|
SETKÁNÍ PŘEDSTAVITELŮ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH
KNIHOVNICKÝCH SPOLKŮ, SDRUŽENÍ A ASOCIACÍ
|
Konalo se v úterý 22. června 1999 v
Brně. Svolavatelem byl SKIP - konkrétně jeho předseda PhDr. Vít Richter. Pro úplnost
a přesnost nutno dodat, že myšlenka uspořádat společný seminář vznikla již před
několika měsíci při osobních kontaktech dr. Richtera se slovenskými přáteli - dr.
Trgiňou a dr. Gondovou.
Místo velkého semináře bylo nakonec rozhodnuto uspořádat méně
rozsáhlé jednodenní setkání na místě dobře dostupném pro obě strany. Volba padla
na Brno. Dík ochotě a vstřícnosti PhDr. Jaromíra Kubíčka, ředitele Moravské
zemské knihovny a předsedy Sdružení knihoven ČR (SDRUK), se hostitelkou setkání
stala Moravská zemská knihovna v Brně.
Ze slovenské strany se zúčastnili:
PhDr. Tibor Trgiňa, předseda Spolku slovenských knihovníků (SSK) a zároveň nový
ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě, PhDr. Daniela Gondová, předsedkyně
Slovenské asociace knihoven (SAK) a ředitelka Ústřední knihovny Filozofické fakulty
University Komenského v Bratislavě, PhDr. Anka Kucianová, předsedkyně bibliografické
sekce SSK a pracovnice Slovenské národní knihovny MS v Martině, a PhDr. Elena
Veľasová, ředitelka Městské knihovny v Bratislavě, členka správní rady SAK.
Z české strany byla účast početnější:
SKIP - PhDr. Vít Richter, PhDr. Jarmila Burgetová, Mgr. Zlata Houšková, ing. Libuše
Nivnická a Mgr. Jana Nejezchlebová (region Jižní Morava), Daniela Wimmerová (region
Jižní Čechy). SDRUK - PhDr. Jaromír Kubíček. Nadace knihoven - PhDr. Květa
Cempírková. Asociace knihoven - předseda PhDr.Vojtěch Balík, ředitel NK ČR v Praze.
Česká informační společnost (ČIS) - PhDr. Anna Patočková, pracovnice Státní
technické knihovny v Praze.
Úvodní část programu byla věnována informacím o činnosti
jednotlivých spolků a organizací. Dr. Trgiňa rekapituloval pro přítomné základní
fakta o SSK, o jeho organizační struktuře a o činnosti jednotlivých sekcí. V
současné době má SSK 500 členů a věnuje se intenzívně vytváření krajských
poboček (bude jich osm), což spolek aktivizuje. Dalším aktuálním úkolem je
příprava 2. slovenského knihovnického kongresu, který se bude konat ve dnech 22. -
23. listopadu vKošicích. Dr. Gondová obdobně přiblížila české straně činnost
SAK, která funguje od roku 1992, má 76 členů - knihoven všech typů, tedy včetně
veřejných knihoven. Ačkoli tímto by si mohly SSK a SAK konkurovat (i Spolek má
zachovánu formu institucionálního členství), není tomu tak. O dobré spolupráci
svědčí společná příprava nového knihovnického zákona a všech navazujících
prováděcích přepisů. Celý tento ?legislativní balík" byl již zpracován a
předán ministerstvu kultury k dalšímu projednávání. Slovenské knihovny mají
rovněž od počátku roku Ústřední knihovnickou radu, jejímž předsedou se stal doc.
Dušan Katuščák, vedoucí katedry knihovědy a vědeckých informací Filozofické
fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
Z české strany informovali za SKIP Vít Richter, za SDRUK dr.
Kubíček, za Nadaci knihoven dr. Cempírková, za Asociaci knihoven dr. Balík.
Základní údaje o činnosti ČIS uvedla dr. Patočková.
Na programu odborné části společného jednání byly otázky
meziknihovní výpůjční služby (MVS). Účastníci dostali k tomuto bodu podklad
zpracovaný vUniverzitní knihovně v Bratislavě (UKB). Přes jistou nevyjasněnost
některých otázek byl jednomyslně podpořen požadavek na zlepšení a rozšiřování
MVS, uznána potřeba prosazení celních výjimek pro všechny státní vědecké
knihovny ihledání dalších forem usnadnění těchto služeb. Do konce roku lze
využívat zdarma prostřednictvím UKB pro MVS přístup do německého systému JASON.
Setkání pokračovalo mnoha přátelskými debatami a výměnou
zkušeností při společném obědě i při prohlídce staveniště budoucí
supermoderní budovy MZK. Ač jsme neučinili žádný "oficiální" závěr,
rozcházeli jsme se všichni upřímně přesvědčení o správnosti, vhodnosti, ba
dokonce nutnosti se takto i v budoucnu scházet a vzájemně informovat.
Jarmila Burgetová
|
|