Předmětová kategorizace informačních zdrojů pro potřeby Konspektu
Konspekt jako nástroj pro popis a hodnocení fondů
Jednou z priorit v oblasti knihovnických procesů je koordinovaná tvorba a standardní zpřístupnění knihovních sbírek, které mají v současnosti stále více heterogenní povahu. Jedná se nejen o tištěné, ale i elektronické dokumenty.
Předpokladem koordinace v oblasti tvorby a využívání těchto sbírek (fondů) je jejich jasný, mezinárodně srozumitelný popis a hodnocení podle jednotného principu.
Mezinárodním standardem aplikovaným v řadě zemí (USA, Austrálie, Mexiko, Nový Zéland, Francie, Holandsko, Anglie, Skotsko, Wales, Estonsko, Česko) se stala metoda Konspektu. Byla vyvinuta v 70. letech skupinou amerických univerzitních knihoven (Research Libraries Group) pro potřeby těchto knihoven. Metoda konspektu umožňuje popsat knihovní sbírky (knihovní fondy) z několika hledisek. Primárním kritériem je předmětová kategorizace informačních zdrojů tvořících knihovní fondy instituce nebo skupiny institucí, která spočívá v rozčlenění knihovního fondu na základě jejich obsahových charakteristik do tematických kategorií. Další kritéria představují současný stav fondu, strategie budování fondu v rámci jednotlivých tematických skupin a ochrana fondu. Aplikací této metody získáme přehledný a mezinárodně srozumitelný obraz o stávajícím fondu instituce/skupiny institucí, o současné politice a plánech v oblasti doplňování a ochrany fondů.
Nástroje zpřístupnění informací v síťovém prostředí
Efektivní uspokojení informačních potřeb současného uživatele vyžaduje kombinaci různých vyhledávacích nástrojů, mechanismů, rešeršních strategií a metod, které s podporou informačních technologií přispívají k racionálnímu získání dat z heterogenních informačních zdrojů zpřístupňovaných v souborných katalozích, dokumentografických i faktografických databázích, metainformačních systémech (zprostředkovatelských službách), plnotextových databázích a dalších, často kombinovaných zdrojích..
K účinným nástrojům určeným k efektivnímu zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů obsažených v knihovních sbírkách jednotlivých institucí, případně registrovaných těmito institucemi, se řadí především tematické brány. Tyto předmětově orientované vyhledávací služby tvoří součást informačních bran, které umožňují koncovému uživateli získat zhodnocené kvalitní informace komfortním způsobem: na základě jednoho adekvátně formulovaného dotazu se dobrat ke všem dostupným informacím najednou s využitím jediného, uživatelsky vstřícného rozhraní.
Jedním z předpokladů pro aplikaci obou výše uvedených nástrojů - Konspektu (pro popis a organizaci knihovních sbírek, tedy i elektronických informačních zdrojů registrovaných knihovnou) a informační brány (metainfomačního systému pro uživatelsky vlídné zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů) – je předmětová kategorizace informačních zdrojů a informací v nich obsažených.
Předmětová kategorizace informačních zdrojů
Předmětová kategorizace spočívá v rozčlenění vlastních i registrovaných informačních zdrojů do tematických souborů na základě (minimálně) jedné společné obsahové charakteristiky podle předem stanoveného schématu. Společným rysem schémat používaných při předmětové kategorizaci informací je hierarchický princip a postup od obecného k detailnějšímu vymezení tématu.
Schémata předmětové kategorizace
Kategorizační schémata používaná jednotlivými institucemi a jednotlivými službami odpovídají jejich zaměření. Liší se rozsahem pokrytí: instituce zpřístupňující univerzální knihovní fond a služby zaměřené univerzálně používají obecná, univerzální schémata, pomocí nichž se zpřístupňují primární i sekundární dokumenty interdisciplinární a univerzální povahy; prostřednictvím specializovaných schémat se poskytují informace o zdrojích spadajících do jedné, případně několika sémanticky souvisejících domén.
Schémata pro předmětovou kategorizaci se dále liší počtem aplikovaných hierarchických úrovní: nejčastěji se vyskytují schémata umožňující rozčlenění do 2-3 hierarchických úrovní, které se uplatňují v institucích s univerzálním fondem a v populárně zaměřených předmětově orientovaných službách – portálech, vyhledávacích katalozích. Struktura specializovaných schémat bývá složitější, protože reflektuje do velké míry hierarchickou strukturu schémat jednotlivých vědních oborů.
