Unikátní soubor ve fondu Slovanské knihovny představuje knihovna a sbírka novin bývalého Ruského zahraničního historického archivu. Převládají v něm publikace z dějin ruských společenských a revolučních hnutí počínaje poslední třetinou 18. století, publikace z dějin politických stran, díla politických spisovatelů a publicistů, memoárová literatura. Mezi publikacemi vztahujícími se obsahově k období před rokem 1800 jsou především takové, které se týkají Pugačovova povstání, Radiščeva, Novikova, zednářů. Období Alexandra I. a Mikuláše I. je zastoupeno publikacemi týkajícími se lidových nepokojů, děkabristů, západníků, slavjanofilů, petraševců, pro období Alexandra II. a Alexandra III. jsou charakteristické četné memoáry, zvláště bohatě je osvětleno revoluční hnutí 60. a 70. let i rusko-turecká válka 1877–1878.

Mimořádně bohatá je literatura k období vlády Mikuláše II., jehož vládní politika je osvětlena detailněji než vládní politika předchozích epoch. Najdeme tu množství publikací týkajících se carovy osobnosti, literaturu o rusko-japonské válce 1904-1905, o Státní dumě. Revoluční hnutí za vlády Mikuláše II. je představeno mj. stenografickými zprávami o činnosti politických institucí, organizací a jejich sjezdů, stanovami a zprávami o činnosti politických stan a spolků, memorandy, množstvím agitačních a propagačních brožur včetně takových, které byly ihned po vytištění v tiskárně konfiskovány a páleny, takže se uchovaly pouze ojedinělé výtisky.

Velmi bohatě je zastoupena literatura (v ruštině i jiných jazycích) o první světové válce, únorové revoluci a říjnovém převratu 1917, o občanské válce a prvních dvou desetiletích existence SSSR.

Světově ojedinělá je sbírka novin, v nichž se odráží společensko-politické dění v Rusku v období předcházejícím první světové válce a činnost ruské emigrace před rokem 1917, události roku 1917 a po nich následující občanská válka. Zvláštní historickou cenu mají jednak noviny z doby občanské války, jednak tisk vydávaný za druhé světové války na sovětských územích okupovaných hitlerovským Německem.

Nesmírně rozsáhlý je soubor novin vydávaných ruskou emigrací v období mezi dvěma světovými válkami v nejrůznějších zemích světa nejen v ruštině, ale i ukrajinštině, běloruštině a dalších jazycích. Hodnota této kolekce emigrantských periodik byla oceněna Organizací OSN pro vědu, výchovu a kulturu (UNESCO), která ji v červnu 2007 zapsala jako jednu ze dvou prvních sbírek z území České republiky do prestižního seznamu písemných kulturních památek světového významu Paměť světa.

Smirdinova knihovna

Samostatný celek tvoří soubor 11 tisíc svazků ruské literatury 18. a 1. poloviny 19. století, jenž je torzem knihovny petrohradského knihkupce a vydavatele Alexandra Filipoviče Smirdina (1795-1857). Smirdinovo knihkupectví bylo ve své době význačným intelektuálním centrem ruské společnosti. Tištěný katalog této knihovny má více než 800 stran a je významným bibliografickým pramenem pro studium ruské literatury přelomu 18. a 19. století. V roce 1879 byla knihovna převezena z Petrohradu do Rigy. Knihovna v počtu 11 262 titulů byla zakoupena ministerstvem zahraničí Československé republiky za přispění Slovanského ústavu. Slovanská knihovna se snažila zrekonstruovat Smirdinovu knihovnu tím, že nahrazovala poztrácené a prodané svazky z jiných zdrojů. Rekonstrukce knihovny podle tištěného katalogu byla záhy uznána za neuskutečnitelnou a nebylo v ní proto pokračováno.

Významnou jihoslovanskou sbírkou je knihovna ragusian chorvatského slavisty prof. Milana Rešetara (1860-1942). Tato tematicky ucelená knihovna o bezmála 2500 svazcích a 250 rukopisech obsahuje knihy a rukopisy dubrovnických spisovatelů, dubrovnické tisky od 16. století a publikace o Dubrovníku vydané ve světě až do 20. let dvacátého století. Jsou v ní některá velmi vzácná díla dubrovnických spisovatelů, např. Pjesni razlike Dinka Ranjiny (1563), za vzácné tisky je pokládána i náboženská literatura z 18. a počátku 19. století, zejména knížky a brožury z dubrovnických tiskáren, představující zajímavý materiál především pro jazykovědce. Původních rukopisů je ve sbírce málo (většinou jde o pozdější opisy), zato však představují velmi cenné literární památky. Patří mezi ně zvláště rukopisy básní a komedií Marina Držiće ze 16. století a Razlika pjevanja Ivana Gunduliće z roku 1755.

