Knihovny chtějí v příštím roce aktivně vstoupit do akce Březen - měsíc Internetu s tématem "Do knihovny na Internet - po Internetu do knihovny". Záštitu a organizaci akcí převzala největší profesní organizace, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) ve spolupráci s firmou Albertina icome Praha s.r.o. Cílem mnoha událostí a pořadů bude přiblížit občanům úlohu knihoven v informační společnosti a také nabídnout veřejnosti služby, které knihovny poskytují na bázi informačních technologií. Organizátoři budou usilovat, aby získali podporu co největšího počtu veřejných, odborných, akademických i školních knihoven z celé ČR. Asi nejrozšířenějším typem aktivit budou dny Internetu v knihovně, v rámci kterých budou nabízeny slevy na poskytované služby, dny otevřených dveří i prezentace nových služeb. Knihovny budou organizovat široké spektrum vzdělávacích akcí pro veřejnost i pracovníky knihoven. Uskuteční se řada školení orientovaných na získávání základních dovedností v práci s Internetem pro různé skupiny uživatelů, například pro ženy středního věku, seniory, pracovníky samosprávy či nevidomé. Knihovníci připravují řadu setkání s reprezentanty státní správy a samosprávy na téma dalšího rozvoje knihovnických a informačních služeb. Poprvé se také uskuteční soutěž o nejlepší webovskou stránku knihovny.

V souvislosti se vznikem elektronických dokumentů a Internetu je velmi často kladena otázka, zda se tradiční knihovna, která provází lidstvo od vzniknu písma, vlastně nestane zcela zbytečnou institucí. Zda se však, že právě rozvoj informačních technologií probouzí o činnost knihoven vlnu nebývalého zájmu. Na rychlý rozvoj knihoven se zaměřuje informační politika řady rozvinutých zemí. Typickým příkladem může být i zpráva k "Zelené knize o úloze knihoven v moderním světě", kterou loni přijal Evropský parlament. Stranou v tomto případě nezůstal ani dokument české vlády "Státní informační politika - Cesta k informační společnosti", který předpokládá, že do roku 2001 budou všechny knihovny napojeny na Internet. Všeobecně je konstatováno, že jsou to právě instituce typu knihoven, které v období informační společnosti disponují mimořádným potenciálem dalšího rozvoje. Úlohu knihoven v informační společnosti stručně formulovala např. Kodaňská deklarace, kterou přijali v říjnu letošního roku zástupci ministerstev kultury a knihovnických organizací 31 evropských zemí:

• DEMOKRACIE A OBČANSTVÍ - veřejné knihovny mají strategickou příležitost ovlivnit růst kvality života a demokratických možností občanů informační společnosti při zajištění svobodného a rovnoprávného přístupu k informacím vysoké kvality

• HOSPODÁŘSKÝ A SPOLEČENSKÝ ROZVOJ - veřejné knihovny podporují rozvoj obcí prostřednictvím informačních služeb vytvořených pro uspokojování místních potřeb. Jsou důležitými nástroji pro zmírnění nerovnost mezi informačně bohatými a informačně chudými občany Evropy

• CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁNÍ - veřejné knihovny díky svému rozšíření po celé Evropě poskytují efektivní infrastrukturu pro celoživotní vzdělání a snadný přístup k obsahu informačních sítí

• KULTURNÍ A JAZYKOVÁ RŮZNORODOST - veřejné knihovny jsou kulturními institucemi s mimořádnou odpovědností za kulturní dědictví, písemnictví a gramotnost v souladu s tím, jak vymezuje tuto oblast Smlouva o Evropském společenství

Dostupnost Internetu prostřednictvím knihoven

Rychlý rozvoj informačních technologií přináší společnosti vedle nesporného přínosu i celou řadu rozporů. Jedním z nich je skutečnost, že svět elektronických médií mohou využívat pouze ti, kteří mají k dispozici nezbytná technická zařízení a umějí je současně ovládat. Stále častěji se v této souvislosti hovoří o rostoucí propasti mezi informačně bohatými a informačně chudými. I v České republice řada průzkumů prokazuje, že přibližně pouze deset procent populace může využívat Internet. To ale také znamená, že všichni ostatní zůstávají zcela stranou od tohoto dynamicky se rozvíjejícího světa a nemohou informace využívat ke svému prospěchu.

Jaká je vlastně v České republice situace s možnosti využívání Internetu prostřednictvím knihoven? Přístup na Internet svým uživatelům umožňují prakticky všechny vysokoškolské i akademické knihovny, ústřední odborné knihovny jako například Státní technická knihovna či Národní lékařská knihovna a také státní vědecké knihovny. Toto ovšem jsou knihovny, které slouží především pro cílenou skupinu uživatelů a pro zprostředkování odborných informací pro potřeby výzkumu, vývoje nebo vyššího vzdělávání. Pro zajištění rovnoprávného přístupu občanů k informačním zdrojům mají však rozhodující význam veřejné knihovny v jednotlivých městech a obcích. Zde je již úroveň využívání Internetu značně odlišná. V současné době je v celé republice napojeno přibližně 300 veřejných knihoven. Situace v jednotlivých okresech je ovšem značně rozdílná. Zatímco v tak malém okresu jakým je Karviná, je napojeno 13 knihoven, nemají občané například v okresu Beroun či Tachov možnost žádného využití Internetu prostřednictvím veřejné knihovny.

