Den Evropy v Zrcadlové kapli Klementina – sídle Národní
knihovny – se stal již tradicí. Je mi potěšením, že se Národní knihovna může
na jeho pořádání podílet spolu s Domem Evropy, s Nadací Jiřího z Poděbrad
pro evrop-skou spolupráci a se Střediskem mezinárodních studií Jana Masaryka
Vysoké školy ekonomické v Praze.
Ale nejen potěšením: beru to jako jeden z úkolů přirozeně zapadajících do
rámce statutu kni-hovny, která právě tím, že je národní, je sku-tečně
evropskou, či lépe řečeno je institucí, s níž se počítá v mezinárodním
společenství. Není to paradox: národní knihovna je sice jednou ze skupiny
oněch národních kulturních institucí, jež v tom či onom oboru představují
symbol, národní poklad, strážkyni a ochránkyni národního kulturního
dědictví, ale na druhé straně už dávno panuje na mezinárodním poli shoda
v tom, že je současně – a v tom jistě více než ostatní národní kulturní
instituce, i článkem mezinárodního společenství, ba konkrétní sítě, článkem,
který je tomuto společenství odpo-vědný za uspořádání a zprostředkování
kultur-ních hodnot, v tomto případě písemného dědic-tví a produkce z daného
teritoria. Národní knihovna plní úkoly v rámci světových pro-gramů
Všeobecného bibliografického přehledu (Universal Bibliographical Control) a
Všeobec-né dostupnosti publikací (Universal Availability of Publications), a
tím se vymezuje v meziná-rodním kontextu. Odpovídá mezinárodnímu společenství
za úplné shromažďování publikací vydaných ve své zemi, za uchování
celistvosti a integrity této sbírky, a na druhé straně za ú-plnou, všem
dostupnou a srozumitelnou infor-maci o této sbírce, tj. za národní
bibliografii splňující kritéria mezinárodní směnitelnosti dat. A dále má
ovšem umožnit zpřístupnění vlast-ních textů z národní sbírky komukoli na
světě, kdo o ně požádá.
Konkrétně v Evropě v letošním roce
končí v rámci konsorcia evropských národních kni-hoven první fáze
celoevropského projektu The European Library, jež má položit základ a
vy-tvořit technické, právní a organizační podmínky pro “panevropskou” službu
zpřístupnění doku- |
mentů ve fondech kterékoli z evropských národních knihoven pomocí
elektronického portálu. Projekt je podporován Evropskou komisí jako tzv.
doprovodné opatření (accompa-nying measure) v oblasti kulturního dědictví
v rámci tzv. klíčových akcí č. 3 výzkumného programu Technologie pro
informační spo-lečnost (Information Societies Technology – IST).
Národní knihovny jsou tedy, mohu-li to tak říci, evropskými
institucemi, a na druhé straně se nemalým dílem podílejí na uchovávání a rozvoji evropských hodnot. Vědomým cílem práce zmíněného konsorcia
evropských národních knihoven je právě vytvořit pevnou evropskou informační
infrastrukturu, informační prostor pro sdílení vědění a znalostí.
Ale vrátíme-li se zpět sem, do Klementina a k té-to knihovně, universalita a
mezinárodní zacílení jí bylo vlastní už od samého počátku, ať v prvních
čtyřech staletích jejího působení jakožto knihovny universitní, nebo v
následu-jících více než dvou staletích její role veřejné a národní knihovny,
sloužící však i nadále universitní obci. Universální a mezinárodní profil je
charakteristický pro její největší část knihovního fondu.
Ale nejen to: Národní knihovna působí od po-čátku ve zdech Klementina, které
má za sebou slavnou kapitolu učiliště významného jak pro rozvoj národní
kultury, tak pro otevírání národ-ně velmi universálního pohledu, zaměřeného,
kromě jiného, právě také na poznávání jiných kultur. Odpovídalo tomu
mezinárodní složení profesorského sboru i do značné míry studentstva. Vždyť
právě z Klementina vyšly do světa desítky významných osobností, které ve
spojitosti se svým dalším posláním přispěly k poznání i porozumění mezi
kulturami.
Národní knihovna se tedy, věřím, svým jistým podílem zúčastňuje začlenění
naší společnosti a kultury do celoevropského dialogu a soužití. Jsem rád, že
toto mohu konstatovat zvláště nyní, v době před vstupem naší země do
Evrop-ské unie, a dnes u příležitosti Dne Evropy.
Je mi ctí, že jsem tímto mohl vstoupit do jednání dnešního dopoledne, a
děkuji za pozornost. |