém nemohl být plně funkční.

Projekt formuluje z hlediska organizačního, finančního, personálního a technologického základní momenty postupného budování sítě informačních center veřejných knihoven podle jednotlivých typů knihoven.


1. Hlavní funkce informačních center veřejných knihoven

Projekt navrhuje zaměřit informační centra veřejných knihoven především na tyto funkce:
a) Zpřístupnění informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím
b) Poskytování informačních služeb pro oblast vzdělávání a celoživotního vzdělávání občanů
c) Poskytování informačních služeb podporujících právní vědomí občanů, oblast ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti
d) Poskytování regionálních informačních služeb občanům v oblasti cestovního ruchu
e) Poskytování informačních služeb a informačních možností hendikepovaným občanům

a) Zpřístupnění informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu kinformacím
    (Realizace výkonu následujících funkcí předpokládá kompatibilitu a přístup ke všem veřejným registrům a databázím státní správy.)

V této oblasti bude poskytování informací zahrnovat:
- informace o službách místních institucí a úřadů - výchova, vzdělávání, zdraví, sociální péče aslužby, plánování a volný čas
- informace o činnosti místních úřadů vč. rozpočtových otázek
- informace o místním a regionálním rozvoji
- elektronické publikace on-line z resortů státní správy a zprávy o činnosti
- informace z oblasti Evropské unie a dalších základních mezinárodních organizací
- informace o občanských sdruženích a dalších zájmových organizacích
- publikace z oblasti legislativy, zákony
- informace ze života politických stran, politiky a kontakty
- informace o možnostech získání finančních prostředků z grantů včetně příslušných metodických informací

Služby na podporu státní správy a občanů mohou zahrnovat:
- interaktivní komunikaci s poslanci a členy zastupitelstev
- komunikaci s občanskými sdruženími a dalšími zájmovými organizacemi
- teledemokracie - provádění průzkumů veřejného mínění, poskytnutí možnosti volit elektronickou cestou
- přístup k odborným poradenským agenturám a službám
- rezervace využívání zařízení místních úřadů
- zajištění jednání a konzultačních schůzek v poradenských službách na základě předběžného objednání

b) Poskytování informačních služeb pro oblast školního a celoživotního vzdělávání občanů
    V této oblasti bude v těsném napojení na školy, univerzity (školský systém) poskytování informací zahrnovat:
- multimediální vzdělávací zdroje zaměřené na učební osnovy
- soubory programů pro samostudium v oblasti základních dovedností
- encyklopedické databáze na sítích
- speciální zdroje vztahující se k tématům volného času a učení
- přístup k www stranám
- elektronické časopisy vystavované na sítích
- digitalizované sbírky obrazů, filmů , videozáznamů a nahrávek
- katalogy knihoven v ČR
- digitální sbírky velkých knihoven

Služby na podporu školního a celoživotního vzdělávání:
- podpora zvyšování informační gramotnosti občanů
- podpora seznamování s využíváním informačních technologií a techniky
- podpora zpřístupňování a vyhledávání globálních informačních zdrojů
- poradenská činnost zaměřená na využitelnost a spolehlivost databází
- přístup a účast ve speciálních zájmových komunitách v oblasti Internetu
- přístup do speciálních knihoven a sbírek a virtuální návštěvy výstav
- informační a poradenská činnost při výchovných a výukových akcích
- vzájemná komunikace s výchovnými institucemi
- přístup ke školským úřadům a informacím o financování vzdělávání,grantech, odměnách apod.
- zprávy o činnosti škol
- přístup k síti knihoven a zdrojům na síti z domova, školy nebo pracoviště
- dostupnost informací o možnostech středního a vysokoškolského studia
- napojení na univerzity třetího věku
- napojení na on-line distanční studium přes Internet na univerzitách ve světě i u nás
- napojení na úřady práce poskytující rekvalifikační kurzy nezaměstnaným
- podpora programů na vzdělávání národnostních menšin

c) Poskytování informačních služeb podporujících právní vědomí občanů, oblast ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti

