Národní knihovna České republiky, Federace židovských obcí v České republice a The American Jewish Joint Distribution Committee uspořádaly od 16. do 30. ledna 2004 v Národní knihovně výstavu O historii The American Jewish Joint Distribution Committee v Československu, věnovanou devadesátiletému působení této organizace. Vernisáž zahájil Vojtěch Balík, ředitel Národní knihovny, historii a činnost organizace přiblížili zástupce velvyslance Spojených států amerických Kenneth M. Hillas, tajemník Federace židovských obcí v České republice Tomáš Kraus, Martin Šmok (režisér televizního cyklu Ve znamení půlměsíce a instalátor výstavy) a Yechiel Bar–Chaim z American Jewish Joint Distribution Committee. Vernisáže se zúčastnil také velvyslanec státu Izrael pan Artur Avnon.

Velvyslanec státu Izrael pan Artur Avnon, zástupce velvyslance Spojených států ame-rických Kenneth M. Hellas, Yechiel Bar–Chaim z American Jewish Joint Distribution Committee a ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík.
(Foto: zh)

Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v České republice, zástupce velvyslance Spojených států amerických Kenneth M. Hel-las, ředitel NK ČR Vojtěch Balík a režisér Martin Šmok.
(Foto: zh)

Obec spisovatelů se představuje

Obec spisovatelů vznikla v prosinci 1989 jako dobrovolná profesní organizace českých a mo-ravských spisovatelů, literárních vědců a kriti-ků. Kritériem pro členství v Obci je prokazatelná literární činnost. Kromě individuálních členů, jichž je včetně spisovatelů žijících v zahraničí asi sedm set, má i členy kolektivní. Může se jimi stát každá samostatná literární organizace založená na principu regionálním, skupinovém, druhovém či žánrovém, která má ve svých řadách individuální členy Obce spisovatelů.
Obec spisovatelů chrání tvůrčí, profesní, sociální a materiální zájmy a práva svých členů a zastupuje je ve styku se státními orgány a společenskými organizacemi. Pořádáním semi-nářů, besed a konferencí vytváří prostor pro diskuse a setkávání spisovatelů, studentů a odborné veřejnosti. V letošním roce se usku-teční například sympozium Kultura a společ-nost, které bude zaměřeno na veřejnoprávnost v médiích, proběhnou pravidelná měsíční čtení a besedy v Týnské kavárně a seminář pro za-čínající autory ve Zlíně. Obec spisovatelů také napomáhá tomu, aby česká literatura pronikala za hranice naší vlasti: každoročně organizuje seminář pro zahraniční překladatele české lite-ratury a pedagogy, kteří oceňují nejen literární a lingvistické přednášky, ale hlavně kontakt se spisovateli, nakladateli a knihkupci.
Obec spisovatelů se již několik let účastní Festivalu spisovatelů a Světa knihy, organizuje Mezinárodní setkání spisovatelů v Luhačovi-cích, kde čeští autoři navazují kontakty s kolegy z Polska, Slovenska, Rakouska, Německa a Zakarpatské Ukrajiny. Pro své členy vydává čtvrtletník Dokořán s pravidelnými rubrikami. Některé z nich přinášejí profily nakladatelství, mapují pořádané soutěže a udělené ceny, informují o kulturně společenských zajímavo-stech a plánovaných akcích, seminářích a kon-ferencích, z nichž přetiskují zásadní referáty. K dalším rubrikám patří Polemiky, názory, které přinášejí řadu zajímavých názorů. Časopis je zasílán také některým kulturním institucím a redakcím.

Obec spisovatelů spolupracuje s kulturními organizacemi, například s Památníkem národ-ního písemnictví, Společností Franze Kafky, Českým centrem PEN klubu, Nadací Český literární fond, Českým rozhlasem a Českou tele-vizí. Je jedním ze zakladatelů Společnosti pro záchranu Národní knihovny ČR, úzce spolu-pracuje s Národní knihovnou i s knihovnami regionálními.
Udílí Cenu Premia Bohemica pro zahraničního překladatele, její členové se zúčastňují práce v porotách Státní ceny za literaturu, Ceny Jaroslava Seiferta, Toma Stopparda, E. E. Kische, Knižního klubu, Jiřího Ortena a dalších.
Nadační fond Obce spisovatelů poskytuje dotace na původní vydání přínosných děl české, případně světové literatury, literární vědy i kritiky. Spolu s dalšími profesními uměleckými organizacemi založila Obec spiso-vatelů v roce 1992 Radu uměleckých obcí (RUO), jejíž představitelé se vyslovují k různým kulturně společenským problémům. RUO je ak-tivním členem mezinárodní organizace ECA.

