Modrý štít - a ještě dál

I. Máme se bát katastrofy?

Knihy vznikají, zaplňují police, knihy odcházejí. To, co známe z domácích knihovniček, svazky zapůjčené a nevrácené, v koutě chaty napadené plísní, očtené až k fyzické likvidaci, vyřazené jako nepotřebné, nebo prostě zmizevší, se vyskytuje s mnohem větším rozsahu a dalekosáhlých souvislostech i v knihovnách jako kulturních institucích.

Ztráty, které jsme v malém schopni oželet, však nabývají až tragických dopadů, jestliže o naši osobní knihovnu, třeba budovanou po několik generací, nás připraví živelní katastrofa. V případě knihovny, která obhospodařuje poznání pro celý vědní obor, uchovává svoji část národního písemného dědictví, nebo #pouze" zapůjčuje literaturu širokému okolí, podobná událost přináší nedozírné kulturní a odborné škody - a současně i řadu problémů, řešitelných s obtížemi, či doposud nevyjasněných.

Knihovna, ale i jakákoliv jiná instituce shromažďující artefakty a dokumenty, může být postižena havárií, požárem, povodní, chemickou kontaminací. V oblastech mimo naše relativně bezpečné středoevropské pásmo kulturní sbírky ohrožují také přírodní jevy jako je vulkanická či tektonická činnost, uragány, stejně jako extrémní projevy lidských aktivit - válečné konflikty a teroristické akce. Případné výstřelky psychopatických jedinců samozřejmě nelze vyloučit ani v našich podmínkách.

Pokud k více či méně nepravděpodobné situaci katastrofického rozměru přece jen dojde - a ono k ní teoreticky může dojít kdykoliv a kdekoliv - , musí se postižená knihovna /instituce vypořádat nejen s probíhajícím ohrožením, evakuovat či zachraňovat své sbírky, ale je třeba najít také přechodné úložné prostory, provizorně zabezpečit poškozené materiály a případně na nich provést zásahy typu první pomoci, dále je čistit, konzervovat, složitě restaurovat. Ledacos už nebývá možné obnovit...

Vyvstává tu řada otázek organizačních, odborných - a ekonomických. Restaurování poničených dokumentů nebo muzejních sbírek je záležitost na léta, nejen pro pracnost často téměř chirurgických zásahů, ale především z důvodu finančních limitů. Nedostatek peněz se projevuje už v počáteční fázi zajištění a záchrany postižených knihovních fondů. Moderní technologie jsou účinné, ale nákup nutných přístrojů přesahuje možnosti našich institucí.

Někdy by bylo možné předejít pohromě dostatečnou prevencí nebo omezit způsobené škody při úplnějších znalostech a vhodnějším vybavení. V každém případě dosáhneme lepších výsledků s využitím kooperace a koordinace mezi institucemi, které spojuje obdobná gesce, zařazení, nebo shodný zájem. A není důležité předávat a zhodnotit draze vykoupené zkušenosti z míst, která už podobnou situací prošla?

Na těchto stránkách najdete dokumenty, které seznamují knihovníky a informační pracovníky s mezinárodní iniciativou Modrý štít a s úsilím založit Český komitét Modrý štít jako neziskovou národní společnost Mezinárodního komitétu Modrý štít (International Committee of the Blue Shield, dále ICBS) na území České republiky.

Ještě během přípravných prací na vytvoření statutu této dobrovolné společností sdružující na základě společného zájmu české výbory, resp. českou reprezentaci ICA, ICOM, ICOMOS, IFLA, byl ve Vlastivědném muzeu v Olomouci v listopadu loňského roku uspořádán Kulatý stůl Modrého štítu, na nějž byli pozváni zástupci kulturních institucí, v posledních letech vážně postižených živelní pohromou.

Pořadatelé schůzky si přáli kulturní instituce, které se již musely se škodami potýkat, seznámit se vznikem, organizací, cíli a aktivitami mezinárodního komitétu Modrý štít, s ustavením a složením přípravného výboru českého komitétu Modrý šít (ČKMŠ), s úkoly ČKMŠ a s perspektivami jeho uplatnění v našich podmínkách. Především však pro budoucí činnost ČKMŠ a pro vytvoření jeho stanov a programu měly klíčový význam zkušenosti různých knihoven, archivů, muzeí a objektů památkové péče s přímým ohrožením havárií či přírodní katastrofou a s likvidací následků pohrom. Podstatné byly názory a poznatky těchto institucí, týkající se spolupráce se státními a samosprávnými orgány, se záchrannými sbory a humanitárními organizacemi.

