BULLETIN
SKIP

2
2002

Elektronické informační zdroje nejen v Březnu - měsíci Internetu

Jak knihovny využily BMI k tomu, aby svým čtenářům připomněly nebo představily možnost získávat informace z dostupných elektronických informačních zdrojů? Většina knihoven, které se do BMI registrovaly, nabízely různé formy seznámení čtenářů s nabídkou databází. Informace se objevily i v regionálním tisku a toto vše je samozřejmě velice chvályhodné. Jde přece o to, aby knihovna ukázala nejen čtenářům, ale také (a někdy především) svým zřizovatelům, jak široké spektrum informací může zprostředkovat a jakými prostředky.

Databáze EBSCO (www.nkp.cz/eifl) a ProQuest5000/PCI (www.proquest.cz) přístupné díky programu MŠMT ČR v národních licencích, nejsou pro knihovny novinkou. Novou databází je KnowEurope, kde je národní licence pro rok 2002 hrazena z programu MK ČR VISK8 (www.knoweurope.cz). V rámci BMI byl knihovnám také nabídnut přístup do databází České tiskové kanceláře.

Podívejme se tedy, jak se BMI promítl ve statistice využívání databází. V následující tabulce ve sloupci Počet zobrazených dokumentů jsou zahrnuty zobrazené abstraktové záznamy a plné texty článků včetně formátu PDF. U databáze KnowEurope toto číslo není možné získat; velké množství plných textů je dostupné prostřednictvím odkazů na jiné webové stránky, které databáze integruje.

A nyní je uveden pro porovnání celý letošní rok. Je třeba upozornit na to, že KnowEurope je přístupná teprve od ledna. Proto s pomocí vzdělávacích center při krajských knihovnách proběhla hned v lednu a únoru školení pro knihovny daného regionu. Bohužel, ne všemi vzdělávacími centry byla nabídka bezplatného školení přijata.

Počet rešerší

Počet zobrazených dokumentů

Uvedené tabulky zahrnují všechny typy knihoven. Pro řešitele projektů není problém rozlišit knihovny a získat tak statistické údaje pouze o veřejných knihovnách (viz statistiky na webových stránkách projektů). Samozřejmě není možné očekávat, že veřejné knihovny - a to z nejrůznějších důvodů - budou mít velké počty přístupů a rešerší. Ale je nejvyšší čas uvědomit si, že právě pro veřejné knihovny jsou nové nabízené databáze důležité. Pokud národní licence nebudou využívány, zmenší se tím možnost jejich finanční podpory v budoucnu. Veřejné knihovny si pak pravděpodobně těžko budou moci elektronické informační zdroje koupit ze svých rozpočtů.

Dovolím si na závěr ocitovat a zároveň upozornit na loňské pravidelné sloupky kolegyně L. Pavlicové v časopise Ikaros - Veřejné knihovny a elektronické zdroje (http://ikaros.ff.cuni.cz). Tak tedy hned z lednového sloupku Elektronické zdroje: ano, či ne?: "Stále je u nás ještě mnoho knihoven, které by elektronické informační zdroje využívat mohly a nedělají to, protože se zakonzervovaly v prehistorii informačních služeb."

Věřím, že právě Vaše knihovna mezi ně nepatří.

Hana Nová

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0