Projekt nové budovy Národní knihovny od architektonického týmu Future Systems vedeného Janem Kaplickým patří k vyhledávaným mediálním tématům a těší se mimořádné pozornosti široké veřejnosti. Tato rubrika se proto bude věnovat aktuálním otázkám, jež jsou s výstavbou nové budovy Národní knihovny spojené – od objasňování složitějších souvislostí přes uvádění některých nepřesných informací na pravou míru až po odpovědi na často kladené dotazy. Podrobnější informace k většině témat najdete ve strategických prioritách Národní knihovny na jejích webových stránkách.

Ve stavebním zadání bylo např. uvedeno: “Nutnost umístění velkého množství svazků a pracovníků často ovlivní koncepci novostaveb nových národních a jiných velkých knihoven do té míry, že mají charakter ohromujícího národního monumentu, archivu a/nebo velkého, pro uživatele nepříliš přívětivého ´úřadu´. Podobnému efektu je třeba předejít.”

Jury u vítězného projektu mj. ocenila právě způsob, jakým je budova zasazena do kontextu hlavního města: “Budova se jakoby lehce dotýká země v osmi bodech. Je zasazena do okolní zeleně – již existující i nově vysazené. Jen minimální objem přesahuje nad úroveň stromů. Ze vzdálenějších pohledů citlivě obohacuje panorama Prahy, ale není dominantní, nesoutěží s okolními dominantami na horizontu…”

Automated Storage and Retrieval Systém (ASRS) byl instalován v řadě knihoven, u novostaveb knihoven se dnes systém plánuje často. Několik instalací v 60. a 70. letech nebylo úspěšných, protože v té době nebyl k dispozici dokonalý ovládací SW a ani knihovny nepoužívaly knihovní systémy, které by bylo možné s ASRS propojit. V posledních letech se tato technologie velmi zdokonalila a stala se oblíbenou, zejména s ohledem na rychlost expedice a celkovou úsporu prostoru a nákladů (zejména provozních). Propojení s knihovním systémem dnes už také není problém. Systém vyžaduje 2x ročně krátkou údržbu, během které je mimo provoz, jinak je dimenzován na provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Z hlediska celkových nákladů na provoz pak je ASRS, podle údajů knihoven, které tento systém provozují, mnohem levnější než sklad vybavený konzervativními regály.

Při expedici se přemisťuje kontejner, který obsahuje několik desítek svazků (konkrétní počet závisí na typu, který si knihovna sama zvolí). V případě kompaktních regálů je ale v pohybu kvůli expedici jediného svazku mnohonásobně větší počet knih než u ASRS a dále na ně navazuje systém nepříliš šetrných vozíků, výtahů atd. ASRS dopraví dokumenty šetrně až na místo určení. ASRS se využívá zejména pro méně žádanou literaturu. Frekventované publikace jsou k dispozici ve volném výběru.

Národní knihovna ČR realizovala v roce 2006 více než 600 000 výpůjček. Z toho byla méně než polovina ze skladu, který bude vybaven ASRS. Počet expedovaných titulů navíc ještě sníží zařazení části fondu do volného výběru, tedy bez použití ASRS.

Národní knihovna upozornila dopisem na vyhlášení soutěže dopisem celkem 17 architektů. Pokud některá média ilustrovala vyhlášení soutěže fotografií Jana Kaplického, učinila tak o své vůli, nikoli na popud či přání Národní knihovny.

