 |
Sídlem Národní knihovny ČR (NK ČR) je rozsáhlý
barokní
komplex Klementina, druhá největší architektonická historická
památka v Praze (hned po areálu Pražského hradu).
|
|
|
Skrývá se zde stavební skvost –
barokní knihovna vybavená
galerií – dokončená v r. 1727. Až na drobné rekonstrukční zásahy
vypadá její interiér přesně tak jako v době, kdy ho opouštěli
jezuité, nebyla sem dokonce nikdy zavedena elektřina..
|
|
|
Historie klementinského areálu je velice úzce spjata s působením
Tovaryšstva Ježíšova (jezuité), které do Čech povolal král Ferdinand
I. v r. 1556. Klementinum bylo postaveno na ruinách bývalého
dominikánského kláštera. Jezuité po sobě zanechali obdivuhodný
architektonický a duchovní odkaz. Jejich řád byl zrušen papežem v r.
1773, kdy také „barokní perlu“ Prahy opouštějí. Dle pověsti
zanechali v místních sklepeních doposud nenalezený poklad nedozírné
hodnoty.
|
|
|
V tomto období se zde vystřídalo mnoho významných jezuitských
osobností. Za všechny můžeme jmenovat například Antonína Koniáše (vl.
jm. Koňase z Vydří), rozporuplnou postavu české protireformace,
historika Bohuslava Balbína, matematika a fyzika
Josefa Steplinga s
jeho žáky. Jeden z nich –
Antonín Strnad, založil v r. 1775 řadu
známých klementinských klimatologických měření, jejichž hodnota je v
tom, že od té doby do současnosti nebyly přerušeny. Starší
nepřerušená měření se realizují pouze v Hofdorfu (od r. 1715) a
Padově (od r.1725).
|
|
|
Od r. 1722 se v Klementinu nachází
astronomická observatoř.
|
|
|
V roce 1837 vznikl v Klementinu světově unikátní
Mozartův
památník (W. A. Mozart navštívil Klementinum několikrát, poprvé v
r.1787).
|
|
|
Zde se také po léta – od r. 1842 - určovalo mávnutím praporu z
ochozu věže a následným výstřelem dělostřelecké baterie na Letné
pražské poledne. (Pozdější rozhlasový časový signál byl také vysílán
právě z Klementina)
|
|
|
NK ČR spravuje fond se šesti milióny knihovních jednotek -
největší v ČR. Jeho nejvzácnější součástí je bezmála 15 000 rukopisů
a téměř 200 000 starých tisků. Jádro těchto sbírek se začalo
vytvářet v 70. letech 14. století zejména v souvislosti s postupně
zakládanými kolejemi pražské Karlovy univerzity.
|
|
|
Národní knihovnu ve smyslu budování knihovního fondu založeného
na shromažďování knižní produkce vzniklé na území Čech, Moravy a
Slezska začal systematicky vytvářet Karel Rafael Ungar, druhý
ředitel předchůdkyně dnešní NK ČR - Veřejné c. k. univerzitní
knihovny. Ta byla založena dekretem Marie Terezie v roce 1777 z
iniciativy šlechtice a zároveň jejího prvního ředitele - Františka
Josefa hraběte Kinského. Tehdy čítal její fond zhruba 50 000 svazků
a spravovali ho dva knihovníci. Ungarova, dosud používaná signatura
„54“ je od té doby až do dnešních časů vyhrazena pro jazykově české
fondy. Ungar také vymohl na českém zemském guberniu v
rakousko-uherské monarchii vůbec první nařízení o povinném výtisku,
který se týkal nejprve tiskařů pražských (od r.1781) a poté všech,
působících na našem území ( od r. 1807).
|
|
|
Organizační součástí Národní knihovny je
Slovanská knihovna
uchovávající ceněnou sbírku literatur slovanských národů a odborné
slavistické literatury. V knihovním fondu čítajícím 750 000 svazků
se nachází, mimo jiné, i vzácná sbírka starých ruských tisků,
světově unikátní rozsáhlá kolekce literatury zaměřené na ruské
revoluční hnutí na počátku dvacátého století a na činnost
meziválečné politické emigrace ze Sovětského svazu.
|
|
|
Jedním z nejcennějších a zároveň nejkrásnějších rukopisů ve
fondech NK ČR je Vyšehradský kodex z roku 1086 – korunovační
evangelistář pořízený ke korunovaci prvního českého krále Vratislava
II. Svým významem jde o památku srovnatelnou s českými korunovačními
klenoty.. Z hlediska výzdoby jsou srovnatelné další dva rukopisy:
Pasionál abatyše Kunhuty a Velislavova bible (středověký předobraz
dnešních komiksů), oba ze 14. stol.
|
|
|
K raritám novějšího data patří první fotografický atlas Měsíce.
Zvětšeniny těchto fotografií mohou návštěvníci Klementina obdivovat
v Astronomické věži.
|
|
|
Součástí rukopisného fondu NK ČR je sbírka orientálních rukopisů
s 1 200 svazky obsahujícími turecké,
arabské a
perské rukopisy.
Nejstarší z nich pochází z roku 792.
|
|
|
Zajímavou součástí sbírek NK ČR jsou indické rukopisy psané na
palmové listy a navlečené na provázky, takže připomínají dnešní
žaluzie. |
