Regionální funkce okresních a městských knihoven v okresních městech

Obsah

1. Okresní kooperační systémy veřejných knihoven
2. Základní varianty financování okresních regionálních funkcí v současnosti
3. Současný stav financování regionálních funkcí
4. Kooperační systémy knihoven a reforma veřejné správy
5. Cíle reformy veřejné správy v oblastí veřejných knihoven
6. Hlavní problémy zachování okresních regionálních funkcí v průběhu reformy veřejné správy

1. Okresní kooperační systémy veřejných knihoven

Vytváření kooperačních systémů knihoven je jedním ze základních celosvětových trendů rozvoje knihoven. Nezbytnost vzájemné kooperace je jednak motivována snahou o efektivní využití finančních prostředků pocházejících z veřejných zdrojů, jednak vyplývá z poznání, že žádná knihovna sama o sobě není schopna uspokojit široké spektrum uživatelských potřeb.

V ČR se okresní kooperační systémy začaly postupně vytvářet již v období první republiky a jejich současný stav je výsledkem dlouhodobého vývoje. V rámci okresního kooperačního systému okresní knihovna (případně městská knihovna v okresním městě) poskytuje městským a obecním knihovnám na území okresu různé druhy služeb a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Tento soubor služeb knihovnám je označován jako regionální funkce. Jedná se zejména o:

• pomoc při doplňování a zpracovávání knihovních fondů;
• budování výměnných knihovních fondů a jejich cirkulace;
konzultační a poradenská činnost pro knihovny a jejich zřizovatele;
• vzdělávání knihovníků, semináře, porady;
pomoc při aktualizacích a revizích knihovních fondů;
• pomoc při zavádění a využívání informačních technologií; budování počítačových sítí;
pomoc při zavádění nových typů služeb;
• tvorba a zpřístupňování fondu regionální literatury, tvorba databází regionálních informací;
meziknihovní výpůjční a reprografické služby;
• koordinace bibliograficko-informační činnosti a vytváření souborných katalogů;
statistika a další.

Okresní kooperační systémy umožňují účelnou dělbu práce a efektivní využití finančních prostředků, neboť jednou investovaná částka je mnohonásobně využita spolupracujícími knihovnami. Mají mimořádný význam zejména pro fungování knihoven v malých obcích, kde garantují průběžnou aktualizaci knihovního fondu a udržení odborného standardu služeb. Napomáhají zvyšovat kvalitu a dostupnost knihovnických a informačních služeb občanům ve všech místech okresu (oblasti) a přispívají tak k vyrovnávání rozdílů mezi možnostmi, které mají obyvatelé městech a obyvatelé malých obcí

V letech 1998 a 2000 provedla Národní knihovna ČR opakovaně průzkum stavu personálního a finančního zajištění regionálních funkcí v rámci celé ČR. V rámci průzkumu nebyly osloveny ústřední městské knihovny v Praze, Ostravě a Plzni, protože zde jsou vždy kolem ústřední městské knihovny vytvářeny sítě poboček, které jsou její organizační složkou.

2. Základní varianty financování okresních regionálních funkcí v současnosti

Regionální funkce jsou financovány ze státního rozpočtu. V současné době se můžeme setkat s těmito základními formami financování regionálních funkcí:

1. Okresní úřad zřizuje okresní knihovnu a financuje v plném rozsahu regionální funkce. Finanční částka na regionální funkce je součástí celkového rozpočtu okresní knihovny a není účelově vázána. K 31.12.1999 takto působilo 22 okresních knihoven a 1 kulturní středisko (Chomutov, Středisko knihovnických a kulturních služeb).