Také počet položek (kategorií, sekcí, podsekcí), do kterých jsou poznatky rozčlenitelné na jednotlivých úrovních, je různý. Počet předmětových kategorií (položek na nejvyšší hierarchické úrovni) se u jednotlivých předmětových vyhledávacích katalogů (síťových služeb) a portálů odborně i populárně zaměřených výrazně liší. Např. evropský metainformační systém sloužící komunitě univerzitních uživatelů - Renardus - kategorizuje informace do deseti základních tematických skupin, Librarians Index to the Internet používá 14 kategorií, v populárních předmětově orientovaných portálech české provenience – Atlas, Seznam – se vyskytuje 12 základních tematických skupin, Google, Yahoo používají 14 kategorií; schéma katalogového internetového vyhledávače Caramba! obsahuje 21 předmětových kategorií, schéma Jednotné informační brány respektuje základních 24 kategorií konspektu, avšak doplňuje je o 4 odkazy na skupiny knihoven rozlišené geograficky.
Vztah schémat předmětových kategorizací a klasifikačních schémat
K rozčlenění informačních zdrojů a témat v nich obsažených do základních kategorií se v knihovnické praxi používají klasifikační systémy, jejichž prostřednictvím jsou informace organizovány podle hierarchického principu převážně desetinného; postup od obecného k detailnějšímu tématu je stejný jako u předmětové kategorizace informačních zdrojů. K nejznámějším patří univerzální systémy Deweyho desetinné třídění a Mezinárodní desetinné třídění, v některých vědních oborech se používají klasifikace speciální. V klasifikacích desetinného typu se poznatky rozčleňují do 10 (DDC), případně 9 (MDT) základních tematických skupin, zvané třídy, které se dále člení na podtřídy, oddíly atp. Tato schémata se od schémat používaných v rámci předmětových kategorizací aplikovaných ve vyhledávacích službách, odlišují v počtu základních tematických skupin na první hierarchické úrovni: limitující faktor představuje desetinný princip, který nutí knihovnické klasifikační systémy vtěsnat veškeré univerzum poznatků do deseti základních kategorií. Ukazuje se, že pomocí takto členěného schématu není reálné postihnout komplexní a interdisciplinární charakter informací v míře odpovídající skutečným informačním potřebám koncového uživatele publikujícího a vyhledávajícího v síťovém prostředí.
Základní tematické skupiny na nejvyšším hierarchickém stupni předmětových kategorizačních schémat aplikovaných v síťovém prostředí nebývají obvykle propojeny se znaky univerzálních klasifikačních systémů. Informace na této nejvyšší úrovni jsou členěny do kategorií, které respektují konkrétní potřeby konkrétní komunity uživatelů, proto seskupení jednotlivých podsekcí do základních kategorií neodpovídá jednotlivým třídám klasifikací, není tudíž možné propojit základní kategorii s jedním klasifikačním znakem hlavní třídy.
Integrace klasifikačních schémat do schémat aplikovaných při předmětové kategorizaci na dalších hierarchických úrovních - úrovni sekcí a podsekcí – je přínosná, protože se podílí na standardizaci a unifikaci nástrojů určených ke zpřístupnění informací v síťovém prostředí, umožňuje snadné přeskupení jednotlivých témat do skupin, které odpovídají konkrétním dílčím potřebám jednotlivých komunit uživatelů, a přispívá tak ke zkvalitnění rešeršních strategií vyhledávacích služeb.
Všechna schémata používají pro zobrazení abecední princip řazení tematických oblastí, specializovaná schémata a schémata sloužící knihovnické veřejnosti umožňují i systematický přístup.
Srovnání jednotlivých schémat
Populární portály slouží široké, blíže nespecifikované komunitě uživatelů, zpřístupňují informace žádané touto komunitou. Počet základních kategorií se pohybuje v rozmezí 12-14. Schémata aplikovaná v těchto vyhledávacích službách nebývají propojena s klasifikačním schématem ani na úrovni sekcí a podsekcí, což se nejvíce projevuje v rozdílném počtu hierarchických úrovní, do kterých jsou členěny informace v rámci jednotlivých domén zpřístupňovaných touto službou. Lze však konstatovat, že se ve většině případů používají tři hierarchické úrovně. Větší počet položek na jednotlivých úrovních je organizován podle abecedního principu. Terminologie odpovídá potřebám uživatelů, výskyt odborných termínů je dán jejich všeobecným používáním.
