|
FINANCOVÁNÍ ROZVOJE VEŘEJNÝCH INFORMAČNÍCH SLUŽEB
KNIHOVEN V ROCE 2000 - PŘÍBĚH O TŘECH DĚJSTVÍCH
|
I. Sny (20.5. - 23.9.1999)
a) Co se dělo
V průběhu letošního knižního veletrhu se setkali předseda
Úřadu pro státní informační systém (ÚSIS) ing. Karel Berka, dr. Vít Richter a dr.
V. Balík adiskutovali o možné další spolupráci při přípravě programů a
realizace státní informační politiky v oblasti veřejných informačních služeb. Dne
31.5.1999 Vláda ČR přijala Usnesení vlády č. 525, kterým schválila koncepci
státní informační politiky v České republice. Materiál je dostupný všem na
internetu (např. www.vláda.cz). Dne 25.5.1999 předsednictvo SKIP připravilo postup
vdané věci a Michal Hora byl pověřen koordinací přípravy projektu SKIP, který
naváže na materiál Státní informační politika.
Během července a srpna proběhla řada jednání knihovníků s
pracovníky ÚSIS, vše se soustředilo především na přípravu Akčního plánu
Státní informační politiky. Proběhlo také setkání ing.Karla Berky s ministrem
kultury Pavlem Dostálem. Ministerstvo kultury Akční plán realizace Státní
informační politiky voblasti veřejných informačních služeb jednoznačně podpořilo
a zúčastnilo se celého procesu vyjednávání a přípravy.
b) Co jsme připravili
Především vznikla řada podkladů pro jednání s ÚSIS a pro
ministerstvo kultury.
Během čtyřech měsíců vznikly 4 verze projektu ICEKNI (0. až 3.).
Poslední změnila především části zabývající se technickým zajištěním a
financováním. Pro ty, kteří neměli možnost se s projektem ICEKNI seznámit,
přikládáme zkrácenou verzi v příloze č. 1.
Následuje informace pro poslance - členy kulturního výboru
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v příloze 2.
II. Skutečnost (23.9. - 27.9.1999)
Jak rozhodla Vláda ČR
- Státní informační politika (SIP)
Podle ověřených zpráv se z požadovaných miliard na realizaci
státní informační politiky nedostala do návrhu rozpočtu na rok 2000 ani koruna.
Všichni bojovali o své resorty, ale oblasti společné utrpěly často fiasko. Vláda
předpokládá, že se SIP bude v roce 2000 realizovat prostřednictvím jednotlivých
resortů.
- Návrh rozpočtové kapitoly MK - Program rozvoje informační sítě
knihoven (RISK)
Jak to bude ale možné, když podle jiných ověřených zpráv bude na program RISK
možno věnovat pouze 10 mil. Kč- (Oproti loňským třiceti.)
III. Víra (27.9.1999 - --)
a) Dne 27.9.1999 proběhlo jednání zástupců SKIP (L. Kurka, M.
Hora) spředsedou ÚSIS ing. Karlem Berkou a kancléřem ing. Jiřím Kratochvílem. Zdá
se, že se vláda k problému financování SIP vrátí a bude tendence zajistit zdroje
pro centrální financování v roce 2001. Nicméně nyní je potřeba hledat podporu pro
projekty při projednávání rozpočtu na rok 2000 v Parlamentu ČR. Obě strany se
dohodly, že budou v této věci spolupracovat.
Dne 29.9.1999 proběhla na jednání kulturního výboru Poslanecké
sněmovny informace dr.V.Richtera k problému nezajištění dostatečných finančních
prostředků na program RISK. Diskuse k tématu byla pestrá, informace jednoznačně
zaujala. Projednávání rozpočtu na rok 2000 bude jistě - vzhledem ke stavu
hospodářství a politické situaci - komplikované, komplikované bude ihledání
podpory mezi poslanci. Vláda ovšem zcela rezignovala na naplnění jednoho ze svých
usnesení a tak je třeba dále jednat.
b) Další postup a možnosti jak získat finance pro rozvoj
veřejných informačních služeb knihoven navrhujeme takto:
- hledat podporu při projednávání rozpočtu v Parlamentu ČR
- informovat veřejnost o situaci v této oblasti
- spolupracovat s ÚSIS
- spolupracovat se Svazem měst a obcí
- intenzivně jednat s příslušnými poslanci zvolenými v jednotlivých regionech
- intenzivně jednat s místními úřady a zastupiteli
Víra je sice velmi důležitá věc, ale bez vlastního přičinění se většinou mnoho
nedosáhne. Můj apel zní: nyní bychom měli všichni jednat s poslanci, senátory,
místními úředníky, zastupiteli a dát o sobě a o nutnosti připojování knihoven na
internet pořádně vědět. Bojujme o to zachovat RISK a zachránit nebo zlepšit jeho
financování.
