Zeměpisné mapy (oddělení 62)

Až do počátku dvacátého století byly zeměpisné mapy a atlasy, ať už samostatné nebo jako součást jednotlivých knižních titulů, stavěny ve fondu Universitní knihovny na jednotlivých (tzv. ungarovských) signaturách, především pochopitelně do oddělení 19, určeného geografii. Počínaje obdobím po první světové válce však byly dokumenty tohoto druhu soustřeďovány do mapové sbírky, která v roce 1947 obsahovala více než PĚT tisíce ! mapových titulů Lobkovické sbírky z období 1550-1850 a přes osm tisíc dalších inventarizovaných map převážně z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. NEZPRACOVANÉ 10 000
Tato sbírka, rozšiřovaná dále povinnými výtisky, koupěmi, dary, výměnami, dodatečně zpracovávanými fondy z tzv. staré zásoby, konfiskáty a ojedinělými exempláři převedenými z původních oddělení knihovny, byla na přelomu čtyřicátých a padesátých let postupně organizována podle ungarovského vzoru jako sign. 62 a částečně katalogizována.
Po roce 1951 však měly být veškeré mapy převedeny rozhodnutím tehdejšího Ministerstva školství, věd a umění do Státní sbírky mapové v Praze na Albertově VYPUSTIT - tento záměr se ovšem ZŘEJMĚ uskutečnil jen zčásti a v Národní knihovně i poté zůstal nadále rozsáhlý, ale již značně ochuzený a dezorganizovaný fond: zmizely nejcennější exempláře, od řady map zůstaly pouze duplikáty, došlo ke značnému narušení signaturových řad. FOND, PŘÍSTUPNÝ UŽIVATELůM OD ROKU 1945, SE PO ROCE 1957 JIŽ NEPůJČOVAL A NEBYL JIŽ DÁLE katalogizován, ale až do konce sedmdesátých let byl dále rozšiřován především povinnými výtisky. Poté V TÉ DOBĚ byly dokumenty kartografického charakteru již soustřeďovány I v jiných odděleních knihovny.
Po bezmála čtyřiceti letech se tato mapová sbírka proto nachází v různých stupních knihovnického zpracování, od zkatalogizovaných a obnovených celků až po nikterak nezpracované přírůstky. Lze říci, že dochované mapy a atlasy spíše překvapují svojí rozličností, než aby tvořily nějakým způsobem ucelený soubor.
Vzhledem k nyní již jednoznačné orientaci Oddělení rukopisů a starých tisků na produkci do roku 1800 bude mapový fond nadále rozdělen stejným způsobem, jako tomu od roku 1996 je i u ostatních fondů Národní knihovny ČR: Oddělení rukopisů a starých tisků bude spravovat produkci do roku 1800, resp. 1860 pro bohemikální fondy (pouze Lobkovická sbírka bude ponechána zatím jako celek), zatímco novější část mapových sbírek je postupně předávána ke zpracování a uložení příslušným oddělením Národní knihovny.
Charakter mapové sbírky v zásadě odpovídal profilu ostatního fondu knihovny: pochopitelně i zde postupně převládala produkce týkající se především českých zemí, prostoru bývalého Rakousko-Uherska a do značné míry i území dnešního Německa. Jde o obecně zeměpisné a topografické mapy, tematické mapy, plány měst, obecně zeměpisné i tematické atlasy, školní, turistické a vojenské mapy. Rukopisy se vyskytují jen zcela výjimečně. Sbírka obsahuje také několi exemplářů trojrozměrných map.
Především Lobkovická sbírka původně obsahovala celou řadu významých kartografických děl, např. pozoruhodnou kolekci nizozemských map - včetně map Orteliových - ze druhé poloviny 16. století, z nich však nezůstalo v knihovně prakticky nic. Ojedinělým příkladem může být dochovaný Beschreibung des Hochloblichen Furstenthub Obern und Nidern Bayern (s.l., 1579), ve sbírce je dále například, Sansonova Nouvelle introduction a la geographie pour L’usage de monseigneur Le Dauphin (Paříž, 1696), ale především zajímavá kolekce map Tobiase Conrada Lottera, Johanna Baptisty Hommana a Huberta Jaillota.
Mezi nemnoha dochovanými atlasy Lobkovické sbírky nalezneme například výtvarně pozoruhodný Plan de Paris z roku 1739, námořní atlasy Le Neptune francois, ou atlas noveau des cartes marine vydaný Jaillotem (Paříž, 1693), Mortierův Suite du Neptune francois (Amsterdam, 1700), Keulenův De groote nieuwe Zee-Atlas ofte Water-Waereld Vertoonende in zig alle de Aardryks (Amsterdam, 1709).
Pokud jde o produkci týkající se českých zemí, je ve sbírce samozřejmě několikrát zastoupena Müllerova mapa (Augsburg 1720, Paříž 1757 a řada dalších vydání), Rosmasterova Carte chorographique militaire de la partie de Saxe et de la Boheme (Lipsko, 1778), Engelmannova Das Markgrafthum Maehren (Vídeň, 1784) a samozřejmě početná kolekce map českých zemí, krajů či panství z první poloviny 19. stol.: Kindermann (Vídeň, 1802), Schütz (Vídeň, 1807), Kreybichova Charte vom Königreichte Böheim (Norimberk, 1807), Schmoll (Vídeň, 1809), Passyho Maehren und oesterreichisch Schlesien (Brno, 1810) atd.
Ostatní, víceméně nezpracovaná část mapové sbírky Národní knihovny obsahuje generální i speciální mapy českých zemí či Rakouska, množství map a plánů vojenských, školních, turistických, geologických, ale také Vischerovu mapu Rakouska Archiducates Austriae Inferioris Accuratissima Geographica Descriptio (Augsburg, 1670), další exempláře Müllerových map Čech, Neueste Generalkarte von Deutschland in XXV Blättern F.A. Schraembla (Vídeň, 1797), hydrologický atlas Bavorska Strom Atlas von Baiern Adriana von Riedla (Mnichov, 1806) a řadu dalších dokumentů tohoto zaměření, včetně projektové dokumentace dunajsko-oderského plavebního kanálu z konce 19. stol.. Z první poloviny dvacátého století pak jsou zde vedle běžné kartografické produkce Československého republiky například vojenské mapy z 1. světové války, pod vedením F. Wredea vydávaný Deutsche Sprachatlas (Marburg, 1926) či rozsáhlý soubor utajovaných map a další zpravodajské dokumentace evropských, afrických a asijských zemí, vydávaných v průběhu 2. světové války v Berlíně na Generalstab des Heeres.


SOUPISY, SEZNAMY A KATALOGY:
inventární seznam map a plánů založený po první světové válce a uzavřený k roku 1947
místní seznamy odd. 62G-62KK
abecední lístkový regionální katalog pro řadu 62A (=Lobkovickou knihovnu)
abecední lístkový regionální katalog pro řady 62D-KK
abecední lístkový regionální katalog pro inventarizovaný fond
abecední lístkový autorský katalog pro odd. 62A-KK
abecední lístkový tiskařský a nakladatelský katalog pro od. 62A-KK

LITERATURA:
ROUBÍK, František: Soupis map českých zemí. Praha, St. nakl. učebnic-Nakl. ČSAV 1952-1955. 2 sv. (uvádí signatury oddělení 19 a 62, popřípadě inventární čísla nesignovaných bohemikálních map.)