Struktura fondu
V současné době obsahují fondy Slovanské knihovny přes 750 tisíc
neperiodických a periodických dokumentů. Z tohoto počtu připadá
téměř polovina na ruskou literaturu.
Knihovní fond je členěn do 13 oddělení:
všeobecně slovanské oddělení má sign."A", bulharské sign. "B", české a slovenské
sign. "Č", srbské, chorvatské, černohorské a bosenské mají sign. "J", běloruské
oddělení sign. "K", lužickosrbské sign. "L", makedonské sign. "Mk", encyklopedie
a slovníky mají sign. "O", polské oddělení sign. "P", ruské sign. "R", oddělení
ruské literatury 18. a 19. století má sign. "Sm", slovinské sign. "S"
a ukrajinské sign. "U".
Všeobecně slovanské oddělení (“A”)
Do všeobecně slovanského oddělení jsou řazeny tituly zabývající se vzájemnými vztahy mezi jednotlivými národy, tituly přesahující svým obsahem geograficky ohraničený národní region, germanoslavica, byzantoslavica, baltoslavica a obecně slavistické publikace. Své místo zda nacházejí též např. základní slavistická periodika. Bohaté zastoupení zde mají sborníky širšího tematického záběru, sborníky příspěvků ze slavistických kongresů a konferencí, knihy zabývající se slovanským areálem jakožto celkem.
Ruské oddělení ("R")
Fondy ruského oddělení představují v mezinárodním
měřítku jednu z nejbohatších sbírek vybrané literatury 19. a počátku 20. století
sovětského období, jakož i literatury ruské diaspory ve světě. Vzhledem k
unikátnosti sbírek se na ně soustřeďuje největší zájem čtenářů.
Vedle vzácných starých tisků je zde bohatě zastoupena literatura z doby Petra
Velikého, jsou tu první ruské denní listy (Sanktpeterburgskije vědomosti a
Moskovskije vědomosti), satirické časopisy vydávané I. Novikovem, literatura
zabývající se společenským hnutím z doby S. Razina a J. Pugačova a revolučními
hnutími 19. a 20. století. Fondy oddělení poskytují původní prameny, památky,
letopisy, akta a dokumenty, uveřejňované v různých edicích, sbornících a
časopisech. Pro studium literární vědy a lingvistiky jsou zde k dispozici
významné prameny jako například Puškinem založený Sovremennik, Otěčestvennyje
zapiski, Žurnal ministerstva narodnogo prosveščenija (1834-1918), který
uveřejňoval vědecké práce a separáty téměř všech nejznámějších ruských učenců.
Dále jsou zde zastoupeny základní spisy o umění a první vydání děl Puškina,
Gogola, Tolstého a Turgeněva.
Polské oddělení ("P")
Polské oddělení je po ruském nejrozsáhlejší, obsahuje
kolem 70 tisíc svazků knih a periodik. Jeho základ vytvořily tři soukromé
knihovny: ing. Tomasze Ruśkiewicze (1867-1926), dr. Eugena Barwińského
(1874-1947) a dr. Mariana Abramowicze (1871-1925). Byla tak získána řada
vzácných tisků ze 16. až 18. století, materiál ke studiu starších polských
dějin, kroniky, statuty, zákoníky ...
Polská sbírka obsahuje dokumenty týkající se styků Polska s Moskvou, válek,
které Polsko vedlo, monografie k dějinám 19. a 20. století, práce literárních
historiků a kritiků a beletrii, často v prvních nebo jiných vzácných vydáních.
Periodické publikace například zastupují: Kwartałnik Historyczny (1887-1928),
Rocznik Krakowski (1898- ), Rocznik Slawistyczny, Wisła (1887-1922), Atheneum
(1876-1891), Ruch Literacki aj. Z deníků je nejvíce kompletní Czas (1848-1939),
z novin mezi dvěma válkami Kurjer Warszawski a Kurjer Poznański.
Ukrajinské oddělení ("U")
V ukrajinském oddělení se nachází řada vzácných tisků ze 17. a 18. století. Bohatě je zastoupena literatura 19. století, zejména literárními almanachy, lingvistická, folklórní i historická literatura. Literární historik zde najde dostatek edic z druhé poloviny 19. a počátku 20. století, bohatou sbírku Ševčenkian, takřka kompletní soubory literárních a populárně vědeckých časopisů, ukrajinské časopisy a sborníky z meziválečného období. Jsou zde také bohatě zastoupeny knižní a periodické publikace vydávané ukrajinskou emigrací.
Běloruské oddělení ("K")
Běloruské oddělení obsahuje díla pojednávající o historii běloruského knihtisku, díla básníků, spisovatelů, tituly z oblasti historie, politiky, jazykovědy, literární vědy, etnografie a umění.
Jihoslovanské oddělení ("J")
Tzv. jihoslovanské oddělení v sobě zahrnuje literaturu srbskou, černohorskou, chorvatskou, a literaturu z Bosny a Hercegoviny. Základem se staly dvě knihovny: Rešetarova sbírka ragusian, dubrovnických rukopisů a tisků a knihovna prof. Branka Vodnika.
V knihovně prof. Branka Vodnika (1879-1926) jsou zastoupena hlavní díla chorvatské a srbské literární vědy a jazykovědy, časopisy a publikace vědeckých společností. Nacházejí se zde např. první vydání spisů V. S. Karadžiće, Gj. Daničiće, Br. Radičeviće a ostatních představitelů romantismu, naturalismu a moderních literárních směrů.
Slovinské oddělení ("S")
Základ slovinského oddělení tvoří knihovna dr. Janka Šlebingera (1876-1951), která obsahuje slovinskou literaturu od 18. do 20. století - první vydání klasiků slovinské poezie a prózy 19. století. Sbírka shromažďuje významná díla slovinské vědecké literatury, sbírku drobných tisků a hlavně kompletní řady nejdůležitějších slovinských časopisů.
Makedonské oddělení ("Mk")
Makedonské oddělení bylo vytvořeno v 70. letech minulého století, do této doby byla literatura týkající se Makedonie zařazována do jihoslovanského oddělení a označována signaturou "J".
Bulharské oddělení ("B")
Bulharské oddělení vzniklo brzy po založení. Knihovna vlastní dosti bohatý fond, z něhož lze čerpat informace o bulharské kultuře od prvních vydání starých bulharských památek po nejnovější vydání a díla všech významných spisovatelů. První bulharské knihy a časopisy vycházely mimo bulharské území, v Rusku, Rakousku, Rumunsku, Turecku a Německu, a byly tak velmi těžko dostupné. Přesto knihovna vlastní takové tisky jako např. Rakovského Gorski patnik, jeho časopis Balgarska starina nebo Znanie, Ljuboslovie, Bratski trud L. Karavelova, Čitalište aj.
Lužickosrbské oddělení ("L")
Lužickosrbské oddělení vzniklo v roce 1927, kdy byla získána koupí některá starší lusatica a komplety starších edic a zajištěn odběr nově vydávaných publikací. Systematické budování fondu pokračovalo po 2. světové válce.