Michal Hora
Příloha č.1 ICEKNI
STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA - VEŘEJNÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY
PROGRAM ROZVOJE INFORMAČNÍ SÍTĚ VEŘEJNÝCH KNIHOVEN
Projekt Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a Národní knihovny ČR
Informační centra veřejných knihoven
(ICEKNI)
3.VERZE
Obsah:
Úvod
1. Hlavní funkce informačních center veřejných knihoven
2. Typy informačních center veřejných knihoven
3. Technické zabezpečení projektu
4. Finanční odhady realizace projektu
5. Etapy realizace projektu
6. Realizace první etapy
7. Administrativní postupy
Základní teze:
Projekt navazuje na státní informační politiku. Cílem je zajištění rovnoprávného
přístupu občanů k informačním zdrojům prostřednictvím sítě veřejných knihoven
včetně využití Internetu. Podpora uživatelů při vyhledávání v informačních
sítích a zprostředkování základní informační gramotnosti.
Praha 1999
Úvod:
a) Návaznost na koncepci státní informační politiky
Dne 31.5.1999 přijala Vláda České republiky Usnesením
č.525 koncepci Státní informační politiky. (Citace níže z materiálu
Vlády ČR) "V užším slova smyslu může být Státní informační politika
chápána jako podpora technického, technologického a komunikačního zabezpečení
svobodného přístupu k informacím tzv. veřejného sektoru, vč. standardizace
aprávní normalizace příslušných činností či transakcí. V širším slova smyslu
pak obdobné zajištění bezbariérového přístupu k informacím a možnosti jejich
demokratického využívání vzájmu občanů jako producentů a příjemců informací v
procesu výchovy, vzdělávání, vytváření a užívání kulturních a uměleckých
hodnot, výzkumu a vývoje a konečně práce a produkce užitných hodnot a statků.
Nezbytnou podmínkou je vytvoření podmínek pro racionální, efektivní a organizovanou
práci s informačními zdroji, vč. jejich vyhledávání, zpracování a dlouhodobé
uchovávání."
V rámci této koncepce se vymezují mj. veřejné informační
služby. Tyto služby jsou dvojího typu. Veřejné informační služby
prvního typu koncepce charakterizuje takto: "Podle Listiny základních
práv a svobod, čl. 17, odst. 1, 2, 4 a 5 má každý občan zaručeno právo na
informace. Každý má právo informace svobodně vyhledávat a šířit, kromě
případů stanovených zákonem astátní orgány a orgány územní samosprávy jsou
povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti." Veřejnost
má právo na informace, které mají k dispozici státní orgány, orgány územní
samosprávy, jakož i další subjekty, které rozhodují na základě zákona oprávech a
povinnostech občanů a právnických osob.
"Stát bude podporovat zavádění informačních a
komunikačních technologií pro poskytování veřejných informací.
Využívání těchto metod, při zachování stávajících klasických (papírových),
umožní poskytovat informace novou, efektivnější formou vrozšířeném čase a i na
veřejně přístupných místech. Řešení, využívající informační akomunikační
technologie, musí podporovat dostupnost informací nezávisle na sociálním postavení
subjektu. Obecně platí, že ti, kdo v této oblasti disponují výkonnými prostředky,
mají mnohem širší přístup k informacím než ti, kdo jimi nedisponují. Proto musí
stát volit taková technická a technologická řešení, která tuto bariéru
překonají. Ekonomicky dostupné je zpřístupnění informací veřejné správy a
veřejného sektoru prostřednictvím Internetu. Za nejdemokratičtější prostředek lze
považovat informační terminály (informační kiosky), tj.zařízení umístěná na
všeobecně dostupných a frekventovaných místech a umožňující za pomoci
multimediálních technologií snadný a volný přístup k informacím. Tato zařízení
jsou s úspěchem využívána v zemích Evropské unie. Přitom se počítá s využitím
již osvědčených institucí pracujících s informačními zdroji - veřejnými
knihovnami ..."
