Ačkoli pro většinu lidí zní spojení knihovna a nevidomí stále poněkud absurdně, protože mají v povědomí knihovnu na bázi černotisku, knihovníci mají jasnou představu a proto v řadě knihoven vznikla oddělení zvukových knih.V roce 1997 přibylo toto oddělení i v Havlíčkově Brodě a rychle si našlo své čtenáře nejen z našeho okresu, ale i z Jihlavska, Pelhřimovska a Žďárska. Po velmi krátké době přišlo několik překvapivých zjištění. Jen nepatrné procento zrakově postižených ovládá bodové písmo, mnohem více je těch, kteří píší na stroji či pracují se speciálně upraveným počítačem. Mají obrovskou vůli k životu, chuť hledat nové uplatnění a touhu po informacích ze všech oblastí. Nejpodstatnější bylo zjištění, jak obtížné je pro těžce zrakově postiženého právě získávání nejnovějších informací, studijních materiálů a vůbec prostý pohyb a orientace v knihovnách. (Uvědomme si, že až 90% vjemů vnímá zdravý člověk očima.) Kromě toho v každé z našich knihoven existuje řada dokumentů, které nelze nahradit zvukovou knihou - slovníky, encyklopedie, sbírky zákonů, normy, denní tisk, jízdní řády, telefonní seznamy atd. To vše nás přivedlo k projektu a díky grantovému programu Ministerstva kultury ČR RISK i k realizaci Internetu pro nevidomé u nás v knihovně. V říjnu loňského roku jsme zahájili zkušební provoz počítačové stanice se dvěma zvětšovacími programy (pro čtenáře se zbytky zraku) a hlasovým výstupem (pro nevidomé). Ve stejné podobě tato stanice zpřístupňuje i Internet. Uživatel si také může jakýkoli text ze scanneru převést do té podoby, která mu vyhovuje. Vše lze poměrně dobře zvládnout pomocí tzv. horkých kláves. Málokdo si uvědomuje, jak Internet umožňuje takto postiženým výrazně eliminovat zrakový handicap i ohromný informační deficit. Mohou využívat e-mail, prohlížet www stránky, stahovat si soubory, obchodovat, číst si všechny hlavní deníky i některé časopisy. V tomto případě je nutno dodat, že to, co je pro zdravého naprostou samozřejmostí, tedy čtení denního tisku, je pro nevidomého možné jen díky výpočetní technice. Lze také počítat se stále větším využitím digitalizovaných textů různých knih z edičního plánu Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana v Praze a navíc vše, co je světově dostupné, např. celá anglosaská kultura, se dá dnes opatřit pomocí počítače. Abychom mohli začátečníkům přispět radou a pomocí, absolvovali jsme proškolení s nevidomým pracovníkem Metodického centra informatiky. Přesvědčil nás, že jdeme správnou cestou, ale zároveň nám ukázal, jak těžko přístupné jsou pro zrakově postižené např. katalogy jednotlivých knihoven. Právě proto, že málokdo předpokládá, že si v nich chtějí vyhledávat. Je nutné, aby všechny knihovny, které svůj fond zpřístupňují na Internetu, důsledně dbaly na tvorbu alternativních popisků ke všem obrázkům či ikonám. Bez nich jsou pro nevidomého pouze hluchým místem. Vzhledem k tomu, že naše knihovna se rychle dočkala následovníka v Knihovně Univerzity Pardubice a zájem ostatních knihoven dává tušit, že jsme spustili velmi prospěšnou lavinu, bude tento požadavek stále výraznější. Naše průkopnická práce nás těší i zavazuje, avšak k úplné spokojenosti něco chybí. Až všichni zrakově postižení budou mít odvahu i možnost využívat PC se speciálními programy, stále zůstane mezi našimi čtenáři hodně těch, pro něž jsou v mnoha knihovnách ve světě koutky pro slabozraké. Jsou tam umístěny knihy s velkým a dobře čitelným typem písma. Podíváme-li se na náš knižní trh, víme, že nabídka je v tomto ohledu mizivá a bývá to důležité kriterium při čtenářském výběru. Při dnešních možnostech, kdy i sazbu knih řídí počítače, by neměl být problém část nákladu tisknout větším písmem. Brání tomu zřejmě nedostatek finančních prostředků, ale možná i nedostatek času zamyslet se nad člověkem samým. Přitom to v příštím okamžiku může být záležitost každého z nás. Jana Vejsadová
|
