BULLETIN
SKIP

3
2001

JAK DÁL

Se staronovým předsedou SKIP dr. Vítem Richtrem (R) rozmlouvá Ladislav Kurka (K).

K: Je už pozdě, ale stejně nemohu začít jinak než gratulací k téměř jednomyslnému zvolení v tajných volbách do funkce předsedy SKIP na valné hromadě.
R: děkuje

K: Porovnej situaci ve SKIP v době, kdy ses ujímal po plzeňském sjezdu funkce předsedy, s nynějším stavem.
R: Nejsem teď v krátkosti schopen změřit, čeho je více či méně, ale v každém případě platí, že se mi mnohem snadněji odpovídá na otázku, k čemu vlastně je SKIP užitečný. Dříve se člověk musel uchýlit k obecným proklamacím o významu knihovnických spolků, ale dnes je SKIP profesní organizací, která pomohla v našem oboru uchopit a prosadit taková náročná témata, jako je program VISK, knihovní a autorský zákon, Březen - Měsíc Internetu, Týden knihoven a další aktivity. Bez dobře fungující profesní organizace by se to nepodařilo.

K: Jsme teprve dva měsíce po valné hromadě. Můžeš ji zhodnotit?
R: V Brně jsem byl natolik ve víru celého dění, že se mi asi nepodaří nalézt nezbytný odstup pro hodnocení. Z hlediska valné hromady jsme učinili vše, co bylo nezbytné: zvolili jsme nové orgány SKIP, upravili stanovy atd. Byl to ale také velký test nové spolkové organizace, protože až doposud jsme účastníky minulých sjezdů vybírali na delegačním principu. Já mám největší radost z toho, že se nám podařilo udělat především krok k tomu, aby valná hromada byla kvalitní odbornou akcí, která knihovníky přitáhne, což dokazovala i účast téměř tří stovek knihovnic a knihovníků. Ověřili jsme si, že jsme schopni připravit dobře i velké akce. Myslím, že se také vše podařilo proto, že byla velmi dobrá spolupráce mezi týmy v Brně a Praze.

K: Jsme krátce po mistrovství světa v atletice a pár měsíců před zimní olympiádou. Budiž mi proto prominuta formulace následující otázky. Sestav žebříček subjektů, které zasahovaly do přípravy knihovnického zákona. Očekávám, že SKIP bude na prvním místě.
R: SKIP o nový moderní knihovnický zákon usiloval snad deset let a připravil před lety i návrh takového zákona (skupina Pilař - Hemola, pozn. K). Nyní bych dal na první místo ministra kultury P. Dostála, který prosadil přípravu knihovního zákona do legislativního plánu vlády. Druhé místo určitě patří celé knihovnické komunitě, která se v posledním roce přípravy a prosazování zákona sjednotila a aktivně lobbovala. Zásadní význam měla také pomoc řady poslanců - Kostrhuna, Talíře, Mareše a Svobodové. Pomohla nám i zavilost paní Kantůrkové, protože jsme se více semkli.

K: Jaké vidíš oblasti, kde by se měl SKIP více "do toho" opřít?
R: Za klíčové považuji dvě věci: abychom mohli něco prosadit, vymyslet něco nového, potřebujeme dobře fungující členskou základnu, která by byla reprezentačním vzorkem naší profese. SKIP by to měl vše využívat, stmelovat, propojovat do proudu, který vtahuje knihovny do informační společnosti. Z toho vyplývá pro mne nutnost rozšířit členskou základnu a získat pro spolupráci další pracovníky knihoven všech typů a zaměření.
A to druhé? V činnosti SKIP by vlastně neměla chybět žádná oblast a vše by mělo ústit k průběžné transformaci knihoven a jejich služeb cestou využití informačních technologií tak, aby knihovny stačily tempu jejich rozvoje. Aby knihovny přežily, musí se stále přizpůsobovat novým trendům a více odpovídat na požadavky uživatelů.

K: Důležitou roli hrají regiony, resp. RV SKIP, ať už v pořádání akcí pro členy, v náboru nových členů, v účasti na celostátních akcích jako je blížící se Týden knihoven atd. Jak to podle Tvého názoru vypadá v regionech?
R: Regiony - to byla vynikající myšlenka, protože se SKIP přiblížil knihovnám a knihovníkům. Právě teď nabývají regiony ještě více na významu se vznikem krajských samospráv a s vytvářením krajských systémů knihoven tak, jak to předpokládá knihovní zákon.

K: Nechceš být konkrétnější?
R: Na jedné straně máme špičkové regiony, musím se zmínit alespoň o regionu Jižní Čechy, ale jsou i regiony, kde se o SKIPu ví velmi málo, máme už řadu let problémy s regionem Chomutov. Jako v centru působíme na parlament, budou muset regiony působit na krajské orgány. Dali jsme volnou ruku vzniku regionů, ale nyní by to chtělo v delším časovém horizontu přizpůsobit více strukturu SKIP organizaci státní správy - ale to ať si činí v regionech sami.

K: Nesmíme zapomenout na ještě jednu důležitou stránku činnosti SKIP - komise, sekce kluby.
R: V této oblasti velmi dobře působí zejména Sekce veřejných knihoven a Klub dětských knihoven. V těchto případech se povedlo získat celou řadu odborníků a nadšenců, kteří usilují o společnou věc, ale pro jiné oblasti se tak nedaří. Vždy to záleží na lidech. Chtěli bychom i další odborné sekce SKIP, ale musíme najít "hybatele", kteří to rozjedou. Začali jsme teď na prvním zasedání VV SKIP například uvažovat o možnostech více rozvinout svou činnost v oblasti vysokoškolského a hudebního knihovnictví, kde působí celá řada odborníků a specialistů, kteří by mohli přinést zajímavé iniciativy.

K: Jak dál jsme se tedy od Tebe dozvěděli, dík za rozhovor.

Ladislav Kurka, Vít Richter

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0