KNIHOVNY SOUČASNOSTI '99

    Konferenci Knihovny současnosti '99 charakterizoval mimořádně vysoký počet účastníků (270 přihlášených a 15 vystavujících firem), netradiční termín konání v první polovině září (až dosud probíhala konference v říjnu) a nečekaně letní počasí, které dotvářelo příjemnou atmosféru celého setkání.
    7. ročník konference Knihovny současnosti se konal již po páté v Seči uChrudimi tentokrát ve dnech 14.-16. září 1999. Osvědčeným způsobem bylo jednání rozděleno do tří dnů, kdy první a poslední den probíhá v plénu ve velkém sále a druhý den je věnován zasedání v sekcích.
    První den jednání konference přednesly mimořádně zajímavé a aktuální informace z oboru představitelky Ministerstva kultury ČR. Paní E. Kantůrková hovořila o úspěšném startu projektu Česká knihovna, méně radostná byla zpráva o stále nejasném osudu toužebně očekávaného knihovnického zákona, Mgr.B.Koubová informovala o budoucnosti grantů pro knihovny, obzvláště se zaměřením na veřejné informační služby knihoven a jejich připojení k Internetu vrámci realizace státní informační politiky. Otázkám sociálně právním se věnovali zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, náměstek ministra ing. P. Šimerka a ing. I. Tomší. Stav přípravy nového zákoníku práce a katalogu prací byly ústředními tématy jejich vystoupení. Pozornost účastníků upoutal PhDr.V.Richter svým příspěvkem o strategii knihoven ČR v letech 1999-2003 ao jejím použití a uplatnění v praxi. Se současnou situací v dostupnosti informací ze světových periodik v českých knihovnách seznámila PhDr. A. Patočková.
    I témata jednání v sekcích (ostatně jako vždy) vzbuzovala v účastnících částečnou schizofrenii. Volit raději sekci Internet pomáhá knihovnám (ta probíhala dokonce paralelně ve dvou sálech, přednášející se vystřídali v obou učebnách), nebo dát přednost neméně žhavému tématu Vzdělávání knihovníků?
    Obě sekce byly velmi zajímavé, volba nelehká. Internet znamenal obrovský nápor na pozornost - moderátoři ing. A. Brožek a ing. V. Karen představili 23 (resp. 24) přednášejících. O co méně prostoru zbylo na diskusi, o to více zajímavých informací účastníci vyslechli - a věřte, že Internet a využití jeho možností v knihovnách všech druhů se probíraly z nejrůznějších úhlů a pohledů. Pouhé vyjmenování všech příspěvků by zabralo mnoho místa. Nejzajímavější referáty budou jistě zveřejněny vodborném tisku, k dispozici je i sborník příspěvků z konference.
    Sekci věnovanou vzdělávání knihovníků řídila Mgr. Z. Houšková. Méně příspěvků, více vzrušených diskusí a debat na ústřední téma - to je zřejmě hlavní charakteristika tohoto jednání. Rozhodně se potvrdilo, že je problematika odborně vzdělaných pracovníků v knihovnách velmi živá a naléhavá. Pozornost byla věnována jak profesní přípravě mladých, tak problematice celoživotního vzdělávání v oboru a jeho formám - včetně těch, které se u nás dosud nerealizují (on-line vzdělávání). Také zde platí předchozí zmínka o zveřejnění příspěvků.
    Závěrečný den jednání v plénu nastolil další aktuální téma - Služby knihoven za úhradu. Výsledky internetového průzkumu k dané problematice (Mgr.M.Kolářová), ceny informačních služeb (PhDr. J. Pavlík). Současná cenová politika Městské knihovny v Praze (PhDr. M. Čadková) a Národní knihovny ČR (PhDr. H. Hemola) - to je alespoň heslovitě z hlavních příspěvků. Snávrhem Doporučení ke stanovení cen za knihovnické a informační služby, pod kterým jsou podepsány Asociace knihoven ČR a SKIP, seznámil PhDr.V.Richter.
    Co říci závěrem ? Zajímavá témata, zajímavé diskuse, zajímaví lidé - to se stalo pro konferenci Knihovny současnosti typické a charakteristické. Jako již nejednou je třeba dále uvažovat, zda volit cestu co největšího množství příspěvků nebo věnovat více prostoru diskusi účastníků. Jak to dopadne? Přesvědčíme se za rok, ve dnech 19. - 22. září 2000.

Alena Otrubová


Zpět k obsahu Bulletinu