Semináři dominovaly dva podrobné příspěvky, které názorně objasnily problematiku katastrof a byly doprovázeny videozáznamem a fotomateriálem: dokumentovaly požár Chodského muzea v prostorách domažlického hradu v r. 1995 a povodeň v r. 1997, jež zasáhla Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Zachytily širokou škálu otázek od bezprostředních zásahů a sekundárně způsobených škod, přes přechodné uložení sbírek, zajištění evidence, kooperace mezi kulturními organizacemi v případech katastrof, restaurátorských a konzervačních postupů, až k finančním aspektům zahrnujícím havarijní pojistku a možné dotace, které by pokryly alespoň část nákladů - poškozené (neziskové) instituci působí obtížně řešitelné problémy i zničení vnitřního vybavení, zejména v depozitních prostorách. Zkušenosti ze záplav zdůraznily také význam účinného systému pro informovanost a především prevenci jako faktor omezující škody.

Přínosem Kulatého stolu byly nejen informace získané na základě doprovodného dotazníkového průzkumu, ale i rozsáhlá diskuse, která tvořila nezanedbatelnou část programu. Byly probírány svízelné, ale často velmi podnětné zkušenosti z pohrom svědčící o pohotovosti, obětavosti a invenci našich lidí; možnosti nápravy škod a k tomu užívané technologie; a také nevyřešená dilemata současné kulturní politiky v oblasti ochrany národního kulturního dědictví. Diskusní příspěvky se nevyhnuly ani ožehavým tématům, na které se snažily najít racionální řešení (finanční obtíže, kompetence, vzájemná spolupráce, zákonodárství atd.) - například východiskem pro nákup drahých zařízení k nápravě škod by byla forma sdružené investice. Jedním z nejpalčivějších problémů řady institucí je nedostatek finančních prostředků na základní pojištění sbírek. Ekonomické limity zasahují i tak potřebná preventivní opatření, ačkoliv výše těchto investic je vzhledem k možných nenahraditelným škodám relativní.

Zájemcům byl na místě poskytnut metodický materiálu NK ČR, který shrnuje pokyny o prevenci a nápravě škod při katastrofách a haváriích. Ve spolupráci se Státním ústředním archivem v Praze a Národním muzeem vyjdou pod záštitou ČKMŠ v dohledné době obdobné manuály pro archivy (archivy a knihovny) a pro muzea (muzea a galerie). Podle mínění účastníků Kulatého stolu by Modrý štít by měl zastávat roli garanta, spojovatele v budování integrovaného a koordinačního záchranného systému (m.j. zahrnujícího adresáře restaurátorů a jiných specialistů, stejně jako organizací schopných podílet se na řešení krizové situace, zapůjčit potřebné vybavení na likvidaci škod atd.), případně přispět při hledání finanční výpomoci.

Při prevenci katastrof a nepředvídatelných událostí, při racionálním nasazení techniky a prostředků určených pro záchranu ohroženého kulturního dědictví a nápravu případných škod jsou spolupráce a koordinace základním požadavkem. Potřebnost aktivity tohoto druhu znovu prokázaly letošní jarní povodně, které zasáhly východočeské knihovny; naštěstí méně dramaticky, ale přesto k drobnějším škodám došlo.

O jak důležitou problematiku se jedná v případě živelních pohrom a havárií, jejich nápravy a prevence, dokládají nejen zlověstné zprávy sdělovacích prostředků, líčící třeba záplavy v Maďarsku, ale také významný mezinárodní kongres, který se bude v listopadu tohoto roku konat ve francouzském Drauguignanu právě pod patronací Mezinárodního komitétu Modrý štít. Účastníci se zde seznámí nejen s preventivními opatřeními v době míru, zahrnujícími i optimální uložení sbírek, ale také z hořkými poznatky z válkou zasažených zemí.

Tím optimističtěji působí skutečnost, že se letošního 21. dubna podařilo mezi Českou archivní společností a pobočkou České informační společnosti při Státním ústředním archivu, Českým výborem ICOM, Český výbor ICOMOS a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR uzavřít smlouvu o založení a působení Českého komitétu Modrý štít (ČKMŠ).