2. Okresní úřad pověří výkonem regionálních funkcí jednu z institucí, kterou zřizuje (např. okresní muzeum), které poskytuje účelovou dotací na zajištění regionálních funkcí pro knihovny v okresu. K 31.12.1999 takto působilo 8 knihovnických pracovišť sloučených s jinými zařízeními, zřízenými OkÚ (např. Oblastní muzeum Orlických hor Rychnov n.K., Okresní muzeum Pelhřimov ap.) a 1 samostatná organizační jednotka OkÚ (Domažlice)

3. Okresní úřad uzavře smlouvu s městem o poskytování regionálních funkcí městskou knihovnou v okresním městě. Na zajištění regionálních funkcí poskytne okresní úřad městu účelovou dotaci. K 31.12.1999 vykonávalo podle získaných údajů regionální funkce 27 MěK v okresních městech (po transformaci z OK). V některých okresech jsou funkce dále ještě rozšířeny za finančního přispění obcí.

4. Regionální funkce financuje MK ČR - týká se pouze 4 státních vědeckých knihoven (Kladno, České Budějovice, Ústí nad Labem, Liberec).

5. Regionální funkce nejsou vůbec realizovány a financovány, dochází k rozpadu kooperačních vazeb mezi knihovnami. Tato situace je v současné době v 7 okresech z celkových 76. Potvrzením významu regionálních funkcí veřejných knihoven v okresních městech je i rozhodnutí 3 OkÚ (Praha- západ, Břeclav a Blansko) začít od 1.1.2000 tyto financovat.

3. Současný stav financování regionálních funkcí

Výsledek průzkumu potvrdil následující údaje:

• Zohledníme-li finanční prostředky přidělené knihovnám ze státního rozpočtu, tj. z MK ČR a OkÚ, činila částka na zajištění regionálních funkcí celkem 81 160 000 Kč (pro 7 437 700 obyvatel - vykázalo 65 knihoven). Celková částka vynakládaná veřejnými knihovnami na provoz ročně představuje velmi přibližně 1 500 000 000 Kč, potom 81 160 000 Kč na regionální funkce činí pouhých 5,4% celkových ročních nákladů. Je tedy zřejmé, že zásadní část financování veřejných knihoven realizují zřizovatelé.

• Finanční částky na regionální funkce jsou v jednotlivých okresech velmi diferencované. Od jejich výše se odvíjí i spektrum a kvalita služeb. K této diferenciaci dochází postupně od roku 1992, kdy jsou okresní knihovny postupně převáděny do zřizovatelské pravomoci města. Tento akt je zpravidla současně provázen podstatným poklesem dotace na zajištění regionálních funkcí.

• O existenci a výkonu regionálních funkcí rozhoduje (a každoročně toto rozhodnutí upřesňuje při schvalování výše dotační částky) okresní shromáždění starostů v příslušném okrese. Stejně tak věcí svobodné volby byla volba organizace, která tyto funkce provádí. Za optimální je po transformaci okresních knihoven na městské odbornou veřejností považován způsob, kdy OkÚ dotují finančně regionální funkce a výkonem je pověřena MěK v okresním městě, která má všechny předpoklady vykonávat je odborně a ekonomicky (personální vybavení, mnohonásobné využívání výstupů, knihovních a informačních fondů atd.).

• Ve výše uvedeném průzkumu vykázalo finanční částky na zajištění regionálních funkcí celkem 65 knihoven. Hlavní zdroje financování regionálních funkcí:

  Okresní úřady	75 380 000 Kč, tj. 93%
  Ministerstvo kultury	5 779 000 Kč, tj. 7% (4 SVK a několik grantů knihovnám s regionální funkcí)
  Celkem ze státního rozpočtu na regionální funkce	81 161 000 Kč (100%)

• Průměr na l obyvatele na zajištění regionálních funkcí představuje v současnosti částku 10,90 Kč. Výše této částky je ovlivněna různým rozsahem regionálních funkcí v jednotlivých okresech, pro optimální realizaci regionálních funkcí jí však nelze považovat za optimální.

• Vyšší než průměrnou částkou 10,90 Kč na 1 obyvatele jsou regionální funkce financovány ve 27 okresech, v dalších 3 okresech chybí do dosažení průměrné hodnoty částka do 100 000 Kč za rok.