Srovnání předmětové kategorizace aplikované v populárním portálu Seznam s kategorizací aplikovanou pro potřeby Konspektu a Jednotné informační brány
Seznam |
JIB |
Seznam |
JIB |
Cestování |
Geografie. Geologie. Vědy o zemi | Služby a
informace |
Ekonomické vědy, obchod |
Instituce |
Organizace | Společnost |
Psychologie
Sociologie Politické vědy Lékařství |
Kultura a umění |
Divadlo, film,
tanec
Hudba |
Věda a technika |
Antropologie,
Etnografie Ekonomické vědy Fyzika Chemie Biologické vědy Geografie Geologie Historie Matematika Technika technologie |
Obchod a prodej |
Ekonomické vědy, obchod | Vzdělání |
Výchova a vzdělávání |
Počítače a
Internet |
Výpočetní technika | Zábava |
Tělesná výchova a sport. Rekreace. Literatura |
Průmysl a výroba |
Technika, technologie, inženýrství | Zpravodajství |
Vazba předmětově orientovaných služeb poskytujících informace knihovnické veřejnosti, tedy informačních bran včetně bran tematických, zabývajících se budováním kvalitních sbírek tematicky strukturovaných heterogenních informačních zdrojů, na klasifikační schémata je, na rozdíl od populárních vyhledávacích katalogů, evidentní.
Důkazem toho je schéma kategorizace brány Renardus, které respektuje Deweyho klasifikaci v plném rozsahu, tedy i na první hierarchické úrovni.
Computers, information & general reference |
Social sciences | Arts & recreation |
Philosophy & psychology | Language | Literature |
Religion | Science | History & geography |
Technology |
Zároveň je patrné i úskalí pramenící z tohoto úzkého propojení tradičních klasifikačních schémat se schématem předmětové kategorizace aplikovaným v síťovém prostředí. Aplikované vědy, mezi které se např. řadí i lékařství, se skrývají pod verbálním označením Technologie. Jenom zkušený uživatel tuší, že informace týkající se lékařství může nalézt pod tímto označením.
Z uvedeného je zřejmé, že pro rychlou orientaci uživatele je výhodnější nabídnout už v prvním plánu členitější kategorizaci, jako je tomu např. v Jednotné informační bráně.
.
Antropologie, etnografie | Lékařství |
Biologické vědy | Matematika |
Divadlo, film, tanec | Politické vědy (Politologie, politika, veřejná správa, vojenství) |
Ekonomické vědy, obchod | Právo |
Filozofie a náboženství | Psychologie |
Fyzika a příbuzné vědy | Sociologie |
Geografie. Geologie. Vědy o zemi | Technika, technologie, inženýrství |
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie | Tělesná výchova a sport. Rekreace |
Hudba | Umění, architektura, muzeologie |
Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy | Výchova a vzdělávání |
Jazyk, lingvistika a literatura | Výpočetní technika |
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura | Zemědělství |
Porovnání na úrovni tematických skupin nižší úrovně vykazuje řadu shodných rysů
Renardus
Předmětová kategorizace Konspekt/JIB
Psychologie |
133 Okultismus |
159.9 Psychologie |
159.93/.94 Senzorické a motorické funkce. Emoce. Vůle |
159.95 Vyšší duševní procesy |
159.96 Zvláštní duševní stavy a procesy |
159.97 Psychopatologie |
159.92 Vývojová psychologie. Individuální psychologie |
159.929 Srovnávací psychologie |
159.98 Aplikovaná psychologie |
Výhody plné integrace klasifikačních schémat
Plná integrace klasifikačních schémat tradičního typu do schémat používaných v rámci předmětových kategorizací na dalších hierarchických úrovních se jeví jako prospěšná, protože spoluutváří standardní mezinárodně srozumitelné prostředí, které je jednou z podmínek komfortního zpřístupnění informačních zdrojů v síťovém prostředí.
Zapojení klasifikačního systému do procesu zpřístupnění informací navíc umožňuje:
V širším kontextu mohou klasifikační znaky napomoci k optimalizaci vazeb selekčních termínů se zdrojovými dokumenty výběrem vhodných termínů určených k propojení pomocí hypertextových odkazů a usnadnit tak vzájemné propojení informačních zdrojů různého typu; klasifikační systém může také přispět k formování uživatelských profilů a individuálních webových stránek.
