Z historie knihovny



Historie
Stavební vývoj Klementina
Plánovaná nová budova NK ČR na Letné (2005-2009)
Významné klementinské osobnosti

Historie

11. stol. dokládá se kaple sv. Klimenta
13.-14. stol. při dominikánském klášteře Studium generale - latinská škola, jež splynula s Pražskou univerzitou
1366 Karel IV. daroval univerzitě soubor kodexů
1556 na troskách dominikánského kláštera budují jezuité kolej: Klementinum
1622 Karlova univerzita se dostává pod správu jezuitů, kteří knihovny jejích kolejí přemisťují do Klementina
17.-18.stol. působí zde významná jezuitská tiskárna, astronomické pracoviště, univerzita s názvem Karlo - Ferdinandova
1773-1777 jezuité opouštějí Klementinum, univerzita a knihovna zůstávají, zásluhou Františka hraběte Kinského knihovní sbírky prohlášeny Marií Terezií za veřejnou c. k. Univerzitní knihovnu
1781 pražští tiskaři odevzdávají knihovně povinný výtisk
1807 povinný výtisk rozšířen na všechny české tiskaře
1837 z rukopisných a tištěných dokumentů založen Mozartův památník, který je dnes součástí hudebního oddělení
1848 Klementinum bylo studentskou pevností proti Windischgrätzovým vojskům
1887 název změněn na c.k. Veřejná a univerzitní knihovna
1918 Veřejnou a univerzitní knihovnu přebírá do své správy nově vzniklá Československá republika
1919 součástí knihovny se stává Československý ústav bibliografický
1924 založena Slovanská knihovna
1929 Slovanská knihovna přemístěna do Klementina
1935 knihovna přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, vydán zákon o povinném výtisku
1939 po uzavření českých vysokých škol působí jako Zemská a univerzitní knihovna až od r. 1941
1958 centralizací sloučeny velké pražské knihovny pod názvem Státní knihovna ČSR
1990 nový název Národní knihovna, vystihující tradici a poslání
1996 otevřen Centrální depozitář v Hostivaři
1997 počátek automatizovaných informací o fondu
Nahoru

Stavební vývoj Klementina

Klementinský areál, patřící mezi nejvýznamnější památky Prahy (rozloha 2 ha), procházel dlouhým stavebním vývojem. Jeho počátky jsou spjaty s příchodem jezuitů (1556), kteří začínají na místě dominikánského kláštera budovat komplex církevních a školních budov. Hlavní období výstavby dnešní barokní podoby Klementina je ohraničeno roky 1578-1726 a je spjato s celou řadou významných architektů (Marek Fontana, Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer) i dalších umělců, podílejících se na výzdobě interiérů (Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebl, Ignác Raab, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Václav Vavřinec Reiner). Po celé 18. a 19. stol. nedošlo k žádným významnějším stavebním zásahům. Až v letech 1924-1936 architekt Ladislav Machoň provádí novodobé úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.
Nahoru

Plánovaná nová budova NK Národní knihovny ČR na Letné (2005-2009)

Významné klementinské osobnosti

16. stol. Petr Canisius, zakladatel klementinské koleje
17. stol. Jiří Plachý, vůdce studentů v boji proti Švédům (1648), Bohuslav Balbín, historik
18. stol. Stanislav Vydra, Jan Tesánek, Josef Stepling, matematici, Antonín Strnad, astronom, Karel Rafael Ungar, historik a bibliotékář
19. stol. Bernard Bolzano, Pavel Josef Šafařík, ředitel knihovny, Ignác Jan Hanuš, filosof, bibliotékář, Josef Truhlář, filolog, bibliotékář
20. stol. jako knihovníci zde pracují spisovatelé, básníci, literární kritici a vědci, historici a hudebníci, např.: Václav Tille-Říha, Otakar Theer, Otokar Fischer, Hugo Bergmann, Felix Weltsch, Ladislav Vycpálek, Jaromír Borecký, Jan Živný, Jan Emler, Karel J. Beneš, Edmond Konrád, Zdeněk Němeček, Oton Berkopec, Vilém Závada, Josef Strnadel, Milan Jungmann, Jan Petrmichl, Emma Urbánková.


 
01.12.12