Poznámka
Přiložená Tabulka dotací na RF shrnuje údaje, které respondenti poskytli v rámci průzkumu. Představuje dotace na regionální funkce ze strany okresních úřadů a MK ČR (SVK a několik grantů) za rok 1999. V případech stávajících okresních knihoven a státních vědeckých knihoven je objektivně obtížné stanovit přesné finanční částky na zajištění regionálních funkcí. Uvedené finanční částky jsou v některých případech (zejména u OK, kde se nakládá s jedním rozpočtem) kvalifikovanými odhady.

4. Kooperační systémy knihoven a reforma veřejné správy

Připravovaná reforma veřejné správy, zejména zrušení stávajících okresů a jejich nahrazení cca 200-300 menšími správními okrsky, představuje pro dosavadní kooperační systémy vytvářené na bázi nynějších okresů vážné nebezpečí. Ministerstvem kultury bylo navrženo k převodu pod krajskou správu pouze 8 státních vědeckých knihoven z působnosti MK ČR a 4 knihovny z působnosti nynějších okresů.

Navržené zákony k reformě státní správy a samosprávy nezakotvují v působnosti krajů, obcí ani okresů odpovědnost (garanci) za zabezpečení služeb ve veřejném zájmu s vymezením jejich minimálních standardů.

Zákony nestanoví ucelený mechanismus zabezpečení garantovaných služeb ve veřejném zájmu. Chybí především podmínky pro vícezdrojové financování na kterém by se podíleli různí zřizovatelé - obec, okres, kraj, ústřední orgán státní správy. Návrh zákona o okresních úřadech také neumožňuje zřizovat těmto úřadům instituce typu knihoven. V souvislosti s knihovnami je nutné zdůraznit, že hlavním problémem není otázka zřizovatele knihoven, ale způsob financování regionálních funkcí, které přesahují obecní či městskou působnost.

Existují oprávněné obavy, že dojde k úplnému rozpadu sítě veřejných knihoven v celé ČR, která je postupně vytvářena od doby prvního knihovnického zákona z roku 1919. Po zániku nynějších okresů, respektive zákazu okresním úřadům zakládat příspěvkové a rozpočtové organizace k jiným účelům než je výkon státní správy, nebudou existovat subjekty a finanční zdroje, které by garantovaly další činnost a rozvoj stávajících okresních systémů veřejných knihoven.

• neschopnost garantovat rovnoprávný přístup občanů k informacím prostřednicvím knihoven
• snížení dostupnosti knihovnických a informačních služeb v malých městech a obcích a znevýhodnění občanů žijících v malých sídlech
• zvyšování rozdílu v kvalitě a komplexnosti služeb velkých a malých knihoven
nesoběstačnost knihoven v malých obcích a jejich postupný zánik
• snížení ekonomické efektivnosti činnosti veřejných knihoven, růst multiplicitních činností a výdajů z veřejných zdrojů
• likvidace knihovních fondů a ztráta kulturních hodnot
• rozpad kooperačních vazeb mezi různými typy institucí a jejich pracovníky

5. Cíle reformy veřejné správy v oblastí veřejných knihoven

1. Při převodu zřizovatelských pravomocí ke knihovně z okresu na město zajistit alespoň stávající úroveň kooperace veřejných knihoven, tzn. poskytnout z okresního úřadu příslušné městské knihovně účelovou dotaci na zajištění regionálních funkcí alespoň ve stejné výši jako doposud.
2. Po zrušení okresů zajistit úroveň kooperace knihoven na stávající úrovni, tzn. nalézt vhodnou formu poskytování účelové dotace, např. z MK ČR nebo kraje anebo krajské knihovny.