Úskalí plné integrace klasifikačních schémat
Pro postižení problematiky integrace klasifikačních systémů do procesu zpřístupnění informací v celé šíři je nutné zmínit i jistá úskalí plynoucí z rozdílů patrných v procesu zpřístupňování informací obsažených v klasických a síťových dokumentech. Klasické dokumenty zpřístupňuje vyškolený katalogizátor, který ukládá selekční prvky do bibliografických formátu (UNIMARC, MARC 21), má k dispozici integrovaný soubor autoritních termínů, které po vložení do záznamu může v případě potřeby editovat. U termínu, který „nestáhne“ ze souboru řízených termínů (tuto možnost by však neměl využívat, povinností je ukládat pouze řízené termíny), má k dispozici nástroj pro validaci použitého termínu. V případě neexistence příslušného autoritního termínu u uzavřených systémů (tezaurů, řízených slovníků, apod.) i u otevřených systémů (univerzálních autoritních souborů vznikajících „metodou zdola“) použije nejbližší nadřazený termín a navrhne potřebný termín jako kandidáta na deskriptor nebo preferovaný výraz (větší šanci na schválení má u otevřených systémů).
V síťovém prostředí zpřístupňuje elektronický dokument většinou autor; i když mnohdy má k dispozici interaktivní formulář pro „popis“ dokumentu, ve většině případů nejsou autoritní soubory prvků sloužících k popisu a selekci zpřístupňovaných dokumentů do metadatových formátů (Dublin Core) integrovány. Pro neškoleného autora je nesmírně složité respektovat komplikovaná katalogizační pravidla, používat autoritní termíny a využívat metodu (polo)řízené indexace a klasifikace, případně jiné poloautomatické postupy. Před námi stojí nelehký úkol nabídnout subjektu a zároveň i zprostředkovateli informací (autorovi ) adekvátní nástroje pro snadnou prezentaci jeho dokumentů v síťovém prostředí tak, aby uživatel – příjemce informací - mohl při rešerši využít všech aspektů plné integrace klasifikačních schémat a schémat předmětové kategorizace do procesu zpřístupnění informačních zdrojů.
Předmětová kategorizace informačních zdrojů pro potřeby Konspektu
Již bylo uvedeno, že metoda Konspektu byla vyvinuta v 70. letech skupinou amerických univerzitních knihoven (Research Libraries Group) pro potřeby těchto knihoven. Tato skutečnost se markantně projevila v přijatém schématu pro kategorizaci fondů. Schéma rozčleňovalo informace do dvou úrovní: bylo definováno 25 základních tematických skupin kategorií a 8000 předmětů (sekcí na nejnižším hierarchickém stupni). Ke kategoriím a předmětům byly připojeny klasifikační znaky nejrozšířenějšího systému v amerických univerzitních knihovnách, tj. LCC (Library of Congress Classification). Později po zapojení dalších knihoven (Public libraries) byly do této předmětové kategorizace integrovány znaky klasifikačního systému DDC. V souvislosti s tímto rozšířením dochází k zásadní změně: počet základních obsahových složek na nejvyšší úrovni tzv. Divisions se snižuje na 24, definuje se cca 500 kategorií druhé hierarchické úrovně nazvané skupiny Konspektu, které se dále člení do 4000 předmětů. Zároveň se ukazuje nereálnost integrace klasifikačních znaků na první hierarchické úrovni této specifické předmětové kategorizace „šité na míru“ skupině kooperujících institucí, protože uskupení témat na této úrovni jsou velmi různorodá a nelze je identifikovat se znakem pro jednu třídu klasifikačního systému. Klasifikační znaky systému DDC je možno integrovat až na dalších úrovních.
Základním předpokladem pro aplikaci tohoto mezinárodního standardu v našem prostředí bylo vytvoření konkordančních tabulek mezi klasifikačními systémy DDC a MDT a zohlednění některých témat, které nebyly v původní předloze této metody obsaženy.
Konkordance DDC - MDT
Klasifikační systém MDT vznikl úpravou DDC. Tato úprava spočívala:
v přizpůsobení klasifikačního systému evropským poměrům
v rozšíření notačního systému o
Enumerativní systém DDC (jeho výčtová struktura) se změnil v podrobnější víceúčelový klasifikační systém, který lze charakterizovat jako třídění převážně syntetické povahy.
