LÍC A RUB JEDNOHO ZÁKONA

Zákon č. 106/1999 Sb v děčínské knihovně...

V prosinci 1999 jsme se starostou a zástupcem starosty města Děčína projednali možnou spolupráci při naplňování zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, která je v souladu s § 3 citovaného zákona. Poté byl zpracován nabídkový list, který byl jmenovaným předložen. Na základě budoucí spolupráce jsem byl pozván na školení všech zaměstnanců městského úřadu k tomuto zákonu, jež v posledních dnech roku provedl pan senátor Zeman - jeden z autorů zákona. Další spolupráce byla projednávána s tajemníkem městského úřadu. Ten po schválení vydal v lednu 2000 "PRAVIDLA pro zajištění svobodného přístupu k informacím v souvislosti s uplatňováním zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím". V tomto městském materiálu byla knihovna vyjmenována jako jedno z míst pro zpřístupnění zveřejňovaných informací.

Pracovníci knihovny byli o těchto službách informováni, byla doplněna www stránka knihovny o adresář obecních úřadů v okrese, regionální úřady státní správy a adresy všech ministerstev a dalších důležitých státních orgánů. K poskytování informací v souladu se zákonem mají pracovníci knihovny rozsáhlou databázi usnesení městských orgánů, městských vyhlášek, shromážděných adresářů a dalších dokumentů. V případě, že nemůžeme čtenáři vyhovět, ten může využít bezplatnou mailovou službu k zaslání žádosti o informaci požadovanému subjektu.

Mgr. Ladislav Zoubek, ředitel Městské knihovny Děčín

... a v chrudimské knihovně

V pondělí 14. února uveřejnila Mladá fronta dnes článek o tom, že chrudimská knihovna odmítla poskytnout informaci o nákupu knih za rok 1999. Nemám v úmyslu zde komentovat konkurenční knihkupecký boj nebo skryté politické proudy, které vnímáme v našem městě. Chci vás pouze upozornit na okolnost, se kterou se ve své práci můžete také kdykoli setkat.

Nemám námitky proti zákonu o svobodném přístupu k informacím. V našem konkrétním případě jsem však začala pochybovat o tom, zda se nejedná o porušení § 17 Obchodního zákoníku o obchodním tajemství. Tazatel chtěl totiž znát nejen naše dodavatele a částku, vyčleněnou na nákup fondu. Požadoval, abychom mu sdělili i čísla objednávek, čísla faktur, zaplacené částky, datum platby a chtěl kopie dokumentů. Nejsem schopna posoudit, do jaké míry se jedná o oprávněnou žádost; na výklad o obsahu obchodního tajemství bych potřebovala konzultaci se specializovaným právníkem. Knihovna není ve smyslu zákona č. 106/99 Sb. povinným subjektem, a proto nemůže využívat ani práva z § 17 tohoto zákona ohrazení nákladů spojených s poskytováním informací.

Sdělila jsem tazateli, že knihovna není povinným subjektem, a zároveň jsem na tento dotaz upozornila svého zřizovatele. Městský úřad má nástroje, jak si odbornou poradu zajistit a může i rozhodnout, že takto podrobné účetní informace poskytne. Zajímalo by mě, jaký máte vy názor na to, co vše je ještě právem na svobodnou informaci a co už zasahuje do obchodních vztahů organizace. Domnívám se, že každá další zkušenost pomůže knihovnám orientovat se v novém legislativním prostředí a vyhnout se možným konfliktům.

PhDr. Hana Mazurová, ředitelka Městské knihovny Chrudim



Zpět k obsahu Bulletinu