JOSEF STEPLING

(1716 Regensburg - 1778 Praha)

Nejznámější z jezuitských matematiků po smrti otce přesídlil s matkou Češkou do Prahy, kde studoval od roku 1733. Profesorem geometrie byl jmenován roku 1748, studijním ředitelem matematiky a experimentální fyziky byl od roku 1752. Roku 1754 jej Marie Terezie pověřila dozorem nad gymnázii. Zasloužil se o vybudování skutečně odborného astronomického pracoviště vybaveného na tehdejší dobu velmi dokonalými přístroji, zhotovenými dalším významným klementinským jezuitou, mechanikem Janem Kleinem.

Jeho úsilím, příkladem, postoji, organizováním odborných diskusí se nejen probouzel čilý vědecký ruch v Praze, ale zvyšovala se i úroveň a kultura výuky na univerzitě. Přednášel na základě vlastních výzkumů, pokusy konal veřejně, zabýval se astronomií a meteorologií. Korespondoval s mnoha vědeckými kapacitami té doby.
Prosadil jako základ přírodovědné práce Newtonovu fyziku.

Odmítl přijmout stolici filozofie a zdůvodnil to tím, že by se jeho svědomí nevyrovnalo s povinností přednášet scholastickou aristotelskou filozofii. Jmenování přijal teprve na pokyn provinciála řádu.
Pevný vědecký postoj mu umožnil nezavrhnout novější filozofy a obhájit ty, jichž se kritika církevních kruhů týkala.

Stepling také převzal matematickou knihovnu Jakuba Kresy a řídil muzeum - tzv. Matematický kabinet. Úctu k jeho dílu a pedagogickému úsilí dodnes připomíná pomníček s Amorkem a dedikací císařovny Marie Terezie na nádvoří Klementina. Byl postaven roku 1780.