V důsledku toho došlo k porušení původně vyváženého vztahu mezi hlavními znaky obou třídění: ekvivalentem hlavního znaku DDC je mnohdy znak MDT rozšířený o připojené pomocné znaky specifické i všeobecné povahy, např.
DDC MDT
336 | Public Finance | 336.1/.5 | Veřejné finance |
337 | Internal Economics | 339.7/.9 | Světová ekonomika a mezinárodní finance |
381 | Internal Commerce | 339.3 | Vnitřní obchod |
382 | International Commerce | 339.5 | Zahraniční odchod |
388 | Transportation, Ground Transportation | 656 | Doprava |
656.1/.5 | Pozemní doprava | ||
180 | Ancient, Philosophy | 14(3) | Antická, starověká filozofie |
180 | Medieval Philosophy | 14(100)"04/14" | Středověká filozofie |
190 | Modern Western Philosophy | 14(100-15)“15/20“ | Moderní západní filozofie |
V systému MDT dochází k reorganizaci jednotlivých tříd: některé bloky se přemisťují, např. doprava přeřazena z třídy 38 do třídy 65, management z třídy 65 do 005 apod.
Pro jednu notaci DDC existuje několik ekvivalentů v systému MDT (např. Dějiny).
Úprava původní předlohy předmětové kategorizace pro potřeby Konspektu
Některá z našeho pohledu důležitá témata nejsou v původní kategorizaci metody Konspektu zohledněna vůbec, např. česká literatura a čeština, které jsou v systému DDC zahrnuty do skupiny Other Literatures, Other Languages.
Cílem aplikace metody Konspektu je koordinovaná tvorba fondů na institucionální, národní i mezinárodní úrovni; předpokladem, jedním ze základních kritérií, je tematická struktura fondů. Tematické porovnání fondů nelze provést na základě hrubé kategorizace, k porovnání je nutné adekvátním způsobem členěné schéma. Počet obsahových položek - skupin Konspektu byl v některých naléhavých případech rozšířen.
Úprava původní předlohy této předmětové kategorizace spočívá v
Rozšíření počtu skupin Konspektu
Při rozšiřování počtu skupin Konspektu byly vedle požadavků vyplývajících z nutnosti pokrýt pro nás významná témata (Dějiny Česka, evropské jazyky a literatury) respektovány oprávněné požadavky kooperujících institucí.
Rozšíření počtu skupin Konspektu si vynutila také již výše zmíněná rozdílnost v chápaní jednotlivých témat v obou prostředích a v důsledku toho rozdílnost v jejich zařazení v hierarchické struktuře obou systémů, např. změny realizované v oblasti antropologie, práva, v pojetí pomocných historických věd.
K rozšíření počtu tematických skupin na druhé hierarchické úrovni jsme museli také přistoupit v případě aktualizací realizovaných v klasifikačním systému MDT, např. třída 2 Náboženství, zavedení nových témat, např. Biotechnologie v předmětové kategorii 2. Biologické vědy
K rozšíření počtu skupin Konspektu jsme přistoupili i v oblasti literatury. Původní třídění neumožňovalo oddělení dokumentů obsahujících literárněvědné studie (rozbory jednotlivých literárních děl, hodnocení celých úseků literárních dějin) od dokumentů obsahujících beletristická díla samotná. Proto byly zavedeny speciální skupiny Konspektu týkající se jednotlivých národních literatur - národní literatura (o ní), do kterých se zařazují díla obsahující teoretické práce týkající se všech uměleckých žánrů příslušné národní literatury.
Redukce skupin Konspektu obsažených v původní předloze
Zrušeny byly některé skupiny Konspektu, jejichž klasifikační znak, který je součástí systému DDC např. znak 399 – Customs of war and diplomacy nemá paralelu v systému MDT. Dokumenty na to téma se zařazují do skupiny Konspektu 355/359 – vojenství. Byly redukovány skupiny Konspektu přidělované v rámci národních literatur jednotlivým uměleckým žánrům: jako samostatné se přidělují pouze skupiny týkající se prózy, poezie a dramatu. Zbývající, např. eseje, literární korespondence, řečnické umění, literární kuriozity, se zařazují pod příslušnou národní literaturu.
