S ředitelem Vyšší
odborné školy informačních služeb PhDr. Janem Machytkou (M) hovoří Ladislav Kurka
(K)
Výuka na VOŠIS byla zahájena ve školním roce
1992/93. Z původně monotypní střední školy se podařilo vybudovat moderně
koncipovanou vyšší odbornou školu, pokrývající svými výstupy širokou škálu
požadavků informačního trhu. (Z prospektu VOŠIS.)
Rozhovor o studiu na VOŠIS jsme připravovali
delší dobu. Veskrze aktuálním se stal po zprávách, že tato škola má naději se
stát se čtyřmi dalšími součástí vysokoškolského sektoru.
(K) Takže jak to se školou nyní vypadá?
(M) Žádost o akreditaci studijního programu
byla podána na ministerstvo školství a akreditační komise má rozhodnout do 120 dnů
(tedy do podzimu). Se schváleným studijním programem by měla být škola převedena na
obecně prospěšnou společnost, která poté požádá MŠMT o státní souhlas s
vlastní realizací studijního programu. Struktura výuky by měla zůstat zachována -
tedy tři obory: služby knihoven, podnikové informační systémy, služby muzeí a
galerií.
(K) Co to přinese studentům?
(M) Zatím po ukončení studia jsou naši
žáci absolventy školy. Po všech krocích popsaných výše by všem studentům,
kteří zdárně ukončí studium, byl přiznán bakalariát, tedy 1. stupeň
vysokoškolského vzdělání, což je bude jistě i více motivovat.
(K) A co to přinese knihovnám?
(M) Knihovny potřebují zvýšit svou prestiž,
čemuž mohou další vysokoškolsky vzdělaní knihovníci pomoci. A jak? Svými
znalostmi i prostě svým statusem. Přitom bakaláři budou o něco snadněji
zaplatitelní, než absolventi s úplným vysokoškolským vzděláním.
(K) K přednostem školy patří spolupráce s
obdobně zaměřenými školami v zahraničí, což je samozřejmě atraktivní pro Vaše
studenty.
(M) Naši dlouhodobí partneři působí v
Holandsku, Francii, Velké Británii. Ale chci připomenout zejména spolupráci s
Regional Technical College v irském Sligho. Požádali jsme totiž o akreditaci našeho
studijního programu i v Irsku, což umožní, aby irští studenti navštěvovali naši
školu a samozřejmě tomu bude i opačně.
(K) Zajímáte se o uplatnění svých
absolventů?
(M) Každý absolvent dostává lístek s
předtištěnými otázkami a prosbou vyplnit a vrátit nám ho cca do jednoho roku po
příchodu do praxe. Reakce absolventů je však mizivá.
(K) Jak je škola vlastně velká?
(M) 2200 m2. Ale samozřejmě vím, že
myslíte, kolik posluchačů na škole studuje. Úplně přesně to je 527 posluchačů, z
toho obor Služby knihovnám studuje 154 žáků. A jestli nás chcete měřit i jinak,
pak máme 150 počítačů, připojení na Internet a v knihovně s automatizovaným
provozem se nabízí na 8 tisíc knihovních jednotek.
(K) Předpokládáte, že někteří z Vašich
absolventů se budou ucházet o studium na magisterské úrovni v oborech knihovnictví a
informatika?
(M) Předpokládám, i když to není hlavní
cíl studijního programu, že určitá část, z našeho pohledu (vzhledem k počtu
studentů) menší, z pohledu Ústavu možná nikoli nevýznamná, bude cítit potřebu
pokračovat ve studiu magisterským programem v oboru knihovnictví.
(K) Jste institucionálním členem SKIP. Jak
vidíte možnosti spolupráce?
(M) Zatím jen v aktivní účasti některých
našich učitelů na činnosti SKIP. Ale po naší diskusi se nabízí spolupráce s
Bulletinem SKIP.
(K) To mne těší, dík za rozhovor a za SKIP
přeji brzkou akreditaci!