Druhý seminář tématicky se týkající významného výročí - totiž půl století od úmrtí největšího tyrana všech dob Josifa Vissarionoviče Stalina spolupořádala naše Společnost v Hradci Králové. V pondělí 7. dubna 2003 se v prostorách Univerzity Hradec Králové konala akce nazvaná prostě J. V. Stalin: 1953-2003. Půl století od smrti tyrana.
Pořadatelství:
Společnost pro výzkum východní a střední Evropy v ČR
Pražský web pro studenou válku
Katedra slavistiky, Ústav filosofie a společenských věd
a Ústav historických věd PdF Univerzity Hradec Králové
Velký dík za pomoc při pořádání této akce zaslouží člen Výboru Společnosti Prof. Oldřich Richterek (vedoucí Katedry slavistiky PdF UHK), který zařídil vše potřebné přímo v místě konání. Rovněž se představil coby jeden z mluvčích, kteří přednesli úvodní proslovy. Jeho výstup nazvaný "Stalin a ruská literatura, ruská literatura a Stalin" se nesl v duchu hodnocení příspěvků jednotlivých literárních autorů ruské národnosti k tvorbě kultu osobnosti. Zamýšlel se nad složitostí lidského osudu, kdy mnoho literátů dlouho odolávalo a odmítalo psát práce nepravdivě pochvalné ke Stalinovi, aby za pár let nahradili jejich poklonkující kolegy, kteří z, pro ně neznámých a nepochopitelných důvodů, upadli v nemilost a odebrali se tam, kam ukázal Stalin - na smetiště literárních dějin. Uvedl například osud Borise Pasternaka, který se z oddaného a servilního Stalinova oblíbence dostal až do pozice zakazovaného autora a nositele Nobelovy ceny.
Ještě před Richterkovým vystoupením přednesl před zcela zaplněnou posluchárnou (odhadem se semináře zúčastnilo tak 100 lidí - především z řad studentů hostitelské univerzity) svůj příspěvek předseda Společnosti Dr. Emil Voráček. Jeho téma znělo "Stalin z pohledu archivních materiálů 30. let" a zaměřil se v něm především na dostupnost archiválií tématicky věnovaných Stalinovi a jeho době v ruských archivech. Ne překvapivě konstatoval takřka tristní stav, kdy je buď vše nedostupné, či je dosažitelné jen s tlustým svazkem dolarových bankovek v ruce. I přes obtížnou dostupnost materiálů však lze občas narazit na velmi zajímavé doklady o době Stalinova kultu, což ukázal na několika příkladech. Zároveň poukázal na různé znění teoreticky stejných dokumentů, jejichž odlišnost je způsobena pouze tím, že byly určeny pro jiné lidi, kteří chtěli slyšet informace podané jinak, než jak je předkládaly předchozí nižší stupně informací.
Následná diskuse, moderovaná Milanem Hroníčkem, zastupujícím Pražský web pro studenou válku, se zaměřila především na dosažitelnou literaturu o Stalinova a stalinském Rusku, její kvalitu a vyhlídky na zpřístupnění většího množství archivních zdrojů. Posluchače zajímala rovněž konkrétní témata, jako účast vězňů GULAGu ve Velké vlastenecké válce, role Dr. E. Beneše v přípravách procesu s maršálem Tuchačevským a spol. v průběhu Velkého teroru a další. Seminář byl ukončen po více než 120 minutách s konstatováním, že podobné akce by bylo třeba uskutečňovat častěji, a to nejen z důvodů prohloubení znalostí, nýbrž z čistě osvětových důvodů, neboť zapomínání je největší přítel zla (a tudíž i komunismu).
Lukáš Babka