"Veřejné informační služby druhého typu,
odpovídající širšímu pojetí státní informační politiky, které informačně
zabezpečují potřeby uživatelské veřejnosti nejrůznějších kategorií (dle
odbornosti, stupně vzdělání, zájmů osobních, firemních, podnikatelských a
dalších, národnostní a etnické příslušnosti, pracovních úkolů, výzkumných a
vědeckých záměrů, studijních cílů, atd.) z místních, regionálních, národních
i zahraničních/mezinárodních zdrojů veřejných i privátních, nebyly
odpovídajícím způsobem zohledněny v žádném z dokumentů zabývajících se úkoly
státu v této oblasti (kromě nyní již překonané a nikdy nenaplněné Koncepce
rozvoje veřejných informačních služeb v ČR, přijaté usnesením vlády ČR č.
367/92).
Proto je třeba zařadit komplex veřejných informačních služeb do
kontextu státní informační politiky a v prvé řadě se zabývat jejich systémem jako
- nástrojem zpřístupňování informací veřejného sektoru
- zárukou informační obsluhy obyvatelstva umožňující rozvoj
osobnosti, fungování občanského společenství a tudíž i hospodářský i kulturní
rozkvět státu
- soustavou institucí, vyhledávající, organizující a
uchovávající informační zdroje jak vpodobě klasických médií, tak
elektronické."
Následující projekt se soustřeďuje především na veřejné informační
služby prvního typu, ale přitom je zřejmé, že je nutné v další fázi pokročit k
systematickému budování národního knihovnického systému a naplnit vizi veřejných
informačních služeb druhého typu, neboť bez funkčního národního knihovnického
systému není možná realizace státní informační politiky jako celku.
b) Zpřístupnění informací veřejnými knihovnami ve smyslu zákona č.106 /
99 Sb. ze dne 11.5.1999 o svobodném přístupu k informacím
Od 1.ledna 2000 vejde v České republice v účinnost zákon č.106 / 99 Sb. ze
dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím. Veřejné knihovny
mají v tomto zákoně jednu ze stěžejních rolí, protože jsou ze zákona jedním z
míst, kde je možné splnit povinnost zveřejnit informace z oblasti státních orgánů
a orgánů územní samosprávy. Pro přesnost uvádíme citaci par. 3, odst. 3.: "Zveřejněnou
informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu
vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči umožňujícím
zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového
přístupu nebo umístěná ve veřejné knihovně."
c) Zahraniční vzory
Projekt se opírá o srovnatelné zahraniční zkušenosti a vzory.
Příkladem může být např. britský projekt národní knihovní sítě. Hlavní
oblasti, které bude svými službami pokrývat britská síťová veřejná knihovna
jsou:
- výchova a celoživotní vzdělávání
- informace pro občany a účast ve společnosti (občanská angažovanost)
- obchod a ekonomika, školení, kursy a zaměstnanost
- historie obce a její identita
- Národní digitální knihovna
Více decentralizovaný systém představuje např. francouzský, kde rozvoj veřejných
informačních služeb zajišťují především regiony (na úrovni vyšších územně
správních celků). Plošný koncepční systém je kombinován s aktivitou místních
úřadů a knihoven (proškolování idobrovolných knihovníků, otevírací doba min.10
hod týdně atp.).
d) Základní předpoklady, které předurčují veřejné knihovny k tomu, aby
fungovaly jako kvalitní informační centra:
da) Existující síť veřejných knihoven
- Knihovny působí nejúčinněji jako síť a fungující síť zajišťuje občanům,
uživatelům knihoven získání informací ze zdrojů i mimo knihovnu, nejsou-li v
místní knihovně k dispozici. Sítě přesahují hranice typů různých knihoven i
hranice regionální a národní.
- V České republice (dále ČR) je vytvořena velmi hustá síť veřejných knihoven -
podle statistických údajů z roku 1998 jde o 6141 knihoven a 1178 poboček. Je-li ve
statistikách uváděno, že na území ČR existuje 6244 obcí, znamená to, že téměř
v každém sídle obecního či městského úřadu působí veřejná knihovna, tedy
veřejně přístupná instituce, která nabízí základní, popřípadě i speciální
služby občanům v daném místě. Přitom jde v přibližně 800 místech o
profesionálně personálně zajištěné knihovny a v ostatních místech o sice
dobrovolné knihovníky, nicméně metodicky i jinak podporované z větších,
profesionálních knihoven. Ve většině případů jde o zařízení veřejné správy,
tedy institucí, které musí být přímými účastníky realizace státní informační
politiky a povinnými subjekty pro naplnění zákona o svobodném přístupu k
informacím.
- Vedle veřejných knihoven v širším smyslu slova působí v ČR řada speciálních
knihoven, které jsou veřejně přístupné a mají zásadní význam pro národní
knihovnickou síť (Národní knihovna ČR, státní vědecké knihovny, oborové
centrální knihovny atp.).
db) Personální zabezpečení veřejných knihoven
- Profesionální knihovny disponují kvalitním personálem, znalým práce s
informačními dokumenty. Knihovníci rozumějí způsobům zpracování a ukládání
informací a tedy i jejich zpětnému vyhledávání z elektronických databází.