V této oblasti bude poskytování informací zahrnovat:
- přístup k elektronickým informacím o podnicích a výrobních a ekonomických organizacích, vč. informací o statutárních orgánech společností
- elektronické informace o výrobcích a službách
- elektronické informace o průzkumech trhu
- údaje o zemích a jejich trhu
- "síťové informace" týkající se intelektuálního vlastnictví - patenty, projekty atd.
- informace o Evropské unii obecně
- informace o legislativě v ČR a v Evropské unii
- informace o schvalovacích řízeních a kvalifikačních předpokladech
- informace a poradenství pokud se týká kursů a zaškolování
- zpravodajství pro spotřebitele
- zařízení pro malé a střední podnikatele obzvláště pokud se týká řízení obchodů se státní správou zajišťovaných elektronicky

Služby na podporu ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti budou zahrnovat:
- interaktivní přístup ke zdrojům z domova i kanceláře
- spolupráci s kancelářemi a úřady z oblasti obchodu, podnikání
- propojení v rámci ČR a v mezinárodním měřítku s orgány obchodu a průmyslu
- podpůrná zařízení pro přípravu a zpracovávání životopisů a přihlášek
- přístup k místním a národním organizacím spotřebitelů
- přístup ke službám v oblasti životního prostředí
- informace o podmínkách zaměstnanosti a pracovních příležitostech

d) Poskytování informačních služeb občanům v oblasti cestovního ruchu omístě resp. regionu

V této oblasti bude poskytování informací zahrnovat:
- informace z oblasti cestovního ruchu regionu vč. informací o možnostech dopravy, ubytování a stravování
- informace o historii obce, památkách a jejím současném životě se záměrem zvýšení povědomí občanů o identitě lokality
- kulturní přehledy a kalendáře
- unikátní lokální informace
- katalogy (domácích a zahraničních) knihoven zabývajících se místní historií
- katalogy veřejných archivů
- návštěvy virtuálních prohlídek společensko-historického zaměření v muzeích a galeriích

Služby na podporu cestovního ruchu a kulturního prostředí budou zahrnovat:
- interaktivní komunikace s odbornými knihovníky, muzejníky, archiváři, výstavníky akulturními osobnostmi
- zajištění kontaktu na vydavatele publikací a prací týkajících se historie regionu
- oprávnění ke kontaktům a účasti ve sdruženích, jež se zabývají komunální historií
- e-mailové adresy regionálních periodik ( obecný zdroj informací)
- garance dostupnosti dokumentů daného regionu v tištěné nebo digitální podobě

e) Poskytování informačních služeb a informačních možností hendikepovaným občanům

    Poskytování informací a informační služby uvedené v bodu a) až d) budou zprostředkovávány tak, aby všichni občané bez rozdílu měli možnost získat informaci v optimálním čase a prostoru. Podle typu informačního centra a místních možností budou knihovny vybaveny potřebnou technikou pro poskytování služeb nevidomým a jinak postiženým občanům.


2. Typy informačních center veřejných knihoven

a) Podle obsahu činnosti
Splnění hlavních funkcí informačních center veřejných knihoven tak, jak je uvedeno v části 1. se předpokládá především v informačních centrech profesionálních veřejných knihoven (nyní v ČR cca 750). I zde předpokládáme modifikace podle místní situace. Počet profesionálních veřejných knihoven zhruba koresponduje s počtem měst a obcí s počtem obyvatel nad 1500.

b) Podle úrovně zainteresování soukromého sektoru
Zvážit na místní úrovni vybudování informačního centra s vyšší garancí státu resp. obce nebo zřízení informačního kiosku (s vyšší účastí soukromého sektoru). Bude ještě nutné řešit podrobněji problém konkrétního obsahu základních, standardních služeb v této oblasti (státem garantovaných - zákon č.106/99 Sb.) a nadstandardních služeb (zpoplatňovaných).

c) Podle dostupnosti informačních služeb veřejnosti, podle personálního zajištění
Vymezení tohoto aspektu činnosti informačního centra veřejné knihovny, je velmi obtížné bez přihlédnutí ke konkrétním místním podmínkám. Tento bod bude nutné specifikovat pro každou etapu realizace projektu zvlášť. V první etapě půjde především o doškolení současných pracovníků profesionálních knihoven a o navýšení počtu zaměstnanců.

