Historická kanalizace v Klementinu

Kanalizace v Klementinu koncem 17. století

Při rekonstrukci Národní knihovny ČR a celého areálu Klementina  dochází průběžně k významným archeologickým nálezům. K nejzajímavějším objevům patří kamenná kanalizace - podle archeologů jde o nejstarší dochovanou kanalizaci v Praze, jejíž původ se odhaduje k roku 1660.
 



 

 

Po svém příchodu do Prahy roku 1556 se usadili první příslušníci jezuitského řádu v blízkosti Karlova mostu ve starobylém dominikánském klášteře u sv. Klimenta. Zchátralé budovy jim nevyhovovaly a proto začali s rozsáhlou stavební činností. Dary a koupěmi postupně získali celý prostor nynějšího Klementina. S rozrůstajícím se areálem a zvyšujícím se počtem osob, které v něm žily, bylo třeba postarat se i o hygienická zařízení, především o přívod a rozvod vody, zřízení "secessí" či latrin a budování stok, které odváděly splašky do řeky. Velká kamenná "štola" byla vybudována v roce 1673 a vedla od rohu Klementina v ulici Křižovnické a Platnéřské přímo do řeky. Důkladná stavba budila obavy v sousedním křižovnickém klášteře, takže jezuité se museli zavázat, že napraví všechny případné škody. Dosud stojící kamenná kašna na Révovém (tehdy Rajském) nádvoří byla v roce 1677 potrubím spojena s latrinami a splašky z nich byly odváděny do velké kamenné štoly.

Pro domy v Platnéřské ulici nebylo sousedství značně obydleného areálu, z něhož byly vypouštěny splašky do uliční obecné stoky, nijak příjemné. Plánek klementinské kanalizace z roku 1690 ukazuje, že do ulice ústily "hejcuky" či "vejpady" od latrin v
 semináři i z rybného haltýře v kolejním dvoře (č. 2 a 7). Měšťané si stěžovali u magistrátu a domohli se toho, že byla z cihel vystavěna podzemní štola (č. 5), která "neřád z latriny koleje až do řeky vyvedla". Jednání mezi kolejí a magistrátem se vlekla několik let a byla ukončena 4. března 1690 písemným potvrzením, které upravovalo zásobování Klementina vodou z obecního vodovodu za finanční náhradu 20 kop ročně. Dále smlouva mj. stanovila: "Bude tehdy povinnost pana pátera rektora nynějšího, i 
budoucích rektorův, tu [štolu] v ulici Platnéřské pod zemí jdoucí, jakož i hlavní štůlu, až do řeky, na náklad velebné koleje v svébytnosti zdržovati; a kdyby se poznamenalo, že protrženo jest, ihned zaopatřiti dáti, tak aby se žádnému nejmenší škoda maně v ulici smrad a nečistota nedála ..."

Celá smlouva i s plánkem je dokladem o hygienických podmínkách v jedné z největších pražských budov. Mohutná kašna na Révovém nádvoří, "lavatoria" před refektářem i okénko do bývalé kolejní kuchyně jsou dodnes existujícími památkami na starý vodovodní systém v Klementinu. Nyní se díky archeologickým nálezům můžeme seznámit s další částí původního kanalizačního systému.


 

Plán klementinské kanalizace z roku 1690 Legenda k plánku

Repro z citovaného článku. Originál Archiv hl.m. Prahy, Sbírka listin MA I - 199/9.

1  Kašna v Seminarium
2
  Hejcuk, kudy před tím z kašny do ulice voda vypadávala
3
 Žlábek, z něhož voda teče do latriny
4
 Secessí collejský a seminárský
5
 Štola pod zemí z cihel
6
 Ostatní štola od rohu colleje až do vody kamenná
7
 Rybní haltýř v colleji s předešlým vejpadem vody do ulice
8
 Nyní vejpadové, jeden z kuchyně a druhý z téhož haltýře do latriny
9
 Stojan v kuchyni a dvě lavatoria u rectoria
10 Fontána v colleji
11 Z ní vejpad do latríny
12 Secessí v colleji
13 Domy v Platnejřskej ulici
14 Strouha uliční
15 Stará štola obecní klenutá
16 Trouby do špitála vodu vedoucí
17 Kašny špitálský
18 Mostek u domu Vratislavského
19 Strouha říčná od mlejnů mostských
20 Pažení neb plechy nezvytahané na škodu odpadu vody
21 Nános od štoly pocházející, v kterýchžto místech velební P. Patres S. J.
     třikráte do roka hrabati a cíditi dáti povinni jsou

bez čísla v levém rohu: Stojan při konviktu


 

 


Zpracováno podle článku: URBÁNKOVÁ, E. O hygieně v Klementinu koncem 17. století. Ročenka Státní knihovny ČSSR v Praze 1967. 1969, s. 168-175.
Foto - zdroj: Tisková zpráva NK ČR 28.6. 2011
 

 

 

 

 

 

 

 

01.12.12