Posláním ČKMŠ je preventivní ochrana, zmírňování rizik a pomoc při záchraně kulturního dědictví ohroženého přírodní katastrofou, selháním člověka či ozbrojeným střetnutím. Za tímto účelem a na zcela dobrovolném základě začíná shromažďovat a šířit informace; mezi její aktivity bude spadat koordinace akcí a součinnost při realizaci nezbytných opatření v případě výjimečných situací v ČR nebo prostřednictvím ICBS mimo její hranice všude, kde je zapotřebí pomoci. Mezi výchozí prameny k činnosti ČKMŠ patří Haagská konvence o ochraně kulturního dědictví v případě ozbrojeného střetnutí z r. 1954, První protokol (1954) a Druhý protokol k ní, přijatý 26. 3.1999, dále pak Konvence UNESCO o ochraně světového kulturního dědictví z r. 1972, Doporučení UNESCO k ochraně kulturního a přírodního dědictví na národní úrovni (1972), Ženevské konvence (1949), jichž je ČR smluvní stranou, Zásady Mezinárodní dekády OSN pro zmírnění následků přírodních katastrof (1990-2000) a ustanovení, doporučení a žádosti ICBS.

ČKMŠ bude posuzovat, podporovat a podílet se na vypracování a realizaci plánů a projektů napomáhajících preventivní ochraně a šetrnému přístupu ke všem druhům kulturního dědictví: nemovitých i movitých památek, dokladů o vývoji přírody i výtvorů člověka, archiválií a dokumentů archivní povahy, audiovizuálních a knihovních souborů. Jeho úkolem bude upozorňovat na možná rizika, zveřejňovat zkušenosti, informovat veřejnost i státní orgány. Bude koordinovat spolupráci všech zúčastněných stran při provádění opatření v konkrétní naléhavé situaci tak, aby byla ohroženému kulturnímu dědictví, resp. správcům tohoto dědictví poskytnuta rychlá pomoc bez ohledu na majetkoprávní vztahy a bez zřetele k okamžitým politickým souvislostem.

Důležitá je osvětová a informační činnost, proto bude ČKMŠ spolupracovat na metodických školeních a praktickém výcviku, zajišťovat výměnu informací, pořádat tématické semináře, redigovat a publikovat dokumenty, mezi prvními výše uvedené metodické materiály, zprostředkovávat stáže. Z jeho iniciativy vznikne databáze expertů pro zvládání výjimečných situací a databáze informací o příslušných zařízeních a specifických prostředcích nezbytných pro zajištění ochrany v případě výjimečné situace; ČKMŠ by měl v této oblasti působit jako koordinátor a poradce, a měl by se i podílet na vybudování sítě spolupracovníků z řad profesionálů a dobrovolníků.

K efektivnímu naplňování svého poslání chce ČKMŠ rozvíjet dobré pracovní vztahy a spolupracovat se všemi státními či veřejně prospěšnými organizacemi, se službami pověřenými zasahovat v naléhavých případech, s humanitárními sdruženími nebo privátními iniciativami v ČR s analogickým posláním. Mezi záměry ČKMŠ patří prosazovat přijetí a realizaci mezinárodních konvencí a dohod týkajících se kulturního dědictví a napomáhat jejich popularizaci. ČKMŠ je zastoupen a účastní se činnosti ICBS, udržuje s ním úzký kontakt, spolupracuje a přenáší záměry jeho poslání do ČR. Na činnosti ICBS se mohou podílet všichni členové - signatáři smlouvy o ustavení ČKMŠ bez rozdílu

ČKMŠ je otevřen všem fyzickým (nad 15 let) i právnickým osobám, které se ztotožňují s jeho cíli a chtějí se podílet na jeho činnosti. Nový účastník/signatář se může připojit k prvotní smlouvě formou dodatečného protokolu, který s ní bude tvořit nedílný celek. Tento dodatek rovněž stanoví případné organizační úpravy a způsob finanční spoluúčasti nového signatáře, a garantuje účast nového člena nebo zástupce této další smluvní strany v řídícím výboru ČKMŠ.

Doposud jsou členy ČKMŠ čtyři instituce a před ním se otevírá množství práce. Připojí se někdo? Dokáže ČKMŠ dostát svým přeqdsevzetím a naplnit nelehké cíle, které si stanovil? Ovšem: čím více se mu podaří dokázat, tím větší podporu si může získat, tím širší působnosti dosáhne a může účinněji pomáhat tam, kde bude zapotřebí.... Jistě nevznikne prázdný začarovaný kruh, na to jsou jeho členové příliš zanícení pro svoji věc. Ale bylo by skvělé, kdyby ve svém úsilí nezůstali sami.

Kontakt pro případné zájemce:
PhDr. Františka Vrbenská
referát národního programu ochrany fondů
Národní knihovna ČR
Štěrboholská 55
102 00 Praha 15 - Hostivař
tel. 02/810 13 314
fax 02/70 26 55
e-mail: vrbenska.frantiska@cdh.nkp.cz