Ve velkých městech je spektrum možností přístupu k Internetu mnohem širší, ale zásadním problémem je otázka zajištění přístupu občanům malých měst a obcí, neboť většina obyvatel ČR žije v obcích menších než 5000 obyvatel. Zdá se, že jsou to právě veřejně přístupné knihovny, které vytvářejí ideálně rozmístěnou strukturu institucí, která by tento rozpor mohla řešit. Od dob prvního knihovnického zákona z roku 1919 máme totiž stále knihovnu téměř v každé z celkového počtu 6245 obcí. Knihovny by v budoucnu měly garantovat rovnoprávný přístup všem občanů k informačním zdrojům a sítím. V knihovnách by měli být také k dispozici kvalifikovaní pracovníci, kteří jsou schopni každému pomoci při vyhledávání informací.

Napojení všech veřejných knihoven na Internet by mělo být základním krokem pro jeho zpřístupnění všem občanům. Bohužel se na realizaci tohoto programu nenašla ve státním rozpočtu na rok 2000 ani koruna. Ministerstvo kultury dokonce snížilo financování Programu rozvoje informačních sítí veřejných knihoven (RISK) z 30 mil. Kč na pouhých 10 mil. Paradoxní při tom je, že na informační systémy státní správy a samosprávy jsou ročně vynakládány řádově miliardy korun, ale široká veřejnost k informacím z těchto systémů nemá zajištěn přístup. Pomoc státu je v tomto případě nezbytná. Úvodní investice pro transformaci veřejných knihoven na informační centra, ale také náklady na provoz jsou zejména pro malé obce příliš vysoké a nedostupné. Doufejme, že zvrat přinese uplatňování Zákona o svobodném přístupu k informacím (č. 106/99), který ukládá obcím i státní správě zpřístupňovat informace o své činnosti od roku 2001 také v digitální podobě.

Služby knihoven na bázi informačních technologií

Více než 150 českých knihoven poskytuje nabídku služeb svým uživatelům prostřednictvím vlastní webovské stránky. Jejich obsahem jsou především elektronické katalogy vlastního knihovního fondu. Dnes lze zjistit přes Internet údaje o řádově milionech knih, časopisů a dalších dokumentů, které jsou k dispozici v českých knihovnách. Návštěvník webovské stránky Národní knihovny ČR může například získat údaje o 6,5 mil. svazcích vydaných od počátku 16. století do současnosti. K dispozici jsou i souborné katalogy více knihoven nebo vyhledávací nástroje pro prohlížení několika knihovních katalogů najednou. Vedle katalogů knihovního fondu zpřístupňují knihovny celou řadu speciálních databází s regionální či oborovou tématikou, adresáře apod.

Knihovny začínají svým uživatelům nabízí i nové typy služeb, jako je možnost přímých objednávek ze svého fondu, včetně poskytování kopií prostřednictvím Internetu, prodlužování výpůjčních lhůt apod. Státní technická knihovna v Praze poskytuje digitální kopie ze svých fondů prostřednictvím svého systému INVIK.

Na stránkách českých knihoven se také začínají vytvářet digitálních sbírek plných textů dokumentů. Národní knihovna zpřístupňuje plné texty i obrazy z unikátní sbírky rukopisů a starých tisků. K dispozici budou také plné texty starých novin a časopisů, jako je například Prager Tagblatt nebo Národní listy z konce minulého a z počátku našeho století. Okresní knihovna v Chrudimi bude nabízet zajímavou sbírku dokumentů s regionální tematikou.

Knihovny se také na svých webovských stránkách snaží uživatelům pomoci při vyhledávání informačních zdrojů. Odkazují zde nejen na známé vyhledávací nástroje, ale také na ověřené a kvalitní zdroje informací k jednotlivým tématům pro potřebu vzdělávání, volný čas i na podporu obchodu, podnikání, zaměstnaností apod.

I přes dynamický rozvoj Internetu, objem celosvětové tištěné vydavatelské produkce zatím neklesá, spíše naopak. Na druhé straně bude jistě výhodné, aby některé dokumenty dnes vydávané na papíře existovaly pouze v elektronické podobě anebo v obou formách. Světy papírové a elektronické komunikace se budou v některých částech prolínat a v některých aspektech zůstanou trvale odlišné. Měly by to být právě knihovny budoucnosti, které budou tyto světy propojovat. Knihovna by měla umět dodat každému zájemci požadovaný dokument, ať byl publikován kdekoliv, kdykoliv a v jakékoliv formě - jako tištěná kniha, časopis, zvukové CD, CD-ROM nebo na Internetu.

PhDr. Vít Richter
předseda SKIP

16.08.2001
| SKIP |