Veřejné knihovny a celoživotní vzdělávání

Koncept návrhu projektu pod vedením Sekce veřejných knihoven IFLA.

Úvod

V průběhu 20. století bylo uznáno, že právo na vzdělání je právem každého člověka, neboť vzdělání a studium je cesta k osobnímu rozvoji a bohatšímu životu. Počátkem 21. století je stále více zřejmé, že vzdělání je víc než právo, je to nástroj budování příštího světa, v němž budou sociální konflikty a násilí nahrazeny dialogem, vzdělaností a mírem, založeným na spravedlnosti. Ve světě, který je charakterizován rostoucí mobilitou a multikulturním prostředím, je podstatné vědění, tolerance a respekt. Vyšší všeobecná úroveň vzdělání je navíc nezbytným předpokladem ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Vzdělání lze dosáhnout formální výchovou, např. školním systémem prvního až třetího (vysokoškolského) stupně. Lze ho dosáhnout také neformální cestou, bádáním a individuálním cvičením, ve skupině nebo v rámci sociálních hnutí.

Vzdělání, ať formální či neformální, musí vycházet z nashromážděných poznatků a zkušeností předchozích generací. Tyto studnice vědomostí jsou uchovávány institucemi, které se věnují kulturnímu dědictví, tj. knihovnami, archívy a muzei. Z hlediska vzdělání mají zvlášť velký význam knihovny, neboť uchovávají jak historické poznatky, ta nejnovější výsledky téměř všech oborů. Veřejné knihovny budou hrát hlavní úlohu ve vývoji budoucích systémů celoživotního vzdělávání. Technický rozvoj položil základy vybudování informačních sítí, které umožní návštěvníkům i malých místních veřejných knihoven přístup nejaktuálnějším informacím a poznatkům. Veřejné knihovny jsou nezbytným, ne-li jediným předpokladem demokratické #erudované společnosti".

Knihovny pro celoživotní vzdělávání

Ve společnosti, charakterizované celoživotním vzděláváním, ať formálním či neformálním, budou knihovny místy, která spojí lokální vzdělávací instituce s globálními zdroji informací a poznatků. Veřejné knihovny a kvalifikovaní knihovníci se musejí za této situace změnit a přizpůsobit novým požadavkům, úkolům a pracovním podmínkám. Dnes ještě nevíme přesně, jak by měly knihovny vypadat a jaký by měl být odborný profil knihovníků, aby byli schopni vyhovět potřebám a požadavkům na ně kladeným. Můžeme však ukázat na několik důležitých faktorů, které zaslouží dalšího zkoumání:

Projekt

Navržený projekt se zabývá sběrem informací a analýzou nejlepších praktických příkladů k tomu, jak připravit veřejné knihovny na práci ve společnosti, zdůrazňující celoživotní vzdělávání. K aspektům, které je třeba zkoumat, patří:

• Příklady a modely, týkající se spolupráce a komunikace knihoven s institucemi místní správy, např. různými výchovně vzdělávacími společnostmi a orgány, které se zabývají obchodem, průmyslem, zdravotnictvím a životním prostředím.
• Vztahy mezi úpravou interiéru a vnitřní strukturou veřejných knihoven a prostředím, podněcujícím vzdělávání a studium. Potřebujeme více znát například o tom,
• jaký tvar a úpravu mají mít studovny, pracoviště aj.,
• jak dosáhnout optimální vyváženosti fondů s danými ekonomickými prostředky, např. poměru počtu knih, periodik, elektronických a audiovizuálních medií.
• Informační a komunikační technologie se rychle rozvíjí. Ve veřejných knihovnách se již nahromadily bohaté zkušenosti, týkající se např.:
• Budování elektronických sítí a spolupráce mezi veřejnými knihovnami a vědeckými, školními a odbornými knihovnami.
• Rozvoj styků a spolupráce s výchovně vzdělávacími institucemi a organizacemi:
• využívání veřejných knihoven při studiu a dalším vzdělávání, souvisejícím se zaměstnáním,
• význam funkce veřejných knihoven v uchovávání kulturního dědictví, např. ústní tradice, mateřského jazyka, a jeho šíření na veřejnosti.
• Stěžejní úloha veřejných knihoven v obhajobě a prosazování principů demokracie, volného přístupu k informacím a svobody projevu.
• Další odborné vzdělávání knihovníků.
• Profesionální příprava knihovníků.
• Pedagogické metody a postupy, vypracované a používané ve vzdělávání dospělých a skupin zvláštní péče, např. tělesně postižených osob, rovnoprávnost pohlaví.
• Aktivní účast knihovnických společností na příštím shromáždění CONFINTEA 2007.

