Astronomická věžZ vůle rektora univerzity Františka Retze byla dostavěna r. 1722. Na jejím
vrcholu je socha Atlanta, držícího na ramenou nebeskou sféru, pocházející
pravděpodobně z dílny Matyáše Brauna. Je charakteristická pro klementinský
barokní areál, kterému svoji výškou vévodí. Věž sloužila zpočátku jako
vyhlídková, od poloviny 18. stol., zásluhou Josefa Steplinga, vynikajícího
jezuitského matematika
a fyzika, byla vybavována astronomickými přístroji , konstruovanými podle
nákresů profesora mechaniky Jana Kleina. Jezuitští učenci věž využívali také pro
astronomická pozorování, jichž se účastnili i studenti. Antonín Strnad, jeden z
mnoha úspěšných žáků Steplingových, pokračoval v meteorologických měřeních svého
učitele a byl (od r. 1775) zakladatelem klementinského unikátu - pravidelné a
nepřerušené řady měření, pokračujícího do současnosti..Složité, přesné a zároveň
pohledu lahodící přístroje vznikaly z výpočtů a nákresů profesora mechaniky jezuity Jana Kleina. Patřily ve své době k
vynikajícím. Jezuitští astronomové také stanovili pražský poledník a důmyslným
zařízením ve věži dovedli určit pravé poledne, které od r. 1842 až do dvacátých
let 20. stol., bylo Pražanům oznamováno mávnutím praporu z ochozu věže. Ta
sloužila astronomickým pozorováním až do 30. let minulého století. V r. 1938 se
astronomové z Klementina definitivně odstěhovali do Ondřejova. Prohlídky historických prostor
Prohlídky jsou komentované. |
||