Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV.
Nejstarší
jádro historických fondů dnešní Národní knihovny tvoří rukopisy středověké
pražské univerzity, jež byla založena Karlem IV. již roku 1348. Knihovny však
neexistovaly při univerzitě jako celku či při jejích fakultách, ale při
univerzitních kolejích, v nichž žili učitelé a studenti vysokého učení.
Nejstarší a největší kolej, nazvaná Karlova po zakladateli univerzity, byla
založena roku 1366. Zpočátku jí bylo věnováno jen několik desítek knih, avšak
záhy, roku 1370, ji Karel nadal velkorysým darem: 114 rukopisy z pozůstalosti
vyšehradského probošta Viléma z Lestkova, kterou předtím získal nemalým nákladem
100 hřiven stříbra. Z těchto rukopisů se na základě středověkých knihovních
katalogů podařilo identifikovat tři kodexy: XIII F 12 (Johannis de Tambaco De
culpa et gratia), VIII H 32 (Macrobius in Sompnum Scipionis) a XIII D 7 (Jacobi
de Vitriaco Historia Hiersolymitana).
Tři nejstarší univerzitní kodexy z daru Karla IV., fond NK ČR, foto: Ivan Král