- Pracovníci knihoven jsou zvyklí běžně komunikovat s uživateli, což je jeden ze
základních předpokladů výkonu jejich povolání, ale i povolání informačního
pracovníka. Knihovníci často patří, pokud jde o obecní záležitosti, k
nejinformovanějším.
dc) Praxe ve vyhledávání, získávání a zprostředkování nejrůznějších
informací z místa své působnosti
- Jedinečnou funkcí knihoven je shromažďovat, pořádat, uchovávat a nabízet k
využití veřejně přístupné dokumenty bez ohledu na formu dokumentu takovým
způsobem, který, bude-li to třeba umožní jejich vyhledání a předání uživateli.
Žádná jiná instituce neprovádí tuto dlouhodobou systematickou práci tak jako
knihovna.
- Veřejné knihovny dnes běžně shromažďují, zprostředkují a zpřístupňují
informace ovýznamných osobnostech a událostech v regionu, resp. obci, o památkách a
významných místech a shromažďují fond regionálních tiskovin. Většina veřejných
knihoven má k dispozici nejen tyto regionální informace, ale i aktuální informace o
úřadech, firmách, památkách, stravování, ubytování, řada z nich má k dispozici
(i povinným výtiskem) dokumenty veřejné správy, jako např. místní vyhlášky a
tiskoviny obecního nebo městského úřadu atd.
- Pracovníci knihoven kromě toho dokáží spolehlivě pracovat s celou řadou dalších
informačních (referenčních) zdrojů, které nacházejí nejen přímo v knihovně, ale
i v informačních zdrojích v místě působení i v síti ostatních knihoven a
institucí.
dd) Dostupnost knihovnických a informačních služeb veřejných knihoven
- Veřejná knihovna je přístupná komukoliv, kdo ji chce využít. Nepreferuje určité
cílové skupiny a je vhodná jako zprostředkovatel celé řady informací mezi
jednotlivci, skupinami a institucemi
- Občané ve vztahu k veřejným knihovnám pociťují menší zábrany než vůči
úřadům, jejich otevírací doba je četnější než na úřadě a je přizpůsobena
tak, aby jejich služeb mohli občané využívat ve svém volném čase. Knihovna bývá
často umístěna v centru obce, popř. přímo v budově obecního nebo městského
úřadu.
- Veřejná knihovna je často označována za konzervativní instituci, což je v tomto
případě pozitivní. Málokdy může nastat situace, kdy je knihovna dlouhodobě
uzavřena, přestěhována nebo snad zrušena.
de) Kooperace v síti veřejných knihoven
- Veřejné knihovny běžně kooperují při zprostředkování tzv. meziknihovní
(výpůjční) služby (tzn.získávání dokumentů z fondů ostatních knihoven) nebo
pomoci při výměně informací, zejména z oblasti regionu.
- Zásadní význam má i orientace na vytváření souborných katalogů, systémů
sdílené katalogizace a rozvoj meziknihovních služeb a dodávání dokumentů
prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií. Rychle proto
postupuje automatizace knihovnických činností a připojení na síť Internet.
- Knihovny velmi často spolupracují s celou řadou institucí i odborných pracovníků
při získávání a poskytování informací pro své uživatele a klienty.
df) Probíhající proces automatizace činnosti veřejných knihoven
- Automatizace knihovnických činností umožňuje zpřístupnění informací z knihoven
v on-line režimu na Internetu, zrychluje a modernizuje knihovnické služby.
- Úroveň vybavení veřejných knihoven informační a komunikační technikou je zatím
v průměru nižší, než je tomu v rozvinutých zemích.
- Od roku 1992 přibývá ročně přibližně 50 veřejných knihoven, které začínají
používat automatizovaný knihovnický systém. Tento trend posiluje dobrou perspektivu
knihoven v oblasti využívání nových informačních technologií pro nejširší
veřejnost.
e) Závěry
Hlavním cílem projektu je systematická podpora šíření a poskytování informací
pro občany prostřednictvím knihoven za pomoci veřejně přístupné informační
sítě (Internet) a s využitím informačních technologií.
V ČR jsou v současné době přirozeným informačním centrem obcí a měst veřejné
knihovny. Nejlépe právě tyto instituce mohou tedy zajistit veřejný přístup k
informacím. Jsou součástí nejvýznamnější a nejširší sítě veřejných
informačních služeb v ČR. Bez této sítě a jejího kompatibilního propojení s
jinými sítěmi by státní informační systém nemohl být plně funkční.
