|
Konferenci Knihovny současnosti '99
charakterizoval mimořádně vysoký počet účastníků (270 přihlášených a 15
vystavujících firem), netradiční termín konání v první polovině září (až
dosud probíhala konference v říjnu) a nečekaně letní počasí, které dotvářelo
příjemnou atmosféru celého setkání.
7. ročník konference Knihovny současnosti se konal již po páté v
Seči uChrudimi tentokrát ve dnech 14.-16. září 1999. Osvědčeným způsobem bylo
jednání rozděleno do tří dnů, kdy první a poslední den probíhá v plénu ve
velkém sále a druhý den je věnován zasedání v sekcích.
První den jednání konference přednesly mimořádně zajímavé a
aktuální informace z oboru představitelky Ministerstva kultury ČR. Paní E.
Kantůrková hovořila o úspěšném startu projektu Česká knihovna, méně radostná
byla zpráva o stále nejasném osudu toužebně očekávaného knihovnického zákona,
Mgr.B.Koubová informovala o budoucnosti grantů pro knihovny, obzvláště se
zaměřením na veřejné informační služby knihoven a jejich připojení k Internetu
vrámci realizace státní informační politiky. Otázkám sociálně právním se
věnovali zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, náměstek ministra
ing. P. Šimerka a ing. I. Tomší. Stav přípravy nového zákoníku práce a katalogu
prací byly ústředními tématy jejich vystoupení. Pozornost účastníků upoutal
PhDr.V.Richter svým příspěvkem o strategii knihoven ČR v letech 1999-2003 ao jejím
použití a uplatnění v praxi. Se současnou situací v dostupnosti informací ze
světových periodik v českých knihovnách seznámila PhDr. A. Patočková.
I témata jednání v sekcích (ostatně jako vždy) vzbuzovala v
účastnících částečnou schizofrenii. Volit raději sekci Internet pomáhá
knihovnám (ta probíhala dokonce paralelně ve dvou sálech, přednášející se
vystřídali v obou učebnách), nebo dát přednost neméně žhavému tématu
Vzdělávání knihovníků?
Obě sekce byly velmi zajímavé, volba nelehká. Internet znamenal
obrovský nápor na pozornost - moderátoři ing. A. Brožek a ing. V. Karen představili
23 (resp. 24) přednášejících. O co méně prostoru zbylo na diskusi, o to více
zajímavých informací účastníci vyslechli - a věřte, že Internet a využití jeho
možností v knihovnách všech druhů se probíraly z nejrůznějších úhlů a
pohledů. Pouhé vyjmenování všech příspěvků by zabralo mnoho místa.
Nejzajímavější referáty budou jistě zveřejněny vodborném tisku, k dispozici je i
sborník příspěvků z konference.
Sekci věnovanou vzdělávání knihovníků řídila Mgr. Z.
Houšková. Méně příspěvků, více vzrušených diskusí a debat na ústřední téma
- to je zřejmě hlavní charakteristika tohoto jednání. Rozhodně se potvrdilo, že je
problematika odborně vzdělaných pracovníků v knihovnách velmi živá a naléhavá.
Pozornost byla věnována jak profesní přípravě mladých, tak problematice
celoživotního vzdělávání v oboru a jeho formám - včetně těch, které se u nás
dosud nerealizují (on-line vzdělávání). Také zde platí předchozí zmínka o
zveřejnění příspěvků.
Závěrečný den jednání v plénu nastolil další aktuální téma
- Služby knihoven za úhradu. Výsledky internetového průzkumu k dané problematice
(Mgr.M.Kolářová), ceny informačních služeb (PhDr. J. Pavlík). Současná cenová
politika Městské knihovny v Praze (PhDr. M. Čadková) a Národní knihovny ČR (PhDr.
H. Hemola) - to je alespoň heslovitě z hlavních příspěvků. Snávrhem Doporučení
ke stanovení cen za knihovnické a informační služby, pod kterým jsou podepsány
Asociace knihoven ČR a SKIP, seznámil PhDr.V.Richter.
Co říci závěrem ? Zajímavá témata, zajímavé diskuse,
zajímaví lidé - to se stalo pro konferenci Knihovny současnosti typické a
charakteristické. Jako již nejednou je třeba dále uvažovat, zda volit cestu co
největšího množství příspěvků nebo věnovat více prostoru diskusi účastníků.
Jak to dopadne? Přesvědčíme se za rok, ve dnech 19. - 22. září 2000.
Alena Otrubová
|
|