PRVNÍ EVROPSKÁ KNIHOVNA JE V KARVINÉ

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. (C) hovoří s ředitelkou Regionální knihovny v Karviné PhDr. Halinou Molinovou (M)

(C) Na konferenci Homo Europaeus - evropská kulturní identita: jednota vrůznorodosti, která se konala vHelsinkách v únoru letošního roku jako součást programu "Helsinky - evropské město kultury 2000", jste převzala diplom vítěze soutěže o nejlepší evropskou knihovnu. Co pro Vás toto prestižní ocenění znamená?
(M) Nesmírný pocit radosti, který se stupňuje s odstupem času, neboť teprve vrelativním klidu si člověk nejlépe uvědomuje to, k čemu vlastně došlo. Těší mne, že strategie činnosti naší knihovny byla akceptována evropskými odborníky.

(C) Jak hodnotíte výsledky konference vHelsinkách, kde Vám bylo předáno toto vysoké ohodnocení?
(M) Konference v Helsinkách byla organizátory velmi dobře připravena zejména po stránce aktuálnosti avěcnosti obsahu přednášek v rámci hlavního programu. Také doprovodný program byl velmi pestrý a zajímavý. Přednášky byly orientovány na evropskou kulturní identitu, jednotu vrozmanitosti. Účastníkům konference bylo umožněno poznat město a jeho pamětihodnosti, navštívit koncerty anádherné knihovny.

(C) Teď nám představte stručně Evropskou knihovnu, v jejímž čele stojíte.
(M) Ve správě RK (údaje z r. 1999) je 13 odborných pracovišť na území města. Knihovní fond sestává z více než 160 tisíc knihovních jednotek, počet registrovaných uživatelů se pohybuje kolem 10 tisíc ročně, z toho 30,4% tvoří děti a mládež do 14 let. Počet návštěvníků se blíží 140 000 a je zajímavé, že zde od roku 1990 zaznamenáváme průběžný nárůst o cca 10-20 tisíc ročně. Počet výpůjček: 435 tisíc dokumentů. V naší činnosti se snažíme dát uživatelům, zejména těm mladým, příležitost, aby se uměli orientovat ve světě informací a aby poznávali moderní technologie, a také jim nabízíme možnost návštěv různých akcí literárního, dramatického, hudebního, výtvarného či jiného charakteru.

(C) Jaké nové technologie, paní ředitelko, knihovna zavádí?
(M) Zajímá nás vývoj potřeb a požadavků stávajících i budoucích uživatelů, a jim přizpůsobujeme naše služby.
V současné době jsme provideři internetu, konektivitu nám poskytuje PVT a.s., a to 256kb/s a od 1.6.2000 přecházíme na 512 kb/s. Napojujeme na internet širokou veřejnost a bezplatně také neziskové organizace vnašem regionu. Jsme autoři specializovaného metavyhledávacího systému pro knihovny, který umožňuje přehledné a rychlé vyhledávání ve všech českých on-line katalozích vystavených na internetu a zahraničních katalozích, které mají implementovaný protokol Z39.50. Tato aplikace rovněž umožňuje okamžité zaslání žádanky meziknihovní výpůjční služby ke zkrácení čekací lhůty pro dodání požadované literatury.
V loňském roce jsme začali budovat městský intranet s využitím infoboxů umístěných na frekventovaných místech, dostupných přímo z ulice. Občané tak mohou získat informace z městského či okresního úřadu, informace o firmách, organizacích a institucích ve městě, programy kulturních a sportovních akcí, informace o životním prostředí apod.
Pokud se týče automatizovaného knihovnického systému, přecházíme v těchto dnech na nový AKS p. n. DAWINCI. Jedná se o robustní informační systém v"multi-tier" architektuře, která umožňuje jeho universální šíření přes internet - intranet. Součástí systému je web client, full-text TOPIC a protokol Z39.50.
Naše softwarové úsilí směřuje ke zkvalitnění služeb uživatelům, a proto neustále pokračujeme v rozvoji programu BELETRIE, který je prakticky budován od roku 1993.

(C) V karvinském okrese žijí silné menšiny, hlavně polská a slovenská. Jaké služby poskytuje Regionální knihovna etnickým menšinám?
(M) Vzhledem k našemu národnostně smíšenému regionu projevujeme velkou vstřícnost kulturním a etnickým potřebám obyvatel. Jedná se nejen o průběžné doplňování knihovního fondu slovenskou, polskou či jinojazyčnou literaturou, leč především o živý kontakt s lidmi, kteří mají možnost komunikovat v knihovně ve svém jazyce, a to při různých setkáních - literárních, výtvarných, hudebních aj., autvářet v dnešní době tak potřebné společenské vazby. Každoročně také pořádáme na fryštátském náměstí "Knižní jarmark", kde se prodávají knihy různé provenience, a to nové, staršího data i ty "za babku", které jsme vyřadili z našeho fondu.

(C) Jaké máte ve Vaší knihovně zkušenosti s rozšiřováním textů v elektronické podobě, tedy bez tradičního tisku?
(M) Mezi uživateli zaznamenáváme stále větší zájem o využívání textů velektronické podobě, zejména o CD ROMy, internet a data z našeho programu Beletrie. Zatímco o tyto služby jeví největší zájem středoškolští a vysokoškolští studenti, přednosti elektronické pošty oceňují členové Internet klubu a zaměstnanci Regionální knihovny v Karviné.

(C) Okres Karviná patří mezi nejvíce postižené nezaměstnaností. Jakou činnost vyvíjí Vaše knihovna k tomu, aby zmírnila negativní důsledky tohoto neblahého jevu?
(M) Poskytujeme každému nezaměstnanému a evidovanému na úřadu práce přístup na internet zdarma, a to denně 30 minut. V tomto intervalu si mohou nezaměstnaní hledat práci nebo nabízet firmám a institucím své pracovní dispozice. V případě jejich zájmu o práci s internetem přesahující stanovený limit platí tito uživatelé pouze 0,50 Kč za každou další minutu. Uživatelům, kteří se dosud neměli možnost seznámit s internetem, poskytujeme individuální poradenství, a také upozorňujeme na "WEB stránky pro nezaměstnané", které jim umožní lepší orientaci vproblematice a rychlejší vyhledávání. Dle měsíční statistiky knihovnu navštíví cca 500-600 uživatelů z řad nezaměstnaných.

(C) Společnost v tzv. vyspělých demokratických zemích se často označuje jako společnost informační, prosazuje se vize společnosti učící se, vzdělávající se. Prosazuje se myšlenka celoživotního vzdělávání. Jak vidíte postavení veřejné knihovny z hlediska těchto vizí v nejbližší budoucnosti? Považujete internet za vážnou "konkurenci" veřejných knihoven?
(M) V dějinách veřejných knihoven vždy dominovala jejich osvětová a vzdělávací funkce, a proto využití jejich obrovského potenciálu (fondů, techniky, personálu) ve prospěch utváření dnešní informační společnosti pokládám za jev přirozený, potřebný a žádoucí. A internet? V současné době ještě mnoho knihoven usiluje oto, aby se vůbec do jejich institucí dostal, a stal se prostředkem k získávání informací. Nicméně v budoucnosti, kdy bude větší část společnosti disponovat tímto gigantem, bude opět záležet jen na knihovnách, jak rychle se dovedou přizpůsobit novým technologickým podmínkám a společenskému prostředí, vněmž se budou nacházet.

(C) Děkuji Vám za rozhovor.



Zpět k obsahu Bulletinu