Projekt formuluje z hlediska organizačního, finančního, personálního a
technologického základní momenty postupného budování sítě informačních center
veřejných knihoven podle jednotlivých typů knihoven.
1. Hlavní funkce informačních center veřejných knihoven
Projekt navrhuje zaměřit informační centra veřejných knihoven především na tyto
funkce:
a) Zpřístupnění informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím
b) Poskytování informačních služeb pro oblast vzdělávání a celoživotního
vzdělávání občanů
c) Poskytování informačních služeb podporujících právní vědomí občanů, oblast
ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti
d) Poskytování regionálních informačních služeb občanům v oblasti cestovního
ruchu
e) Poskytování informačních služeb a informačních možností hendikepovaným
občanům
a) Zpřístupnění informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu
kinformacím
(Realizace výkonu následujících funkcí předpokládá
kompatibilitu a přístup ke všem veřejným registrům a databázím státní správy.)
V této oblasti bude poskytování informací zahrnovat:
- informace o službách místních institucí a úřadů - výchova, vzdělávání,
zdraví, sociální péče aslužby, plánování a volný čas
- informace o činnosti místních úřadů vč. rozpočtových otázek
- informace o místním a regionálním rozvoji
- elektronické publikace on-line z resortů státní správy a zprávy o činnosti
- informace z oblasti Evropské unie a dalších základních mezinárodních organizací
- informace o občanských sdruženích a dalších zájmových organizacích
- publikace z oblasti legislativy, zákony
- informace ze života politických stran, politiky a kontakty
- informace o možnostech získání finančních prostředků z grantů včetně
příslušných metodických informací
Služby na podporu státní správy a občanů mohou zahrnovat:
- interaktivní komunikaci s poslanci a členy zastupitelstev
- komunikaci s občanskými sdruženími a dalšími zájmovými organizacemi
- teledemokracie - provádění průzkumů veřejného mínění, poskytnutí možnosti
volit elektronickou cestou
- přístup k odborným poradenským agenturám a službám
- rezervace využívání zařízení místních úřadů
- zajištění jednání a konzultačních schůzek v poradenských službách na
základě předběžného objednání
b) Poskytování informačních služeb pro oblast školního a celoživotního
vzdělávání občanů
V této oblasti bude v těsném napojení na školy, univerzity
(školský systém) poskytování informací zahrnovat:
- multimediální vzdělávací zdroje zaměřené na učební osnovy
- soubory programů pro samostudium v oblasti základních dovedností
- encyklopedické databáze na sítích
- speciální zdroje vztahující se k tématům volného času a učení
- přístup k www stranám
- elektronické časopisy vystavované na sítích
- digitalizované sbírky obrazů, filmů , videozáznamů a nahrávek
- katalogy knihoven v ČR
- digitální sbírky velkých knihoven
Služby na podporu školního a celoživotního vzdělávání:
- podpora zvyšování informační gramotnosti občanů
- podpora seznamování s využíváním informačních technologií a techniky
- podpora zpřístupňování a vyhledávání globálních informačních zdrojů
- poradenská činnost zaměřená na využitelnost a spolehlivost databází
- přístup a účast ve speciálních zájmových komunitách v oblasti Internetu
- přístup do speciálních knihoven a sbírek a virtuální návštěvy výstav
- informační a poradenská činnost při výchovných a výukových akcích
- vzájemná komunikace s výchovnými institucemi
- přístup ke školským úřadům a informacím o financování vzdělávání,grantech,
odměnách apod.
- zprávy o činnosti škol
- přístup k síti knihoven a zdrojům na síti z domova, školy nebo pracoviště
- dostupnost informací o možnostech středního a vysokoškolského studia
- napojení na univerzity třetího věku
- napojení na on-line distanční studium přes Internet na univerzitách ve světě i u
nás
- napojení na úřady práce poskytující rekvalifikační kurzy nezaměstnaným
- podpora programů na vzdělávání národnostních menšin
c) Poskytování informačních služeb podporujících právní vědomí
občanů, oblast ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti
V této oblasti bude poskytování informací zahrnovat:
- přístup k elektronickým informacím o podnicích a výrobních a ekonomických
organizacích, vč. informací o statutárních orgánech společností
- elektronické informace o výrobcích a službách
- elektronické informace o průzkumech trhu
- údaje o zemích a jejich trhu
- "síťové informace" týkající se intelektuálního vlastnictví - patenty,
projekty atd.