1) Mr. Peter EISENMAN, FAIA, NEW YORK, USA

2) Mr. Rem KOOLHAAS, ROTTERDAM, HOLLAND

3) Mr. Steven HOLL , NEW YORK, USA

4) SNOHETTA ASSOCIATES, OSLO

5) DE MEURON et J. HERZOG, BASEL, SUISSE

6) Mr. Norman FOSTER, LONDON, GREAT BRITAIN

7) Mr. Richard ROGERS, LONDON, GREAT BRITAIN

8) Mr. Peter ZUMTHOR, HALDENSTEIN, SUISSE

9) Mr. Tadao ANDO, OSAKA, JAPAN

10) Mr. Jan KAPLICKY, FUTURE SYSTEMS, LONDON, GREAT BRITAIN

11) Monsieur Renzo PIANO, GENOVA, ITALY

12) Mr. Richard MEIER NEW YORK, USA

13) Mr. Anton SCHWEIGHOFER,VIENNE, AUSTRIA

14) Enric MIRALLES, BARCELONA, SPAIN

15) Pan Josef PLESKOT, Praha

16) Pan Emil PŘIKRYL, Praha

17) Pan Martin KOTÍK, ATEL. OMIKRON – K, Praha

Vlastimil Ježek

Budova bude pokryta miniaturními trojúhelníkovými dlaždičkami šest x šest x šest centimetrů. Jejich barevné spektrum má sahat od žlutozlaté barvy čerstvého šampaňského až k bílému, bílo-zlatému odstínu šampaňského “vybublaného”. Interiéry pak předpokládají práci s různými variacemi purpurové barvy – jejich finální odstíny ještě budou předmětem diskuse. Určitě však půjde o příjemný přechod tmavšího odstínu na podlahách po téměř bílou barvu stropů.

Rekonstrukce Klementina je s výstavbou nové budovy spjata – Národní knihovna již koncem roku 2004 předložila ministerstvu kultury dva investiční záměry – jeden na výstavbu nové NK, druhý na rekonstrukci/revitalizaci Klementina. Neexistuje ale způsob, jak pouze v Klementinu vytvořit dostatečnou kapacitu s rezervou na minimálně příštích padesát let tak, jak s tím počítá projekt nové Národní knihovny. V rámci revitalizace jsme již otevřeli Galerii Klementinum, rekonstruovali některé odborné studovny, otevřeli nové bistro a klementinskou kavárnu. Na řešení prostorových problémů navíc nezbývá mnoho času: pokud nebude mít NK kolem roku 2010 k dispozici další kapacity pro zpracování a ukládání nových přírůstků, její provoz neodvratně zkolabuje.

Šlo by o pouhé provizórium, neboť jejich kapacita není taková, jakou Národní knihovna pro zabezpečení dlouhodobé perspektivy potřebuje. A kromě toho by bylo prakticky nemožné památkově chráněný klementinský areál proměnit v moderní knihovnický areál, jenž by nabídl uživatelům kompletní servis na úrovni 21. století. V traktu, který opustí STK, budou umístěny fondy a služby Slovanské knihovny.

Klementinum zůstane i po dostavbě nové budovy hlavním sídlem Národní knihovny, která v rekonstruovaných prostorách využije více než 70 % kapacity areálu. Především zde zůstanou sbírky vzácných rukopisů, starých tisků, hudebního oddělení (včetně unikátní nejstarší mozartovské sbírky na světě!) i cenné fondy Slovanské knihovny, služby všem českým knihovnám zde bude nadále poskytovat Knihovnický institut.

Organizační změny se plánují na základě principu “vše na jednom místě”: kompletní fondy i pracovníci zabezpečující jejich získávání, zpracování, ochranu a zpřístupnění. Uživatelům knihovny tak ušetříme čas, knihovně (resp. daňovým poplatníkům) peníze.

Celá koncepce pojmenovaná jako “revitalizace Klementina” navíc směřuje k tomu, aby se veřejnosti zpřístupnila i místa dosud nepřístupná. Využívat vzácné barokní sály (zejména oba matematické sály) jako depozitáře knih či kanceláře nepovažujeme za správné. Klementinum bude v budoucnu mnohem více, než jsme dosud byli zvyklí, otevřené veřejnosti, tedy včetně turistů. S tím souvisejí rovněž plány na proměnu asfaltových nádvoří v zahradu – vznikne tak další relaxační zóna přímo v centru města; tento záměr je ovšem podmíněn připravovanou výstavbou neveřejného podzemního parkoviště pod Divadelním nádvořím (dřívější Hospodářský dvůr), které v měřítku 1:1 nahradí dosavadní parkovací stání na povrchu.