Jde o náročné úkoly. Knihovny se vyvíjely v souladu se svou místní a národní historií. Politické, ekonomické a sociální podmínky ovlivňují vznik, formování a rozvoj knihoven. Mezi knihovnami můžeme nalézt rozdíly a rozmanitosti. Nejmodernější, dobře vybavená knihovna nemusí být nutně nejlépe připravena pro to, aby podněcovala aktivitu občanů a demokracii. Při formování knihovny a knihovníka budoucnosti budeme muset čerpat ze zkušeností, získaných ve velmi odlišných podmínkách. Prvním krokem v procesu formování knihoven a knihovníků budoucnosti bude shromažďování informací a dobrých příkladů, nových zkušeností, ať přicházejí ze severu, jihu, východu či západu.

Cíle a priority projektu

Projekt se zaměří na posilování úlohy knihovníků a knihoven v procesu vzdělávání, zejména s ohledem na systémy celoživotního vzdělávání. Půjde především o

• shromažďování nejlepších praktických zkušeností,
• spolupráci s dalšími projekty IFLA.

• Doporučení knihovnickým organizacím a institucím k přípravě na příští shromáždění CONFITEA 2007

Metody

1. Projekt shromáždí nejlepší příklady z praxe. Průzkum existujících projektů IFLA k celoživotnímu vzdělávání, návrhy spolupráce.
2. Výzkumný projekt sběru informací a analýzy materiálů o celoživotním vzdělávání, příklady, kde mohou knihovny hrát důležitou úlohu.
3. K tomu budou probíhat semináře, zaměřené na analýzu materiálů a zjištění silných a slabých stránek vztahů mezi veřejnými knihovnami a systémy celoživotního vzdělávání. Diskuse na seminářích budou zpracovány ve formě článků nebo zpráv.

Pětičlenná pracovní skupina bude odpovídat za činnost v rámci projektu. Pracovní skupina může být v některých etapách projektu rozšířena ad hoc o experty v daném oboru nebo pracovním problému.

Vyhledávání a vědecké studium informací

Pracovní úkol vzdělávání knihovníků ve Švédsku ve spolupráci s knihovnickým vzděláváním v Ottawě, Kanada.

Cílem výzkumného projektu je prověřit existující zprávy a jiné materiály o vzdělávání dospělých a celoživotním studiu, zjistit a seznámit se oblastmi, kde by měly veřejné knihovny hrát úlohu. Navrhnout praktické postupy zapojení veřejných knihoven do konceptu CONFINTEA a jiných programů celoživotního vzdělávání.

Délka projektu: 3 roky, 1999-2002

Potenciální partneři

Projekt by měl navázat kontakty s jinými sekcemi a projekty IFLA, např. ALP a Sekcí školních knihoven. Mimo IFLA by byl přirozený a cenný kontakt s EAEA (Evropská asociace vzdělávání dospělých a její mezinárodní přidružené organizace). Dalším významným partnerem je UNESCO. Využity budou také četné návrhy, předložené na shromáždění CONFINTEA 1997.

Předběžný rozvrh práce:

Duben 2000:

Seminář k přípravě přednášky na veřejném foru konference IFLA 2000. Seminář by měl mít 10-15 účastníků z různých zemí a regionů celého světa. Finančně by mohla zajistit nejlépe Sekce veřejných knihoven IFLA, UNESCO a podle možnosti též soukromé nadace, např. Sorosova, Bertelsmannova a jiné. Bylo by výhodné, kdyby se seminář konal v Irsku, kde se zájem společnosti o vzdělávání neustále zvyšuje.

Říjen 2000:

Seminář rozšířené pracovní skupiny s programem diskuse a analýzy materiálů a informací z dubnového semináře. Příprava pracovních materiálů a programu předběžného semináře ke konferenci IFLA 2001.

2001:

Předběžný seminář na konferenci IFLA 2001

.

2002:

Zpracování a vydání závěrečné zprávy a návrhu doporučení, které bude předneseno na konferenci IFLA 2002.

Doporučená literatura:

• Prohlášení UNESCO o veřejných knihovnách, dostupné v několika jazycích.
• Studium # skrytý poklad. Zpráva Mezinárodní komise vzdělávání pro 21. Století, vypracovaná pro UNESCO.
• Zprávy ALP z konferencí v Malajsii a Brazílii.
• Další zprávy z příslušných sekcí IFLA.
• Komuniké z Lovaně, vyd. PubliCA jako projekt EU.
• Institut vzdělávání UNESCO, Dokumentační středisko a knihovna, soupis přírůstků CONFINTEA 1997, materiály z konference UNESCO o vzdělávání dospělých.
• Dálkové studium ve veřejných knihovnách. Desetiměsíční studie, provedená pro Evropskou komisi v rámci programu knihovny, který měl určit možnosti rozšíření úlohy knihoven. Universita v Lancashire, UK. Publikace EAEA (Evropské asociace pro vzdělávání dospělých a jejích partnerů na celém světě).
• Periodika, týkající se vzdělávání dospělých, a další publikace Světové asociace novin a Mezinárodního poradního fora vzdělávání pro všechny.

Britt Marie Häggström, Koordinátor projektu.

Překlad: PhDr. Anna Malá Překlad byl financován z grantu Ministerstva zahraničních věcí ČR