- informace o Evropské unii obecně
- informace o legislativě v ČR a v Evropské unii
- informace o schvalovacích řízeních a kvalifikačních předpokladech
- informace a poradenství pokud se týká kursů a zaškolování
- zpravodajství pro spotřebitele
- zařízení pro malé a střední podnikatele obzvláště pokud se týká řízení
obchodů se státní správou zajišťovaných elektronicky
Služby na podporu ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti budou zahrnovat:
- interaktivní přístup ke zdrojům z domova i kanceláře
- spolupráci s kancelářemi a úřady z oblasti obchodu, podnikání
- propojení v rámci ČR a v mezinárodním měřítku s orgány obchodu a průmyslu
- podpůrná zařízení pro přípravu a zpracovávání životopisů a přihlášek
- přístup k místním a národním organizacím spotřebitelů
- přístup ke službám v oblasti životního prostředí
- informace o podmínkách zaměstnanosti a pracovních příležitostech
d) Poskytování informačních služeb občanům v oblasti cestovního ruchu
omístě resp. regionu
V této oblasti bude poskytování informací zahrnovat:
- informace z oblasti cestovního ruchu regionu vč. informací o možnostech dopravy,
ubytování a stravování
- informace o historii obce, památkách a jejím současném životě se záměrem
zvýšení povědomí občanů o identitě lokality
- kulturní přehledy a kalendáře
- unikátní lokální informace
- katalogy (domácích a zahraničních) knihoven zabývajících se místní historií
- katalogy veřejných archivů
- návštěvy virtuálních prohlídek společensko-historického zaměření v muzeích a
galeriích
Služby na podporu cestovního ruchu a kulturního prostředí budou zahrnovat:
- interaktivní komunikace s odbornými knihovníky, muzejníky, archiváři, výstavníky
akulturními osobnostmi
- zajištění kontaktu na vydavatele publikací a prací týkajících se historie
regionu
- oprávnění ke kontaktům a účasti ve sdruženích, jež se zabývají komunální
historií
- e-mailové adresy regionálních periodik ( obecný zdroj informací)
- garance dostupnosti dokumentů daného regionu v tištěné nebo digitální podobě
e) Poskytování informačních služeb a informačních možností
hendikepovaným občanům
Poskytování informací a informační služby uvedené v bodu a) až
d) budou zprostředkovávány tak, aby všichni občané bez rozdílu měli možnost
získat informaci v optimálním čase a prostoru. Podle typu informačního centra a
místních možností budou knihovny vybaveny potřebnou technikou pro poskytování
služeb nevidomým a jinak postiženým občanům.
2. Typy informačních center veřejných knihoven
a) Podle obsahu činnosti
Splnění hlavních funkcí informačních center veřejných knihoven tak, jak je uvedeno
v části 1. se předpokládá především v informačních centrech profesionálních
veřejných knihoven (nyní v ČR cca 750). I zde předpokládáme modifikace podle
místní situace. Počet profesionálních veřejných knihoven zhruba koresponduje s
počtem měst a obcí s počtem obyvatel nad 1500.
b) Podle úrovně zainteresování soukromého sektoru
Zvážit na místní úrovni vybudování informačního centra s vyšší garancí státu
resp. obce nebo zřízení informačního kiosku (s vyšší účastí soukromého
sektoru). Bude ještě nutné řešit podrobněji problém konkrétního obsahu
základních, standardních služeb v této oblasti (státem garantovaných - zákon
č.106/99 Sb.) a nadstandardních služeb (zpoplatňovaných).
c) Podle dostupnosti informačních služeb veřejnosti, podle personálního
zajištění
Vymezení tohoto aspektu činnosti informačního centra veřejné knihovny, je velmi
obtížné bez přihlédnutí ke konkrétním místním podmínkám. Tento bod bude nutné
specifikovat pro každou etapu realizace projektu zvlášť. V první etapě půjde
především o doškolení současných pracovníků profesionálních knihoven a o
navýšení počtu zaměstnanců.
Dostupnost služeb:
Doporučujeme ve všech profesionálních knihovnách otevření informačního centra pro
občany vpracovní dny minimálně 4 hodiny denně (možno střídavě dopoledne nebo
odpoledne - v létě ipříp. do 20 hod.). Doporučujeme mít pro veřejnost otevřeno 4
hodiny i v sobotu. Musí být uzpůsobeno místním podmínkám co nejvhodněji.