Promítnutí změn realizovaných v klasifikačním systému MDT od r. 1995
K rozsáhlejším úpravám bylo nutno přistoupit v předmětových kategoriích 5. Filozofie. Náboženství a 18. Sociologie, ve kterých se do systému třídění pro potřeby Konspektu promítly aktualizace základního souboru znaků Mezinárodního desetinného třídění (restrukturalizace obou tříd).
Drobné úpravy, týkající se rozšíření slovních formulací apod., byly provedeny v kategoriích 2. Biologické vědy, 7. Geografie. Geologie. Vědy o zemi, 6. Fyzika a příbuzné vědy, 14. Lékařství, 15. Politické vědy, 16. Právo, 19. Technika, technologie, inženýrství, 21. Umění, architektura, muzeologie, 22. Výchova a vzdělávání, 23. Výpočetní technika.
Charakteristika některých vybraných předmětových kategorií
V první předmětové kategorii nazvané Antropologie, etnografie jsou zahrnuty informace týkající se antropologie, etnografie, etnologie a sociologie kultury.
Tématem předmětové kategorie č. 2 jsou Biologické vědy. Do této kategorie se řadí i problematika životního prostředí (ochrana, znečištění). V letošním roce byla tato kategorie rozšířena o skupinu Konspektu 60 Biotechnologie. Genetické inženýrství. (Průmyslová mikrobiologie. Klonování. Biotika)
Do předmětové kategorie č. 3 se řadí informace z tematické oblasti Divadlo, film, tanec.
V předmětové kategorii č. 4 se rozčleňují poznatky z oblasti Ekonomické vědy, obchod.
V této kategorii se markantně projevuje rozdíl ve struktuře klasifikačních systémů MDT a DDC způsobený mimo jiné i přesunem problematiky telekomunikací, dopravy a spojů z oddílů 383-389 do 654, 656 a právě probíhající restrukturalizací oddílu 65, tj. přemístěním problematiky managementu do uvolněné třídy 005.
Předmětová kategorie č. 5 se zabývá poznatky z oblasti filozofie a náboženství.
Původní předloha neumožňovala zařadit všechna témata významná z hlediska obsahové charakteristiky našich knihovních fondů. Do této předmětové kategorie musely být připojeny klasifikační znaky DDC a anglické ekvivalenty těchto skupin Konspektu: 13 Filozofie ducha, 2-74 Náboženské právo. Církevní právo, 27-5 Křesťanské umění a symbolika. Duchovní život, 21 Prehistorická a primitivní náboženství, 25 Náboženství starověku, 29 Moderní duchovní hnutí.
K anglickému originálu skupin Konspektu 180 Ancient philosophy, 180 Oriental philosophy, 190 Modern western philosophy byly připojeny ekvivalentní notace MDT a verbální termíny.
Aplikace předmětové kategorizace pro potřeby Konspektu v našem prostředí
Cílem aplikace této metody je získat jednotný tematicky strukturovaný popis heterogenních informačních zdrojů pro potřeby koordinovaného budování knihovních sbírek a knihovních fondů a pro tvorbu nástroje určeného ke zpřístupnění kvalitních (zhodnocených) heterogenních informačních zdrojů v síťovém prostředí, tj. tematických bran, které představují jednotlivé složky vzájemně propojitelných informačních bran. Využití údajů získaných aplikací této předmětové kategorizace informačních zdrojů jako selekčních prvků pro tvorbu tematických bran ovlivnilo způsob zápisu těchto údajů v bibliografických a metadatových záznamech.
Zápis údajů předmětové kategorizace pro potřeby Konspektu (skupin Konspektu) v bibliografických záznamech
Záznam skupiny Konspektu představuje organickou součást bibliografických a metadatových záznamů vytvářených institucemi, které se aktivně přihlásí ke koordinované tvorbě knihovních sbírek a které hodlají participovat na tvorbě tematických bran.
Údaje týkající se skupiny Konspektu se uvádějí v bibliografickém záznamu v plném znění: klasifikační znak MDT doprovázený slovním vyjádřením. Z důvodů budoucí využitelnosti tohoto selekčního prvku jako nástroje pro vyhledávání v cizojazyčném prostředí a jako nástroje sémantické interoperability na institucionální, národní a mezinárodní úrovni se u elektronických informačních zdrojů uvažuje o plné integraci i anglické varianty jednotlivých skupin Konspektu.
Pro zápis údaje skupina Konspektu bylo zvoleno pole určené k zápisu předmětové kategorie, tj. pole 615 UNIMARC. Bibliografický formát.