Národní knihovna není organizací, která by byla kompetentní k provozování restauračních služeb, pořádání koncertů či provádění turistů. Proto se o provoz bistra a kavárny, zajišťování koncertů v Zrcadlové kapli a o návštěvy turistů v Klementinu starají soukromé firmy. Na zajištění těchto služeb byla vypsána výběrová řízení, ve kterých vždy zvítězila nejvyšší nabídka. Za pronájmy díky tomu Národní knihovna do svého rozpočtu získá každoročně více než dvojnásobek částky, kterou inkasovala za stejné prostory (od jiných soukromých podnikatelů) dříve.

Pro odpověď na tuto otázku je dobré seznámit se s celým zněním příslušné pasáže stavebního programu:

Je evidentní, že podtržená musí se týkají především bezpečného uložení a ochrany národních konzervačních fondů. Pracovníci NK provedli v rámci přípravy zadání srovnávací analýzu situace ve světových národních knihovnách, z níž vyplynulo jako nejčastější nejbezpečnější řešení umístění v nadzemních podlažích. Po analýze návrhů došlých do soutěže bylo evidentní, že řada řešení s umístěním fondů nad zemí poskytuje podstatně menší záruky než podzemní varianty. Od doby, kdy byly dokončeny námi analyzované stavby (včetně relativně nových), došlo ke změně stavebních materiálů (např. velká oblíbenost skleněných povrchů problematizuje nadzemní uložení v případě selhání technologií) i technologií (robotizované systémy umožňují okamžité hermetické uzavření prostoru v případě ohrožení, okamžité spuštění rasantních nápravných opatření bez potřebné evakuace osob ze skladiště atd.) Proto jury (vedena snahou vybrat po všech stránkách nejlepší návrh) požádala (v souladu se stanovami UIA) zástupce NK o vyjádření, zda na dané podmínce trvá. Vedení NK po shlédnutí dodaných návrhů a dalších analýzách a konzultacích od této podmínky ustoupilo. Robotický systém není neznámým řešením, v řadě světových knihoven již spolehlivě funguje, v současné době probíhá množství nových instalací na všech kontinentech v knihovnách srovnatelné velikosti.

Ve stavebním programu není uvedeno, že v případě nedodržení některé z uvedených podmínek je porota povinna návrh vyloučit a nestalo se to ani při dodržení některé z jiných podmínek u dalších návrhů. Při přípravě stavebního programu jsme vycházeli ze skutečnosti, že podle pravidel UIA si porota sama stanoví hlavní kriteria pro posuzování došlých návrhů, což se také stalo – viz výtah z protokolu z jednání:

Stavební program nebyl ze strany zadavatele koncipován jako “vyškrtávací mechanismus” pro nedodržení kterékoli z podmínek. Pokud by byl takto koncipován, místo mezinárodní jury by nám stačil počítač. Takovýmto způsobem ale nevybíráme ani automatizované systémy pro knihovnu – i zde je uvedena řada podmínek, ale nedodržení jedné nebo několika z nich neznamená automatické vyloučení. Vždy hledáme nejlepší návrh, který nejlépe odpovídá daným podmínkám, ale nepředpokládáme 100% shodu. Jedná se o komplexní hodnocení a také si vždy necháváme volný prostor pro zohlednění nepředpokládaných technologických novinek v zájmu výběru nejlepšího z kandidátů, což jsme tím spíše předpokládali u architektonické soutěže. Také je třeba uvést, že stavební program obsahuje celou řadu dalších podmínek. 80% návrhů nedodrželo několik z nich a žádný z nich nebyl proto vyřazen. Není pravdou, že umístění konzervačních fondů nad zemí bylo diskriminační podmínkou. U některých projektů bylo naopak právě zajímavé řešení postavené právě na této podmínce jejich nejcennější devizou, díky níž se dostaly až do finále – jinak by zřejmě vypadly v některém z prvních kol. Tolik věcné stanovisko zadavatele. K procedurálním otázkám jednání jury UIA vydala stanovisko přímo UIA.

Soutěžní návrh není projektem pro stavební povolení, které bychom bez vyhovění českým normám samozřejmě nedostali.