Personální zajištění:
Doporučujeme nárůst počtu pracovníků v průměru minimálně o jeden pracovní
úvazek na knihovnu (vzdělání SŠ, s nutným případným dodatečným proškolením).
d) S dohodou uvnitř veřejného sektoru resp. státní správy a samosprávy
Tam, kde veřejnou knihovnu nezřizuje samospráva (obec) a výkon veřejné knihovny
převzala veřejná knihovna zřizovaná jiným subjektem (např. některé státní
vědecké knihovny) by samospráva (úřad) mohla řešit zajištění přístupu k
informacím místní správy smluvně finančním závazkem (sdružením prostředků
apod.), případně pracovními silami.
3. Technické zabezpečení projektu
Následují tabulky, které jsou návrhem na technické vybavení jednotlivých knihoven
vsouvislosti s velikostí města či obce.
V BULLETINU SKIP VYNECHÁNO
4. Finanční odhady realizace projektu
Technický aspekt:
Pro první rok realizace částka zahrnuje nákup nezbytného HW a SW
vybavení + roční poplatek za připojení k síti Internet. Celkově činí pro celou
ČR - 290,000 mil. Kč.
Pro další roky realizace částka zahrnuje pouze roční poplatek za
připojení k síti Internet. Celkově činí pro celou ČR - 162,470
mil. Kč.
Kalkulace jsou uvedeny kvalifikovaným odhadem. Ceny na trhu
informačních technologií jsou v současné době velmi rozkolísané. U knihoven,
které již propojení mají k Internetu, jde především o zkvalitnění přenosu
informací.
Je potřeba si uvědomit, že technické a personální vybavení
veřejných knihoven vyvolá samozřejmě nárůst provozních nákladů v dalších
letech běžného provozu.
Personální aspekt:
Proškolení bude souhrnně pro cca 800 profesionálních knihoven
znamenat maximální výdaj 7,5 mil. Kč.
5. Etapy realizace projektu
První etapa - rok 2000:
Navrhujeme realizovat zhruba třetinu projektu s
nároky na finanční prostředky ve výši 110 mil. Kč. (Ve struktuře
107,5 mil. Kč technický aspekt, 2,5 mil. Kč školení personálu knihoven.)
Důraz klást na kombinaci kvality předložených projektů s
aktivitou a možnostmi vregionech resp. místech.
Podporovat aktivitu větších knihoven ke spolupráci s menšími
knihovnami při zavádění informačních center vč. proškolování personálu
menších knihoven.
Zvážit aktuálnost a potřebnost vybavení veřejných knihoven ve
velkých městech.
6. Realizace první etapy
Viz část 5. - BUDE UPŘESNĚNO PODLE VÝŠE PŘIDĚLENÝCH PROSTŘEDKÚ PRO ROK 2000
7. Administrativní postupy
Celý proces bude řízen a kontrolován Ministerstvem kultury ČR, tak
jak je doposud standardní pro Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven.
Přidělování finančních prostředků bude probíhat i s
přihlédnutím nejen ke kvalitě projektu, ale i k míře finanční spoluúčasti
regionu, místa a k případnému zainteresování soukromého sektoru. Předkládání
projektů bude mít podrobně zpracovanou metodiku, nutnost splnit řadu standardů.
Projekty budou doloženy vyjádřením místních úřadů. Budou splňovat podmínky
dostupnosti základních služeb občanům bez poplatku (informace ze zákona č.106/99
Sb.osvobodném přístupu k informacím) a vhodné otevírací doby knihovny.
Příloha č.2 Informace pro poslance tzv.
kulturního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Program Rozvoj informační sítě
veřejných knihoven (RISK)
Informace o realizaci 29.9.1999
Cíl a zaměření programu:
Hlavním cílem programu bylo zpřístupnit občanům bohaté zdroje knihoven
prostřednictvím informačních sítí. Program je zaměřen na dvě hlavní oblasti:
1. Podpora napojování knihoven na internet
2. Vytváření a zpřístupňování dat v síti, podpora automatizace knihoven
Prosazení programu 1996
Na návrh poslanců z Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu
byl program a jeho financování prosazeno do státního rozpočtu na rok 1997 v částce
40 mil. Kč. Jednalo se o samostatnou, účelově vázanou dotaci ve státním rozpočtu.
Po tzv. "balíčcích" byla původní částka snížena na konečných 32,3
mil. Kč. V původním návrhu měla částka věnovaná na Program RISK v
následujících letech stoupat tak, aby byly eliminovány následky inflace asoučasně
došlo k urychlení rozšíření informačních technologií v českých knihovnách.