Struktura pole
615 | |n klasifikační znak MDT|a verbální termín v češtině |
Příklad
615 | |n 316.7 |a Sociologie kultury |
Příklad bibliografického záznamu (formát UNIMARC) obsahující údaj skupina Konspektu v poli 615
FMT | BK |
BAS | 01 |
001 | np9433892 |
005 | 20020124 |
010 | |a 80-901561-4-2 |b brož. |
020 | |a CZ |b np 9433892 |
100 | |a 19941111d1994 m y0czey0103 ba |
1010 | |a cze |
102 | |a CZ |
105 | |a y z 000yy |
2001 | |a Xenofobův národnostní průvodce |i Francouzi |f Nick Yapp, Michel Syrett |g [překlad Josef Hlobil] |
205 | |a Vyd. 1. |
210 | |a Praha |c Sagitta |d 1994 |
215 | |a 64 s. |d 18 cm |
6060 | |a Francouzi |
6060 | |a národní mentalita |
6060 | |a kultura a společnost |y Francie |
608 | |a příručky |
615 | |n 316.7 |a Sociologie kultury |
660 | |a e-fr--- |
675 | |a 159.922.4 |
675 | |a 316.728 |
675 | |a 316.72/.75 |
675 | |a (44) |
675 | |a (035) |
700 1 | |a Yapp |b Nick |3 jn19981002431 |4 070 |
701 1 | |a Syrett |b Michel |4 070 |
801 0 | |a CZ |b ABA001 |c 19941111 |g AACR2 |
801 2 | |a CZ |b ABA001 |c 20020124 |g AACR2R |
901 | |f 1. vyd. |g ISBN zkontrolováno pouze podle báze NKC |o 20001005 |
920 | |a np 9433892 |
VAH | 14 |
Autoritní záznamy skupin Konspektu
Pro zajištění standardního prostředí při ukládání údajů skupin Konspektu v bibliografických záznamech a směnitelnosti těchto údajů na institucionální, národní i mezinárodní úrovni byl vyvinut speciální autoritní soubor obsahující autoritní záznamy skupin Konspektu, který je součástí báze věcných autorit.
Autoritní záznam skupiny Konspektu obsahuje vedle obvyklých administrativních polí následující pole s těmito hodnotami:
FMT | SK |
LDR | -----nx 22----- 45 |
001 | sk********* |
005 | |
100 | |a 20010813aczey0103 ba |
290 | |n klasifikační znak MDT|a verbální termín v češtině |
3309 | |a Poznámka |
490 0 | |n klasifikační znak DDC|a verbální termín v angličtině |8 eng |
590 9 | |k pořadové číslo předmětové skupiny |a verbální termín označující předmětovou skupinu v češtině |5 g |
801 0 | |a CZ |b ABA001 |c 20010813 |
Záhlaví autoritního termínu (pole 290) obsahuje klasifikační znak a verbální označení skupiny Konspektu v češtině, ekvivalentní klasifikační znak DDC a verbální označení v angličtině se zapisuje jako odkazovaný termín (pole 490). Název předmětové kategorie, označený pro snadnější orientaci uživatele hvězdičkou, včetně pořadového čísla předmětové kategorie se zapisuje jako nadřazený termín v poli 590.
Příklad autoritního záznamu skupiny Konspektu
FMT | SK |
LDR | -----nx 22----- 45 |
001 | sk135909 |
005 | 20020626211937.0 |
100 | |a 20010813aczey0103 ba |
290 | |n 316.7 |a Sociologie kultury |
3309 | |a Kulturní kontext společenského života |
490 0 | |n 306 |a Culture and Institutions |8 eng |
5909 | |k 1 |a *Antropologie, etnografie |
801 0 | |a CZ |b ABA001 |c 20010813 |
SYS | 000135909 |
Autoritní záznam předmětové kategorie
V záhlaví záznamu předmětové kategorie (pole 290) se uvádí pořadové číslo předmětové kategorie v podpoli k, v podpoli a se uvádí verbální termín označující název předmětové kategorie v češtině. V poli 590 se uvádějí klasifikační znaky jednotlivých skupin Konspektu a verbální ekvivalenty v češtině jako podřazený termín.