Zlepšit úroveň kooperace veřejných knihoven v rámci nově vytvořených krajů s cílem efektivního využití veřejných finančních zdrojů a zvýšení rozsahu a kvality poskytovaných veřejných informačních služeb občanům. V této souvislosti zejména:

1. Zajistit standardní úroveň výkonu regionálních funkcí a poskytování služeb veřejným knihovnám v rámci celého kraje.
2. Postupně optimalizovat poskytování regionálních funkcí a služeb veřejným knihovnám. Usilovat o vyvážení prvků centralizace a decentralizace knihoven na různých úrovních:
   • krajská knihovna
   • oblastní knihovna (tj. knihovna v sídle původního okresu)
   • knihovna v sídle nového okresu
   • místní knihovna

6. Hlavní problémy zachování okresních regionálních funkcí v průběhu reformy veřejné správy

Hlavní problémy související s činností okresních kooperačních systémů veřejných knihoven po uskutečnění reformy veřejné správy lze formulovat do následujících otázek:

1. 1. Jak zajistit, aby finanční prostředky doposud věnované na zajištění regionálních funkcí, zůstaly zachovány i po zrušení stávajících okresních úřadů a po převodu zbývajících okresních knihoven na města?

2. 2. Jak zajistit dlouhodobě odpovídající finanční částku na zabezpečení regionálních funkcí po zrušení stávajících okresních úřadů?

   Návrh řešení:
   

   • Problematiku výkonu regionálních funkcí a jejich financování zahrnout do nově připravované knihovnické legislativy. Pokud se nepodaří včas připravit nový knihovnický zákon, hledat jiné řešení.

3. 3. Odkud rozdělovat finanční částku na zabezpečení regionálních funkcí?

   Varianty řešení:

   • Ústřední orgán státní správy (např. MK ČR) - rozdělování účelové dotace knihovnám pověřeným výkonem regionálních funkcí v rámci celé ČR
     Charakteristika: možnost stanovení a kontroly standardní úrovně výkonu regionálních funkcí v rámci celé ČR podle stanového koncepce formování národního knihovnického systému

   • Kraj - rozdělování účelové dotace knihovnám pověřeným výkonem regionálních funkcí v rámci kraje, tj. krajské knihovně a dalším určeným oblastním knihovnám v rámci kraje Charakteristika: průhledné financování knihoven v rámci kraje, nerovnoměrný vývoj kooperačních systémů v rámci celého státu

   • Krajská knihovna - rozdělování účelové dotace knihovnám pověřeným výkonem regionálních funkcí určeným oblastním knihovnám v rámci kraje Charakteristika: menší průhlednost financování knihoven v rámci kraje, nerovnoměrný vývoj kooperačních systémů v rámci celého státu, obavy z objektivity rozhodování krajské knihovny o přidělování finančních prostředků oblastním knihovnám

4. Jak zajistit objektivní a spravedlivé rozdělování dotace na zajištění regionálních funkcí?

   Návrh řešení:
   

   • Zpracovat standard pro výkon regionálních funkcí, který by stanovil zejména:

     - Výčet povinných a fakultativních regionálních funkcí
     - Kvantitativní a kvalitativní parametry výkonu regionálních funkcí
     - Metodu výpočtu finančního a personálního zajištění regionálních funkcí

   • Vytvořit nezávislý poradní orgán na úrovni MK ČR nebo kraje, který by podle stanovených kritérií navrhoval výši a určení účelové dotace na zajištění regionálních funkcí

5. Jak určit objem finančních prostředků na zajištění regionálních funkcí?

   Návrh řešení:
   

   • Pro dosažení průměrné úrovně financování regionálních funkcí v okresech, které dosud regionální funkce nefinancují, nebo nedosahují průměrné částky 10,90 na 1 obyvatele by bylo potřeba navýšit celkovou částku na financování regionálních funkcí o 36 360 000 Kč.

   • Celková částka pro rovnoměrné financování regionálních funkcí v rámci celé ČR by činila celkem 117 000 000 Kč (tj. 81 160 000 + 36 360 000 Kč).