Dostupnost služeb:
Doporučujeme ve všech profesionálních knihovnách otevření informačního centra pro občany vpracovní dny minimálně 4 hodiny denně (možno střídavě dopoledne nebo odpoledne - v létě ipříp. do 20 hod.). Doporučujeme mít pro veřejnost otevřeno 4 hodiny i v sobotu. Musí být uzpůsobeno místním podmínkám co nejvhodněji.
Personální zajištění:
Doporučujeme nárůst počtu pracovníků v průměru minimálně o jeden pracovní úvazek na knihovnu (vzdělání SŠ, s nutným případným dodatečným proškolením).

d) S dohodou uvnitř veřejného sektoru resp. státní správy a samosprávy
Tam, kde veřejnou knihovnu nezřizuje samospráva (obec) a výkon veřejné knihovny převzala veřejná knihovna zřizovaná jiným subjektem (např. některé státní vědecké knihovny) by samospráva (úřad) mohla řešit zajištění přístupu k informacím místní správy smluvně finančním závazkem (sdružením prostředků apod.), případně pracovními silami.


3. Technické zabezpečení projektu

Následují tabulky, které jsou návrhem na technické vybavení jednotlivých knihoven vsouvislosti s velikostí města či obce.

V BULLETINU SKIP VYNECHÁNO

4. Finanční odhady realizace projektu

Technický aspekt:
    Pro první rok realizace částka zahrnuje nákup nezbytného HW a SW vybavení + roční poplatek za připojení k síti Internet. Celkově činí pro celou ČR - 290,000 mil. Kč.
    Pro další roky realizace částka zahrnuje pouze roční poplatek za připojení k síti Internet. Celkově činí pro celou ČR  -     162,470 mil. Kč.
    Kalkulace jsou uvedeny kvalifikovaným odhadem. Ceny na trhu informačních technologií jsou v současné době velmi rozkolísané. U knihoven, které již propojení mají k Internetu, jde především o zkvalitnění přenosu informací.
    Je potřeba si uvědomit, že technické a personální vybavení veřejných knihoven vyvolá samozřejmě nárůst provozních nákladů v dalších letech běžného provozu.

Personální aspekt:
    Proškolení bude souhrnně pro cca 800 profesionálních knihoven znamenat maximální výdaj 7,5 mil. Kč.


5. Etapy realizace projektu

První etapa - rok 2000:
    Navrhujeme realizovat zhruba třetinu projektu s nároky na finanční prostředky ve výši 110 mil. Kč. (Ve struktuře 107,5 mil. Kč technický aspekt, 2,5 mil. Kč školení personálu knihoven.)
    Důraz klást na kombinaci kvality předložených projektů s aktivitou a možnostmi vregionech resp. místech.
    Podporovat aktivitu větších knihoven ke spolupráci s menšími knihovnami při zavádění informačních center vč. proškolování personálu menších knihoven.
    Zvážit aktuálnost a potřebnost vybavení veřejných knihoven ve velkých městech.

6. Realizace první etapy
Viz část 5. - BUDE UPŘESNĚNO PODLE VÝŠE PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKÚ PRO ROK 2000

7. Administrativní postupy
    Celý proces bude řízen a kontrolován Ministerstvem kultury ČR, tak jak je doposud standardní pro Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven.
    Přidělování finančních prostředků bude probíhat i s přihlédnutím nejen ke kvalitě projektu, ale i k míře finanční spoluúčasti regionu, místa a k případnému zainteresování soukromého sektoru. Předkládání projektů bude mít podrobně zpracovanou metodiku, nutnost splnit řadu standardů. Projekty budou doloženy vyjádřením místních úřadů. Budou splňovat podmínky dostupnosti základních služeb občanům bez poplatku (informace ze zákona č.106/99 Sb.osvobodném přístupu k informacím) a vhodné otevírací doby knihovny.