Plnění programu v letech 1997 - 1999
Finační prostředky byly rozdělovány formou grantů, které vyhodnocovala komise
složená z odborníků. Program byl otevřen všem knihovnám poskytujícím veřejné
informační služby.
|
1997 |
1998 |
1999 |
Přidělená dotace |
32,3 mil. Kč |
34 mil. Kč |
30 mil. Kč |
Počet projektů |
103 |
159 |
189 |
Program RISK v letech 1997 - 1999 zásadním způsobem ovlivnil vývoj knihoven v ČR,
přispěl k vybudování základní informační infrastruktury veřejných knihoven na
úrovni větších měst, zejména:
- V automatizovaných knihovnách byla rozšířena nabídka služeb uživatelům
- Veřejné knihovny dnes tvoří nejrozsáhlejší síť veřejných institucí, která
zajišťují občanům přístup k internetu - v závěru roku bude napojeno na internet
téměř 300 knihoven
- Vzniklo velké množství informačních zdrojů a databází různého obsahového
zaměření (katalogy knihoven, regionální informace, faktografické báze atd.), které
jsou nabízeny uživatelům v knihovnách i prostřednictvím internetu
- Byla zahájena digitalizace unikátních sbírek knihoven
- Bylo dosaženo standardizace základních knihovnických procesů, která umožňuje
efektivní spolupráci knihoven v síti
Program RISK v roce 2000 a jeho budoucnost
Financování Programu RISK v roce 2000
- V letech 1997 a 1998 byl Program RISK financován účelově vázanou dotací, která
tvořila samostatnou položku ve státním rozpočtu. V roce 1999 se částka věnovaná
na Program RISK stala běžnou součástí rozpočtu Ministerstva kultury ČR.
- Při přípravě rozpočtu na rok 2000 byla částka věnovaná na financování
Programu RISK snížena na pouhých 10 mil. Kč, což s ohledem na rychlý rozvoj
informačních technologií téměř znemožní realizovat stanovené cíle programu.
Program RISK a Státní informační politika
- 31. května 1999 byla usnesením vlády č. 525 přijata Státní informační politika,
která usiluje ourychlení využívání informačních technologií ve všech sférách
společnosti. Cílem je zejména podpora demokracie, vzdělanosti, ekonomického růstu a
zvýšení kvality života.
- V rámci Akčního plánu pro realizaci Státní informační politiky byl připraven
nový program na podporu Veřejných informačních služeb knihoven. Byl formulován cíl
do roku 2001 napojit všechny knihovny na internet a zajistit tak všem skupinám občanů
rovnoprávný přístup ke světové informační síti.
Obsah veřejných informačních služeb knihoven
a) Zpřístupnění informací ze státní správy a samosprávy dle zákona O svobodném
přístupu k informacím
b) Poskytování informačních služeb pro oblast vzdělávání a celoživotního
vzdělávání občanů
c) Poskytování informačních služeb podporujících právní vědomí občanů, oblast
ekonomiky, obchodu a zaměstnanosti
d) Poskytování regionálních informačních služeb občanům v oblasti cestovního
ruchu
e) Poskytování informačních služeb a informačních možností postiženým občanům
a menšinám
Struktura programu a návrh jeho financování v roce 2000
|
|
Mil. Kč |
A1 |
Vybudování
Koordinačního centra pro vývoj veřejných informačních služeb knihoven v Národní
knihovně ČR |
10 |
A2 |
Program vytváření
informačních center veřejných knihoven - napojování knihoven na internet,
zkvalitnění informační infrastruktury, zpřístupnění výstupů ze systému státní
správy a samosprávy |
110 |
A3 |
Program
zpřístupnění informací z domácích a světových informačních zdrojů v českých
knihovnách - zpřístupnění odborných zdrojů pro potřeby vzdělávání, kultury,
podnikaní, osobní rozvoj apod. - nákup, licence pro zpřístupnění
informačních zdrojů, dodávání dokumentů a služeb |
50 |
A4 |
Národní program
digitalizace - digitalizace a zpřístupnění vzácných dokumentů a vybraných
sbírek |
15 |
A5 |
Národní program
retrospektivní konverze katalogů knihoven ČR - program zpřístupnění katalogů (a
jejich prostřednictvím i fondů) českých knihoven na internetu |
10 |
A6 |
Program
mimoškolního vzdělávání pracovníků knihoven |
3 |
A7 |
Program informování
veřejnosti o nabídce veřejných informačních služeb knihoven |
2 |
A8 |
Dokument - O
financování provozu veřejných informačních služeb knihoven |
|
A9 |
Zpracování koncepce
Národního knihovnického systému |
|
|
|
|
|
CELKEM |
200 |
Na realizaci Státní informační politiky nebyly v návrhu státního rozpočtu
na rok 2000 vyčleněny žádné prostředky
|
|