V pořadí již čtrnáctý Festival spisovatelů Praha (pořádaný v divadle Minor ve Spálené ulici od 21. do 25.3.2004) byl věnován Josephu Rothovi, spisovateli a novináři židovského původu, narozenému v  Haliči a žijícímu převáž-ně v Rakousku a Německu, na sklonku života, po nástupu nacismu k moci, pak ve Francii.
Prezident festivalu básník Michael March a viceprezidnetka Vlasta Brtníková pozvali letos opět do Prahy přední literáty ze všech koutů světa – Katerinu AnghelakiRooke (Řecko), Orly CastelBloom (Izrael), Hanse Magnus Enzensberger (Německo), Nadine Gordimer (Jižní Afrika), Norberta Gstrein (Rakousko), Michaela Hofmann (Velká Británie), Roberta Irwin (Velká Británie), Tadeusze Konwicki (Polsko), Edu Kriseovou (Česká republika), Zbigniewa Machej (Polsko), Normana Manea (USA, Rumunsko), Gary Shteyngart (USA), Antonia Tabucchi (Itálie), Miloslava Topinku (Česká republika).
Nepsanou tradicí v programu pražského festivalu spisovatelů se stal slavnostní společenský večer pořádaný před vlastním oficiálním zahájením festivalu v Zrcadlové kapli Klementina. Tak tomu bylo i letos 20. března. Přestože večer byl určen především společen-ským setkáním účastníků, hostů, ale i mecenášů a dalších příznivců festivalu, nechyběl v jeho úvodu program. Viceprezidentka festivalu Vlas-ta Brtníková a redaktor Petr Vacek přivítali a představili účastníky festivalu, hosty pozdravil ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík a popřál festivalu úspěch, k dobré náladě přispělo vystoupení Malostranského komorní-ho souboru. Již podruhé byla na tomto večeru předána cena Rytíř kultury, udělovaná jednomu z mecenášů festivalu. Sochu Olbrama Zoubka nazvanou Jezerní panna předal tentokrát pre-zident festivalu Michael March listu The Guardian za dvanáctiletou sponzorskou podpo-ru festivalu. Cenu převzala Mylène Sylvestre. Na závěr přečetl spisovatel Martin Petiška svoji úvahu na téma mecenáš umělcem.

Reflexe soudobé české literatury

Jan Šibík – rok 2003

Výstava reportážní fotografie připravená v rám-ci mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Jeden svět pořádaného společností Člověk v tísni při ČT byla sestavena ze čtyřiceti barevných fotografií pořízených fotoreportérem Janem Šibíkem za poslední rok v 7 zemích – Libérii, Iráku, Iránu, Indii, Palestině, Gruzii a Ukrajině.
Pojítkem souborů fotografií byla sociální vší-mavost autora vůči  nesvobodě, válce, diktatuře nebo krajní chudobě. Jeden z větších barev-ných souborů – dětských zabijáků v Libérii – působil zvlášť naléhavě, tématem je dítě nebo dospívající člověk, který se stává obětí deformativních psychologických vlivů extrém-ního prostředí. Ať už se jedná o strádání, ztrátu zázemí a bližních nebo dokonce tragickou smrt, vždycky jde o neštěstí, které mnohonásobně přesahuje svůj reálný čas. Jeho skutečný dopad se dlouhodobě promítá do daleké budoucnosti.
Výstava v Národní knihovně předcházela při-pravovaný festival Jeden svět. Během výstavy byl v promítacím sále Národní knihovny uváděn nový dokument Marka Vítka o Janu Šibíkovi.