ANKETA K 10. VÝROČÍ (ZNOVU)USTAVENÍ SVAZU KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

"Stejně si myslím, že se desáté výročí moc nepřipomíná!!!" Tak zní poslední věta lístku, s nímž nám poslala naše kolegyně z jižních Čech k využití několik odpovědí na anketu, kterou z vlastní iniciativy zorganizovala v červenci letošního roku. Ano, jde o naši milou předsedkyni regionální organizace SKIP Jižní Čechy Danielu Wimmerovou. Ta - vlastně jediná z funkcionářů SKIP - sama hledala způsob, jak přispět k připomenutí desátého výročí "nové éry" našeho profesního spolku.

Plně s ní souhlasím, že jsme příležitost jubilejního desátého výročí SKIPu promarnili, nevyužili. Zřejmě žijeme v období, které nás nepodněcuje k tomu, abychom si připomínali, co nám politické a společenské změny po listopadu 1989 přinesly. Vše, co vzniklo dobrého, přijímáme s naprostou samozřejmostí, to špatné nás sice nutí přemýšlet, jak se s tím vyrovnat, ale mnohdy inspiruje spíše k tomu, jak si s gustem "zanadávat".

Když se mi dostaly do rukou výsledky ankety a některé odpovědi, můj první dojem ze shrnutí, zpracovaného kolegyní Wimmerovou, zcela potvrzoval to, co bylo právě řečeno.

V první anketní otázce měli respondenti odpovědět, co se jim vybaví, když se řekne SKIP? I když téměř polovina si vybavuje pouze rozepsání zkratky, řada další již v první odpovědi vyjadřuje svůj kladný vztah ke spolku a jeho ocenění.

V odpovědi na druhou otázku ankety (Jak v posledních 10 letech ovlivnil SKIP Váš život?), která tedy směřovala do minulosti, přes 30% respondentů odpovědělo, že nijak. I když formulace otázky byla poněkud "sugestivní", zodpovědí vyplývá, že téměř třetina členů nezaznamenala žádný přínos SKIPu pro jejich profesní život. Nevím, zda z toho vyvozovat nějaké vážné závěry.

V odpovědích zbývajících dvou třetin naopak najdeme velmi cenná uznání toho, že existencí SKIPu došlo k posílení profesního sebevědomí a profesní sounáležitosti, ke zvýšení prestiže knihovnického povolání, k zásadní změně vmyšlení a konkrétní práce knihovnické profese, k získání pocitu, že knihovnictví je obor, kde neustále stoupá úroveň, ke zlepšení informovanosti o profesi. SKIP dal knihovníkům možnost podílet se na tvorbě zásadních profesních dokumentů, zpracovávat grantové projekty, navazovat kontakty se zákonodárnými orgány, komunikovat s poslanci a senátory a lobovat, napomohl k proniknutí nových technologií do knihovnické práce, umožnil půjčování zvukových dokumentů v knihovnách. Vícekrát byla v odpovědích oceňována skutečnost, že SKIP umožňuje svým členům navazovat nové, přátelské kontakty, seznamovat se se zajímavými lidmi, setkávat se s knihovníky z různých typů knihoven a různých regionů, vyměňovat si zkušenosti, navštěvovat zajímavá místa.

V odpovědích na tuto otázku ale nechyběla ani normální upřímná lidská vyznání: SKIP jsou ochranná křídla nad českým knihovnictvím! SKIP je přítelem, poradcem a dobrým svědomím knihovnické profese, ubírá nám čas, ale dává více přátel, získali jsme pocit, že nejsme sami v džungli jiných profesí, přesvědčení, že každý zúčastněný má nejen brát, ale také dávat, vedl ke "zlidštění" instituce - jde o spolek různých lidských osudů, inspirací, povah a profesních ideálů...

Také v odpovědích na třetí otázku: "Co očekáváte od SKIPu v budoucnosti?" najdeme vlastně to, co převážná většina respondentů na dosavadní činnosti SKIPu kladně hodnotí a čeho si nejvíce považuje. Zhusta je to vyjádřeno větou - pokračovat v nastoupeném trendu, v budování profesní prestiže, umožnění dalších zajímavých lidských i profesních kontaktů, udržení silné pozice jako partnera pro jednání se zákonodárnými, státními i samosprávnými orgány nebo jinde... "aby SKIP fungoval tak, jako dosud".

Poslední, čtvrtá otázka směřovala ke konkrétním návrhům a námětům. "Který druh akcí pořádaný SKIPem Vám nejvíce vyhovuje (popř. co postrádáte)?" Zde se sešla přehršel návrhů a jistě bude stát za to, předáme-li je regionálním výborům k inspiraci. V upozorněních na to, co nevyhovuje, co se postrádá, se opět objevuje stížnost na špatnou informovanost (až do posledního člena), na nedostatek písemných materiálů(!), ale také kritika do vlastních řad - na malý profesní zájem ze strany knihovníků o celkové dění ve SKIPu, na nedostatek času pro účast na široké nabídce akcí, zejména na těch vícedenních, které jsou časově i finančně "náročné".

Na anketu, která byla vyhlášena v elektronické konferenci VV SKIP, odpovědělo celkem 78 knihovníků a knihovnic. I když se může mnohým zdát toto číslo malé (nic naplat - odráží situaci, v níž se nacházíme), vyzněla pozitivně a povzbudivě. Nezbývá než poděkovat její iniciátorce, že se svým dílem přičinila o připomenutí toho, že v roce 2000 vstoupil SKIP do 11. roku své existence.

Pro 7. zasedání VV SKIP dne 27. června 2000 jsem připravila malé pamětní záložky s historickými daty z konce roku 1989 a roku 1990. Jejich prostřednictvím si můžeme období před deseti lety připomenout.