Příloha č.2  Informace pro poslance tzv. kulturního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Program Rozvoj informační sítě veřejných knihoven (RISK)
Informace o realizaci 29.9.1999

Cíl a zaměření programu:

Hlavním cílem programu bylo zpřístupnit občanům bohaté zdroje knihoven prostřednictvím informačních sítí. Program je zaměřen na dvě hlavní oblasti:
1. Podpora napojování knihoven na internet
2. Vytváření a zpřístupňování dat v síti, podpora automatizace knihoven

Prosazení programu 1996

Na návrh poslanců z Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu byl program a jeho financování prosazeno do státního rozpočtu na rok 1997 v částce 40 mil. Kč. Jednalo se o samostatnou, účelově vázanou dotaci ve státním rozpočtu. Po tzv. "balíčcích" byla původní částka snížena na konečných 32,3 mil. Kč. V původním návrhu měla částka věnovaná na Program RISK v následujících letech stoupat tak, aby byly eliminovány následky inflace asoučasně došlo k urychlení rozšíření informačních technologií v českých knihovnách.

Plnění programu v letech 1997 - 1999

Finační prostředky byly rozdělovány formou grantů, které vyhodnocovala komise složená z odborníků. Program byl otevřen všem knihovnám poskytujícím veřejné informační služby.

Program RISK v letech 1997 - 1999 zásadním způsobem ovlivnil vývoj knihoven v ČR, přispěl k vybudování základní informační infrastruktury veřejných knihoven na úrovni větších měst, zejména:

- V automatizovaných knihovnách byla rozšířena nabídka služeb uživatelům
- Veřejné knihovny dnes tvoří nejrozsáhlejší síť veřejných institucí, která zajišťují občanům přístup k internetu - v závěru roku bude napojeno na internet téměř 300 knihoven
- Vzniklo velké množství informačních zdrojů a databází různého obsahového zaměření (katalogy knihoven, regionální informace, faktografické báze atd.), které jsou nabízeny uživatelům v knihovnách i prostřednictvím internetu
- Byla zahájena digitalizace unikátních sbírek knihoven
- Bylo dosaženo standardizace základních knihovnických procesů, která umožňuje efektivní spolupráci knihoven v síti

Program RISK v roce 2000 a jeho budoucnost

Financování Programu RISK v roce 2000

- V letech 1997 a 1998 byl Program RISK financován účelově vázanou dotací, která tvořila samostatnou položku ve státním rozpočtu. V roce 1999 se částka věnovaná na Program RISK stala běžnou součástí rozpočtu Ministerstva kultury ČR.
- Při přípravě rozpočtu na rok 2000 byla částka věnovaná na financování Programu RISK snížena na pouhých 10 mil. Kč, což s ohledem na rychlý rozvoj informačních technologií téměř znemožní realizovat stanovené cíle programu.

Program RISK a Státní informační politika

- 31. května 1999 byla usnesením vlády č. 525 přijata Státní informační politika, která usiluje ourychlení využívání informačních technologií ve všech sférách společnosti. Cílem je zejména podpora demokracie, vzdělanosti, ekonomického růstu a zvýšení kvality života.
- V rámci Akčního plánu pro realizaci Státní informační politiky byl připraven nový program na podporu Veřejných informačních služeb knihoven. Byl formulován cíl do roku 2001 napojit všechny knihovny na internet a zajistit tak všem skupinám občanů rovnoprávný přístup ke světové informační síti.

Obsah veřejných informačních služeb knihoven

a) Zpřístupnění informací ze státní správy a samosprávy dle zákona O svobodném přístupu k informacím
b) Poskytování informačních služeb pro oblast vzdělávání a celoživotního vzdělávání občanů
c) Poskytování informačních služeb podporujících právní vědomí občanů, oblast ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti
d) Poskytování regionálních informačních služeb občanům v oblasti cestovního ruchu
e) Poskytování informačních služeb a informačních možností postiženým občanům a menšinám

Struktura programu a návrh jeho financování v roce 2000

Na realizaci Státní informační politiky nebyly v návrhu státního rozpočtu na rok 2000 vyčleněny žádné prostředky