FMT | SK |
LDR | -----nx 22----- 45 |
001 | sk133275 |
005 | 20021203122947.0 |
100 | |a 20021129cczey0103 ba |
290 | |k 18 |a *Sociologie |
590 1 | |n 30 |a Teorie, metodologie společenských věd |5 h |
590 1 | |n 316 |a Sociologie |5 h |
590 1 | |n 308 |a Sociografie |5 h |
590 1 | |n 316.4/.7 |a Sociální interakce |5 h |
590 1 | |n 316.4 |a Sociální procesy |5 h |
590 1 | |n 314 |a Demografie |5 h |
590 1 | |n 316.3 |a Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny |5 h |
590 1 | |n 316.33 |a Ekonomická sociologie. Sociologie institucí, lidských sídel a komunit |5 h |
590 1 | |n 326 |a Otroctví |5 h |
590 1 | |n 36 |a Zajištění duševních a materiálních potřeb |5 h |
590 1 | |n 364 |a Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení |5 h |
590 1 | |n 364-1/-7 |a Druhy sociální pomoci a služeb |5 h |
590 1 | |n 364.3 |a Sociální pojištění. Zdravotní pojištění |5 h |
590 1 | |n 365 |a Požadavky na bydlení a jejich uspokojování |5 h |
590 1 | |n 366 |a Ochrana spotřebitele. Chování spotřebitele |5 h |
590 1 | |n 343.97 |a Kriminologie |5 h |
590 1 | |n 343.8 |a Vězeňství |5 h |
590 1 | |n 061.23 |a Organizace se specializovaným zaměřením a činnostmi |5 h |
590 1 | |n 649 |a Domácí péče o děti, nemocné a hosty |5 h |
801 0 | |a CZ |b ABA001 |c 20021129 |
SYS | 000133275 |
Předmětová kategorizace pro potřeby Konspektu a Vybrané znaky MDT
Oba systémy slouží k hrubému rozčlenění informačních zdrojů, tedy k makroklasifikaci. Kombinace klasifikačních znaků a verbálního ekvivalentního termínu v češtině (s možností aplikace i anglické varianty), která představuje základní prvek předmětové kategorizace aplikované v rámci JIB a metody Konspektu, se považuje za nástroj efektivního pořádání a zpřístupnění klasických i elektronických informačních zdrojů.
Pro knihovny, které se rozhodnou plně aplikovat metodu Konspektu a umožnit tak komplexní zpřístupnění svých sbírek tím, že budou participovat na tvorbě tematických bran, bude zřejmě nevýhodné přidělovat při tvorbě sekundárních informačních zdrojů klasifikační znaky obou makroklasifikačních systémů. Tyto instituce budou zřejmě preferovat přidělování skupin Konspektu, koexistence obou systémů (údajů předmětové kategorizace pro potřeby Konspektu a Vybraných znaků) se však nevylučuje.
Před implementací skupin Konspektu je třeba zajistit připojení potřebného pole do pracovních listů v rámci aplikací jednotlivých systémů a integraci autoritního souboru skupin Konspektu do šablon jednotlivých systémů.
Autoritní soubory skupin Konspektu jsou dostupné na adrese: Autoritní báze
Závěr
Význam aplikace předmětové kategorizace pro potřeby Konspektu/JIB
Aplikace údajů předmětové kategorizace Konspekt/JIB v jednotlivých záznamech o informačních zdrojích (klasických i elektronických) a ve specifických metadatových záznamech určených k popisu na úrovni sbírky podporuje
paralelní vyhledávání na úrovni sekundárních záznamů o jednotlivých dokumentech i na úrovni celých sbírek
integrovaný přístup k heterogenním informačním zdrojům ve vícejazyčném prostředí
Přínos konkordance klasifikací
Konkordance klasifikačních znaků DDC a MDT, která je výsledkem intelektuálního mapování, představuje
jednotný standard pro popis a zpřístupnění informačních zdrojů na úrovni předmětových kategorií a subkategorií
mezinárodně používaný propojovací jazyk
nástroj pro tvorbu předmětově orientovaných metainformačních systémů v mezinárodním prostředí
nástroj pro konverzi lokálních klasifikačních systémů do univerzálních klasifikačních systémů
Předpokládáme, že začátkem roku 2004 se kooperující knihovny začnou připojovat k předmětové kategorizaci vlastních i registrovaných informačních zdrojů a splní tak jednu ze základních podmínek pro standardní popis knihovních fondů metodou Konspektu a pro kooperativní tvorbu tematických internetových bran jako součásti předmětově orientovaných vyhledávacích služeb.