Knihovna ruského historika Jevgenije Franceviče Šmurla (1854-1934) obsahuje na 6000 svazků v ruském, italském, francouzském, německém, polském i dalších jazycích. Její jádro tvoří publikace týkající se Petra Velikého a jeho epochy a vztahů Ruska se západní Evropou.

Najdeme tu mj. i mnohosvazkové dílo I. I. Golikova Dejanija Petra Velikogo, mudrogo preobrazitelja Rossii v původním vydání z let 1788-1789 včetně osmnáctisvazkových Dopolnenij z let 1790-1797, které představovalo první systematické dějiny Petrovy vlády a bylo až do poloviny 19. století jediným vážným pramenem pro historiky Petrova období.

V knihovně polského historika a archiváře Eugeniusze Barwińského (1874-1947) je shromážděn velmi vzácný materiál k polským dějinám (kroniky, statuty, zákony aj.), množství latinských a polských tisků obsahujících akta a různé původní prameny týkající se politického a náboženského života. Řada dokumentů se týká styků Polska s Moskvou v dávných dobách a válek, jež Polsko vedlo. V knihovně je uchováno kolem 600 tisků z období od 16. do 18. století, mezi nimiž převládají tisky krakovské, ale jsou tu i četné tisky z tiskáren dalších polských a evropských měst.

Knihovna polského inženýra elektrotechnika Tomasze Ruśkiewicze (1867-1926) soustředila polskou memoárovou a historickou literaturu 19. a počátku 20. století včetně četných memoárů a dokumentů týkajících se polských povstání. Zmínky zasluhují některá mnohosvazková díla, jako Adama Naruszewicze Historia narodu polskiego (Lipsko 1836-1837), Kaspera Niesieckého Herbarz polski (Lipsko 1839-1845), Teodora Żychlińského Złota księga szlachty polskiej (Poznaň 1879-1889) či Słownik geograficzny Królestwa Polskiego (Varšava 1880-1902).

V knihovně polského intelektuála Marjana Abramowicze (1871-1925) jsou zastoupena převážně díla z přelomu 19. a 20. století, tematicky se vztahující ponejvíce k nejrůznějším otázkám starší i novější polské historie (četná díla se týkají Litvy), ale i k literárním dějinám a k představitelům polské literatury. Zajímavé je Abramowiczovo exlibris s motivem sobího spřežení uprostřed sibiřské tundry, evokující jeho vyhnanství na Sibiři, kam byl na sklonku 19. století vypovězen pro svou revoluční činnost.

Knihovna chorvatského literárního historika a kritika Branka Vodnika-Drechslera (1879-1926) obsahuje především hlavní díla chorvatské a srbské literární vědy a jazykovědy převážně z 19. a počátku 20. století. Vyskytují se v ní také první vydání klasiků jihoslovanských literatur (Stanko Vraz, Petar Preradović, Petar Petrović Njegoš aj.). Výjimkou je překlad římského rituálu pořízený chorvatským gramatikem a náboženským spisovatelem Bartolem Kašićem, vytištěný v roce 1640 v Římě.

V rámci knihovny slovinského bibliografa a publicisty, dlouholetého ředitele Národní a univerzitní knihovny v Lublani Janka Šlebingera (1876-1951) mají zásadní význam díla slovinských obrozenců, první vydání klasiků slovinské poezie a prózy 19. a počátku 20. století, převážně v původních vazbách (např. básní France Prešerna, Lublaň 1847).

Najdeme tu i obě vydání slovinské mluvnice významného obrozence Marka Pohlina (Kraynska gramatika, Lublaň 1768, 1781).

Niederleho knihovna

Knihovna českého slavisty Lubora Niederleho (1865-1944) obráží svým charakterem šíři vědeckého zájmu svého původního vlastníka, právem považovaného za posledního velkého syntetika mnoha odvětví slavistiky, který svým dílem obsáhl veškeré Slovanstvo od jeho počátků až po soudobé otázky slovanského světa. V knihovně převládá slovanská archeologie a prehistorie, etnografie, historická geografie a zastoupeny jsou další vědní obory mající význam pro studium dějin, kulturního, politického a ekonomického vývoje slovanských národů a Slovanstva jako celku. Četné publikace jsou opatřeny autorskými dedikacemi prof. Niederlemu a svědčí tak o autoritě, jíž se Niederle těšil jak v českém, tak zahraničním vědeckém světě.